petr_ komentáře u knih
Dáma z popela se mi líbila víc. Tím, že se děj opět odehrával v okolí královny Viktorie mě začal příběh připadat trochu fádní.
Viktoriánská doba má určitě mnoho zajímavých prostředí k napsání zajímavého románu.
Dva svědci období třicetileté války jeden malíř a druhý filosof a pedagog. Autorka velmi pěkně popsala jejich tak rozdílný a přece stejný pohled na svět a události kolem nich.
Oba byli postiženi a za jejich názory je společnost potrestala. Rembrandt nastavil zrcadlo místní společnosti a ta jej připravila o majetek a postavení.
Komenský kritizoval panovníky a chtěl je upozornit na chyby ve společnosti. Musel odejít z domova, přišel o své dílo, které začal budovat znovu.
Dílo obou přečkalo mnoho let a je i v současné době aktuální.
PS. Sympatické je, že tato kniha má všitou záložku.
Jsem přesvědčen, že jsem již psal komentář na tuto knihu, kterou považuji za dílo, ke kterému se rád vracím, když si chci zlepšit náladu.Tuto knihu jsem četl nesčítlněkrát. Pohodový způsob, jakým autor popsal postapokalyptický svět, který stále dává naději na to, že se objeví moudří lidé, kterým bude stát za to, svět přeměnit na místo kde se dá žít.
Že i v době, kdy jsou lidé obsluhováni roboty, je potřeba dbát na to, a by lidé byli vzdělaní a měli životní cíl, což za ně žádná umělá inteligence neudělá.
Osobnosti hlavních postav jsou dobře popsány a snad nesympaticky tam vyzní pouze omezení roboti nižší kategorie, které lze přirovnat k úředníkům s omezenými pravomocemi a kompetncemi, kteří jsou necitliví k potřebám lidí.
Příběh na pomezí fantasy a historického románu pro mládež. Proto se to četlo dobře. Ale nevím jestli by se mi chtělo pokračovat v sérii.
Pěkný příběh, který měl spád a dobře se četl. Byli tam superhrdinové, kteří ani nevěděli, že jimi jsou a spousta supervěcí a artefaktů na kterých byla založena ekonomika města (nebo světa, kdoví co to je). Líbily se mi vykreslené charaktery jednotlivých postav.
S chutí jsem si doplňoval mě známá slova za slovo "zkrunděný".
Skoro mám strach si sehnat pokračování, abych si nezkazil dojem. Sám příběh mi přišel vhodný jako jeden příběh a dál bych to asi nerozmazával.
Opět jedna pěkná kniha v pevné vazbě bez záložky.
Ubral jsem hodnocení, protože jsem od autorky četl lepší příběhy. Vlastně jsem nepochopil, co je jádrem příběhu. Bylo tam tolik tajemství, až se děj někam ztratil.
PS. Opět jedna kniha v pevné vazbě bez všité záložky.
Řekl bych, že provázáním děje této knihy s Porodní bábou autorka doplnila pohled na dobu. Zatímco v této knize popsala dění v celé říši a vztahy jednotlivých vévodstvích a knížectvích, tak v porodní bábě popsala život nižší šlechty a poddaných. Takže bych viděl obě série jako jeden velmi dobrý celek.
Proto vůbec nechápu, proč takové pěkně knihy vydavatel nevybavil všitými záložkami, což je problém celé řady knih a vypovídá to o neúctě k takovým krásným knihám !!!!!
Co se mi na této sérii, i na ostatních knihách autorky líbí, je to, že dokáže zajímavě popsat atmosféru doby o které píše, i psychologii postav. Čtenář se ocitne v jiné době, kde lidé žijí jinak a musí se vyrovnat s okolnostmi které na ně doléhají.
V této sérii je možné si představit jak fungovaly mezinárodní vztahy za vlády Fridricha a v čem spočívaly problémy v kompetencích papeže a císaře a jak vlastně mohl císař uplatňovat svoji moc.
Už se těším na další pokračování.
PS. Nechápu proč tak pěkné vydání nemá všité záložky. Že by byly tak drahé?
Oddychový román jehož děj mi připadal příliš překombinovaný.
Nejzajímavější je z této knihy Miláček. Viděl jsem televizní inscenaci ve které hrál hlavní roli Valdemar Matuška a ta se mi líbila. V knize toto dílo vyznělo úplně jinak a to daleko drsněji.
Jinak mi přišly povídky poplatné své době, v dnešní době trochu naivní, až nezajímavé.
Pokud si chcete představit jak se cítili Římané v Teutoburském lese když je napadli Germáni, doporučuji tuto knihu.
Pěkná výpravná kniha s mnohovrstevným dějem, která se mi velmi dobře četla a přesto, že obsahuje 600 stránek, tak jsem ji měl za 3 dny přečtenou. Líbilo se mi, že autor do děje zahrnul historické postavy z doby vládnutí Filipa II.
Závěr knihy mi připadal trochu více zhuštěný, než-li by se mi líbilo, ale knihu bych doporučil i dalším čtenářům.
Autorka si zřejmě libuje v soupeření renesančních umělců. Kniha je v podobném duchu jako Mramor a plátno, ale četla se dobře. Vlastně poukázala na vztah Michelangela jako architekta sv.Petra a všechny peripetie kolem jeho kariéry v Římě.
Osobně pochybuji, že by nechal zničit fresky Rafaella, nebo jiná umělecká díla třeba svých soupeřů. V Římě bylo v té době velké množství umělců, a práce bylo asi také dost.
Je to knížka poplatná době svého vydání. "Komunisté a Sovětský svaz jsou nejlepší." Komunisté pokud mohli, vše rozklížili. Tato knížka to dokládá.
Má však svoji historickou cenu, už jenom tím, že jsou zde odkazy na prameny, takže dobrý historik může vše uvést na pravou míru.
Hezké kratochvilné čtení, ale obávám se, že trochu zavání červenou knihovnou.
Novinkou pro mě byl, podíl Anny na seznámení Jana Husa s myšlenkami Johna Wicklefta, jehož názory se do Čech dostali s univerzitními profesory, kteří v Oxfordu studovali. Ale zajímavá paralela to je.
Humor ze kterého mrazí. Tak bych komentoval tuto knihu. Dlouho mi ležela v knihovně a zřejmě jsem ji včas vzal do ruky. Je to zajímavý náhled jemné rozdíly ve vnímání toho, kdo je Čech nebo není, a že to není jenom jazyková otázka. Stejně tak je zajímavý pohled hrdiny této knihy s jakou ironií potkává různé strasti ať už jako uprchlík do Palestiny, nebo jako příslušník naší armády v Africe.
Trochu mi to připomělo jinou knihu, kterou jsem nedávno četl "Batoh, medvěd a osm kartonů vodky". Třebaže je děj této knihy z úplně jiné doby, mají mnoho společného.
Tato kniha mi přišla jako nezajímavý mišmaš, různých časových linek, které jsou do sebe dosti násilně včleněny. Děj je spíchnut horkou jehlou a špatně drží pohromadě. Ani charakteristiky jednotlivých postav nejsou zrovna dobře propracované. Děj, který je dán dohromady s templáři mě vyloženě naštval.
Román ze zajímavého prostředí, který na mě působil velmi depresivně. Říkal jsem si, co nutilo ty lidi v takovém prostředí žít. Možná bych se měl ptát, co všechno jsou lidé schopni udělat pro své přežití. Nevím jestli budu schopen přečíst pokračování.
Možná by tam mělo být varování, aby při čtení této knihy čtenář uklidil všechny zbraně a ostré nástroje , aby si v depresi neublížil.