Petrush
komentáře u knih
Vlček trosečníkem
Jan Andersen (p)
Pěkný příběh o dobrodružstvích ztraceného pejska. Děti napjatě poslouchaly a šťastný konec se moc líbil.
Medvídek Míša a cesta kolem světa
Katja Reider
Knížka obsahuje hlavně obrázky, textu jen málo. Je to hodně na představivost. Četli jsme rovnou několikrát za sebou.
Cesta k plnému vědomí
Thich Nhat Hanh
Kniha pro mě byla příjemným překvapením. Autor považuje za nejdůležitější vědomé dýchání a úsměv. Můžeme tak prožívat radost a vnitřní mír. A pokud v sobě má člověk mír, může mír předávat dál, svému okolí.
Autor ukazuje, jak využít běžných situací (mytí nádobí, jízda autem apod.) k praktikování pozornosti a vědomého způsobu života. Věnuje se také emocím, např. tomu, jak je pozorovat.
Na to, jak je kniha útlá, má docela široký záběr, od vnitřního prožívání, přes vztahy, výchovu až po ekologii.
"Zlost a nenávist jsou kameny, z nichž je vybudováno peklo."
"Pochopení a láska nejsou dva pojmy, ale jeden."
Kam se poděl můj sýr? Pro děti
Spencer Johnson
O příběhu se dá dobře popovídat, dětem se kniha líbila.
Díky - Příběh o přátelství
Rocio Bonilla
Hlavně obrázky, méně textu, přiběh mohl být klidně delší a mít trochu propracovanější vývoj. Ale líbilo se.
Tuk - velké překvapení
Nina Teicholz
Kniha se nevěnuje tuku z pohledu výživových doporučení nebo receptů. Autorka ani nezmiňuje např. kontaminaci tuků nebo jejich vliv na mikrobiom. Kniha je o něčem jiném. Víc jak polovina se věnuje velmi podrobnému popisu vědeckých dohadů o škodlivosti nasycených tuků pro srdce - výběry vhodných subjektů do studií, aby mohla být hypotéza potvrzena, zamlčování závěrů, které hypotézu vyvracejí, zavádějící interpretace výsledků, zesměšňování nebo ignorování vědců s jiným názorem, následné zapojení státních institucí do tohoto tématu a nakonec institucionalizaci většinového, byť vědecky vlastně dostatečně nepotvrzeného, názoru, že nasycené tuky zvyšují cholesterol, a proto škodí.
Autorka dál popisuje, jak potravinový průmysl nahradil nasycené tuky hydrogenovanými, o kterých se tušilo, že obsahují pravděpodobně škodlivé trans-tuky, ale průmysl se pečlivě staral o zpochybňování těchto poznatků. Když se ale stejně nakonec kvůli transmastným kyselinám přetaly používat ztužené tuky, nastoupily místo nich rafinované rostlinné oleje. O těch se toho zatím moc neví, ale už se ví, že při jejich rafinaci a pak při zahřívání vznikají škodlivé látky - autorka tuto kapitolu nazvala "Transmastné kyseliny odchází, přichází něco horšího?".
Docela neuvěřitelný byl popis propagace středomořské stravy. Podle autorky se tato strava stala tak známou a doporučovanou hlavně díky marketingovým schopnostem jejich zastánců, nikoli díky vědecky podložené prospěšnosti.
Závěr knihy je věnován výsledkům studií o nízkosacharidové stravě a popisu zajímavých zjištění ohledně cholesterolu. Ukazuje se, že výskyt civilizačních nemocí koreluje se spotřebou sacharidů (především cukru a mouky), nikoli se spotřebou nasycených tuků, jak se to už několik desetiletí traduje. Tento mýtus je díky svému dlouhodobému působení zakořeněný velmi silně.
Kniha je zajímavá, četla se dobře. Co do popisu událostí, konferencí, článků a studií mi přišla často moc podrobná, ale chápu, že autorka chtěla podat co nejucelenější pohled. Místy se autorka dost opakuje (např. tvrzení, že nasycené tuky zvyšují LDL cholesterol, ale také HDL cholesterol, nebo že se nikdy neprokázalo, že celková hladina cholesterolu koreluje s vyšším rizikem).
Kdo hledá spíše výživová doporučení, nebude pro něj tato kniha vhodná. Je víc pro nadšence do oboru výživy jako takového.
Kocour Fiškus a vánoční skřítek
Sven Nordqvist
Pohádkové, milé, vtipné, pěkné ilustrace. Líbilo se.
Nezvaný host
Nora Roberts
Romantická oddychovka s detektivní zápletkou. Splnila účel, četla se dobře, nenáročná. Tematicky dost podobná příběhu Správná cesta v knížce Pravidla lásky.
