petrn | Přečtené knihy | Databáze knih

petrn petrn přečtené 172

Letem světem

Letem světem 2011, Richard Scarry
5 z 5

Jedna z mých nejoblíbenějších dětských knih. Plno malých a vtipných příběhů z různých koutů světa, v každém příběhu je zmíněno, nebo zobrazeno něco specifického pro danou zemi.... celý text


Smrt krásných srnců

Smrt krásných srnců 2007, Ota Pavel
4 z 5

Taková opravdu jednohubka na jeden večer (až mi to překvapilo, jak malé to je dílko). Příběhy to jsou hezké, dýchá z nich krásná atmosféra meziválečných let a života obyčejných lidí z té doby, podobně jako u Saturnina, mého oblíbence. Některé povídky jsou vtipné, (zejména ty předválečné), jiné smutnější (ty za války). Ale žádné velké drama (naštěstí členové rodiny těžkosti války vydrželi až do konce, takže nic srdceryvného se nedělo), spíše takové pohlazení po duši.... celý text


Neumíte se prát?

Neumíte se prát? 1991, Petr Hejný
5 z 5

Četl jsem jako malý kluk a knížečka se mi líbila. Nevím, jestli bych z ní byl schopný něco využít prakticky, ale určitě jsem si jí s chutí několikrát prošel (je to opravdu spíš pár stránek).... celý text


Mrtvý holky

Mrtvý holky 2007, Miloš Urban
3 z 5

Teda to nebyl můj šálek kávy. Téměř všechny povídky kypěly perverzností, oplzlostí a/nebo iracionálním chováním. Skoro pokaždé jsem mi v průběhu a na konci povídky křičelo v hlavě WTF?!, hlavní charaktery zároveň nesympatické. Nejvíc to platilo u Bělorusky (vůbec nechápu místní nadšení), Faun, Vlasy, Pražské jezulátko. U Jen žádné něžnosti mi to už nevadilo, možná jsem se mezitím desensitizoval. U smrtečky dobrý asi do půlky příběhu pak zase to blbý iracionální jednání a hulvátský jednání na konec. Nechápu prostě. Povídky To strašný kouzlo podzimu a zejména Štědrá noc baronky z Erbannu stály (jako jediné, bohužel) opravdu za přečtení. Atmosféra byla dobře vykreslená a místy i strašidelná (to platí hlavně pro baronku, tam na mě to napětí, stísněnost a děs přímo dýchalo. Škoda jen, že se nějak nerozvinul příběh, nebo nevysvětlilo, co to všechno vlastně nakonec bylo).... celý text


Spasitel

Spasitel 2021, Andy Weir
5 z 5

To byla pecka, co si budeme povídat! Nejdřív jsem si říkal "ok, zajímavý námět, rozvzpomínání se na minulost ve vesmírné lodi, co ale bude dělat zbylé čtyři pětiny knihy?", ale pak přišel ten zásadní a úplně nečekaný zvrat! Celý příběh je mimořádně čtivý a napínavý, jak již je u Andyho Weira standartem. Opět, to, že se (do jisté míry) opírá o fyziku a tvrdá fakta posazuje knihu o laťku výš. Moc mě bavila autorova představivost a pojetí živého organismu, zejména ta rozmanitost a vysvětlení fyziologie. Mimochodem ten závěr by mě nenapadl asi ani za milion let! Až to půjde někdy do kin, určitě si tu jízdu nenechám ujít.... celý text


Artemis

Artemis 2018, Andy Weir
5 z 5

Absolutně nechápu relativně nízké hodnocení knížky. Zásadní chyba je porovnávat Artemis s ostatními počiny Andyho Weira - on totiž nasazuje nadstandardní laťku. Pokud by byl Artemis hodnocen bez předsudků, prostě jako kniha sama o sobě, musela by mít z principu mnohem vyšší hodnocení. Navzdory výše napsanému, i pokud porovnám s Marťanem, jsem byl z příběhu nadšený. Perfektní kombinace akce, napětí, sci-fi podloženého reálnými, nebo reálně proveditelnými technologiemi a chemickými procesy (ty popisy pro mě dělají knihu ještě uvěřitelnější a proto i čtivější), a prostě faktor "Andy Weir". Co víc dodat.... celý text


Hlava

Hlava 1922, Karl Hans Strobl
1 z 5

Naprostá zhovadilost. Příběh nemá hlavu ani patu, od začátku do konce je to jenom slátanina bez nějakého smyslu. Slyšel jsem v mluvené verzi Českého Rozhlasu a bohužel ani zvukový doprovod a snaha vypravěče vyvolat úzkost, či napětí prostě nedovedly zážitek zlepšit. Inu, kde nic není, ani smrt nebere..... celý text


