Petzar komentáře u knih
Zezačátku jsem si o autorce myslela, že je úplně mimo a je strasne sobecká (kvůli jednomu střetnutí s Masajem se totalne vykašlala na sveho pritele. Všechno opustila, a přestože toho člověka absolutne neznala, obětovala kvůli němu všechno s pocitem, že on ji miluje úplne stejne). Pohlizela jsem na to dost skepticky, ale postupně jsem začala hlavni hrdinku obdivovat (i když si stále myslím, co na začátku, ale v menší míře). Ona má neuvěřitelnou vůli a sílu. Co všechno dokázala je neuvěřitelný (úplna sama v cizi zemi...) a chapu, proc se nakonec rozhodla, jak se rozhodla (i když mě chování Lkentingy ani trochu nepřekvapilo, protoze to bylo jasné úplne odzacatku - spis mě překvapilo, že se zprvu k ni choval tak hezky a kromě jednoho případu ji nikdy neuhodil.) Ta autorka je dost naivní, ale má velkou sílu.
Kniha se mi spíše nelíbila. Přišlo mi divné, že se Romeo a Julie znali pouze jednu noc a hned chtěli svatbu (nehledě na Romea, který těsně předtím cítil neutuchající lásku k jiné holce). Nakonec vše vyřešili sebevraždou. Abych jenom nehanila, tak se mi moc líbila věrnost Julie k Romeovi.
hezká kniha. Sice mi to přišlo až příliš zdlouhavé a místy se mluvilo stále dokola o tom samém, ale skvělá je myšlenka. Když se člověk nevzdá, může dokázat neuvěřitelné věci. Tato kniha má i mnoho dalších myšlenek (jako př: příroda, staří...), nad kterými je fajn se zamyslet.
(SPOILER) Skvělá kniha. Sice byla místy příliš popisná a odborná, ale moc se mi líbila postupná proměna mloků. Ze začátku si mloci hleděli svého. Lidé si je ale kvůli penězům zotročili. Nakonec je sami naučili, jak bojovat a zfanatizovali je, aby bojovala za svá práva (tak se stalo z mírumilovných stvořeních vraždící monstera). Mloci ovládnou celý svět, přičemž lidé ani nemohou uvěřit, jak se to mohlo stát.
(SPOILER) Tato kniha se mi hodně líbila, protože je tam krásně ukázána hloubka přátelství. George neměl vůči Lenniemu vůbec žádné závazky, ale stejně ho přijal jako vlastního, staral se o něj, a i když to muselo být neuvěřitelně těžké, tak ho sám zabil, aby Lennie nemusel trpět. (Mimochodem audio kniha je naprosto skvělá).
Tuto knihu bych nehodnotila jako normální dílo, ale jako něco, co se doopravdy stalo. Moc se mi líbilo, jak se Anna postupně vyvíjela a vnímala svět kolem sebe. Ani bych neřekla, že to dopadlo tak špatně jako většina lidí, protože nejvíce snila o tom, aby po ní tady něco zůstalo (a to se jí povedlo). Připadalo ji horší žít a nic nedokázat než prožít krátký život, ve kterém něco zanechá.
Těžko se popisuje dojem z knihy. Tato kniha má v sobě toho tolik obsaženo. Když jsem to dočetla, říkala jsem si "co tím chtěl básník říct?" Myslela jsem si (předtím než jsem to začala číst), že tohle dílo má poukázat na naprosto čistého člověka, kterého společnost naprosto zničí. Jenže ve skutečnosti mi připadá, že v tom je něco víc. Zjišťovala jsem si něco o Dostojevskijeho životu (hodně zajímavý) a díky tomu jsem dost věcí z knihy pochopila. Líbilo se mi, jak s každou postavou pracoval a v každé se našlo něco dobrého. 2/3 knihy se mi už tolik nelíbila. Mluvilo se tolik o zbytečných věcech, které s dějem vůbec nesouviseli (spíše politické). Z knihy si odnesu hodně myšlenek (o trestu smrti, originalitě, děti...) a zajímavý pocit. Kniha Idiot určitě není pro každého.
Tahle knížka se úplně odlisuje od všech ostatních Foglarovek, kde jde hlavně o dobrodružství. Líbí se mi, že hlavni hrdina není úplně kladný jak v jiných knížkách. Obdivuji Brezinu, který potom všem dokázal Luborovi odpustit a na vše zapomenout. Je to skvělá kniha. Jen se mi nelíbil konec. Když se konečně všichni skamaradili a měli takovou skvělou partu, tak se musí rozejít a stát se "dospělými".
Miluji Foglarovky. Tahle k nim také patří. Strašně se mi líbil ten pocit, že člověk může utéct a najít takovou Jezerní kotlinu. Co jsem ale nemohla překousnout tak to, jak lehko dokázal Pavel odpustit Ludvovi, který se na něj naprosto vykašlal a choval se k němu hrozně.
