petr_
komentáře u knih
Zdroj
Ayn Rand (p)
Kniha se mi velmi líbila, trochu i tím, že mi připoměla jinou knihu o New Yorku a to zimní příběh. Obě měly to společné, že vyprávěly příběh o vyjímečných lidech v tomto městě a jejich až mystickému vztahu k tomu co dělají a k tomu co je odlišovalo od ostatních lidí.
Nerad bych se sám ztotožňoval s Roarkem, protože si nedokážu představit, že bych se s takovým klidem, díval, jak se okolí snaží pošpinit a zničit moji práci aniž bych se snažil jim v tom zabránit, čímž bych klesl na jejich úroveň.
Pravdou je, že Roark byl natolik vyjimečný, že si musel být vědom toho, že i ta malá část staveb, kterou dovedl prosadit do reality má setrvalou hodnotu, ktedrá bude jednou uznána veřejností.
Nesmíme ovšem pominout další vyjimečné osobnosti, které v ději vystupují a to Dominika a Gail. Tito lidé společně s Roarkem společně vnímají odlišnost standartní společnosti, která nechápe jejich hodnoty a především Roarkovo dílo.
Jako protipól Roarka a vlastně jeho nepřítel se tak jeví Elsworth, který se snaží všechno co neodpovídá (podle jeho názoru) vkusu veřejnosti zničit.
O tom je vlastně celá kniha. Co všechno je společnost udělat, aby zničila to co neodpovídá jejímu vkusu, k čemu nutí neortodoxní tvůrce aby je srovnala do šedivého průměru.
Upřimně řečeno, když jsem knihu dočetl, tak mi bylo psychicky docela zle, protože takové věci se děly a stále dějí. Můj pocit ještě zhoršil začátek války na Ukrajině, která vlastně má stejné příčiny.
Duch ohně
Terry Goodkind
Ano jako četba je to dosti náročné, protože příběh je plný dialogů a situací, které se opakují, nebo je možné je vypustit. Kolikrát se Kahlan vydala něco zařídit tajně a beze stráží a dopadlo to špatně. Nebo dialogy typu "Nechoď tam špatně to dopadne" popř. "já tomu nevěřím..." a pak to podle očekávání končí průšvihem. A to jsou situace, které při četbě nudí.
Velkým kladem každého dílu však je bezvadná pointa, která, všechny negativní dojmy smaže.
Krvavá církev
Terry Goodkind
U mnoha séřií a to hlavně u fantasy, mi vadí, že tituly nejsou nějak chronologicky označeny, a tak se mi stává, že je začínám číst od 3. nebo 5. dílu a pracně hledám, jak je dát dohromady, aby mi dávaly nějaký smysl. U některých to nevadí, protože mají společné prostředí, ale příběhy jsou samostatné, ale u této série , kde děj na sebe navazuje mi to dělá opravdové problémy a věřím, že některé čtenáře by to mohlo odradit.
Zrada
Anthony Riches
Pro mě byla kniha zajímavá, protože popisuje poměrně krátké historické období vládnutí tří císařů od konce Nerona do vlády Vespasiána. Bylo to vlastně období, kdy legie ustanovovaly své císaře. Přiznám se, že pokud jsem měl nějakou představu o tomto období, tak byla silně ovlivněna románem "Židovská válka" od L. Feuchtwangera, kde tyto události popisuje z pohledu Vespasiána, který sleduje události v Římě z Judei, ale jak to ukazuje tato kniha, nebylo to tak jednouché, a Vespasián nebyl jen pasivním přihlížejícím, kterému spadlo císařství do klína. V příběhu lze najít zajímavé drobnosti, jako např. to, že pokud si císař nebyl jistý, že má zajištěnu veškerou moc, nepřijal titul caesar.
Příběh je také zajímavý popisem bojových taktik a popisem výcviku mužstva a dalšími podrobnostmi.
Na konci knihy je zařazen historický doslov, který doporučuji si také přečíst.
Mrazivé plameny
Jens Henrik Jensen
I v tomto případě se mi podařilo začít číst sérii od třetího dílu. Děj je napínavý a není zbytečně a za každou cenu akční. Nenašel jsem v knize žádná prázdná, nebo zbytečná místa. Určitě si přečtu i předchozí díly, doufám že si je i přes můj renonc užiji.
