Pett
komentáře u knih
Hvězdy nám nepřály
John Green
....a já nevím... trochu jsem se v tom ztratila a přišla mi to až moc velká tlačenka na city...přitom při Třetím poločasu jsem bulila jako malá holka....tohle mi prostě nějak nesedlo...
Letní smrt
Mons Kallentoft
Zjistila jsem, že mám pro jeho styl psaní slabost :) chystám se na vraždění na podzim...a souhlasím s Fabienne...originalita se cení v dnešní době!
Milující sestra
Petr Eisner
Trochu překombinované a už to tady bylo milionkrát, ale i tak má příběh super atmosféru a víceméně se čte sám...nenáročná jazzová oddechovka...příběh je vyprávěn z pohledu všech zúčastněných, což kupodivu neruší a vše do sebe zapadá tak, jak má... můj tzv. "filmový pás" tady zafungoval a ještě teď, po proložení jinou četbou, si to tam vše představím a o tom to asi je :)
O spánku a mizení
Katharina Hagena
Chuť jablečných jadýrek mě asi více oslovila svou slunečnou letní atmosférou.... Ve "Spánku" jsem se hůře orientovala a nedokázala jsem se tak sžít s postavami... víceméně až ke konci knihy to vše nabralo spád a rozplétaly se příběhy osob, které mi tím vším začali být blíže....takže když jsem tomu přišla na chuť a všechny poznala, tak byl vlastně konec :)
Rok ohně
Petr Eisner
Super a extrémně návykové! Posledních 50 stran jsem dočítala v práci a byla jsem naprosto k nepoužití... prostě jsem MUSELA vědět, jak to dopadne...perfektní dějové zvraty a po přečtení posledního slova jsem si řekla- tak to byl tedy ma-sa-kr ... A navíc český masakr, no chápete to? Spokojenost veliká!
Stallo
Stefan Spjut
Super tísnivá a temná atmosféra....poodkrývání příběhu a pospojovávání všech souvislostí je naprosto návykové.... odnesla jsem si velký respekt k veškerým zvířátkům- nikdy nevíte co nebo kdo se v nich ukrývá... číst v létě, kdy nás chodí pravidelně "navštěvovat" veverky na chatě- sedí na plotě a koukaj... tak se asi pomátnu :) podtrženo a sečteno- mrazivé, šílené a zvráceně dokonalé....
Zimní oběť
Mons Kallentoft
Taktéž jsem si musela zvykat, trochu jsem se v tom zprvu ztrácela, ale stálo za to vydržet...nakonec jsem lezla po zdi z toho, kdo je vrah a jak to tedy celé bylo...je dokonalá! Troufnu si říct i jedna z nejlepších, co jsem četla...po dlouhý době se mi stalo, že jsem téměř až do konce netušila vraha ani konec...kam se na tohle hrabe Nesbo a jeho MacGyver HH :) Určitě dám i ostatní mrtvé od Monse!
Záhada Henriho Picka
David Foenkinos
Stále ještě obalená tak skvostnou Něžností jsem se vypravila rozlousknout Záhadu Henriho Picka a... Mon Dieu! V téhle crozonské knihovně jsem se ztratila už za prvním regálem a je mi to tak líto... já se fakt snažila a záložku svojí prosila... ať alespoň něco málo písmenek pochytáme do té naší něžně zhýčkané mysli... leč tento rukopis si k nám bohužel cestu nenašel... někde už v první polovině klopýtnul a ztrátu v pozornosti se mu dohnat nepodařilo... inu, i mistr Foenkinos se někdy utne a nám nezbývá, než se těšit na příště...
Nezapomeň
Val Emmich
Pamatovat si nebo raději zapomenout... to je to, oč tu běží... ano, jejich osudy jsou lehce předvídatelné, ale vyprávění tím vůbec neztrácí na půvabu... však kdo z nás netouží po tom nebýt zapomenut... uvíznout v mysli samotného světa... povýšit svojí či duši svého ztraceného nejbližšího na nesmrtelnou... něco tu po tom svém bytí zanechat... moc hezky a citlivě odvyprávěno... je to takový ten příběh, který hladí a vybrušuje naše vlastní myšlenky...
Malounko mi to připomnělo Řekni vlkům, že jsem doma... každopádně se mi tihle dva líbili o píď více a uchovám je ve své krabici na hodně... hodně dlouho!
Sára. Kniha první
Esther Hicks
Vyprávění, které se do vás pomalinku a nenápadně zavrtá... přinutí vás se více podívat do sebe i svého okolí... kolik negativních vibrací a mnohdy až zemetřeseních se okolo hemží a kolik toho vy jen svým přístupem můžete změnit a... změníte... stačí se tomu světu jen trochu otevřít... budete překvapeni, jak velké věci se dají tvořit ze zdánlivého mála... škoda jen, že příběh působí až moc tak jako uměle... příručkoidně... ale i tak stojí za to...
Větrné duše
Mons Kallentoft
Je trochu pravda, že tentokrát mi požitek z lezení po zdi, ve stylu kdo, co a proboha proč, odnesl vítr kamsi do pryč... ale mě stejně daleko víc bere to jeho skvostné vládnutí skvostným slovem... naprosto se propadám do jeho myšlenkových pochodů, nepokrytě zbožňuju jeho styl... to vraždění okolo je jen třešinka na pomyslném dortu, která mi stejně nejvíc chutnala v tom ďábelským pátým období...
