petulkapeta komentáře u knih
„Ty,“ řekla překvapeně a dívala se na něj. „Tak tohle jsi opravdu ty." Hleděl jí upřeně do očí a jeho ruce laskaly její tělo.
,,Je to tak," řekl s úžasem, možná stejně překvapený jako ona sama. ,,Nevěděl jsem... nevěděl jsem, že se to stane. Prostě... nemůžu na tebe přestat myslet. Na tebe celou."
Pustil ji a rukama uchopil její tvář.
,,Na tvůj výraz, když sedíš v dodávce se skrčenýma nohama a čteš si, tak tiše, a máš úplně prozářenou tvář a já vůbec nevím, kde jsi. Můžeš být kdekoliv, tak daleko, kam se nikdy nedostanu... úplně z toho šílím. Jak jsi sem přišla, jen tak jsi přišla a změnila celý svůj život...
Jejda to byl tak úžasný příběh a od začátku jsem doufala,že k sobě najdou cestu...
„Nech minulost spát. Víš, že jsou jen dva dny v roce, ve kterých nemůžeme nic dělat?"
„Které?"
„Včerejšek a zítřek. To, co se nás skutečně dotýká, je přítomnost. Vše ostatní je jen iluze ztracená v meziprostoru. Proto je pouze dnešek tím správným dnem, kdy má člověk milovat, konat a žít."
No zajímavě se vyvíjeli jejich životy s nimi i zvlášť, ale ten konec..
Velmi zajimavy příběh. Ano Beata a Richard zdánlivě příběh o dvou lidech kteří se do sebe zamiluji,ano,ale...
Příběh je naplněny esoterikou a sebepoznanim a je To velmi zajimave čtení..no nic jdu na dalsi dil...
Tohle byl krásný příběh o několika lidech a jejich cestou do Říma. Libil se mi a hned bych se vydala ma ty krasny mista. A ani epilog nechybel :) Krasna letni oddechovka
Četla jsem v ramci vyzvy a na doporučení kamaradky. Je to velmi zajimava kniha, člověk se dozví spoustu novinek a snad jednou poletim taky s takovým pilotem :)
„Už zase máš ten divný výraz."
Zoufale zasténám. „Připadá mi moc, moc těžké se do tebe šíleně nezabouchnout. Teď hned."
Oči mu září dojetím. „Výzva přijata," zabručí a vtiskne mi vášnivý, upřímný a procítěný polibek. Vím bez veškerých pochyb, že se mu žádný jiný muž nikdy nevyrovná.
Krásný příběh ze serie,ale předchozí se mi libili vic. Takova verze popelky. Jeji přátele jsem si zamilovala no nakonec i Breda.
Když už nic jiného, tak pro tohle by se měl každý muž oženit. Pro možnost spát každou noc se stejnou ženou, uvyknout její vůni, jejímu tělu, způsobu dýchání.
„Bylas mi oporou, když jsem to potřeboval. Dovol mi oplatit ti stejnou mincí. Pověz mi, čeho se bojíš, a já ti vysvětlím, proč jsou tvoje obavy zbytečné."
Moc krasny příběh z doby z které jsem nic jeste nečetla. Heath byl mužem, ktereho by chtěla skoro každá a Lucy, proste jsem nechapala jak mohla chtit Daniela..
Pribeh vypravěny Kubou byl pro me skvely a jeste lepsi kdyz to řešil s kámošem Tomem a ted bych jen toužila po jeho příběhu. Autorku jsem si oblibila
mrzi me ze jsem o playlistu nevedela driv, ale neva tak si ho pustim ted a bonusove kapitoly super, letni se mi libila vic :)
Skvělý příběh s pozadím něčeho u čeho jsme byly všichni. Ale tady se zrodí laska Jakuba a Mariny. Moc se mi to libilo a Kubova sestra byla skvělá. Kuba byl citlivy i kdyz by si to na začátku nikdo netipl. Rozhodně stoji za to si to přečíst...
„Nejsem netvor, navzdory tomu, co si myslíš. Mohl jsem tě mít. Už tehdy jsem si mohl vynutit tvou ruku. Ale chtěl jsem, abys za mnou přišla sama." Pohodové čtení, cte se to samo a ted jen cekat na dalsi dil...nevim proc připomnělo mi to krasku a zvíře..
