Petrasuvicka komentáře u knih

Pohodové čtení na zhruba 3 hodiny. Útlá knížečka krásně opisuje film.

4 07.01.2021

Na tohle téma vznikla spousta dalších knížek. Tahle ale patří k těm slabším. Rozhodně to není mrazivý thriller a není ani kdovíjak sofistikovaný. Kudy se bude ubírat je naprosto jasné a závěrečné rozuzlení je překvapivé do míry nadzvednutí obočí a protažení koutků úst. Ale dech to nikomu nevyrazí.

4 06.10.2020

Jako pro milovníka Řecka pro mě bylo tohle jasné čtení. Bohužel mě ale Durrell poněkud zklamal. Rodinné příhody, střety s řeckou kulturou jsou tak řídké a rychle odbyté, zatímco příroda a popis vlaštovčího hnízda se rovná našemu Jiráskovi. Zamrzelo to, protože ty vtipné příhody a komické ostrovní figurky si v knize zasloužily více prostoru. Ačkoli chápu, že Durrell je prostě srdcem v přírodě. Zůstanu raději u seriálu.

4 17.06.2020

Nalákal mne obsah, který mne taky zároveň zklamal. Bylo to strašně unavené a utahané, takže jsem se nepřekousala ani přes polovinu.

4 13.04.2020

První polovina super, ale pak útlum a úpadek. Popravdě mě zklamalo, že o těžbě ledu tam byla jen okrajová zmínka. A pak mně to pouze utvrdilo, že němečtí autoři nejsou nic pro mě. Není to první německý spisovatel a pokaždé mě kniha buďto nebavila od začátku, anebo od poloviny a neměla jsem chuť ji dočíst.

4 18.12.2018

Těžko hodnotit knihu, ve které se vystřídá několik vyprávěcích stylů. Působí jednotně i roztříštěně zároveň. Jenže v tom je právě její kouzlo. Každý styl přesně kopíruje danou dobu i charakter "kometového" vypravěče.

4 01.07.2017

Moje první kniha od Moriarty. Tři přání a slogan "dávejte si pozor, co si přejete, mohlo by se to vyplnit" evokuje zajímavý a nevšední příběh. Který neexistuje. Čte se to snadno, ale když knihu odložím, přemlouvám se, abych se k ní vrátila. Začíst se dá dost těžko. Ovšem TŘI PŘÁNÍ, že jo! Čekám, kdy se objeví. Mám za sebou 120. stránku a nikde ani náznak byť jediného přání. Smůla. Za tohle mi peníze nikdo nevrátí.

Literární kataklyzma. Rozvětvené, barvité věty s pestrou slovní zásobou jen marně skrývají šovinismus egocentrického myzogina stavějícího svou "veleúspěšnou VIP maličkost" na vrchol fňukajících chudáčků, abychom jeho raněné, ješitné ego náležitě politovali. Přičemž ve vyprávění z pohledu nesympatické ženské postavy rafinovaně utrušuje benefity, luxusní dovolené na Mauriciu, vysoké kapesné pro manželku ke koupi róby od Diora nebo Prady, ne však jako ukázku jeho blahosklonné velkorysosti, ale coby poukázání na tučné konto.

Nicméně se tomu nedají upřít dvě věci:
1) Paradoxně čtivost
2) Fakt, že na každého šovinistického egocentrika a myzogina se vaří voda s božím trestem.

4 09.01.2017

Zprvu podivné, protože jsem si musela zvyknout na ten násilně přítomný čas a styl vyprávění. O pár stránek později chytlavé a neskutečným způsobem děsivé. Bohužel pro nás lidstvo někdy v budoucnu i dost možná reálné (minimálně část z toho, co Robokalypsa obsahuje). Autor má bezesporu slušnou fantazii, s popisy strojů a různých scénických výjevů toho, co budoucnost a povstání strojů přineslo bylo skutečně zajímavé a neotřelé. Celkem vzato i originálně pojal celou knihu, kterou vlastně rozčlenil do povídek z různých pohledů nejdůležitějších postav příběhu. Překvapivě tenhle tah čtenáře nemate, ale naopak... aspoň má přehled o různých úhlech pohledu, názorech a pocitech jednotlivých charakterů. A i když od první kapitoly víte, jak celá kniha skončí, stejně se s každou další kapitolou děsíte pokračování a svým způsobem i toho, jestli na vás zaútočí váš vlastní mobil nebo ovladač na televizi.

4 20.09.2015

Kompletně celý příběh Kateřiny a Heathcliffa vypráví její služebná. Fakt, který mi na celém příběhu neskutečně vadil. Celý pohled na jejich životní příběh je tak hrozně omezený. Vypráví samozřejmě jen to, u čeho byla. Postavy spolu někde hovoří, ale my si jen můžeme domýšlet o čem, protože ona se na ně dívala z velké dálky a samosebou nic neslyšela.

Ovšem je to příběh, kde nikdo nedokáže být šťastný, včetně psa, do kterýho si tam každý maximálně tak kopne. Ale úplně stejně tak kopou ostatní lidé do Heathcliffa. Není zlý, není špatný, protože by se tak narodil nebo takový chtěl být. Je zlý, je záštiplný, protože to tak společnost kolem něj chtěla. Nikdo mu to nemůže vyčítat, může s ním soucítit a litovat ho, protože on byl jen nešťastně zamilovaný chudák, kterého předem každý odsoudil jen proto, že vypadal jinak.

