Peggy2711 komentáře u knih
Ale jo smála jsem se, ale všeho moc škodí. Myslím, že jeden díl mi stačí, už to bylo stále dokola a dovedu si představit jak to bude dál. Každá situace bude za každou cenu vtipná. Namátkově jsem otevřela 4. díl a začala číst a normálně jsem věděla vše, prostě stále stejná písnička.
Napřed jsem se začetla a říkala si to není možné a pak mě to přestalo bavit. Jsou tam popsané jen strašné neuvěřitelné hrůzy, které potkaly jednoho chlapce. Kam se vrtnul, tam se stalo něco nechutně špatného. Špatně se to četlo, nenutilo mě to ani číst dál, protože to bylo pořád stejné, pak už opravdu nezáživné. Nedočetla jsem, ale předpokládám, že se příběh nijak víc nerozvinul, prostě jen snůška hrůz.
Díváme se na život očima matky a dcery. Moc se mi líbilo, jak stejnou situaci vidí každá jinak a vede to k zamyšlení, jak vlastně ty naše děti mohou vnímat různé situace. Co je pro nás velký problém, může být pro ně jen zábava a hra. Matka v knize by zasloužila skončit jako Bára, nesnášela jsem ji už od začátku a doufám, že takových moc není! Než by byla ráda, že má zdravé a šikovné děcko.....
Napínavé čtení, i když podobné Trhlině, bála jsem se. Moc čtivě napsané, konec jsem čekala, ale trochu jinak, mohl to víc rozepsat jak to vážně myslel. Celkově mě kniha vtáhla a bavila.
Za mě to byla velmi špatná kniha. Nebylo tam napětí, nebylo to zajímavé, žádná postava se mi nelíbila a postava vraha byla nejen nechutná, ale totálně úchylná. Ani jsem to nedočetla, takže pokud to mělo v závěru nějaké grády, tak o nich nevím. Nebylo tam prostě nic, co by mě lákalo číst dál, totálně odpuzující, všechno špatně!
Mně se líbil začátek, sice roboty nemusím a je podraz, že o tom nikde není zmínka, ale plánovala jsem, co by se tak mohlo stát, jak to bude pokračovat a jestli je tedy mrtvá, uvězněná, zmizelá nebo co? Ale pak mě to přestalo bavit, dle mého to mohlo mít lepší spád, také styl jakým je kniha psaná je nepříjemný, špatně se to čte a je takový jakoby neosobní. Ke konci jsem se zase chytla, ale pak ta překombinovanost mi to celé stáhla pouze na 3 hvězdy. Klidně to mohlo být o 100 stránek kratší :-)
Super, těším se na třetí díl. Moc se mi líbí vykreslení Jude, pocity, které má při kontaktu s ostatními lidmi, jak je umí číst a jak prožívá své trauma. Té detektivní práce je tu možná trochu víc než v prvím díle.
Tak tohle mě vážně bavilo. Moc se mi do knihy nechtělo, protože Dědinu jsem odložila a od Chirurga jsem čekala podobnou nudu, ale opak byl pravdou. Prostředí je mi velmi blízké, také mám za sebou "pár" hodin na sále a plně jsem chápala a prožívala každé slovo. Trochu mi vadilo, jak Hynek nazýval pacienty, jak na ně nahlížel mnohdy velmi vulgárně a neslušně, ale z praxe vím, že někteří si to fakt zaslouží :-) Držela jsem mu palce ať do toho chlastu znovu nevlítne, prožívala s ním vztahy v nemocnici i soukromí, jeho smutky a malé radosti. Byl zde i pěkně vykreslený charakter Hynka. Přečteno jedním dechem a už mi chybí, že nevím jak se dnes má???
Kniha jako celek se mi líbila. Byla tam ale i místa, kdy jsem přemýšlela, že knihu odložím, že se tam prostě nic neděje. Sledujeme příběhy několika osob a rodin a je to nakonec velmi na zamyšlenou, jak málo kdysi stačilo ke štěstí (např. koupit si ledničku), jak těžká to byla doba, kdy se člověk bál promluvit a musel vážit každé slovo. Kniha je psaná čtivě a moc se mi líbí s jakou lehkostí Hlavinková píše, ale Apatykář byl lepší :-)
Pěkná kniha svižně napsaná. Zpočátku jsem si říkala, že mi tam něco chybí, že je to uspěchané a jakoby nedořešené, ale jak jsem se začetla, tak to bylo vlastně super. Zaujalo mě, jak hlavní hrdinka prožívala jednotlivé životní situace poté, co utekla svému vězniteli. Těším se na pokračování.