Hedvábník
Robert Galbraith (p)
Pěkně napsaná kniha která je vlastně o ničem, autorka rozehrává velké pátrání kolem zmizení Owena Q. v ději je spousta zápletek a když jsou všechny záhady rozuzleny, tak si čtenář uvědomí, že je to o ničem. Věřím tomu, že v literárním světě se odehrává mnoho dramat (a tato kniha je o literátech), ale pro laika mohou být naprosto nezajímavá.
Trochu mě to připomělo knihu Josefa Škvoreckého "Lvíče". Proč? Přečtěte si ji a uvidíte, taky je o literátech.
Válečník: Zrození legendy
David Gilman
Ano Bernarda Cornwella to připomíná, jsou tam lučištníci a odehrává se to ve Francii. Cornwellovy romány s tímto mají společné to, že popisují nezávislost angličanů na tomto území, kde jednali samostatně a zřejmě proto byli tak dlouho úspěšní (kromě taktiky, kterou používali v boji).
Co je zajímavé na tomto románu, je to, že popisuje nezávislost nordmanů, kteří se nepovažovali za lenníky ani jednoho krále a těžili z patové situace, která po bitvě u Kresčaku nastala. Proto vyvíjeli (pokud mohli) tlak na obě strany aby si vymohli co nejlepší postavení. Thomas Blacstone je vlastně účastníkem této doby a dějinné události mu umožnily si vybojoval své místo ve stoleté válce.
První zpovědnice: Legenda o Magdě Searusové
Terry Goodkind
Od začátku do konce je děj živý a zajímavý, nejsou v něm žádná prázdná místa, která by čtenář rád přeskočil. Vlastně celá série je poznamenána temnou a bílou magií a vždy je svět na pokraji sil a v této knize je provedeno určité shrnutí.
Postava Magdy je zajímavá, je to hrdinka, která nehýří magickými silami ani fyzickými, a přesto se nenechá připravit o své postavení, které si vydobyla svojí osobností, ačkoliv si její okolí myslí něco jiného. Dokonce si ani není zpočátku vědoma, jaké má znalosti, které získala od svého manžela, takže je pro své protivníky vyrovnaným soupeřem.
Temné dědictví
W. Michael Gear
Je to vlastně kniha o tom, jak vyhánět džina z láhve a o tom, že i sebedokonalejší systém musí někdy selhat a jaké to může mít důsledky. Bohužel, současné dějiny, jsou plny takovýchto událostí, a druh Homo sapiens může být rád, že je ještě stále na povrchu této země.
Toulavá země
Liou Cch'-sin
Pro autora není těžké vymyslet bizardní světy ani bizardní technická řešení. Hrdinové povídek prožívají různé krize a popisují události nevšedního světa. Já osobně bych asi nechtěl něco takového zažít, ale co by občané nechtěli vytrpět pro blaho celku. Je vidět, že realita Číny je trochu jiná (nebo možná hodně jiná) oproti naším evropským zkušenostem.
Myslím, že právě proto je tato (i ostatní) kniha pro nás zajímavá.
Pokud bych měl vyzvednout některé povídky z této knihy, tak nejvíce se mi líbily povídky "Čínské slunce" a "Mikroéra".
Hlava světa
Rebecca Gablé
Zajímavý a čtivý román, popisující vztahy mezi říší Oty a slovany a to právě v době Václava i když Českého knížectví se tento děj týká pouze okrajově. Mimochodem právě spolupráce Václava a placení tributu pravděpodobně zachránilo čechy před osudem slovanských kmenů v Sasku. Zajímavá je také zmíňka o Alfrédu velikém, protože jsem si vybavil knihy B.Cornwella o této době.
Příběh se mi líbil, protože byl barvitý a zajímavý, mohl jsem si představit jak to ve Francké říši vypadalo a fungovalo. Určitě se podívám po dalších knihách autorky.
Dobrá znamení
Terry Pratchett
Kromě toho, že se jedná o rozpustilý příběh, jak komentuje Tyet tak tato knížka konstatuje , že totalita je totalita (ať v nebi, nebo v pekle) a že dobré věci vznikají v myslích obyčejných lidií, andělů, či démonů. Spasitelé mohou chtít to nejlepší pro svět, ale ono se to vždycky nějak zvrhne a náprava zůstane na těch, kterých se to týká a chtějí ten prostý obyčejný svět bez absolutních ideálů, nebo nedej bože absolutní pravdy.
