Péťa Z.
komentáře u knih
Hádanky z lesa
Zuzana Pospíšilová
Mohutný samotář bydlívá v lese,
ozdobu na hlavě důstojně nese.
A když je na podzim období říje,
tak se tou ozdobou s jinými bije.
Kdo je to?
Jak to žije na statku
Louise Forshaw
Pěkné leporelo s pevnými stránkami k tlačení, tahání a posouvání.
Sejdeme se v pět
Vladimíra Černajová
„Muž je dost hezký, když neděsí koně.“ J.-A. Barney d' Aureville
„No enem abysy věděla.“ :D
„Na každou krásnou ženskou připadá nejméně jeden chlap, kterého už přestalo bavit to s ní dělat.“
„Člověk je jak paměťová pěna. I když se snaží změnit, vždycky se vrátí do původního tvaru, který mu daly geny a výchova. To mám odžité. Takže jde o to najít si někoho, kdo se k tobě hodí přirozeně. Bez všech těch urputných a vyčerpávajících , prací na vztahu'.“
Měl staré hnusné rifle z osmdesátek, zakydanou mikinu, pár vlasů, zuby jak noty na buben a jedno oko se mu dívalo do Tokia a druhé do Paříže.
„Nejnovější sociologické průzkumy potvrdily, že nejoblíbenější fantazií ženy jsou dva muži najednou. Jeden vaří a druhý uklízí.“
„Já pořád říkám, že když to tam není, tak to tam nehledej. A když to tam je, tak to víš hned.“
Humor této autorky mi sedí, připomíná mi kamarádku z vysoký, která z fleku pronášela jednu perlu za druhou. Fakt jsem se bavila! Proto dávám plný počet hvězdiček a těším se, že si od paní Černajové ještě někdy něco přečtu.
Měsíc nad řekou
Fráňa Šrámek
... má šaty, které zřejmě nedodržely tempa s dneškem; i na dálku domníváš se postřehovati vůni kafru, který je po léta ostříhal ve skříni; odborné oko narazí ihned o mnoho chybiček, ba i neodborné oko má jakýsi žalostný dojem; jistě je kdesi o nějakou stuhu, krajku, kokardu více; není-li to již také dobře vyplněno, tvoří se záhyby jak malé hrobečky; dojem je tím trapnější, ježto paní Hlubinová má horečku děvčátka, které ustrojili do první taneční hodiny; je-li však tvé oko cvičeno srdcem, jistě bude dojato.
SLÁVKA (neviňoučký úsměv): To by tedy bylo jedno z oněch desíti vysvětlení, které by vás mohlo uspokojit -
ROŠKOT (ohromeně): Cóóó?
Fráňa Šrámek - Stříbrný vítr, Měsíc nad řekou...
Nikdy jsem nečetla, neviděla divadelní představení... Takže tak trochu doháním resty.
S prvními stránkami jsem si nebyla úplně jistá, jestli to bude pro mě. Ale četlo se to vlastně hezky a k postavám si čtenář najde cestu. Má u toho dobrý pocit, odpočívá a sem tam se zasměje "pod vousy".
Ale vlastně je to taky o něčem, co proklouzává mezi prsty a člověk se s tím nakonec odevzdaně smíří, protože si nechce nic dál nalhávat. Vlastně je to smutné. K zamyšlení.
Kdybych to četla na střední škole, nejsem si jistá, jak bych se k dílu postavila.
Neviditelní
Vlastimil Vondruška
Autorův styl psaní není špatný. Ihned jsem se začetla a příběh mě bavil. Ale postupně mě unavovalo vysvětlování všemožných situací, proč je to zrovna teď tak a tak. Jakoby za pochodu. Možná by se mi víc zamlouvalo nastínění celkové životní úrovně, víc scifi prvků...
Místy to bylo i docela napínavé, ale převládaly spíš naivní počiny, které se "hodily do krámu" (náhodné zjevení Toma, pomoc s odpoutáním Claudie, nedůvtip všech Strážců, nepojištění Františe...). Prostě většina věcí nedomyšlená. Pak jsem si i párkrát povzdechla nad prostoduchostí většiny postav. Pouze hlavní hrdinové myslí... I když leckdy i oni jsou tak naivní, až to bolí.
Nakonec tam bylo tolik podobností s titulem 1984, že to pro mě přestávalo být zajímavé. Škoda. Za mě ne víc než průměrný román, který bych doporučila spíš mladším ročníkům (autor se v erotických scénách asi vyřádil). :-)
„Dědeček mě naučil jednu zásadu. Nikdy nevěř těm, kdo mají moc.“
„Vláda považovala Neviditelné za hrstku neschopných nepřizpůsobivých a ve snu ji nenapadlo, že by vůbec nějakou techniku měli.“
„,Co je to coura?' špitla konsternovaná Klaudie. Nikdo jí však neodpověděl.“
Ale co kdyby
Ester Fischerová
Když jsem se začetla, pomýšlela jsem na nízké hodnocení. Maximálně dvě hvězdy, říkala jsem si. Vždyť ty její myšlenky, tak nahodilé, bez ladu a skladu, nic podstatného neříkají. Nedává to smysl.
