Petrasuvicka
komentáře u knih
Úzkosti a jejich lidé
Fredrik Backman
Na začátku to vypadá jako snůška humoru a děsná uchylarna, ale překvapivě jde hodně hluboko, je plná životních pravd, vět na zamyšlení a úhlů pohledu, které se na první pohled zdají samozřejmé ale vlastně nás automaticky nenapadnou. Až když je čteme, rekneme si, no jo!
Co se týká čtení jako takového, trochu jsem se zamotala, jak se rychle přepínalo po časove ose děje sem tam. Ale jinak doporučuji. Velmi zajímavé a překvapi!
Jelení vršek
Hana Marie Körnerová (p)
Kdo čte Körnerovou rád, ví, co čekat. Prostě typická, a zároveň trochu jiná. Milostná pletka je spíše stranou a jen tak mimochodem. Jelení vršek je víc než červená knihovna příběh pána z Jeleního vršku a dění na jeho hradu. Kniha nezklamala.
Šarlatán
Josef Klíma
Já jsem spokojená, čekala jsem to, co mi dal a ukázal film. Líbilo se mi to, včetně stylu vyprávění, na přímý novinářský přístup, který jde k jádru věci, jsem z práce zvykla :)
Platnéř
František Niedl
Měla jsem velké očekávání vzhledem k doporučení a zdejším komentářům. Ale výsledek, Platnéř jako celek, mě zklamal.
Ze středověku mám už dost načteno, takže tvrzení v některém komentáři níže, že Niedluv středověký počin nezvelebuje dobu do růžova, ale taky smrdí, je hodně prestreleny. Kde na vás doba dýchne smrdutým dechem, kde doslova tečou sracky ulici i senkem, je série Kapitán Stein a notář Barbaric od Juraje Cervenaka. I Schongau z Katovy dcery páchne hůř než Platnéř.
Čtivé to celkem je, ale nemůžu se zbavit dojmu, že detektivní zápletka se řeší jen tak mimochodem, pátrání kdovijak propracované není, za to kapitoly o řemeslu a cechu ano, ty mě velmi bavily a dozvěděla jsem se spoustu nového.
Kdyby to bylo bráno samostatně jako příběh platnere Lukáše bez té rádoby detektivky, tak je to super a hodnotím mnohem lépe. Ale přes co mi vlak nejel, byly nedokončené věty. Možná... Že by... Ale kdoví... No radši nemyslet....
Uf, že mě ale vytacely na každé stránce. Další díl číst nebudu.
Francouzský manžel
Klára Janečková
Mně se to líbilo. Divím se, že má knížka málo hodnocení a je v modrém. Inu každému sedne něco jiného. Co mi vadilo, tak občasné chování Kamily. Protože pak nebylo divu, že i manžel reagoval tak, jak reagoval. Ale jen v pár místech. Na druhou stranu, takhle to taky dopadá, když da člověk přednost materialismu a nechá se jim zaslepit, nebo neumí žít sám bez chlapa, protože Kamila zkrátka litala od vztahu ke vztahu.
Jako psycho thriller od české autorky se mi ale dílo líbilo. Janečkové dám rozhodně ještě šanci.
Dům U Tří borovic
Hana Marie Körnerová (p)
Tohle bylo skvělé. Mělo to vše! Včetně pomalého rozjezdu a kvapného konce :-), na začátku trochu trvalo, než jsem se zacetla, ale pak romantika, napětí, tajemství. Zkrátka klasická Körnerova!
Vězňova žena
Maggie Brookes
Stále nechápu, jak tohle všechno mohl člověk přežít. Příběh, který dokazuje, jak moc silná je lidská vůle a pud přežít. Jak jsou ženy schopnější a odolnější než mnozí muži.
Stále nechápu, jak mohli přežít pochody smrti. Ne jen postavy Izzy, Billa a dalších z party v knize, ale skuteční lidé, kterých se to tehdy v dané době týkalo.
Doporučuji.
4* proto, že jsem přece jen četla lepší z období 2. světové.
Knihovna mého srdce
Freya Sampson
Popravdě nečekala jsem, že než o vztah půjde o komunitu a knihovnu. Alespoň to nebylo jako jiné romance, tedy úplně přes kopírák. Realne za 3.5*, ale jak se obecně ví, od pětky za desetinnou čárkou zaokrouhluje nahoru :)
Paví hody
Jan Štifter
Nevím, co si o Pavích hodech myslet. Na základě referencí v knihovně jsem cekala, že je to o úplně necem jiném, než je. Alegorie možná trochu satyra o vesnici lidí, kteří pořádají různé večírky, kde předstíraji, že jsou honoraci a slechtou. Zklamání vedlo ke zpomalení čtení, v polovině už mě Paví hody začaly uspávat a nudit.
Autorův styl mi vůbec nesedi. A bohužel není první, u kterého jsem se s tím setkala. Podivne syrové, strucne i košaté zároveň kvůli zvláštním primerum, i dost naturalistické (cítím její pot, podpaží a nemyté vlasy... Tohle tam opravdu nechci a nehledám, už u Katalpy a jejich Němců mi to příšerně vadilo) a kromě zmíněné Katalpy s tímto druhem popisu a vyprávění děje přichází místy i Šikmý kostel.
Ne ode mne dostala Katalpa, Dvořáková a teď i Stifter.
