Peleus komentáře u knih
Perfektní čtení na dovolenou, ostatně stejně jako další díla tohoto autora. Svižné tempo, zajímavosti z historie, nádech tajemna a za dva dny ji máte přečtenou.
Navíc vzácný případ, kdy je filmová verze úplně stejná jako knižní předloha.
Podivný začátek, zajímavý prostředek a nebýt včasného upozornění pracovníka na letišti, tak nenastoupím na spoj z Rhodu do Prahy :))
P.S. Jinak stále nechápu, z čeho pramení Lukjaněnkova prazvláštní afinita k náctiletým slečnám.
Variace na Pána much. Vlastně, paradoxně, až tato kniha ve mně vzbudila zájem přečíst si dílo Williama Goldinga.
Souhlasím s názorem, že je poznat, že se jedná o prvotinu. Autor ještě není vypsaný.
Přesto doporučuji jako doplnění ke komplexnějšímu pohledu na Lukjaněnkovu tvorbu.
Na začátku je nutné si uvědomit, co od knihy očekáváte. Ne, není to Kmotr. Ne, není to brak. Je to poněkud romanticky laděný nástin tehdejší situace na Sicílii bez ostrých hran v podobě násilí a lidské podlosti. A Ne, To násilí, jak je předváděné v knize, neberu.
Nikterak mě neurazila. Jednoduché, bezzubé čtení.
Nevím proč, připomínala mi dobrodružné romány á la Emilio Salgari.
Pro mě osobně velmi milé překvapení. Renesanční Itálie nabízí množství námětů. Doba mnoha příležitostí pro ty, jež se nebojí zašpinit ruce. Nicméně každou akci stíhá reakce, s tím musí každý počítat.
I když Rodinu musela dopisovat Puzova spolupracovnice, na způsobu vedení příběhu jsem nic nepoznal. Čtivě napsané, historicky přesné.
Otázka "Jak to bylo doopravdy?" zůstává v každém historickém románu, avšak mě osobně autor přesvědčil o vlastní teorii na události kolem rodiny Borgiu.
Dosti syrové, mrazivé a skutečné.
Velmi doporučuji k přečtení. Svým způsobem pohled hlavního hrdiny na svět vhodně doplňuje psychologii postav z Kmotra - Homo homini lupus.