Petass komentáře u knih
Protrpěla jsem to do konce s vírou v nějakou pointu, ta ovšem nepřišla... Takové "Bábovky" z vesnice. Postavy se mi okamžitě začaly plést, do teď v tom nemám jasno a nejsem si jistá, zda jsem správně pochopila, kdo ke komu patřil a to jsem ji četla rychle a souvisle. Příběhy "ze života na vesnici" o ničem... Spousta postav a jejich příběhů bez konce či náznaku nějakého posunu. Ocenit musím to, jak autorka dokázala knihu udržet v nářečí, neslevit, ani to nepřehnat. Znovu ji nepřečtu a ostatní knihy autorky mě teď také nelákají. Když Dědinu vynecháte, nic se určitě nestane...
Kniha je krásně zpracováná, bohužel informace pokulhavají... Líbí se mi přesah informací k reálným knihám o čarodějnicích, astronomii atd. Naopak poznámky o postavách a ději HP série jsou povrchní a každému fanouškovi známé. Stejně tak citace jsou ty "nejprofláknutější", nebo už to asi umím nazpaměť :) Nejvíce mě zajímají původní verze textu, knihu jsem ale měla z knihovny a neměla jsem čas to z angličtiny louskat... Alespoň stručný překlad mohla kniha obsahovat. Tak někdy příště... Domů si ji nepořídím, i když čtenářem HP budu už navždy.
Bylo to tak... Intenzivní... Je to správné slovo. Plné emocí, obraznosti, života. Styl autorky mi sedl, těšila jsem se až knihu zase otevřu a neustále na ni myslela. To, co jsem nedokázala uvěřit knize Na větrné hůrce jsem zcela nečekaně nalezla zde... Vášně, zničující lásku, rozdrasaná srdce i mysl. Jediné, co mi vadilo bylo ohýbání skutečné historie tak, jak se autorce hodilo. Ale zase mě to donutilo si o Munchovi zjistit skutečná fakta, knize by se hodila obrazová příloha. Určitě si ji přečtu znovu. Nebude to ale kniha pro každého.
Ještě doplním, že překlad je povedený (tedy z pohledu příjemnosti čtení, originál si bohužel přečíst neumím) až na to že Johanne trhá lesní jahody z "keřů", což mě dost zarazilo a kazilo mi to dojem. Sem tam se objeví překlep, ale není to nic strašného.
Dlouho jsem se k němu odhodlávala a až čtenářská výzva mě ke knize konečně přivedla. Krásná romantická středověká pohádka. Četla jsem dlouho, ale ne proto že by se četla špatně, spíš únava mi nedovolila knihu zhltnout. Čte se dobře, těšila jsem se na další stránky, zvraty a rozuzlení. Chválím překlad. Není to kniha dnešní uspěchané doby a tak je k ní třeba přistupovat.
Milý příběh o ustrašeném strašidýlku. Trošku dětská detektivka, trošku poučení. Krásně čtivě napsáno, hezky nakresleno. Přinesla jsem ji dětem z knihovny a hned ji přečetla. Kapitoly jsou krátké, na čtení před spaním akorát. Celý příběh mohl být delší, rozvinutější,... to je jediné, co bych vytkla. Moje děti (2 a 4 roky) ji asi ještě neocení, příběhy "na pokračování" je nebaví. Čteme pohádky, kde je jedna kapitola uceleným příběhem, jinak je to nebaví... Do budoucna si ji určitě zařadíme :)
Chtěla jsem napsat komentář "až budu mít čas ověřit, zda jsou uváděná fakta o jednotlivých druzích pravdivá". S touhle podmínkou bych knihu hodnotila tak za rok, nebo možná taky nikdy... Takže... Téma je nádherně zpracováno, ilustrace krásné, vyklápěcí okýnka, vzorky kůže a dalších "částí dinosaurů". Příběh jsem četla na střídačku s mužem, takže nemám úplně souvislý pohled, co jsem přečetla mělo hlavu a patu a bylo to napsáno poměrně poutavě. V knize je mnoho informací o dinosaurech: výška, váha, velikost, spoustu porovnávacích obrázků, příbuznost druhů, atd. Jak píšu výše, neměla jsem čas ověřovat správnost. Kniha se líbí i tříleťákovi. Je třeba ale brát knihu jako fikci a vysvětlit dětem, že lidé a dinosauři na jednom obrázku nejsou realita, že jej to "jen" pohádka. Jinak super! Máme ji z knihovny a asi ji časem pořídíme domů :)
Znám Vánoční koledu z dětství přepracovanou Disneym jako příběh Strýčka Skrblíka. Čtenářská výzva mě donutila přečíst si původní verzi pro veřejná čtení, tak jak ji napsal Dickens. Z knihovny jsem získala vydání nakladatelství Perfekt, 1998, které je doplněno o mnoho vysvětlujících odkazů na zvyky, stav společnosti, vzhled Londýna a další informace. Je to napůl dětská encyklopedie. Příběh mi přišel oproti tomu, co znám, trošku strohý, což ale neubírá na myšlence a poselství tohoto příběhu, který se stal právem nesmrtelným. Tolik chválené ilustrace v tomto vydání mě osobě spíše odrazovaly. Hvězda dolů tomuto vydání, samotný text je za 5 hvězd.
