Pistácie komentáře u knih
Chtěla bych to hodnotit výš, ale nějak mi pořád některé věci nejdou na rozum. Celkově je to poutavý příběh o odvaze ženy, která bojuje za přežití, aby mohla být s dětmi. Je to čtivé, a bavilo mě to. Ale pořád mi tam něco nesedělo. Možná mi byla hlavní hrdinka nesympatická. Věřím, že to může být i dobrý apel na ženy, které zažívají podobné okamžiky. Krok k tomu, aby s tím něco udělaly. Ale ten konec mě celkem zklamal, ale i překvapil. Myslela jsem, že to dopadne jinak, což je částečně výhra. A takové překvapivé konce mám ráda. Ale tenhle konec mě spíš zarazil a nějak jsem ho úplně nezbaštila.
Pořád nevím, co ke knize napsat. Rozhodně mi přijde dost dobře napsaná i pro laiky, jako jsem já. I když jsem o tématu neměla skoro žádné znalosti, ihned mě to vtáhlo, a četlo se to dobře. Líbí se mi, jak je chronologicky sepsaná, jak mají kapitoly logiku, a hlavně nejsou dlouhé. Tudíž se nenudíte dlouhými odbornými pasážemi, ale má to opravdu spád. Já jsem ji přečetla vcelku rychle, a nic jsem téměř nepřeskakovala. A to se jedná o celkem obsáhlé téma. Jsem ráda, že jsem po knize sáhla, a rozšířila obzory. Je neskutečné, kolik práce a usílí musí autor udělat, aby sepsal tak obsáhlé dílo o jednom politikovi. A věřím, že to nebyla práce na rok, ale na několik let. Obdivuju investigativní žurnalistiku, a nyní o to víc.
Tohle je neskutečně silné téma. O to hůř a emotivně se to čte, když si člověk uvědomí, že takové procesy a upalování "čarodějnic" existovalo. U mě to bylo o to emotivnější, protože jsem kraj Jeseníků a Petrových kamenů navštívila. V Jeseníku jsem dokonce navštívila expozici čarodějnických procesů, ze kterých šel docela mráz po zádech. A do toho, když si člověk přečte tuhle téměř autentickou knihu, tak je to opravdu zajímavé. Na film jsem zatím neměla nervy, ale věřím, že to zvládne málokdo. Mě už kolikrát stály vlasy hrůzou jen při čtení. Ale rozhodně je to těžké téma, které stojí za studování a přemýšlení.
Tuhle knihu by si měl zaručeně přečíst každý milovník literatury, ale i Kinga. Hrozně se mi líbil vhled a vzpomínky autora na jeho začátky, na to jak obesílal časopisy. Zkrátka na takové jeho ucelené vyprávění o tom, jak začínal jako pisálek povídek a jak už dnes plodí jednu knihu za druhou. A druhá půlka vás provede jeho názory, tipy, ale hlavně dlouholetými zkušenostmi s tím, co dělat, a co zaručeně nedělat při psaní. Mě to bavilo, a navíc mám pocit, že jsem autora poznala i víc z té jeho osobní, lidské stránky. A zaručeně mě dostane, když se k nám čtenářům, autor obrací a oslovuje nás. A především je zajímavé číst literaturu i z té druhé strany.
Není to ten pravý Malý princ, kterého máme rádi a na kterého jsme zvyklí. Ale kdo by nechtěl číst pokračování? Já rozhodně jo. Bavilo mě to, zase se ponořit do světa Malého prince a procházet s ním různé planetky. Potkávat další lidi a bytosti. Bylo to osvěžující, a jsem ráda, že se autor odvážil navázat. Věřím, že nechtěl předčít Exupéryho, neboť ho zde neustále oslovuje a odkazuje na něj. Jednoznačně chtěl navázat a dokázat, že to jde.
Je to další válečný příběh, který se dobře čte a zajímavě se zde prolíná minulost se současností. To se mi na tom líbí. Ale celkově jsem měla v knize pocit několika příběhových chyb. Neustále mě to vrtalo hlavou po celou dobu čtení. Některé věci a pasáže mi přišly zvláštní. Nepatří to k těm nejlepším válečným románům, jaké jsem měla v ruce. Ale rozhodně to neodsuzuji a myslím, že to stojí za přečtení.