Katyně

Katyně 2008, Pavel Kohout
4 z 5

No, jak už zde mnozí psali, je to zvrhlost, čím dál, tím víc.. Ta nechutnost, absurdita a později i oplzlost prostě vytéká každým řádkem. Zároveň ale chápu, že to byl záměr autora, šokovat a znechutit. Ke konci mě asi nejvíc dobíjelo pokrytectví samotného Vlka, nejvyšší autority na škole. Mimochodem, ten moment, kdy byl objeven pan Vonásek se svojí Maximařenkou (záměrně nebudu vyzrazovat detaily, kdo knihu četl, ví, o čem mluvím) mě totálně připomněl atmosféru Kafkova Procesu - soudci a jinak vlivní lidé, tahající za nitky osudu nevinných lidí, poschovávaní a soudící dotyčné oběti těch procesů kdesi v zaprášených a klaustrofobicky malých podkrovích nějakých paneláků na předměstí. Na jednu stranu děsně absurdní, ale zároveň ve čtenáři (alespoň ve mě) vyvolávající pocit úzkosti kdesi na nejhlubší úrovni, co se nedá ani pořádně uchopit. Co se týče stylu psaní, ten mě hrozně rozčiloval - jednak skákání z po časové linii tam a zpět, ale jakože skoro uprostřed věty, bez jakéhokoliv upozornění ve formě nějakých teček nebo oddělených odstavců; ale zejména forma psaní přímé řeči - to, že se uprostřed věty dá pomlčka, aby tam byl vložen odstavec o myšlenkových pochodech dotyčného, jen proto, aby se teprve pak dokončila věta, to je prostě fušerství jako prase. Kvůli tomu jsem kolikrát chtěl knížku odložit a měl jsem nutkání nasadit mnohem nižší hodnocení, než jsem nakonec dal (holt, obsah vítězí nad formou)...... celý text


Girgal

Girgal 1992, Jan Křesadlo (p)
5 z 5

Na začátku četby jsem byl spíš skeptický - přecijen, kniha od (alespoň pro mainstream) neznámého autora s minimem recenzí či hodnocení na databázi knih, kde hlavní postavou je jakýsi mluvící pes (ještě k tomu malý knírač, ani ne nějaký pompézní pes, jako třeba husky) z budoucnosti nutí k pozvednutí obočí. První stránky s krkolomnými názvy věcí místních i astrologických které zní, jako výtvor dítěte, co chce být originální za každou cenu, tomu dojmu zrovna nepomohly (nakonec, když jsem pochopil, že místní obyvatelé jsou inteligentní ptáci, jsem názvy dokonce ocenil - hlavní město R-r-ku, nebo měsíce Kwak a Kwok a mnoho dalšího. Je vidět, že měl autor s psaním určitě dobrou zábavu.). Ale po prvních stránkách jsem se četbě oddal a udělal jsem dobře. Příběh nenudil ani chviličku, byl napínavý, zároveň stále byla cítit taková spisovatelova lehkost a smysl pro humor. Svět Pav alfa 2 byl překvapivě promyšlený, adaptace života na způsob rotace okolo slunce (stejně, jako rotuje měsíc okolo země, tzn. jedna strana stále odvrácená a druhá stále sežehnutá) a na pradávnou katastrofu mě fascinovaly. Vlastně jsem si v hlavě dost často vizualizoval takový alternativní, Křesadlovský svět, jako z filmu Avatar. Pan Křesadlo byl očividně velmi sečtělý a inteligentní člověk a správný geek a také si neodpustil všemožné poznámky odkazující na řečtinu, kdejaké historické, fyzikální nebo biologické perličky a ty jsem si, také jako geek, užíval a kdeco Googlil, abych si v úžasu potvrdil pravost tvrzení. Kniha je pecka a určitě stojí za přečtení!... celý text


Cesta kolem světa za 80 dní

Cesta kolem světa za 80 dní 1924, Jules Verne
5 z 5

Tak na rozdíl od většiny zdejších čtenářů jsem měl to štěstí, že jsem nikdy neviděl film (až na jednu bláznivou adaptaci s Jackie Chanem kdysi před snad dvaceti lety) ani neslyšel žádnou mluvenou verzi, takže celý příběh byl pro mě nový a neotřelý. A musím říct, že tak napínavou knihu jsem už dlouho nečetl! Doslova od první stránky až do poslední věty! Jediná trochu slabší pasáž byla první polovina Ameriky (jen pár stránek), pak to ale zase jelo jako blázen. Vyprávění o cestě v Suezu, Indii, Číně a Japonsku - ten barvitý popis těchto vzdálených míst a jejich kultur posazených v devatenáctém století - mě naprosto pohltilo, to byla taková třešnička na dortu.... celý text


Stoletý stařík, který vylezl z okna a zmizel

Stoletý stařík, který vylezl z okna a zmizel 2012, Jonas Jonasson
3 z 5

Na to, že to byl v době vydání světový bestseller, tak je to pro mě trochu zklamání. Příběh se četl lehce, to jo, ale kromě začátku, kdy jsem se fakt bavil, už byl příběh takový na jedno brdo. Ne nudný, ale nenadchne. Stále opakující se humor na téma alkoholu, kořaly a drinků s paraplíčkem brzy přestal být vtipný. Společnost "kamarádů", všichni s pochybnou historií, zejména zbytečně sprostá zrzka mi prostě neseděla. A konečné završení případu státním zástupcem na mě prostě dělalo dojem filmu se skvělým rozjedem a trapným, jakoby unáhleným koncem filmu, protože prostě dramaturgům už se prostě nechtělo psát. Ale jak jsem již psal, kdyby to nebyl všude oslavovaný bestseller, možná bych měl menší očekávání a knihu bych hodnotil lépe. Takhle to je za mě tak trochu nafouknutá bublina.... celý text