Citlivost jako výhoda
Kathrin Sohst
Autorka uvádí různé oblasti, ve kterých mohou být lidé vysoce citliví. Přesná definice vysoké citlivosti neexistuje. Není se čemu divit. Vnímání toho, kdy už je pro někoho něčeho moc, se špatně škatulkuje.
Myslím si (ale možná se pletu a jen chybně zobecňuji na základě své zkušenosti s touto knihou), že snad každý se v určitém aspektu v té knize najde, tj. může být v některém ohledu vysoce citlivý.
Kniha je trochu rozvláčná, ne moc čtivá, část se věnuje osobním příběhům. A občas mi některé pasáže přišly, s prominutím, jako prázdné řeči. Kniha může být dobrá na seznámení se s konceptem vysoké citlivosti.
Kdybych měla shrnout hlavní myšlenku: neporovnávejte se s ostatními, vnímejte své hranice, potřeby a priority a berte na ně ohledy.
Co mají na práci myšky a myšáci
Robin Král
Dětem se knížka líbila, bavilo je hledat na obrázcích. Je podle mě vhodná i pro menší děti, než je doporučený věk. Básničky jsou docela povedené a místy vtipné. Akorát některá zvířata jsou namalovaná tak, že jsme měli problém poznat, o co jde.
Semínko vlídnosti
Jeho Svatost Dalajlama XIV. (p)
Milá kniha, která nabízí mnoho témat na povídání s dětmi. Mohla být klidně delší.
Je to složitější - Sociální život teenagerů na sociálních sítích
Danah Boyd
Odborná kniha, napsaná velmi rozvláčně a zoufale nečtivě. Autorka vychází z řady rozhovorů s teenagery napříč USA. Odkazuje na několik stovek zdrojů. Věnuje se tématům jako identita, soukromí, závislost, šikana ad. Nicméně závěry autorky mi přijdou zkratkovité, často dokonce nepodložené.
V kapitole o závislosti není jediné slovo o dopaminu. Kapitola o nebezpečí se vůbec nedotkne tématu nevhodného obsahu. Vlastně se divím, že jsem knihu vůbec dočetla. Za nejzajímavější považuji kapitoly na konci (o nerovnosti a gramotnosti), tak aspoň toto stálo za dočtení. Do českého prostředí je kniha přenositelná jen omezeně.
Kdybych to měla shrnout a naprosto zjednodušit, tak: pusťte teenagery ven, dejte jim prostor, možnost účastnit se veřejného života a oni nebudou mít takovou potřebu trávit tolik času na sociálních sítích.
Jak zpomalit kolotoč všedního dne a objevit skutečný život
Ronald P. Schweppe
Kniha obsahuje kapitoly klid, pomalost, vytrvalost, schopnost změny, skromnost, mírumilovnost a pohroužení. Věnuje se také tématům respekt, vztek, nenásilí, meditace, majetek, názory a mnoha dalším. Vesměs obsahuje známá moudra, někdy podaná trochu zkratkovitě. Proloženo příběhy želvy-učitelky a jejich žáků.
Slizký případ
Jana Janíková
Lesní zvířátka závislá na blembáku... Knihu bych po prolistování nevybrala, ale byl to dárek, přečetli jsme ji, nijak zvlášť nenadchla. Je tam hodně postav. Málo ilustrací. Fóry typu šťabajzna měly být nejspíš pro rodiče.
Enzymy - klíč ke zdraví
Hiromi Shinya
Autor doporučuje v podstatě makrobiotickou stravu: především celozrnné obiloviny, ořechy, semena, hodně ovoce a zeleniny, ryby. Minimum živočišných produktů (maso, vejce). Nejíst (anebo velmi výrazně omezit) mléčné výrobky vč. zakysaných, cukr, čokoládu, oleje, kávu, čaj ad. Doporučuje jíst veškeré jídlo nerafinované, organické. Neodkazuje se na studie, vychází především ze své dlouholeté gastroenterologické praxe a dotazníků na stravování svých pacientů. Za důležité považuje také dobrý spánek, přiměřené cvičení, sexuální aktivitu a radost ze života. Za negativní považuje např. elektrosmog a agrochemikálie.
V knize se věnuje hlavně tématu stravy, dává doporučení ohledně času jídel, pití kvalitní vody, řádného kousání jídla apod. Na tělo se dívá jako na celek a nesouhlasí se specializací medicínských oborů.
Informace se v knize často opakují a některá témata jsou zmíněna jen velmi okrajově. Závěrečné shrnutí ohledně důležitosti určitých minerálů a vitamínů bylo sice zajímavé, nicméně bez praktických doporučení (protože doporučená denní dávka a vstřebatelnost se liší mj. dle fyzické aktivity nebo v kombinaci s jinými nutrienty).