Tuhle knížku mám velmi ráda. Má svoje kouzlo. Když jsem ji četla dokázala jsem se v žít do malého vlcka a připadala jsem si chvilkami jako bych tam byla. Líbí se mi opravdovost, s kterou je kniha napsana (zezačátku nemilosrdnost přírody a vytrvalost muže, později krutost lidí k vlkovi).
Moc respektuji Pavla Čecha, ale také miluji Rychlé šípy. Chápu, o co se Pavel Čech snažil, ale prostě Rychlé šípy by neměly vyrůst. Moc se mi líbil závěr, ve kterém píše, jak se k tomuto stavěl, ale přesto... Kupříkladu udělat z Červenáčka úplného chudáčka úplně nevím. Nehledě na Mirka, který by se takhle určitě nechoval (on zrovna je velice zodpovědný a nenechal by to jen tak). Ale líbil se mi nápad, co se dělo s Červenáčkem tehdy ve Stínadlech. Plus naprosto úžasné obrázky.
Miluji příběhy podle skutečných událostí a tenhle mezi ně patří. Připadá mi úžasná Betty, která i potom, co ji Moody vzal dite, dokázala zachovat chladnou hlavu a soustředit se na útěk. Dost obdivuji ji i tu holčičku, která vždy věděla, co nemá říkat. Je pravda, že jsem zjistila, že v mnohém možná Betty celkem přeháněla a je to velmi proamericke (dokonce jsem našla i dokument od Moodyho, kde říka svoji vlastní pravdu). Avšak i kdyby jen většina z toho byla pravda, tak i tak je to velmi silný příběh.
Zezačátku jsem měla problém se začíst (chvilku jsem to chtěla i vzdát), ale jsem ráda, že jsem tomu dala šanci. Čekala jsem nějaký klasický romantický příběh, ale mile mě překvapilo, že ve skutečnosti je to daleko psychologictejsi i propracovanější. Sice mi připadal konec celkem neuvěřitelný, ale byl to hezký příběh a stojí za přečtení.
Prvně jsem viděla film a vážně jsem neměla moc chuť si přečíst tuhle knížku. Až po doporučení kamarádky jsem tomu dala šanci. Je to 100% lepší než film, který je jenom americkým klisem. Čte se to uplne samo (měla jsem to přečtený za den). Líbí se mi originalita příběhu, ale trochu mě štve, že ve všech těchto knihách je to hlavně o sexu.
Úžasný díl. Propracované vlastnosti každé postavy a dozvídáme se i více a více o Geraltovi. Co mě, ale celkem dost naštvalo, tak poslední povídka Něco končí a něco začíná, kde defakto vyzradí, jak to s Geraltem dopadne a nebudu pak tak moc napnuta při čtení ságy, když už vím, jak to všechno skončí. Tuhle povídku bych dala až nakonec všech dílů.
Naprosto úžasný díl (nejlepší ze všech ostatních povídek). Už se tu konečně setkáváme s Ciri
Tento díl mě bavil asi o něco více než předchozí. Sice mela méně povídek, ale za to více propracovaných a dozvídáme se více o Geraltovi.
Zezačátku jsem měla pocit, jestli nečtu jiný díl než první, ale postupně jsem se do toho dostala. Měla jsem možná i výhodu, že jsem prvně viděla seriál a díky tomu jsem se zorientovavala v ději a mohla porovnávat. Kniha je určitě úžasně napsána (hlavně dialogy) a další díly jsou lepší a lepší (takže jestli někoho nechytl první díl, tak další povídky jsou rozhodně více propracovanější a stojí za přečtení).
Mně tato kniha připadala naprosto odlišná od všech těch klasických příběhů (romantických). Prvne jsem čekala nějakou starodavnou romantiku, kterou si přečtu jen abych věděla, proc je to tak oblíbené. Nakonec mě to ale dostalo. Ty postavy jsou tak neuvěřitelně vykreslené (každá postava má svoje vlastní propracované vlastnosti). Snad všechny postavy stojí za povšimnutí (i samotná chůva). Samozrejmě Heathcliff je velice diskutabilní postava (mě osobně připadá, že kdyby v dětství zažil jiné zacházení, nestal by se takovým jakym se stal - což ho samozrejme neomlouvá ). Moji nejoblíbenější postavou je Hareton, který dokázal přes neuvěřitelně těžké dětství a přes hnusné chování Katky, ji odpustit a dát ji novou šanci (dcera Katky je milionkrát lepší než její matka, i když taky je to pěkně rozmazleny spratek).
Je tu psáno plno komentářů o tom , jak jsou všichni psychopati, ale řekla bych, že v dnešní době takových najdeme plno (i horších), ale pretvarka je daleko větší (plus kdo vidi pod pokličku domácnosti). Samozrejmě je jiná doba, takže i jiné příběhy (avšak s podobnými vlastnostmi-předsudky, přetvářky, sobectví...).