Inu, Malino, přeju Ti konečně tu spokojenou a nikým nerušenou abstinenci, to jako zasejc jo, ale víš jak... chtělo by to opět trochu toho vzrůša pro příště ;)
Kniha zvláštních nových věcí
Michel Faber
Dle mého skromného mínění jde o naprosto boží knihu zvláštních nových věcí... je jiná a je skvělá... pravda, že začátek byl pro mě tak trochu oázanskou vesnicí...ale!... postupem času mě celý příběh do sebe doslova vcucnul a já jsem ho nemohla dostat z hlavy... ta paralela s dnešním pološíleným světem mi přišla prostě dokonalá... stala se velkým vykřičníkem v mojí hlavě! Dospějeme takhle daleko a budou moci žít jen vybraní dokonalí jedinci? Máme nakročeno ke stejnému konci?
Navíc to kouzlo nedořečeného... ten komunikační šum.... to neuvěřitelné napětí, které na vás neustále tak nepříjemně odkudsi číhá... ta zvrácená hra s vaší myslí... tohle mi zkrátka bylo třeba víc než tučňákům Madagaskar!
Málokdy se mi stane, že by příběh ve mně takto zvláštně a dlouho dozníval po dočtení poslední stránky.... hodnotila jsem ihned po posledním písmenku, teď mám pocit, že by si zasloužil i pět hvězd! Ámen!
Hybatelé
David Mitchell
Ach, to přílišné očekávání... to je prevít... ach, ty minipříběhy... to je prevít na entou...
Ač mám ráda jeho psaní, které nejednou mou čtenářskou duši rozmazlilo... tak v tomhle jsem se ztratila a přistihla jsem se, že vlastně čtu jen silou vůle... uháněla jsem písmenko po písmenku ke konci, jen abych to měla už za sebou... postrádala jsem smysl a "nepostřehnutelná jemnost" navazování osudů na sebe byla spíše hlásnou troubou, z které by člověk ohluchl... což působilo dost kostrbatě... vyzobat se z toho něco dá, ale jako celek mě to bohužel minulo...
Spočítej hvězdy
Lois Lowry
Orwellovsky laděný Dárce se mi líbil o píď víc, ale i tohle vyprávění se četlo samo a zpříjemnilo mi cestování vlakem... opět krásný příběh, tentokrát zaměřený opravdu spíše na dětské čtenáře... s citem vykreslený dětský svět ve stínu všudypřítomného strachu... a ten plíživý strach sedl i na mou maličkost, kdykoli u nich někdo zabouchal na dveře... tolik jsem jim přála šťastný konec...
Studená kůže
Albert Sánchez Piňol
Ta atmosféra je dokonalá...padne na vás ta stísněnost ostrova... to zoufalství z každého soumraku, protože ONI si pro vás zase přijdou a vy se budete bát oko zamhouřit než z toho dočista nezešílíte... a ta psychologická linka je už jen pomyslnou třešničkou na dortu... ať už mezi dvěma "trosečníky" vyvrhnutými společností, kteří bojují o svůj holý život či na samotné nepřátelské frontě... super jednohubka na takové to mrazivé noční čtení...
Mít s kým běžet
David Grossman
Taková milá člověčinka...chvílemi zavání naivitou a lehkou neuvěřitelností, ale vůbec to tentokrát mojí maličkosti příběhu neubíralo... mám slabost pro náznakové a pomalu plynoucí vyprávění, kdy si pointu a myšlenky poskládáváte krůček po krůčku... čte se s lehkostí, i přes mnohdy náročnější témata ze života společnosti "on the edge" ...
Konec světa & Hard-boiled Wonderland
Haruki Murakami
Mám tak ráda atmosféru Murakamiho knih...neustále máte pocit, že vám něco uniká... zda tomuhle či tamtomu nebyl propůjčen hlubší podtext či jsou to jen volně plynoucí myšlenky... a vy čtete, přemýšlíte a necháváte se pohltit... mnohdy absurdnem, které vám v jeho podání přijde tak samozřejmé a někdy až téměř geniální...
Qéčko(1Q84)s Kafkou se mi líbily o píď víc, ale ani Konec světa nezklamal..."dokonalý svět" v mysli Tanizakiho mi myšlenkou maloučko připomněl Dárce...úžasná myšlenka!
Vraní dívka
Erik Axl Sund
Sedla jsem na lep obálce, která je dle mého skvělá... a nebylo mi u toho tedy zrovna nejlíp... jde o čistou esenci lidského zla v jakékoli podobě, pocity jsou tak realistické... linie psychoterapie je snad nechutnější a děsivější než samotné vraždy a pro mě i daleko zajímavější než klasické vyšetřování, které tady bylo už milionkrát... i když jsem se v tom všem chvílema ztrácela, chvíli jste tam a pak zase jinde a nevíte co, jak a proč... spousta lidí a spousta hrůzných příběhů...ale i tak to byl nářez!
A hory odpověděly
Khaled Hosseini
...jak já nemám ráda povídky a tady jsem si tedy naběhla... sotva se s někým seznámíte, už jste zase jinde a spousty věcí se už nedozvíte... některé momenty byly silnější, leč emoce se bohužel nedostavily žádné... škoda, že tomu celému nedal větší smysl a musíte se prokousávat mnohdy naprosto zbytečnými řádky o někom, kdo vás jen zdržuje od příběhu... ale třeba to byl záměr a mě to jen nesedlo... i tak ale čtyřhvězda z Lovecké nostalgie :)
Indická nevěsta
Karin Fossum
Parádní psycho, se všemi se seznámíte a každý z nich může být vrah...A konec? Pro mě perfektní....Nadšená jsem byla i u Provokatéra....je přeci fajn se někdy i nad "detektivkou" zamyslet než se jen honit za vrahem, posledních x stran s ním bojovat, zjistit jak primitivní měl motiv a ve finále ho prostě zavřít či ještě lépe raději zabít...
Určitě stojí za přečtení a stejně tak i Provokatér! Mě se to prostě líbilo, no :)