Většina doporučení jsou smysluplná a korespondují s jinými v aktuálních knihách (např. Zdravá střeva), vyjma naprosté neshody ohledně zakysaných mléčných produktů.
"Skutečnost, že jedna složka v potravě pomáhá dobře fungovat jedné části těla, vůbec neznamená, že je dobrá pro celý organizmus."
Šťastný život
Will Bowen
Četla jsem Svět bez stížností a Vztahy bez stížností a obojí se mi líbilo. Takže celkem mě překvapilo, že kniha Šťastný život mi moc nesedla - styl psaní, občas způsob argumentace. Mnohokrát se dočteme, že nespočet studií dokládá, tucty studií potvrdily, ale odkazy často chybí. Škoda.
Každopádně je v knize spousta inspirativních myšlenek, každý si v ní určitě něco najde. Zajímavá mi přišla např. souvislost štěstí (nebo spíš by se v kontextu knihy hodilo říct spokojenosti) s nekonzumováním násilného obsahu v médiích či dodržováním etických zásad.
Myslet, učit se... a zapomínat?
Frederic Vester
První část knihy podrobně popisuje fungování mozku, hlavně paměti. To jsem nečetla celé, nepřišlo mi to v kontextu a takové podrobnosti podstatné a navíc kniha je víc jak 20 let stará a v tomto nemusí být už zcela aktuální. Druhá část knihy je zajímavější, kritizuje tradiční přístup k výkladu učiva ve školách a je - bohužel - stále vysoce aktuální. V závěru knihy jsou shrnuta pravidla biologie učebních procesů.
Celkově mě kniha moc neoslovila, je místy psaná senzacechtivým a provokativním způsobem. Řada informací je zajímavých, nicméně základní myšlenky (rozdílné učební typy) by se daly shrnout na pár stránek.
Po dobrém, nebo po zlém?
Zdeněk Matějček
V dnešní době je to už poněkud zastaralá kniha (1. vydání 1968), ale ve své době to podle mě muselo být odvážné a pokrokové dílo.
Autor říká, že výchova je vysoce individuální, závislá mj. na osobnosti jak dítěte, tak rodiče. Že se vychováváme navzájem, nejen rodiče děti, ale také děti rodiče. Že pozitivní výchovné vlivy přináší výrazně lepší výsledky než negativní. Nebo že je potřeba vytvořit pro dítě vhodné prostředí a mít přiměřené nároky.
Rozebírá různé typy odměn a trestů (např. sliby, hrozby, odepření nebo poskytnutí něčeho oblíbeného, práce za trest, ocenění, výtky, posměšky a nakonec také fyzické tresty) a u každého upozorňuje na rizika a nebezpečí. Konkrétní rady nedává (což je myslím si spávně). Občas si odporuje. Některé pojmy vysvětluje příliš zúženě (ale kniha má cca 100 stran, takže není ani moc prostor).
Dnešní poznatky jsou zas o kousek dál, takže na téma výchova bych více doporučila novější tituly. Každopádně zásadní sdělení knihy, že lepší je to "po dobrém", platí stále.
Knihu hodnotím z dnešního pohledu. Ve své době by si jistě zasloužila nejvyšší hodnocení.
Descartesův omyl
Antonio R. Damasio
Kniha je poměrně složitá a četla se mi těžko. Resp. některé pasáže jsou napsané srozumitelně a přístupně, ale většina byla těžko čitelná a část autorových myšlenek jsem zcela určitě nepochopila. Je škoda, že zabíhal tak moc do detailů jako např. anatomické popisy (vč. schémat neuronálních signálů a spojů) nebo citáty z literatury. V kontextu to podle mě nebylo zásadní a hlavní nit úvah by se dala držet výrazně snáz.
Autor vychází z vědeckých výzkumů, odborných studií a publikací, ale v knize představuje především své hypotézy. Zajímavé byly např. úvahy o společenských konvencích v souvislosti s instinktivním chováním.
Jednou ze základních myšlenek knihy je to, že bez schopnosti prožívat emoce se nelze úspěšně rozhodovat. A že mysl a tělo jsou neoddělitelně spjaty a že se ovlivňují navzájem.
"Jsem skeptický vůči objektivitě a definitivnosti vědy. Především v neurobiologii nepovažuji výsledky, k nimž dospěla věda, za více než dočasné přibližné hodnoty, s nimiž se na chvíli potěšíme a které odhodíme, jakmile se objeví lepší vysvětlení."
"...během našeho vývoje od dětství do dospělosti je uspořádání mozkových okruhů, které naše vyvíjející se tělo a jeho interakce se světem reprezentují, pravděpodobně závislé na činnostech, do nichž se organismus zapojí, a na činnosti vrozených bioregulačních okruhů, když na tyto činnosti reagují."
