Péťa1950 komentáře u knih
Říkanky, které nám nedělaly potíže a nevědomky vylepšovaly naši řeč. K tomu veselé ilustrace. Nevím, jak bych se učila mluvit s mobilem místo krásné dětské knížky. Kdy to dnešním rodičům dojde?
To platí i pro ostatní říkankové knížky Josefa Lady.
Zajímavá publikace, různé motivace, které vedly ke stejnému konci, kolaboraci s nepřítelem. Dověděla jsem se řadu věcí, které jsem si dříve neuměla vysvětlit. Např. jak Vlasovci údajně osvobodili Prahu.
Pro čtenářskou výzvu jsem hledala knihu, která poprvé vyšla v roce 1950.Bylo to tristní. Vybrala jsem tuto knihu. Všichni, kdo prošli školou v padesátých až devadesátých letech minulého století , této básni neunikli. V některé z čítanek nás zastihla všechny a část jsme se učili zpaměti. Podle stupně školy jsme pak báseň na různých úrovních rozebírali. Kdo jste tím prošli, už vás báseň nebude dále pronásledovat, setkáte se s ní, jen když budete chtít. Já si raději otevřu sbírku "Sbohem a šáteček".A k tomu sklenku dobrého vína.
Recepty proložené historkami z hereckého života paní Stelly. Obojí je zajímavé. Některé recepty často používám.
Zajímavá publikace pro milovníky šansonů. . Zajímavé fotografie interpretů a jejich životopisy.
Velice rozsáhlé dílo, velké množství faktů a jmen. Četla jsem po malých částech, hledala historická fakta a souvislosti. Konečně mám ponětí o tom, kdo byli zednáři a co byly zednářské lóže, vznik, rozložení po světě, významní členové lóží. A zajímavá fakta o zednářích u nás v průběhu dějin. Literatura faktu, čtenář nemůže čekat románový děj. S tímto vědomím musí ke knize přistupovat. Praha temná a tajemná mě zaujala víc.
Poslouchali jsme v rádiu, televizi jsme ještě dlouho neměli. Hezké podvečery s touto knihou. Četla jsem ji až později,vybavovala jsem si poslech.
Četla jsem v roce 1967. Tenkrát pro nás byl šok, že kniha vyšla a chvíli se dala i koupit. Jedno z prvních seznámení s hrůzami, které se děly.
Všechny díly jsem četla na střední škole, měli jsme je doma vázané v kůži. Klasika. Dneska už bych se do tak rozsáhlého díla nepustila. Patřilo to k době, ve které knihy vznikly. Stačila jsem i jiné věci, které patří k životu .
Jak už jsem psala o dalších knihách F.Hrubína, krásná tvorba pro děti, veršovaná i próza.
Pro mne stále nepřekonané. Verše se mi vybavují i po šedesáti letech.
Krásná knížka, mládí - stáří, úcta, láska, smrt, tak jak to je v životě. I filmové zpracování se povedlo, kniha ale vede.
Těžko něco napsat- obdivuhodný život, prací naplněná touha po vzdělání, láska, neuvěřitelně těžká práce,život naplněný na 100%.
Stále se nejsem schopna dostat až nakonec. Jsem už léta u stejné lekce. (16)
nejedná se jen o čtení, ale o přemýšlení. Tisícileté otázky.
Četla jsem kdysi dávno ve škole, učili jsme se tím číst. Podobná dobrodružství jsme na venkově také zažívali. Hodně dávná vzpomínka na třetí třídu.
V komentářích je jasně vidět střet generací. Pro mne Hrabalovsky podané téma války, lásky, dospívání, odvahy. Pro o padesát let mladší čtenáře nuda, nuda, nuda. Škoda