petrn komentáře u knih

Jedna z mých nejoblíbenějších dětských knih. Plno malých a vtipných příběhů z různých koutů světa, v každém příběhu je zmíněno, nebo zobrazeno něco specifického pro danou zemi.

21.12.2024

Taková opravdu jednohubka na jeden večer (až mi to překvapilo, jak malé to je dílko).
Příběhy to jsou hezké, dýchá z nich krásná atmosféra meziválečných let a života obyčejných lidí z té doby, podobně jako u Saturnina, mého oblíbence. Některé povídky jsou vtipné, (zejména ty předválečné), jiné smutnější (ty za války). Ale žádné velké drama (neštěstí členové rodinu těžkosti války vydrželi až do konce, takže nic srdceryvného se nedělo), spíše takové pohlazení po duši.

2 01.12.2024

Četl jsem jako malý kluk a knížečka se mi líbila. Nevím, jestli bych z ní byl schopný něco využít prakticky, ale určitě jsem si jí s chutí několikrát prošel (je to opravdu spíš pár stránek).

16.08.2024

Teda to nebyl můj šálek kávy. Téměř všechny povídky kypěly perverzností, oplzlostí a/nebo iracionálním chováním. Skoro pokaždé jsem mi v průběhu a na konci povídky křičelo v hlavě WTF?!, hlavní charaktery zároveň nesympatické. Nejvíc to platilo u Bělorusky (vůbec nechápu místní nadšení), Faun, Vlasy, Pražské jezulátko. U Jen žádné něžnosti mi to už nevadilo, možná jsem se mezitím desensitizoval.
U smrtečky dobrý asi do půlky příběhu pak zase to blbý iracionální jednání a hulvátský jednání na konec. Nechápu prostě.
Povídky To strašný kouzlo podzimu a zejména Štědrá noc baronky z Erbannu stály (jako jediné, bohužel) opravdu za přečtení. Atmosféra byla dobře vykreslená a místy i strašidelná (to platí hlavně pro baronku, tam na mě to napětí, stísněnost a děs přímo dýchalo. Škoda jen, že se nějak nerozvinul příběh, nebo nevysvětlilo, co to všechno vlastně nakonec bylo).

03.08.2024

To byla pecka, co si budeme povídat!
Nejdřív jsem si říkal "ok, zajímavý námět, rozvzpomínání se na minulost ve vesmírné lodi, co ale bude dělat zbylé čtyři pětiny knihy?", ale pak přišel ten zásadní a úplně nečekaný zvrat!
Celý příběh je mimořádně čtivý a napínavý, jak již je u Andyho Weira standartem. Opět, to, že se (do jisté míry) opírá o fyziku a tvrdá fakta posazuje knihu o laťku výš. Moc mě bavila autorova představivost a pojetí živého organismu, zejména ta rozmanitost a vysvětlení fyziologie.
Mimochodem ten závěr by mě nenapadl asi ani za milion let!
Až to půjde někdy do kin, určitě si tu jízdu nenechám ujít.

21 22.07.2024

Absolutně nechápu relativně nízké hodnocení knížky. Zásadní chyba je porovnávat Artemis s ostatními počiny Andyho Weira - on totiž nasazuje nadstandardní laťku. Pokud by byl Artemis hodnocen bez předsudků, prostě jako kniha sama o sobě, musela by mít z principu mnohem vyšší hodnocení. Navzdory výše napsanému, i pokud porovnám s Marťanem, jsem byl z příběhu nadšený.
Perfektní kombinace akce, napětí, sci-fi podloženého reálnými, nebo reálně proveditelnými technologiemi a chemickými procesy (ty popisy pro mě dělají knihu ještě uvěřitelnější a proto i čtivější), a prostě faktor "Andy Weir". Co víc dodat.

11 04.07.2024

Naprostá zhovadilost. Příběh nemá hlavu ani patu, od začátku do konce je to jenom slátanina bez nějakého smyslu.
Slyšel jsem v mluvené verzi Českého Rozhlasu a bohužel ani zvukový doprovod a snaha vypravěče vyvolat úzkost, či napětí prostě nedovedly zážitek zlepšit. Inu, kde nic není, ani smrt nebere..