Milý jednoduchý příběh s krásnými ilustracemi. Trošku mi to připomíná knihu "Obejmi mě, prosím". I Gerda "putuje" od jednoho zvířete k druhému až ke svému cíli. Bohužel dceru kniha vůbec nezaujala, přibalila jsem jí ji k moři s babičkou a prý ji četli jen jednou, pak ji odložila a celou dovolenou četli Hajného Robátka. Ani doma ji teď nechce číst, snad se k ní dopracujeme časem :)
Edit 29.3.2019
Syn (3roky) knihu miluje a chce ji číst pořád dokola :) až přemýšlím, že jí na chvíli schovám, ať získá šanci i jiný literární hrdina.
Skončila jsem na straně 134 a řekla si, že svůj čas využiji pro nějakou zajímavější knihu. Naprosto souhlasím s Eremitas, Tereza 1198 a dalšími, kterým se kniha nelíbila. Kniha mi absolutně nic nepředala, do čtení jsem se musela nutit a mnohokrát jsem se přistihla, že jsem přečetla několik stran a nic si z nich nepamatuji... Nebudu se k ní ani vracet. Nedočetla jsem, hvězdy neudílím...
Bylo to skvělé! Pro mě asi nejlepší díl série! Nové postavy, prostředí... Opět je tu mnoho nečekaných zvratů, ale hlavních postav je více a tak se prekérní situace hezky rozložily mezi všechny a příběh tak nestál jen na Claire a Jamiem. Dost často jsem se smála a dost často jsem se rozplývala nad Jamiem... a Rodgerem ;) Mám chuť to přečíst hned ještě jednou a užít si nejlepší pasáže. Asi celou sérii pořídím, nikdy by mě nenapadlo, že zrovna tento druh literatury budu chtít mít doma :D Oproti předchozímu dílu ubylo chyb v textu, objevují se, ale je jich výrazně méně. Škoda, že Cizinku nevydal někdo jiný s lepším přístupem k editaci. Nutně potřebuji další díl! Hořící kříž by měl vyjít v novém vydání ještě letos!
08/2018
Dlouho mi tu ležela a nemohla jsem se odhodlat... nechtěla jsem se s Willem rozloučit a bála jsem se "jaký bude". Včera jsem po ní zničehonic sáhla a bylo to opět skvělé, nebylo to tolik vtipné jako předchozí díly, ale jinak skvělé. Autor opět vymyslel nové padouchy s novými zločiny, aniž by se opakoval. Chci další díl!!! ;) Doporučuji!
I když ho stále zcela nechápu, při čtení těchto veršů se mi svírá srdce a hrdlo...
Přečetla jsem ji za dva dny, nedalo se jinak... nemohla jsem ji odložit. Ač by se dalo říct, že jde jen o "obyčejný" příběh jedné rodiny, autorka i zde dokáže čtenáře obratně provést dějinami celého století a vy jen kroutíte hlavou, co všechno se dělo a jak k tomu došlo a proč lidé nedokázali jednat jinak. Jednala bych stejně? utekla bych? nebo šla s davem? Občas jsem si říkala, že už toho je na jeden příběh až moc, ale pak přišel další zvrat a já jsem prostě musela vědět "jak to dopadne". Přečetla jsem knihy autorky v pořadí Hana, Hotýlek, Slepá mapa. Hana mě dostala do kolen, Hotýlek je velice zdařilým debutem a Slepá mapa něco mezi tím. Ano je tam až moc náhod, ran a zvratů na jednu rodinu a tři generace žen, ale autorka ctí řemeslo, píše krásně a donutí Vás přemýšlet o životě. Alžbětin přístup k životu (ač bez humoru) se mi líbí. Doporučuji!
Prostě ho miluju, opět nezklamal. Povídky o životě, o tom jací jsme, jací bychom mohli být... Věřím, že jsem "hráč" a občas se snažím strhnout ostatní, jinak by život vůbec nebyl sranda :) Doporučuji, ideální jako vsuvka mezi jiné knihy, můžete odkládat a číst po částech. Jako vždy Fulghum baví i nutí k zamyšlení.
