PhoebePollard komentáře u knih
Začátek nebyl nic moc, což je zrovna u Austenové vcelku neobvyklé. Ovšem po začátečních zmatcích okolo Harriet se situace uklidnila a já si dokázala zprvu nesympaticky prudkou a nerozvážnou Emmu konečně oblíbit. Romám je sice o něco horší, než nesmrtelná Pýcha a předsudek, ale stejně čtení určitě doporučuji. Všem, kteří mají rádi uhlazený styl psaní a milostné dějové linky.
Přiznám se, že tomuto dílu jsem příliš neporozuměla. Puškinův styl mi moc nesedí, ale mám pocit, že tady jsem obsahově rozuměla všemu, ale přesto mi uniká myšlenka. Příběh není veselý, ale přesto v té době nešlo o nic moc zvláštního... takže nechápu
Nejlepší díl, bez debat. Popisy jsou někdy trochu rozvláčné a Aslanovu povhu jednoduše nechápu, ale stejně... tahle kniha je prostě boží! A úžasná a skvělá!
Můj druhý nejoblíbenější díl a opět velice čtivý. Stránky mi mizely pod rukama a než jsem se nadála, měla jsem přečteno. Zkrátka skvělé, i když ne úplně perfektní, protože Lva prostě nic nepřekoná.
Eh, ne, tohle opravdu ne. Kniha je příliš rozvláčná a bez pořádné zápletky, než aby mě dokázala zaujmout.
Většinou se snažím povinnou četbu neodsuzovat předem a přistupovat k ní s nadějí, ale tohle bylo jednoduše strašné. Nudné, zdlouhavé, kostrbatě napsané, neoriginální.... jedním slovem příšerné. Ze všech třinácti povídek jsem byla schopná bez přerušování přečíst jenom asi dvě a to jen proto, že byly krátké. U Týdnu v tichém domě jsem měla pocit, že se vleče minimálně rok. Rozhodně nedoporučuji tohle číst.
Knihu jsem četla jako povinnou četbu a vzpomínám si, že to nebylo zase tak zlé. Zároveň mi však nepřipadá, že by mi přišla bůhvíjak světoborná a převratná. Přesto se čte hezky a rozhodně ji doporučuji.
Ucházející. Hezky napsané a děj, je docela slušný. Přesto je však celá kniha dost předvídatelná a nepropracovaná.
Krásné doplnění, které je však bohužel moc krátké. Sice je příběh ukončen a už není o čem psát, ale stejně bych chtěla, abych mohla v tomto příběhu pokračovat. Škoda, že jsem od začátku věděla, jak to s Bree skončí, ale stejně. Moc hezké.
Pokračování dobré série. Tenhle díl je hodně protahovaný a není moc propracovaný do hloubky ( u poloviny věcí jsem si říkala: "Proč to dělají takhle? Tohle je přeci mnohem jednodušší!"). Ale jestli se vám líbila jednička, tohle si určitě nenechte ujít.
Když jsem dočetla knihu, chtělo se mi umřít. Pak jsem viděla film a jsem zase v pohodě. Takže, pokud vás konec naplnil zoufalstvím stejně jako mě, zhlédnutí filmu je stoprocentně účinný lék. Nemáte zač.
Hezké rozšíření. Pohádky jsou sice, alespoň co se závěrečného poučení týká, podobné klasickým mudlovským příběhům, ale jinak opravdu hezké.
Pokračování série, která mi už od první kapitoly první knihy připadala jako slabší článek řetězu. Děj Rioradnových knih už je stereotypní (téměř nesplnitelný úkol, který docela snadno splní, mnoho nestvůr na předvídatelných místech) a přestože vím, že Magnus přišel později, připadá mi jako mnohem lepší série, než tohle. Přesto však nechybí Riordanovský humor, který mám tak ráda, proto jsem ochotná drahému strýčkovi Rickovi odpustit, že už mu dochází nápady.
Podívejte, Ponyclub nikdy nebude vydávat filosofické eseje o nesmrtelnosti chrousta. Tohle jsou prosté příběhy, které přimějí malé holčičky, aby četly, a skvěle plní svůj účel. Já je milovala už od malička a vydrželo mi to.
Vcelku poklidný rozjezd, kniha je prakticky hned přečtená, ovšem žádnou hlubokomyslnou ságu nečekejte. Jednoduchá příjemná oddechovka.
Asi můj nejoblíbenější děj, protože naše drahá hlavní hrdinka Rosemarie - která mě osobně dost štve - se konečně projeví jako hrdinka, místo toho aby to o sobě jenom pořád tvrdila. Přesto se ale po většinu knihy chová jako uražené malé děcko, až se jeden Dmitrijovi diví, že to vydrží.
Děj je průhledný, předvídatelný a konec mě docela štval, především tedy Lisa, která se už od počátku nechovala jako moc dobrá kamarádka a tady akorát dokázala, že je to namyšlená sobecká Morojka, která myslí vždycky jenom na sebe.
Hezky se to rozjíždí, nemám moc co vytknout. Nejedná se o nic světoborného, ovšem já, jakožto cílová skupina, se do tohohle opravdu dokážu začíst.
(SPOILER) Oddechový malý kousek ze světa ACOTAR, který se mně osobně velmi líbil, většina postav stále zaujímá zvláštní místo v mém srdci. Už mě ale začíná trochu vytáčet, že se všichni k Nestě a Elain chovají jako k obětem a chudinkám, když - ruku na srdce - se jim nic tak strašného nestalo a za svoje ubohé chování by si to zasloužily. Elain se alespoň trochu snaží, tak ji člověk ještě zkousne, ale Nesta? Nejraději bych jí dala pěstí...