Na rovinu - nemám ráda Kateřinu, protože to prostě byla jenom hloupá Káča, která se za celý život nedokázala rozmyslet, co vlastně chce. Jednou toho, pak zase toho. A naopak Heathcliffa jako jediného ráda mám.

4 14.05.2014

Sladkobolný kýč. Jedním uchem tam, druhým ven.

3 21.11.2023

Neřekla bych nesmírně zábavné, jak stalo.na obalce, možná pro Brity, ve skutečnosti spíš šílený horor ve smyslu fungování britského zdravotnictví.
Čteno díky ČT a vysílanému seriálu. Ten je dokonalý! Bena Whishawa v roli Adama miluju (no a co, že je gay :)), je perfektní a cítím k němu lítost stejně jako častokrat k reálnému Adamovi.
I po dočtení mi stále zůstává rozum stát, co jsou lidé schopni si do sebe nacpat! A vzhledem k tomu, že Velká Británie má kapanek rozdílný počet obyvatel, je koncentrace idiocie a blbcu, kteří přijdou s podivným předmětem v sobě, mnohonásobně vyšší než u nás. To a fakt, jak systém funguje, resp spíše nefunguje, je šílene pocteni,.mnohem víc, než chrlici krev z prasklých křečových žil v jícnu.

3 03.06.2023

Popravdě jsou mi pochvalné komentáře zde cizí. To byl očistec, navzdory tomu byla kniha čtivá.
Ale...
Ani jedna postava sympatická. Všechny do jedné cizí, odtažite a divné. Navíc Katalpina záliba v detailech, nechutnych a zbytecnych (byť mám ráda drsný středověk, kde je to od základu jen špína smrad a reznicina), mě příšerně vytáčela. V každé kapitole - vyrazil se jí pot v podpaží. Pak záchodové detaily, kdy si jak kdo odskočí, že ten proud moči někdo slyší, jinde se zase špatně utre, zacpa, páchnoucí stavy po sexu .... S každou kapitolou rostlo me znechucení z knihy. Rozčilovala mě, stejně jako styl vyprávění, roztrhané kapitoly a úhly pohledů,, to její takzvané Štěpení casu..., které nakonec neměly hlubší opodstatnění než to, že existovaly.
NE, NE, NE. Od Katalpy už nic nechci.

3 31.05.2022

Pecka! Krásně propojení všech postav, nahlédnutí pod pokličku bezectného cechu. Až do poslední stránky napínavé a jako třešnička na dort - má to svým způsobem happy end! Juchů! :D Těším se na další.

3 05.01.2022

Tohle byl přehmat. Už kdysi jsem po knize sáhla a vrátila, věděla jsem proč. Podruhé jsem sice došla na konec, ale byl to očistec. Krkolomně napsané, nudné... Nápad propojení současné osoby a minulého života, dobrý, to mám ráda. Ale takhle ne! Proboha, nudněji a nezáživněji se to snad pojmout nedalo. Historická linie i současná mohou konkurovat uspávačům hadů.

3 29.11.2021

Očekávala jsem asi něco jiného, cosi ve stylu Doktora Martina (kde česká i britská verze jsou povedené). Nicméně je to laskavá knížka s pozvolným vyprávěním a postavou O'Reillyho, jak ušitou pro Jana Wericha. Alespoň já jsem ho v něm viděla od první stránky.

3 04.06.2021

Lepší než druhý díl. Je mi i sympatičtější místo děje, ve Florencii jsem před lety byla, takže je příběh i takovou připomínkou na vlastní cestu. Dobře si navíc umím některá místa představit. Stefanie mě rozčiluje čím dál tím víc! :D

3 05.04.2021

Opět čtivé. Připomínalo mi to seriál Vyprávěj. Navíc každý v životě měl / má nějakého toho Horáka, Karla nebo Moučkovou.

3 01.03.2021

Po 39 stranách odloženo. Magdalena Mintová opravdu není vtipnou autorkou (anebo je pohled na smysl pro humor nakladatelů velmi zkreslený) a Ema je iritující postava, a to svou rozmazleností, nemožností se o sebe postarat a tak dále. Ovšem zaměstnanci Knižního klubu dělají svou práci evidentně dobře, když po vydání této knihy přesvědčují čtenáře, jaká je to humorná pecka a jak je Mintová nadaná.
Tahle kniha je pro mě jako čtenáře jeden velký omyl.

Číst tak dlouhou, rozmanitou a rozvětvenou ságu není vůbec žádná prča. Asi jako jíst kilometr dlouhou pizzu. Ale stojí to za to. První díl překvapil, jak dokáže čtivě popsat nezáživnou část dějin. Přiznejme si - první světová není dvakrát terno, víc se čte i píše o druhé světové. A té bylo víc než dost. Krásně dával do konfrontace politické protipóly na jednotlivých postavách, takže když Voloďa v řadách NKVD narážel na principy demokracie, tak jsem se vážně zasmála. Ach ti Rusové...
Doporučuji všem a v postavách se OPRAVDU vyznáte. Neděste se, že jich je moc.

3 04.06.2018