Můžete si myslet, že víte jaké jsou boží plány, ale to si můžete jenom myslet.
Dlouhá utopie
Terry Pratchett
Konec dobrý všechno dobré. Problém je v tom, že než-li se ke konci dostanete, tak je kniha na rozdíl od předchozích dílů trochu nudná, a plná narážek na předchozí díly , takže během četby vzpomínáte jak to bylo, což je na úkor požitku z děje.
Ostrov kostí
Imogen Robertson
Připadá mi, že autorka nezvládla rozjezd děje, a tak trvá dlouho, než-li se začne rozbíhat děj . Proto dávám jenom 3 hvězdy.
Konec Věčnosti
Isaac Asimov
Tuto knihu jsem už četl minimálně čtyřikrát, možná vícekrát. Líbí se mi na ní, to, že to, co v ní autor popisuje je naprosto srozumitelné. V některých sci-fi jsou používány často termíny, které čtenáři, nic neříkají (možná proto, aby autor nemusel nic vysvětlovat), u některých se četbou knihy dopracujete k pochopení a často vůbec ne. V tom je Asimov mistr, protože si čtenář umí dobře představit prostředí, které popisuje.
Ledoví piráti
Dirk Husemann
Autor si evidentně dovede nalézt zajímavá historická témata a je zřejmé, že taková, která popisují styčné plochy takových kultur, jako je kultura křesťanů a saracénů. V této knize se také (i když okrajově) zajímá o začátky vztahů mezi latinskými a byzantskými křesťany. Oblast středozemí, byla určitě místem, kde k ke konfliktům těchto kultur docházelo dlouhá století a vlastně dochází dodnes. A to platí o Alexandrii dvojnásob.
Prorokova zima
Håkan Östlundh
Řekl bych, že děj je nezajímavý. Pokud autor chce napsat trilogii, tak by první díl měl být dostatečně zajímavý, aby čtenář měl zájem o další díly. A pokud někdo slibuje na přebalu knihy napínavou detektivní trilogii, tak by to tak mělo také být. O další díiy nemám zájem.
Možná, že jsem na knihu přísný, ale pokud mohu porovnávat, úrovně "Milénia"(která je pro mě v tomto žánru vzorem) tato kniha ani zdaleka nedosahuje .
Kdo probudí hvězdy
Karel Cubeca (p)
Zpočátku kniha vypadala zajímavě, ale děj se zpočátku nějak nevyvíjel. Když jsem se dostal k poslední čtvrtině knihy, tak jsem měl pocit že jsem si půjčil knihu z červené knihovny a na posledních stránkách, to už byla jenom fraška.
A kdo probudí hvězdy, jsem se vlastně nedozvěděl.
Válka na zkoušku
Jan Drnek
Jedná se o pokračování "Maxmilián námořník" a je stejně dobrá. Dozvíme se z ní, co všechno se dělo při sjednocování Itálie, což mělo důsledky pro vliv Rakouska v Německém spolku a vztahy s Pruskem. Faktem je v že v reálné historii, Havsbukové, co mohli zkazit, tak zkazili a vlastně vršili jeden neúspěch za druhým a proto je moderní doba převálcovala.
Z toho pro mě vyplývá, že bych si měl o této době něco vhodného prostudovat.
Námořník
Jan Drnek
Knihy alternativní historie mám rád a tato se mi velmi líbila, protože přibližují reálné historické události a zdůrazňují jejich hlubší význam. Velmi se mi líbily popisy, jak Havsbukové uplatňovali moc v říši. Dále obsahují hlubší rozbor o příčinách a hybných silách Krymské války. Bohužel se jedná o alternativní historii a tam jsou věci jinak. Bohužel sehnat nějakou souhrnnou publikaci o Krymské válce je problém (natož o jejím vztahu k Rakousku Uhersku). Kdyby se události děly podle této knihy, tak by snad ani nevypukla I.světová válka.
Kniha je to zajímavá a čtivá, a proto ji doporučuji.