Domek v Irsku
Julie Caplin
v Irsku jsem byla, zazila jsem ho a ochutnala, takže absolutně nevěřím tomu povětšinou idylickemu popisu počasí! Vím, jaké to tam chodi :-D A k příběhu jako takovemu. Milé a nijaké. Nevadí mi sladké romance, ale až tak naivní taky být nemusí. Hannah je ta rozumná, Mina divoká, to bylo snad na každé stránce, už mi to pak lezlo krkem. Zápletka nulová a průhledná jak flaška od slivovice.
Pro hrst dukátů
Juraj Červenák
Překvapivé ve více směrech, předně vývoj seržanta Jaroše, příjemné, že jedna na vlastní pěst a je víc vidět i slyšet! (A stále k němu chovám nezměněnou a nepochopitelnou náklonnost:-D)
Ale taky překvapi méně akce, z celé série je tak Pro hrst důkatu zatím nejslabší knihou, a to u co se týče zločinu samotného. Tentokrát jde spíše o klasickou detektivku, hodně ptaní, pátrání, sledování. Je dobrá, ano, ale ve srovnání se zbytkem série je slabá jako čaj. Nicméně příslib devátého pátrání této trojice mě těší víc než dost! Už teď se nemohu dočkat, až bude na pultech a v mých rukách!
Šikmý kostel
Karin Lednická
Kostel předchází obrovské halo. Dlouho jsem čekala, až trendy vlna opadne a budu si moct kroniku zaniklého města v klidu přečíst. Příběh je čtivý, zajíamvý i ze současného pohledu. I dnes řešíme podobné problémy jako oni tehdy, jen se vše vyvíjí po spirále.
Jen bohužel nemůžu říct, že by mi nějaká z postav kdovíjak přirostla k srdci. Taky se na mě nalepilo Heřmánkové údolí, které se mi jaksi stále líbí víc, než tenhle opěvovaný kousek. A možná to je ten problém, protože ze Šikmého kostela se udělalo terno, mega trhák a možná to mi podsouvalo větší očekávání, než bych jinak měla.
Reálně 3,5 * , prakticky zde za 4*.
Rebelka
Jana Pronská
Hodně naivní, čekala jsem víc, když to vydala MOBA, navíc po přečtení Červenáka... Škoda.
Žena v polární noci: Rok na Špicberkách
Christiane Ritter
Klobouk dolů, že vše zvládla. Obdivuhodný výkon. Hezká hra se slovy při popisu přírody, ačkoli někdy jich bylo až moc a trochu mne uspávaly :)
Poutník před branami moudrosti
John Boyne
Nikdy před tím jsem nic podobného nečetla.
Příběh má spoustu vrstev, můžeme na něj koukat podle časové osy, anebo podle vypravěče. Protože to, co se mu dělo, zažíval, vyprávěl atp, může teoreticky zažívat kdokoli, klidně ve stejný čas, jen na jiném místě. Vždy se na planetě v nějaké zemi najde někdo, koho zasáhnou podobné běhy událostí a osudu.
Nicméně celý děj lze vnímat i jako vývoj společnosti, její postupnou degeneraci ke konspiracemi posedlými lidmi, které vyhledávají a konzumují absurdní světové lži jako drogu. Bohužel takových lidí znám ve svém okolí spoustu a nepřesvědčí je sebevětší a seberyzejší důkaz. Stejně tak Boyne dokazuje, že se lidstvo nedokáže poučit ze svých chyb po celá staletí.
Opravdu zajímavé a vrstevnaté čtení plné fiolozofických myšlenek.
Andělská tvář (1)
Hana Marie Körnerová (p)
Jak kulhavá kobyla. Chvíli se nemůžu začíst, chvíli je vše skvělé, pak zas chaotické a zmatené nebo zdlouhavé. Navíc je celý příběh hrozně "ach och", na tyhle super naivní, zlatovlasé a modrooke panenky opravdu nemám trpělivost. Navíc se mi a každým řádkem před oči cpala uhekana Kuklová a Pomeje, takže z téhle Kornerove, kterou jinak čtu velice ráda, opravdu nemám valný zážitek.
Houpačky
Lucie Konečná
Konečná umí šokovat. Někomu to přijde trapné, mně to taky trochu dělalo potíže, ale myslím, že je to jen tím, že to jsou témata a věci, o který děti v souvislosti se svými rodiči prostě nepřemýšlejí a ani přemýšlet nechteji. Některé obrazy z hlavy jdou totiž vyndat těžko :-D, nicméně čtivé, já se bavila a je tam dost k zamyšlení nad svým i jiným životem.
Vířivka
Lucie Konečná
Civilní a obyčejné téma, které může postihnout úplně každého. Musela jsem si zpočátku trochu zvykat na syrovost vyprávění, ale odtrhnout jsem se nemohla.
...a naposled konvalinky
Jarmila Pospíšilová
Snaha napodobit Heřmánkové údolí těžce selhala. Pospíšilove sloh na mě dělá dojem slohu středoškolské, nevypsane studentky. Na to jak je příběh tenký, jsem se s ním prala pěkně dlouho.
Muž s vůní kávy, žena se špetkou skořice
Lenka Požárová
Souhlasím s Libi.livres. Tohle vážně Ne. Opravdu jsem čekala víc a jak jsem tak četla, tak i něco úplně jiného. O Panamě a kávě jsem se dozvěděla zlomek. Za to o sexu s Fernandem tunu, a o to mi opravdu nešlo. Nemohla jsem se začíst, všechno bylo jaksi pořád dokola dokolečka. Takže zklamání a nedoporučuji.
