petrn komentáře u knih

Jedna z mých nejoblíbenějších knih z dětství - hlavně ilustrace jsou nádherné

03.10.2020

Je vidět, že začátky lékařů byly a jsou všude asi peklo - o kterém se náramně dobře čte. Kromě posledních dvou povídek, které jsou spíš ponuré a méně dynamické, byly všechny povídky mladého a zoufale nezkušeného lékaře - čerstvého absolventa medicíny, hozeného do vody dokonale zábavné a čtivé. Upřímně jsem ani nečekal, že kniha na lékařské téma z počátku dvacátého století, kdesi v Bohem zapomenuté vesničce uprostřed Ruska bude tolik zábavná a chytlavá.
Na podobné téma, jen ze současné Anglie mohu doporučit knihu od Adama Kaye, 'Bude to bolet, doktore?'

5 24.09.2020

Kdo čte Vinnetou až v dospělosti, musí ho totálně bít do očí nabubřelost dialogů, černobílé postavy a naivita mnohých postav, ač v příběhu vysoce postavených. Naprosto si ale uvědomuji, že kdybych to četl jako malý kluk, tak mi nic z toho vadit nebude a jízdu po divokém západě si užiji na sto procent.

5 15.09.2020

Knížku jsem objevil v hostelu na Bali, tak jsem to bral jako znamení (knížka v češtině na druhé straně světa!). Knížka je rozhodně čtivá a poutavá, zejména v duchu dovolené mě to hodně oslovilo. Teď, v šedi denní reality (s odstupem půl roku), mi to přijde trochu, jako způsob, jak si vydělat, co není zrovna pro mě.
I přesto si myslím, že to stojí za přečtení, už pro tu pozitivní energii a motivaci do života

20.05.2020

Příběh je popsán tak poctivě, pro každou osobu zvlášť, že to občas působí celkem rozvlekle (nejvíc mi to vadilo, když se dospělí smolaři rozejdou po restauraci každý zvlášť, prostě pětkrát to samé dokola, to už jsem měl nutnání přeskakovat stránky). Když to pominu, tak vyprávění příběhu formou rozvzpomínání a meziher byla fajn.
Konečná část příběhu v tunelech už je dost hutná a intenzitu si udržuje i přes svou rozsáhlost, nakonec mi ale závěrečná podoba To nepřijde až tak děsivá a mocná, ve srovnání s tajuplným a všemocným To v průběhu knihy, což mě trochu zklamalo.

Po dobu čtení knihy jsem ale měl několik nocí po sobě hororové sny, bezesporu s tématikou To (klaun na mě naštěstí nevyběhl :D ), což rozhodně považuji za úspěch!

2 25.11.2019

Jako u hromady jiných sbírek povídek i jiných autorů je i tato jako na horské dráze - některé povídky (minority report, total recall) byly super, některé měly zajímavou pointu (být tak měňavkou, tak pravil mrtvý), některé byly ale jen nudné vyplnění stránek. Jako celek nemůžu říct, že bych knihu vzal do ruky a nemohl odložit až do konce, občas jsem se tím spíš musel prokousávat

1 24.08.2019

Klasika. Po knize jsem sáhl s očekáváním příběhu podobného té filmové verzi, což se úplně nenaplnilo - Tim Burton si filmový příběh očividně hodně přkrášlil - zklamán ale rozhodně nejsem. Příjemná humorná povídka, která stojí za přečtení

1 30.05.2019

S mnoha komentáři ke knize zde napsanými se naprosto ztotožňuji: kniha je prostě brilantní - jak styl vyprávění, tak příběhy (poznámky pod čarou nevyjímaje), bohužel vědomí toho, že je vše založeno na skutečnosti, nechává ve čtenáři hořkou pachuť. V Čechách koneckonců situace bude asi obdobná - iniciativa 'Děkujeme, odcházíme' asi nebyla jen tak, z rozmaru lékařů, a zrovna tak, když slyšíme v novinách, jaké lékaři mají platy, tak se novináři nějak zapomínají zmínit o těch přesčasech, které jsou dobrovolně nedobrovolné a o té zodpovědnosti začínajících lékařů, kteří kolikrát ani nemají žádného supervizora, který by kontroloval jejich chyby.
Rozhodně jsem rád, že se kniha ke mě dostala a rád jí budu doporučovat i ostatním.