Super čtení, moc mě Kim baví a těším se na další díl. To co museli rodiče prožít bylo drásající a líbilo se mi, jak to každý prožíval trochu jinak, jak jsme odlišní v krizových situacích. Pěkné, Angela se stává mojí oblíbenou autorkou.
Kniha byla pěkně napínavá, několikrát děj gradoval, že jsem si říkala, tak a co bude na dalších stranách, to je prostě už konec, ale ne, šlo to pořád dál. Mně se to líbilo, dobře se četlo. Jasně, že nikdo by nepřežil tolik útoků jako hlavní hrdinové, ale tohle vídáme často i ve filmech jak klaďasové přežívají téměř vše.
Tak teď už vím, že od tohoto autora nic číst nebudu. Jediné dobré dílo podobající se thrilleru byl Hračkář. Dle mého názoru tolik odborných výrazů a teorií do thrilleru nepatří, není na tom nic napínavého, nenutí mě to číst dál, velmi často jsem byla při čtení myšlenkami jinde, protože tohle mě fakt nezaujalo. Ani Theo tu nebyl tolik vtipný, jen rozebíral teorie.
Nebavilo mě to, bylo to ukecané, zdlouhavé, opravdu jsem čekala víc. Na spoustě míst děj odbočuje nevím kam a proč, mě to dost rušilo a na čtení jsem se nijak netěšila, dočetla jsem jen v rámci čtenářské výzvy. Dvě hvězdy za posledních 40 stran, kdy to bylo napínavé.
Rozhodně se nejedná o thriller plný zvratů a napětí. Je to spíše detektivní román. Čte se dobře. Ale čekala jsem něco jiného. Je psáno z pohledu 3 osob a některé pasáže se i opakují. Takže pro mě taková oddechovka. Nicméně vraha jsem neuhodla :-)
Opět dokonalá Kim, která zvládá i dva případy najednou. Což se mi líbilo, protože se více podobalo realitě, kdy policisté řeší také více případů. První díl se mi líbil víc, ale ráda si přečtu další.
Moc se mi do ní nechtělo, protože Šelma mě nechytla, ale Hračkář to je jiná! Bezvadné čtení, hlavní hrdina Teo je vtipný a chytrý, autor vše vysvětluje, jak se pomocí různých technologií a myšlenkových pochodů dostane až k vrahovi. Byla jsem moc ráda za ten závěr, že se neopakovala ta nesmyslná řežba ze Šelmy. Takže ráda si přečtu další. No a asi je dobré číst je postupně, protože se tu hodně prolínají myšlenky z předchozí knihy.
Velmi pěkně napsaná kniha, která vtáhne do příběhu. Žila jsem s postavami a mlely se ve mně emoce. Líbilo se mi, že zde bylo nahlédnuto i na druhou stranu, do myšlenek vojáků, důstojníků, že i oni měli nějaké životy, touhy, rodiny. Že i mezi nimi byli dobří lidé, i když jich bylo zoufale málo. Také téma poněmčování jsem četla snad prvně, co musely děti prožít je nepředstavitelné.
Podle mě oddechovka. Krátké kapitoly, vraha jsem odhalila hned jak se ukázal na scéně. Není nutno nijak přemýšlet, autorka zjištěná fakta pravidelně opakuje, takže takové lehké čtení. Pěkné je nahlédnutí do duševní choroby.
Náročné čtení, které se nedá spláchnout za víkend. Chce to číst pomalu a nechat autorčiny myšlenky působit. Občas jsem se z toho jejího myšlenkového salátu nedokázala vymotat. Kniha je plná metafor a nadnesených až poetických frází, ale ten těžký osud a důvody proč cestu podnikla, z toho vystupují. Občas jsem postrádala označení přímých řečí, ale při pozorném čtení se dá vše pochopit a prožít.