14.06.2024

No, jak už zde mnozí psali, je to zvrhlost, čím dál, tím víc.. Ta nechutnost, absurdita a později i oplzlost prostě vytéká každým řádkem. Zároveň ale chápu, že to byl záměr autora, šokovat a znechutit.
Ke konci mě asi nejvíc dobíjelo pokrytectví samotného Vlka, nejvyšší autority na škole.
Mimochodem, ten moment, kdy byl objeven pan Vonásek se svojí Maximařenkou (záměrně nebudu vyzrazovat detaily, kdo knihu četl, ví, o čem mluvím) mě totálně připomněl atmosféru Kafkova Procesu - soudci a jinak vlivní lidé, tahající za nitky osudu nevinných lidí, poschovávaní a soudící dotyčné oběti těch procesů kdesi v zaprášených a klaustrofobicky malých podkrovích nějakých paneláků na předměstí. Na jednu stranu děsně absurdní, ale zároveň ve čtenáři (alespoň ve mě) vyvolávající pocit úzkosti kdesi na nejhlubší úrovni, co se nedá ani pořádně uchopit.

Co se týče stylu psaní, ten mě hrozně rozčiloval - jednak skákání z po časové linii tam a zpět, ale jakože skoro uprostřed věty, bez jakéhokoliv upozornění ve formě nějakých teček nebo oddělených odstavců; ale zejména forma psaní přímé řeči - to, že se uprostřed věty dá pomlčka, aby tam byl vložen odstavec o myšlenkových pochodech dotyčného, jen proto, aby se teprve pak dokončila věta, to je prostě fušerství jako prase. Kvůli tomu jsem kolikrát chtěl knížku odložit a měl jsem nutkání nasadit mnohem nižší hodnocení, než jsem nakonec dal (holt, obsah vítězí nad formou)...

4 06.06.2024

(SPOILER) Na začátku četby jsem byl spíš skeptický - přecijen, kniha od (alespoň pro mainstream) neznámého autora s minimem recenzí či hodnocení na databázi knih, kde hlavní postavou je jakýsi mluvící pes (ještě k tomu malý knírač, ani ne nějaký pompézní pes, jako třeba husky) z budoucnosti nutí k pozvednutí obočí. První stránky s krkolomnými názvy věcí místních i astrologických které zní, jako výtvor dítěte, co chce být originální za každou cenu, tomu dojmu zrovna nepomohly (nakonec, když jsem pochopil, že místní obyvatelé jsou inteligentní ptáci, jsem názvy dokonce ocenil - hlavní město R-r-ku, nebo měsíce Kwak a Kwok a mnoho dalšího. Je vidět, že měl autor s psaním určitě dobrou zábavu.).
Ale po prvních stránkách jsem se četbě oddal a udělal jsem dobře. Příběh nenudil ani chviličku, byl napínavý, zároveň stále byla cítit taková spisovatelova lehkost a smysl pro humor. Svět Pav alfa 2 byl překvapivě promyšlený, adaptace života na způsob rotace okolo slunce (stejně, jako rotuje měsíc okolo země, tzn. jedna strana stále odvrácená a druhá stále sežehnutá) a na pradávnou katastrofu mě fascinovaly. Vlastně jsem si v hlavě dost často vizualizoval takový alternativní, Křesadlovský svět, jako z filmu Avatar.

Pan Křesadlo byl očividně velmi sečtělý a inteligentní člověk a správný geek a také si neodpustil všemožné poznámky odkazující na řečtinu, kdejaké historické, fyzikální nebo biologické perličky a ty jsem si, také jako geek, užíval a kdeco Googlil, abych si v úžasu potvrdil pravost tvrzení.

Kniha je pecka a určitě stojí za přečtení!