Dobrý bože. Sedla jsem si na židli k psacímu stolu. Srdce mi bušilo, přitiskla jsem si dlaň na hrudník. Co to sakra bylo? Ten jeho úsměv byl jako jaderná hlavice, kterou mohl kdykoli zaútočit. Jasně, věděla jsem, jak je Aiden přitažlivý, samozřejmě, ale když se usmál, neexistovalo nic, co by vás na tu zbraň hromadného ničení mohlo připravit.
Hoodne pomala místy až zdlouhavá romantická linka. Jinak pěkný příběh se sportovni tematikou.
,,Není to jen holka. My muži se o ně musíme starat, chránit je, ať už já nebo ty, nebo kdokoliv jiný, ctít je, dát jim zázemí a pocit bezpečí. Pamatuj si, největším úspěchem muže je spokojená žena.“
Tak tohle jsem nečekala...příběh mě pohltil a konec mě šokoval
Měli jsme budoucnost, na niž jsme se mohli těšit. Společně, stejnou měrou, jít každý za svým snem, ale jako tým. Neuměla jsem si pro sebe představit lepší život.
Moc pěkná kniha,vtipna a bavila jsem se. Taky je tam tema o podvádění, ale rozhodně stoji za to přečíst.
„Jsi nejpozoruhodnější bytost, jakou jsem kdy poznal. I když někdy připomínáš harpyji. Po pravdě, možná zvlášť pak. Nikdo jiný se mi totiž neodváží postavit jako ty. Dnes večer jsi bojovala horlivě za naši zemi. Ty si ze všech lidí zasloužíš lásku nejvíc, pokud něco takového existuje.“
Krasny příběh o králi a myšce,ale vadilo mi prolinani minulisti a soucastnosti tak,ze se v tom člověk někdy ztracel..
Ale i když na tu bolest, na tu kletbu, neexistovala zaříkadla, existovalo naštěstí ještě mnohem mocnější kouzlo.
A tím kouzlem byla láska.
Violet jen musela přijít na to, jak to udělat, aby její láska fungovala jako kouzlo.
Protože její láska k Javierovi byla všechno, co měla. Jinak neměla nic, čím by mohla změnit skutečnost v pohádku se šťastným koncem.
Stejně jak v predchozi si nechtel přiznat lásku k ženě kterou miloval. Jo kraska a zvire... Javier se neustale přirovnaval k zvířeti
,,Nejsem tak hezká.“
,,To není pravda. Je to jen o tom, jak se prezentuješ. Není nic špatného na tom být sama sebou. Není nic špatného na tom se nepředvádět."
Minerva byla skvělá jen měla bohužel male sebevědomí, ale stacilo se zamilovat do toho správného a tim byl Dante,muž kterému chyběla v živote důležitá věc..
„Líbí se mi, když jsi naprosto upřímná. Je to součást tvýho kouzla. Když jsi upřímná, tak můžu být upřímný i já, a to je….. nevím. Jako by ta neviditelná zeď, co mezi námi vyrostla, najednou zmizela? Jako kdyby byla elektrická nebo laserová, nebo tak něco..."
Mam jeji příběhy ráda, stale u mě vítězí Kudy ke hvězdám, ale tenhle příběh se mi moc libil a nevadilo mi že nebyl jen o letni lasce o to vic byl zajímavější, ale chyběl mi epilog..
,,Že jsi zamilovaná. poznáš, když ti každá maličkost, které ses kdy bála, najednou nepřipadá ani z poloviny tak děsivá jako to, že s tím člověkem nestrávíš zbytek života.
Siobhan, myslim, že existuje víc než jeden způsob, jak poznat, že někoho miluješ. A jedním z nich je ztratit ho. Někdy si neuvědomime, že někoho milujeme, dokud není příliš pozdě. Dokud se nám nevytrati ze života."
Svata pravda, lasku snadno ztratime, ale zjistime to pozdě, naštěstí si to Declan a Molly uvědomily zavčasu. A co je lepší než lásku začít přátelstvím?
,,Je pro mě těžký to připustit. Když jsem s vámi dvěma, cítím se být sama sebou - víc než s kýmkoli na světě." Na vteřinku zavřu oči, těžko se mi to říká. „Dokonce i víc než s Isaacem. A nevím, jestli je to dobře, nebo špatně, ale líbí se mi to. Miluju... to, jak se citím, když jsem s tebou a s Olívií."
Moc krasny příběh o nalezeni ne jen nove lasky k životu, ale i sebe same. Sice Abby byla trosku vic uplakana,ale i tak nakonec pochopila co je spravne a to jit za srdcem.