Tenhle díl mě zatím bavil nejvíc. Jsem zvědavá, zda se to bude dál stupňovat, nebo to u dalšího dílu upadne. Ale rozhodně to ráda čtu v anglickém originále. Má to něco do sebe. I když český překlad je v mnohem specifický a jedinečný. Originál je pro mě i tak lepší. Na jednu stranu mi příběh přijde spíše dětský, ale je vidět, že s Harrym roste na síle i příběh, a začíná být tajemnější a napínavější.
Tenhle projekt mám ráda, a sleduju ho už delší dobu. S věštinou názorů i osobních zkušeností se dokážu ztotožnit. Myslím si, že každá holka a žena si zde najde to svoje. Chápu, proč je projekt úspěšný, a myslím si, že takový zde v dnešní době chyběl. V tom, jak většinu z nás pohltí sociální sítě a rádoby dokonalost, která je nám prezentována dnes a denně. Oproti projektu, mě kniha trošku zklamala. Jednoduše jsem čekala daleko víc. Především jsem netušila, že se v knize skrývá vyhodnocený dotazník, který mohl být lépe zpracovaný. Otázky si mohla autorka lépe promyslet a formulovat a dát si i více práce se sepsáním vyhodnocení. Věřím, že jí to zabralo dost práce, ale v knize to na mě působí, že to tvořila ve vlaku na koleni. Je to škoda. Kromě jejích vlastních příběhů a vyprávění ze začátku, a malého průzkumu, jsem se nic moc navíc nedozvěděla. Nepředalo mi to nic nového, což jsem myslela, že se stane. Celkově je to pozitivní čtení, především pro holky. Myslím, že tak silný a výrazný projekt si zasloužil obsáhlejší zpracování.
Sáhla jsem po druhé autorově detektivce, a byla jsem z ní nadšená o to víc. i Plaváček mě bavil, ale tohle je jiné, lepší. Líbilo se mi, jak to pěkně plyne, a všechno do sebe postupně pěkně zapadá. Kniha mě bavila. Dost mě chytlo, jak se proměňují vypravěči s každou novou "kapitolou". I když je už začátek jiný tím, že nám prozradí celý děj, únosce, i zápletku, nevadí mi to. Naopak mě tento příběh naruby dost bavil. Jedině snad konec byl pro mě zklamáním. Po tak dobrém a napínavém ději, přišel rychlý a nezáživný konec. Proč? Snad to autor chtěl rychle dopsat, a neměl už nápad. Škoda, tím to trošku shodil. Jinak by to byla špičková česká detektivka. I přesto všechno hodnotím kladně a jsem ráda, že máme tak skvělé autory. Jen tak dál.
Zatím se ke knize asi neumím úplně vyjádřit. Mám v hlavě guláš. Na jednu stranu velkolepé dílo, popsané neskutečně podrobně, což jsem nikdy dřív nezažila. Na stranu druhou je to totálně šílené, podle mě přeplácané, zbytečně zdlouhavé. Možná je to i tím, že jsem se do toho kolikrát nutila, ale věděla jsem, že chci dočíst za každou cenu. Jestli to byla ztráta času? Možná. Jen vím, že znovu bych se do ní už nikdy nepustila. Rozhodně je to nadčasové dílo své doby, které přináší neskutečný zážitek, ale slíbený strach se u mě bohužel během četby nedostavil. Občas je to nechutné a já měla nutkání stránky přeskakovat. Ale hrůzu jsem v očích neměla. I tak jsem ráda, že jsem knihu zvládla dorazit. Ale bohužel mě zklamala a nemám z ní tak dobrý pocit, jak jsem čekala.
Po pěti dnech po dočtení a pořád jsem plná emocí. Nedá se popsat, co všechno se v této knize mísí za příběhy, témata, lidské osudy a zvrácené pohnutky. Je toho v jedné knize tolik, že jsem to u žádného jiného díla stejného tématu nikdy nikdy nezažila. Mám tolik ráda tohle téma, neboť žádné jiné ve mě nevyvolává tolik emocí, rozporů, otázek, ale i husí kůži v jednom. Díky za tohle dílo. Měl by si ho přečíst každý, kdo se aspoň trošku zajímá o to, co se dělo v minulém století za války nejen u nás.