4 18.05.2019

Svět podle Garpa je román plný komedie i tragédie, která je ale kolikrát (zejména v období Garpova mládí) popsána takovou lehkostí a humorným podtextem, že se člověk prostě příběhem veze. Příběh samotný i styl psaní mi opravdu sedl, už se těším, až otevřu další knihy od Irvinga!

4 05.02.2019

Nádherná knížka a předloha neméně čarovného filmu. Při četbě mi jen vrtalo hlavou, kde se v autorovi brala taková bohatá představivost.

2 11.12.2018

Tak jsem se nakonec tím Procesem prokousal. A že to nebylo lehké! Ani po stránce obsahové, ani stylem psaní - vlastně jsem si sám chvílemi připadal jako v procesu, frustrovaný, knížku odkládající, a to jen proto, abych jí nakonec zase vzal do ruky, že to musím dokončit. Naštěstí jsem ale dospěl do zdárného konce a byl jsem osvobozen ☺️ teď ale k obsahu knížky. Prostředí doopravdy ponuré, a myslím, že i bez samotného procesu bylo prostoru pro ponurost dost - čmuchaví sousedé, rivalující náměstek ředitele. Ale samotný proces byl něco děsného - tak absurdní, že by se tomu člověk vysmál (kanceláře v podkrovích, jejich úředníci a soudci a jejich chování), tak neurčitý, že byl přímo neuchopitelný, a přesto byl tak neúprosně dotěrný vysávající energii, radost a pocit svobody člověka. Zajímavé pozorovat, jak ze svobodného člověka udělali člověka vystrašeného, který nebyl schopen přemýšlet o ničem jiném, než o procesu a tím pádem byl tak paralizován, že nakonec sebe sama vyřadil z normálního života. A to jej činitelé procesu ani nemuseli fyzicky omezovat.
Podle mě je to zajímavá alegorie k psychické šikaně obecně - ačkoliv oběť šikany není fyzicky omezována a je svodobná, začne sama jednat jako otrok a sama se vyřadí ze společenského života. A i východisko z takové situace se zdá být oběti šikany nedosažitelné, až nakonec půjde bez odporu na vlastní porážku.

4 09.02.2018

Příběh lásky dvou lidí ze dvou odlišných světů, o tom, jak je člověk díky lásce schopen překonat tradice a náboženství svého světa a svá přesvědčení pro toho druhého. V pozadí příběhu Alího a Nino se velmi důvěrně popisuje kultura v Orientu a bouřlivé okolnosti vzniku Ázerbájdžánské republiky v průběhu první světové války (taková orientální analogie se vznikem českosloveska).

Moc se mi na knize líbí propojení krásného příběhu s historickými fakty a kulturou míst, o kterých se běžně nedozvídáme. Poutavě popisuje přerod země asijské do země evropské.

14.07.2017

Moc silný příběh, který kromě samotného odsunů Němců a toho, co tomu předcházelo, popisuje celkovou atmosféru poválečné doby, okrajově i období před a během války. Moc se mi líbilo citlivé popsání všech situací, kterým čtenář cítil vnitřní pohnutky daných osob. To, jak a proč se chovali a měnili lidé, jak se někteří snažili o neutralitu, nebo bojovali proti fašismu a stejně s nimi doba zametla úplně nespravedlivě a naopak, jak někteří páchali svinstva a prošlo jim to, stačilo jen šikovně změnit plášť. Zajímavé bylo popsání situace na vesnici, kde statkáři, kteří přežili válku, byli buď odsunuti za to, že byli Němci, nebo o něco později zavřeni do dolů za to, že, ač Češi, mohli by být na obtíž režimu). Musím přiznat, že po dobu čtení mě přepadal pocit beznaděje, hlavně pro to vědomí, že po válce, kdy by člověk čekal, že bude konečně optimismus a síla posunout se vpřed, přicházely jedna rána za druhou pro celý národ - další totalita, další vyvolávání strachu atd..
Ještě nesmím zapomenout vyzdvihnout tu perfektní zpracovanost knihy, co se týče reálií, i popisu Brna před válkou a jak se Brno postupně měnilo.