02.05.2024

Tak na rozdíl od většiny zdejších čtenářů jsem měl to štěstí, že jsem nikdy neviděl film (až na jednu bláznivou adaptaci s Jackie Chanem kdysi před snad dvaceti lety) ani neslyšel žádnou mluvenou verzi, takže celý příběh byl pro mě nový a neotřelý. A musím říct, že tak napínavou knihu jsem už dlouho nečetl! Doslova od první stránky až do poslední věty! Jediná trochu slabší pasáž byla první polovina Ameriky (jen pár stránek), pak to ale zase jelo jako blázen.

Vyprávění o cestě v Suezu, Indii, Číně a Japonsku - ten barvitý popis těchto vzdálených míst a jejich kultur posazených v devatenáctém století - mě naprosto pohltilo, to byla taková třešnička na dortu.

10 18.04.2024

Na to, že to byl v době vydání světový bestseller, tak je to pro mě trochu zklamání. Příběh se četl lehce, to jo, ale kromě začátku, kdy jsem se fakt bavil, už byl příběh takový na jedno brdo. Ne nudný, ale nenadchne. Stále opakující se humor na téma alkoholu, kořaly a drinků s paraplíčkem brzy přestal být vtipný.
Společnost "kamarádů", všichni s pochybnou historií, zejména zbytečně sprostá zrzka mi prostě neseděla. A konečné završení případu státním zástupcem na mě prostě dělalo dojem filmu se skvělým rozjedem a trapným, jakoby unáhleným koncem filmu, protože prostě dramaturgům už se prostě nechtělo psát.
Ale jak jsem již psal, kdyby to nebyl všude oslavovaný bestseller, možná bych měl menší očekávání a knihu bych hodnotil lépe. Takhle to je za mě tak trochu nafouknutá bublina.

15 09.03.2024

Trošku zklamání, čekal jsem svěží pero a humor autora, jak to znám ze Sherlocka Holmese, nebo ze Ztraceného světa, navíc po zkušenostech s Bulgakovými Zápisky mladého lékaře, nebo s Bude to bolet doktore od Adama Kaye. To se bohužel nedostavilo, příběhy jsou spíše ponuré, bez nějaké dynamiky.

1 06.11.2023

Příběh byl hodně poutavý a četl se neuvěřitelně rychle. Vůbec bych se nezlobil, kdyby knížka byla ještě jednou tak tlustá a popisovala by o to víc oblast zóny (a její artefakty), nebo třeba výzkumy artefaktů ve výzkumných centrech (ale chápu, že by to vlastně se samotným dějem nemělo až tolik co dočinění)
Trochu mi mrzí ten konec, přišel mi takový najednou utnutý. Opět, pár desítek stránek navíc by nebylo na škodu.

8 06.11.2023

Nevím, jestli je to mým současným rozpoložením, ale kniha a styl psaní mi vůbec nesedly. Příběh víceméně o ničem a až na poslední pětinu knihy spíš iritující - čtenář bude vědět), hlavní postava nesympatická a přihlouplá, některé pasáže strašně rozvláklé a otravné (popisování toho, jaké bude mít kravaty, nebo jak si vyskládává peníze po podlaze). Stále opakující se "obsluhoval jsem habešského císaře" a návlékání šerpy bez jakékoliv souvislosti, nebo různé jiné výlevy (potomstvo zlé, blbé a zločinné) byly jen posledním hřebíčkem do rakve.

4 20.10.2023

(SPOILER) Shantaram mě dostal - indické reálie z první ruky. První asi čtyři pětiny knihy jsem byl nadšený - perfektně dynamický, čtivý a perfektně uvěřitelný příběh (vlastně jsem to celou dobu vnímal, jako autobiografii).

--SPOILER--
Jen poslední pětina knihy pro mě ztratila tu dynamiku, nebo spíš to nadšení z četby - když nad tím přemýšlím, tak pro mě byl zlom, když jeden den zemřely dvě stěžejní postavy (čtenáři nebudu kazit zážitek tím, že bych vykecal kdo). I přesto, že akce bylo i pak hromada, už to pro mě ztratilo ten náboj.
--Konec spoileru--

Když jsem před samotnou četbou četl souhrn příběhu - trestanec, který utíká do Indie, spojí se s místní mafií, přidá se do války atd., nikdy bych si tu knihu nevybral, nebýt pozitivního ohlasu (výše zmíněná témata nejsou vůbec můj šálek čaje). Nyní, po přečtení, se mohu přidat k dalším, co knihu doporučují dál - je v ní totiž mnohem víc, než jen zločin - a i tématika Bombajského podsvětí je velmi zajímavá.
Kniha má některé otravné prvky - na můj vkus trochu příliš filozofování a pár postav, co mi nesedly, především Karla mi místy lezla na nervy a nechápal jsem, proč pořád Lina tolik fascinuje. Nehledě na to knihu nemohu hodnotit jinak, než na pět hvězdiček.