Ale pak mě některé básně mě zaujaly.
Třeba:
Bublanina,
XXX (Nejhorší konec je jedna z lepších možností, protože znamená, že to skončí.),
Hrachory (Dobrota lidí je relativní a možná to není zlo, co konají, jenom chyby, které bez uvědomění přestávají být chybami a stanou se jizvami, od nichž neexistují rány.),
Masová kaše (ale co kdyby),
(Společnost už tě semlela do své masové kaše s osobitou příchutí zvyku, nejmocnější síly na světě.)
Labutě,
Akrasie (Zvláštní stavy mysli nevytvářejí zvláštní věci.),
Epochální.
A ke konci knihy mi to dohromady v celém kontextu přeci jen nějaký smysl dalo. Dost možná je patrná záměrná snaha o vlastní "značku", o to být rozpoznatelná. Všimla jsem si několika motivů, které se objevovaly napříč celou sbírkou. Červené máky, modré oči, Bůh, člověk... Autorka naráží na jistá témata jako přetvářka a zvyk, strnulost, bezmoc. Vysmívá se malosti lidí. A víc než naléhavost ekologických otázek na mě zapůsobilo její osobité nahlížení na svůj vnitřní svět, který tak lehce necháváme my všichni ovlivňovat tím něčím nepodstatným zvenčí.
V konečném důsledku ale zřejmě i autorka dochází k poznání, že potřebujeme aspoň jednoho "svého" člověka. Někdy to hledání trvá, někomu se možná nepoštěstí nikdy, ale ta snaha o nalezení je zkrátka lidská.
Roztančené fixy
Ivana Vlková
Výhodou jsou pevné desky, do kterých se celý sešit zaklapne. Nevýhodou zase fixy, které dlouho nevydrží a špatně se smývají. Na stránkách zůstává mapa, tahy nelze po opakovaném použití dost dobře vymazat houbičkou na víčku.
Učím se hrou
neznámý - neuveden
Sešit je vhodný třeba na cesty. Měkké listy jsou potištěné jen z jedné strany, takže tu druhou můžou děti využít k volnému kreslení. Na konci je i řešení jednotlivých (a velmi rozmanitých!) úkolů.
Pomáhám mamince
neznámý - neuveden
Oblíbená nalepovací kolečka v sešitku s moc pěkným nápadem! Obrázky znázorňují malého zajíčka, jak pomáhá mamince. Kolik dětí má nějaké povinnosti a pomáhá při domácích pracích? :-) Rodiče, nechte se inspirovat. :-)
Moje malé objevy: Montessori ve volném čase
Delphine Urvoy
Tohle už je nádherně zpracovaný sešit, který se hodí pro šikovné děti školkového věku, ale poslouží třeba i dětem na základní škole jako opakovací materiály třeba právě teď o prázdninách.
Obsahuje mimo jiné předmluvu, tematický obsah. Zkrátka kvalitně zpracovaný sešit.
Mláďátka: Vyškrabávací zábava
Mia Steingräber
Sešit obsahuje také návod na vyrobení vlastního vyškrabávacího papíru a různé úkoly pro děti.
Moji kamarádi koníci
Francisco Arredondo
Sešit se samolepkami nabízí spoustu informací, které jsou zajímavé nejen pro školkáčky, ale klidně i pro starší děti se zájmem o koně.
Stříhej papír!
Toshihiko Karakida
Malý sešitek, díky kterému se děti mohou zlepšovat ve stříhání. Obsahuje tabulku na opětovné kreslení fixem na vodní bázi.
Mé první samolepky
neznámý - neuveden
Nalepování samolepek ve tvaru malých a větších koleček zabaví nejmenší děti. Obrázky jsou přehledné a líbivé. Určitě fajn investice :-)
Medvědí akademie 1
neznámý - neuveden
Líbí se mi uspořádání na stránce. Nahoře je název úkolu (Na dešti, Psí domky...), popis, co dělat a dole pod obrázkem shrnutí, co se v úkolu procvičuje (uspořádání předmětů dle označení, párování dle určitých vlastností, porovnávání, rozeznání pojmů atd.). Pěkný sešit pro školkové děti!
Malá beruška
Virginie Aladjidi
Krásné, vkusné. Děti se dozvědí o životním cyklu slunéčka sedmitečného.
Malý motýlek
Virginie Aladjidi
Zase něco trochu jiného, líbivého. Stránky jsou v dekoru kartonu, ilustrace krásné.