10 02.05.2017

Co na to říct. Knížka mě zpočátku bavila, s počátkem plavby (což je dost brzy) už nadšení začalo opadat. Jak zde už pár lidí psalo, humorné příběhy a vzpomínky hrdinů jsou často opravdu vtipné, škoda, že jsou tolik protkány nudnými pasážemi, které naprosto převládají. Nejvíce mě nudily věčné (a vlastně nezáživné) popisy míst, kudy proplouvali - každá vesnice byla popisována až do hluboké historie, o to hůř, že se ta historie příliš neměnila. Snad ještě horší byla občasná zamyšlení autora, například o tom, jak noc je jako matka, která ve svém náručí objímá své stonavé dítě a podobně. Takové pasáže byly dost dlouhé a kvůli nim jsem se knihou musel prokousávat a nakonec jsem byl rád, že jsem knihu dočetl. Hrdinové, coby věční povaleči, mi nebyli nijak zvlášť sympatičtí, ale dalo se s nimi nějaký ten čas žít.
Jak jsem ale říkal na začátku, humorné příběhy byly opravdu dobré. Kdyby je někdo vytáhl a hodil na papír, rád bych je ohodnotil pěti hvězdičkami.

4 23.08.2016

Úžasná kniha. Děj napínavý od začátku až do konce a snad bez jediného hluchého místa. Nejvíce mě dostávaly všechny ty zdánlivě bezvýchodné situace, kdy jsem si říkal, sakra, teď už to prostě nemůže přežít, a nakonec stejně vždycky našel řešení! A nejlepší na tom bylo, že to nepřekonal jen nějakými nevysvětlitelnými zázraky, nebo náhodami, ne, všechno bylo přesně vědecké a podrobně vysvětlené, aby si čtenář náhodou nemohl říct, že Mark podváděl :) Někdo by si mohl říct, že to, na čem kniha stojí, je blbost, proč by vůbec někdo investoval tolik prostředků a peněz na záchranu jednoho člověka. Ale i to je dobře obhajitelné, přecejen takový člověk by se stal (nedobrovolným) obrovským projektem pro průzkum Marsu a všech možných i nemožných aspektů k tomu, navíc obrovský zdroj informací pro rozvoj astronautiky a technických znalostí.
Opravdu vymakaná a originální kniha, co stojí za přečtení

8 06.02.2016

Kniha mě velmi příjemně překvapila, byla čtivá a zajímavá od začátku, až do konce. Na rozdíl od několika debutů, což jsem poslední dobou četl, je příběh konzistentní, není to, že by nalákal úžasným startem a ke konci by se čtenář modlil, ať už je konec. Postavy jsou vykreslené opravdu důvěryhodně, spisovatelka se určitě musela inspirovat z vlastního života. Snad jen pan Dubov byla trošku postava pro jednoduchý konec.
Oceňuji i přirozené prolínání ukrajinské historie dějem knihy, zase si člověk uvědomí, jak jsou malé státy vždy semlety těmi většími a nikdo se jich neptá na jejich názor.

