Petr.c17 komentáře u knih

Trochu upovídané na můj vkus a taky trochu vychloubačné, moc mi ten tón řeči nesedl

12.09.2016

Velmi rozvláčné a popisné vyprávění. Po několika pokusech o přečtení jsem námahu nakonec vzdal, protože pozornost je jako vznášející se pírko a dříve než Vergilius zakotvil na své pouti středozemním mořem, pírko uletělo vždy do oblačných snů.

11.03.2016

V pořadu U zavěšené knihy na ČT ART jsem se o této knize dozvěděl, viděl jsem i rozhovor s autorem, velice mě zaujal, dobře se vyjadřoval, byl jsem zvědav - témata byla lákavá - historie soužití Čechů a Slováků.
Zpočátku musím říct, že jsem byl příjemně zaujat bohatostí textu, nápaditostí obrazů, metafor. Ale postupně se vršilo a přibývalo tolik bizarních epizod, že mi ta kumulace zabránila pokračovat. Přesto bych se rád k textu ještě vrátil, protože slovní zásoba a informovanost autorovi určitě nechybí. Minimálně v té pestrosti a bohatosti jazyka je skryta krása, ale musím ji užívat po kapkách. Zároveň trochu lituji, že...očekával jsem text více se blížící např. Náměsíčníkům od Hermanna Brocha...atd.

11.03.2016

Od Merežkovského mám Láska nad smrt silnější - příjemný text: zábavný, vtipný, oduševnělý. Pod tímto dojmem jsem si půjčil Leonarda - bohužel, kniha je příliš rozvláčná, přelidněná pro mě zbytečnými postavami, rozhovory.

11.03.2016

Knížka rozhodně nepatří do kategorie "naučná". Je to lechtivý až lascivní románek z 30.let odehrávající se na gymnáziu. Autor je sice neznámý, ale způsob šprýmovného vyprávění připomíná Jaroslava Žáka, který napsal např. Cesta do hlubin študákovy duše a pod. (Profesor Tělísko zkouší svěřená mu kuřata z matematiky a při tom myslí na Maryčku Brandlovou...Dnes byl mrzut...Maryčka chyběla ve třídě...lítaly pumy a koule a nebo jak on je překřtil - sardelé...)

Kniha se čte jedním dechem - je napsaná skoro jako by jednou větou - připomíná mi tím Hraba (Obsluhoval jsem anglického krále, Proluky). Tato "snadnost" čtení ve mně vzbuzuje ovšem pocit povrchnosti, který je však narušován a pozdvihován pomocí překvapivých metafor a ozvláštňujících nápadů, ze kterých jsem měl pocit...obohacení.
Možná ne přesně tématem, ale úhlem pohledu mi evokuje izraelský film, co jsem nedávno viděl: "Šestkrát"
http://www.csfd.cz/film/342853-sestkrat/prehled/
(říkám si pod dojmem filmu i knihy: to jsou ženy v Izraeli tak submisivní nebo jak tento postoj nazvat?)

18.02.2016

Tajbele a její démon - povídka, která mi utkvěla nejvíc. Ne, že by byla jednoznačně nejlepší, pohádkovost a chvílemi neuvěřitelnost ji provázela. Přesto v sobě měla něco tak podivně vrtkavě lidské: metafyzické i přízemní současně, jak je člověk sám.

14.01.2016

O knihu jsem se začal zajímat poté, co byla zmíněna v diskuzním pořadu na ČT Art: Jasná řeč Josefa Chuchmy. Zalistoval jsem si v ní několikrát v knihkupectví a věty mě tak oslovily svou poetičností, že jsem si ji "zařadil na seznam plánů na čtení".
Přišly vánoce a objevila se pod stromečkem.
Musím říct, že jsem s chválou trochu vystřízlivěl. Je to lyrické čtení, ale vzhledem k tomu, že je náročné udržet pozornost při čtení poetických obrazů, které se střídají a posloupnost a návaznost tak uniká..velmi lehce se u téhle Pálenky usíná....tož si dáme ještě do druhé nohy!

11.01.2016