Peršanka komentáře u knih
Nevím, jestli to dočtu. Je to jako oživovat Dickense a neznat jeho krevní skupinu. Prostě vznešeně se tvářící blábolení.
Vlastně se to četlo dobře, ale líčení bylo čím dál podrobnější, ironie pichlavější, nápady nebezpečnější. Jen ten děj vymizel. Jako když si dáte k večeři polívku z pytlíku na sucho. Tak mě v půlce přešla chuť.
Celkem vkusné retro. Lehký humor, poučení, pomalé tempo. Tak akorát, když je venku pětatřicet ve stínu.
Já nějak nevím... bylo to jako rozmotávat klubko, ale pozpátku. Nebo jako párání svetru, pořád tahám, děj trochu klikatě pokračuje a najednou finální skrumáž, chuchvalec, konec.
Parádní zábava s trochou poučení o jedech, humorem a výbušným závěrem. Moc milé :))
Dočetla jsem, ale ta mlhavost a náznaky a taky zbytečné psycho-rozhovory mezi hlavním vyšetřovatelem a nově příchozí členkou týmu mě dost rozčilovaly.
Naprosto praštěné vyprávění, veliká legrace a nadsázka.
Tedy- připadám si jako svoje vlastní přísná češtinářka, která dokázala najít mouchy i na tom nejlepším slohu. Jenže z téhle milé knížky mi občas nějaká vlétla do oka. Tak sorry, jen 4 *.
Pořád solidní, ale trochu zmatené a zdlouhavé. Hlavní postava se někdy chová až hloupě. Předchozí díl mě bavil víc.
Kniha plná fanatiků, reálií z irského venkova v půlce 19. století, pokřivených vztahů, podmáčené krajiny, ignorance, chudoby... vlastně docela hnusné čtení. Ale napínavé. Br!
Pořád dobrý King, ale některé momenty zbytečné - Holly leze Hodgesovi do počítače a k tomu zmínka, že zmáčkla libovolnou klávesu, aby oživila monitor..? Pačemu? No ale zas ta jízlivost, když se Brady vemlouvá do mysli přetloustlé žroutky, to mě fakt bavilo. Je to chlap upřímnej...:)
Moje první od Evanovich, po dlouhé době zas něco pozitivního. A přede mnou báječný daleký obzor zaplněný dalšími jejími díly. Neboť - když je co číst, život je veselejší...