Romantiku čtu jednou za čas. Větrná hůrka čekala dlouho na seznamu a přišel na ní čas právě teď. Dělám to nerada, ale hrozně se mi to vleklo a do čtení jsem se nutila. Ač je to nádherně napsáno (přeloženo), krásně se to čte, styl sedí k příběhu, době,... tak mě to prostě většinu času nebavilo. Nechápala jsem postavy a jejich chování mi mnohdy přišlo absurdní... Musím uznat, že ač kniha neobsahuje mnoho popisných částí, dokázala jsem se vžít do prostředí a vše si představit. Jsem ráda, že jsem ji přečetla, ale moje oblíbená z ní nebude. Posledních pár stran bylo nádherných, ale celkově nemůžu dát víc než tři hvězdy.
SPOILERY!!
Nějak na mě bylo těch záhadných úmrtí "z lásky", nebo z čeho vlastně?? až moc. Nepřesvědčilo mě to...
První setkání s autorem a také první se Severskou mytologií... Obojí bylo pro mě zklamáním. Styl vyprávění mi přišel jednoduchý, povrchní, vůbec mě nedokázal vtáhnout do děje... Možná je to překladem, netuším. Do čtení jsem se místy musela nutit. Slabší tři hvězdy. Pro pochopení severské mytologie se pustím do dalších knih, tuto znovu určitě neotevřu.
Nedočetla jsem, nebudu hodnotit hvězdami, nemám chuť pokračovat, autor církev idealizuje a nepřipouští žádná negativa. Souhlasím s Candide a Stilico.
Hned v první kapitole autor uvádí, že knihu napsal, protože ostatní autoři o církvi píší jen negativně jako o zkažené instituci. Následně pak uvádí, že to není pravda např. zde: "Přesto nejnovější věděcká práce zásadně zrevidovala některé historické epizody, jež se uvádějí jako doklad zkaženosti Církve. Tak například dnes víme, že inkvizice nebyla zdaleka tak přísná, jak se dříve tvrdilo, a že počet těch, kdo před ní stanuli, byl řádově nižší než dříve přijímané přehnané odhady..." Citace mluví za vše... Byli jste někdy ve Velkých Losinách? Ještě dnes je tam cítit na každém kroku tíseň. I kdyby před inkvizicí stanul jen jeden člověk, nelze to takto bagatelizovat.
Dále už pokračuje popis kladných vlivů církve vytržených z celkového kontextu.
Neubírám církvi její vliv, naše kultura stojí na jejích základech, ale to jakým způsobem to autor předkládá... Každá strana má dvě mince a ukazovat jen jednu je vždycky špatně.
Pokud chce někdo popularizovat církev, měl by raději ukazovat činy, než psát podobné publikace. U nás je zářným příkladem např. pater Josef Suchár a Neratovské společenství. Měla jsem možnost se s ním osobně setkat a byl to jeden ze zásadních okamžiků mého života. Místo čtení této nešťastně sestavené knihy si raději udělejte výlet do Neratova, bude to mnohem přínosnější.
Spojení dvou úžasných tvůrců, krásná báseň s nádhernými ilustracemi. Moc se mi líbí, děti zatím až tak nezaujala, ale snad to přijde :)
Nevím, jak je možné, že jsem Annu našla až teď. Jedním slovem nádherná! Chtěla bych, aby se moje dcera dokázala radovat ze života stejně jako Anna. Přečtěte si ji, stojí to za to. Pohladí po duši.
Autorku jsem vůbec neznala, Čokoládu jsem zaregistrovala jako film, ale neviděla jsem ho. Ostružinové víno jsem koupila zcela náhodou v antikvariátu "když už platím poštu", nachystala jsem si ho s sebou na dovolenou a udělala jsem moc dobře. Milý příběh s úžasnou postavou Joea, s nádechem tajemna a francouzského venkova. Z počátku jsem se zarazila, když mi příběh začala vyprávět láhev vína... "Chápu to dobře? Říká mi to láhev ? No to bude blbost..." A nebyla. Kniha mě vtáhla do prostředí, byla jsem tam a cítila jsem všechny ty vůně :) Myslela jsem, že knihu přečtu a pošlu ji dál, ale prozatím si ji ponechám, ráda se někdy vrátím. Pokud máte rádi podivíny, zahradničení a příběhy z malých městeček, bude se Vám to líbit. Doporučuji jako odpočinkovou četbu na dovolenou.