3 23.08.2015

Toto není první kniha o běhání, kterou jsem již přečetl, předcházela jí kniha "Born to run: Zrozeni k běhu" a jsem pro to upřímně rád, protože mě přijde jako úžsné zasvěcení laika do problematiky běhání a také jako prolog ke knize "Jez a běhej". Teď pro mě bylo příjemné znovu číst o starých dobrých Tarahumarech a Caballu Blancu, tentokrát z druhého úhlu pohledu.
Jez a běhej je vynikající a rozhodně inspirující kniha - neinspiruje "pouze" k běhání a k jezení kvalitní potravy, ale hlavně inspiruje k chuti žít a zdolávat zdánlivě nepřekonatelné překážky v životě. Scott Jurek má opravdu můj obdiv. A je to opravdový sympaťák, už pro to, že je jako já fyzioterapeut a že odmítá jíst maso. A recepty mám v plánu postupně všechny vyzkoušet, všechny zní opravdu lákavě! :)

1 19.03.2014

Nooo, nevím co říct, jsem z "králíka" trochu v rozpacích. Začátek knihy byl naprosto vynikající, pestrobarevný, dynamický, svěží. Některé situace mě donutily se i zasmát se nahlas. I ty situace, které nebyly veselé byly vyprávěny tak, že vlastně navozovaly až optimistický pocit (např. nehoda autobusu v tyrolech a rozhovor s přeživším). Když se rodina přestěhuje do Cornwallu, najednou se vše změní, vše potemní, zpomalí se, ale i ztratí záživnost. Nové postavy pro mě nejsou dostatečně popsané a vybarvené a proto s nimi nemohu ani naplno cítit. A najednou blik cvak a jsme o dvacet let starší a vyprávění je ještě temnější, pomalejší, nudnější. Až po jisté tragédie, která jakoby probudila všechny z té letargie a nakonec zase nastartovala život a do určité míry i jeho barevnost.
Teď když nad tím přemýšlím, možná to není nedokonalost knihy, ale naopak preciznost spisovatelky - vyprávění raného dětství je plné optimismu a dětské naivity, která přebíjí (nebo spíš přelétá) všechny nepříjemné situace, ale po první veliké a zásadní změně, šok, a po naivitě není ani památky. A v dospělosti už hlavní hrdinka úspěšně vyměnila růžové brýle naivity na černé brýle bezcílnosti a snad i bezmoci i ve svém životě. S věkem také dostává vyprávění konktrétnější podobu, jako my si pamatujeme nedávné příhody detailněji, než příhody z dětství. Jestli taková postupná přeměna vyprávění byla záměrem, tak teda palec nahoru :)

04.02.2014

Hodně zajímavý příběh. Njedřív jsem si říkal, co je na té knize tak děsivého, jak píše mnoho čtenářů, ale ke konci mě z knhy mrazilo. Musím ocenit plynulý vývoj situace, kdy si člověk ani pořádně neuvědomí, co se stalo a jak se děti dostaly do takové situace, do jaké se dostaly. Jak zde již někdo psal, také by mě zajímalo pokračování příběhu po navrácení do domoviny, jak se děti vyrovnaly s tím, co se na ostrově dělo a čeho se samy byly schopné dopustit.

1 01.01.2014

Moc pěkná kniha! :) Krásný popis šlechetného jednání můžu té doby a krásný popis o cestovatelích do exotických zemí. Doyle nádherně popisoval přírodu pralesa i náhorní plošiny. Pořád jsem měl pocit, jako bych byl součástí výpravy. Také mě mile potěšil jemný humor v knize, zejména týkající se osoby proferora Chalengera (indiáni se před námi klaněli v úctě a já, lord John Roxton i profesor Sumerlee jsme se cítili nepříjemně ze studu. Profesor Chalenger ale zářil jako právě kvetoucí květina.) Navíc profesoři vysvětlovali jevy, se kterými se při jejich putování setkali, tak důvěryhodně, že by jim člověk i uvěřil, že někde kdesi v amazonii něco takového může opravdu existovat.
Příběh je taková klasika, že i když jsem se o ní dozvěděl teprve nedávno, tak při čtení, jako bych části knihy už znal, (SPOILER!) například jsem měl takové nepříjemné podezření, že to nezůstane jen u dinosaurů, ale že se objeví něco jako planeta opic a ono fakt jo! :)))

11.11.2013