3 20.06.2023

Úplně si dovedu představit, že někdo, kdo viděl zfilmovanou verzi, bude nadšen. Já tedy film neviděl, pouze jsem četl knihu. Příběh sám o sobě je dobrý a pro film určitě i poutavý.
Bohužel v knižní podobě je ale tolik věcí, které mě kazili celkový zážitek. Nejvíc mě vadily dvě věci: nejapná přirovnání a rádoby umělecké popsání situace a prostředí (citronové vlasy, hlučné oči, vlasy jako větvičky jsou jen tři z mnoha příkladů, co mě zrovna napadly. Někdy jsem jen kroutil hlavou nad tím, proč se autor snaží být originální za každou cenu.)
Druhá pro mě rušivá věc byl (zde často velmi pochvalovaný) vypravěč - smrt. Když jsem četl popis a recenze na knihu, považoval jsem to za zajímavé pojetí. Ale ve skutečnosti, všechny ty polemiky mimo mísu a popisy událostí na základě barvy nebe, byly pro mě vyloženě rušivé.
Asi jako následek toho všeho jsem si vytvořil pramálo sympatií k postavám příběhu a až posledních dvacet třicet stran pro mě bylo poněkud intenzivnějších, ale i tak žádná velká sláva.
Jak jsem tedy psal na začátku, předpokládám, že film by v tomto případě u mě sklidil mnohem větší ovace, než původní, psaná verze. A to je škoda.

12 11.12.2022

Krásně informativní knížka, která doprovází rodiče od celého těhotenství až do tří let života dítěte. Popisuje, co očekávat, na co se připravit, podle současných trendů v porodnictví a pediatrii, zároveň je ale lehce čitelná a pochopitelná.
Na účet zdejších komentářů, mě osobně kniha rozhodně nepřijde zaujatá, nebo někoho zesměšňující, naopak, vše je psáno profesionálně a s vysvětlením co proč jak je.

3 25.01.2021

Milá knížka, která sestává z mnoha krátkých až středně dlouhých povídek ze života spisovatelky-lékařky. Velká část povídek jsou vzpomínky na zahraniční cesty, ať už stáže, nebo odborné kongresy, jiné povídky vypráví o zážitcích z dětství. Takové poklidné a oddechové čtení před spaním :)

1 25.12.2020

Teda, to byla pecka. Na to, že mě detektivky tolik nebaví, na ostatní příběhy Sherlocka Holmese se už teď těším, o to víc, že jsem žádné filmy, ani seriály o Sherlocku Holmesovi neviděl, takže vůbec nevím, co mě čeká. Není divu, že je to takový kult. Ne jen samotné rozuzlení případu, ale hlavně příběh, odehrávající se v Salt Lake City mě dostal.
A o krásném jazyku a humoru A. C. Doyla snad ani třeba psát.

4 02.12.2020

Namlsán Bulgakovými Zápisky mladého lékaře jsem se s chutí vrhl na jeho (podle mnohých) masterpiece, Mistra a Markétku. Zpočátku mi příběh přišel celkem dynamický a už jsem se těšil, až se ta pekelná rošáda na Zemi rozjede. Bohužel se to moc nerozjelo, vyvrcholením byl pekelný ples a, alespoň pro mě, od půlky knížky už to tolik netáhlo. Asi moje chyba, možná jsem měl příliš vysoká očekávání, ale rozuzlení nemělo zdaleka takové grády, jaké jsem předpokládal. Kdo ví, možná mi jen unikl nějaký hlubší smysl.

3 07.11.2020