PeterBahn komentáře u knih

Velmi, velmi působivá kniha, pro mne především v závěru, kdy se řešilo zdánlivě bezvýznamné vyhašení nejlepšího studenta...

3 28.05.2019

O autorovi vím cca 15 let a vždy jsem se chtěl začíst do knih Nebe pod Berlínem nebo Konec punku v Helsinkách. Mé první knižní seznámení proběhlo právě díky Rudišově poslední knize. Čtení (pro mne) bylo příjemné a přitažlivé. Takzvaná "moudra" chlapů kolem chlapských témat. Ačkoliv rozhovory v knize napsané jsou z úplně jiného těsta než rozhovory čtyř mužů v Rozmarném létu, tak jsem jistou spojitost shledal. Snad tím spojovníkem byla i voda... Trochu udivující byl "metafyzický závěr", ale slovy Majora Huga z Rozmarného léta; ...proč bychom jej nepřipustili...:-)
Za mne plný počet a těším se na překlad románu Winterbergova poslední cesta.

14 28.05.2019

Zajímavá kniha, zajímavý nápad. Skoro mi ale připadá, že kdyby "usnutí" proběhlo doopravdy, dojde bohužel ještě k větším tragédiím a větší zneužití situace, než kterou autor popsal...

3 15.02.2019

Zatím jediná kniha, kterou jsem od Dostojevského přečetl. Velmi mistrovsky vypsaná plíživá tíseň z toho, že kýžené setkání se nakonec uskuteční i když děj směřoval lehounce optimisticky jinam... Četl jsem cca před patnácti lety, detaily si nevybavují, ale atmosféru díla ano.

6 15.02.2019

Hezké a působivé povídky, plné obrazů, nálad a "věcí" psaných i tušených...

2 15.02.2019

Stejně jako u Bernarda Malamuda velice působivé příběhy, ale z Evropského prostředí...

15.02.2019

Při čtení povídek jsem byl vtažen do úplně jiného světa, který se nachází (pro mne) na vzdálených souřadnicích, a hlavně jinak fungujícím… Čtení hezké a působivé!

15.02.2019

Knihu jsem četl asi před 35-ti lety. Tehdy na mne hodně zapůsobila. Od té doby jsem jí nečetl, ale při pocitu na chvíle s touto knížkou nemohu jinak než plný počet...
Vybavuji si jak mě tížilo, zda-li se dvě linie příběhu propojí, nebo nikoliv…

4 27.11.2018

Velmi příjemné oddechové čtení, nic víc, ale rozhodně ani nic míň...

12 27.11.2018

Kniha esejů kolem veletoku Dunaj C. Magrise není v některých kapitolách až tak čtivá, ale zvláštně a silně působivá. S přibývající valící se vodou řeky (od Vídně dál po proudu, Slovensko, Maďarsko a zvláště Balkán) na mne kniha víc a více působila.
Knihu jsem měl půjčenou od velmi dobrého známého, kterému jsem jí každodenním čtením při chůzi a dopravních prostředcích zničil, za což mne nepochválil. Tak k pod stromeček dostane ode mne nový výtisk...
...dosud jsem ji nesehnal...:-(

4 22.11.2018

Hezké dny všem! Pár slov k ZARA a podobně diskutujícím. Ten strašlivý konflikt na Balkáně nevyvolal Dr. Jaganjac ani 99% veškerého ostatního obyvatelstva Balkánu. Konflikt vyvolalo mizivé procento "vůdců národů"! A tohle je podobné všem národům! Vůbec bych z toho neobviňoval balkánskou náturu...
Manželku mám z Chorvatska z města u hranic ze Srbskem. Její rodina v 90-tých letech musela odcestovat na několik měsíců do ČR, aby si zachránili životy. Nikdo z postižených neadoroval nesmyslnou válku. A to jak na straně Srbů tak i Chorvatů i když obě dvě strany mají svůj díl viny.
Děj Sarajevské princezny se odehrává ještě v jiné části Balkánu, v jiných národech i v jiném náboženství než u příbuzných z manželčiny strany.
Dr. Jaganjac byl pouze z těch, kteří ve velmi omezených podmínkách pomáhali mírnit důsledky nesmyslné války.
Knihu jsem přečetl velmi hltavě a neočekával jsem, že bude psaná beletrickým jazykem. Děkuji za Vaši knihu pane doktore, a smekám před Vámi. Pelikán Zlín

8 26.10.2018

Krásná kniha s krásnou češtinou. Autor vykreslil velmi pohodovou atmosféru s „neškodnou“ zápletkou u které lze vnímat, jak se sám baví. Knihu čtu každý rok v červnu, protože tento velkolepý měsíc atmosféru knihy jenom podtrhuje. Velkou výhodou Vančurových textů je jistá orientace v textu Bible Kralické.
Dovolím si ocitovat jedno z mnoha milých míst míst románu:
Zajisté, odtušila paní, můj muž je Antonín, neboť já jsem Kateřina.
Hurá, děl abbé, vidím, že jste si osvojila něco z logiky, jež mne odzbrojuje.

21 14.09.2018