Knihu jsem dočetla včera, ale pořád nevím, co napsat. Rozhodně ve mně zanechaly dojmy, smíšené a neuspořádané. I po dočtení na ní myslím, a to je znak dobré knihy. Nenechala mě chladnou ani po dobu četby, ale vyvolávala ve mě neustále proměnlivé pocity. Autorčin styl psaní je osobitý. Ihned mě vtáhla, a nepustila, a to je také dobře. Sice mě ta její druhá půlka bavila o poznání méně, ale i tak jsem měla neustále nutkání ji mít u sebe a číst při každé příležitosti. Hlavní hrdina mi nebyl sympatický, až spíše ke konci knihy, ale líbilo se mi jeho putování. Připravte se, že je to něco jiného. Ale v dobrém slova smyslu.
Jsem ráda, že existují knihy, jako je tato. I člověk, který se běžně s autisty nesetkává, se aspoň na pár stran dostane do jejich světa. A aspoň hodně hodně vzdáleně si může představit, jaké je to s nimi být a pracovat. Těžko si představíme, jaké je to být autistou, to asi ani neví on sám. Ale autor nám aspoň nechal na tu dobu, co se ponoříme do knihy, nahlédnout do jeho práce, do jeho světa s autistickými dětmi. Díky za tuhle knihu.
Moje první Kingovka, a líbila se mi. Možná jsem měla zvolit horor a složitější děj. Ale na začátek jsem si dala lehčí detektivku, a myslím, že jsem dobře udělala. Líbilo se mi to. I když skoro hned víte, kdo je vrah, protože se zde prolínají dvě linie vypravěčů. A to mě na tom bavilo. Vidět ten příběh z obou stran, jak ze strany zločince, tak i policajta. Jen ten konec zamrzel, protože jsem čekala velké finále a gradaci. A to obrovské napětí z toho, jak to dopadne, tak rychle opadlo. Přišlo mi to odfkláknuté, sepsané na jedné stránce. Skoro jako zametené pod koberec, jakoby autor na konci rychle spěchal, jen aby to už dopsal. A vůbec se mi nelíbilo celkové chování policajta ke konci knihy. Jak mi přišel sympatickej, tak na konci to zazdil. To mě na celé knize zamrzelo, jinak hodnotím kladně.
Tohle téma mě baví, ale to zpracování a pojetí této konkrétní knihy už míň. Spoustu věcí mi tam přišlo zvláštních, taková klišé a ohrané věci, které se mi nezdají moc reálná. Navíc mi to hodně připomíná knihu Než jsem tě poznala. Závěrečné gradování bylo na tom všem asi nejzajímavější, ale celkově bych to neřadila k velkým trhákům. I tak jsem ráda, že jsem měla knihu v ruce, občas se tam objevily zajímavé myšlenky a citáty. A člověk měl možnost se zamyslet nad svým vlastním životem.
Druhá kniha a zase jsem o krok blíž k tomu dočíst celou sérii :) Baví mě to a pořád mě to nepřestává překvapovat. Líbí se mi scény a příběhy, které se ve filmech neobjevily. Pořád mám v knize co objevovat. Je to super. Baví mě to číst anglicky a snad nepřestane do posledního dílu. :)
Co dodat. Vidím se snad ve všem. Holka, co je introvert, krade oblečení svému příteli, aby se do toho mohla zachumlávat pořád a pořád, protlouká se životem, je jaká je, svá, není kdo ví jak atraktivní (nebo si to o sobě aspoň neustále myslí). Jsou to komiksy opravdu ze života. Nasmála jsem se.
V 25 letech jsem poprvé přečetla první díl HP. Vážně. Nekecám. A nestydím se za to. Jediné, co mě mrzí je, že jsem začala filmy, a postupně se nyní dostávám ke knihám. Což je velký hřích a za to se opravdu stydím. Každopádně jsem si zvolila číst knihy v originále, a je to super. Nejhorší je, jak to teď srovnávám všechno s filmovou verzí, a představuju si ty samé scény, co už jsem viděla, co se nyní přede mnou odehrávají v knize. Přijdu si trošku ochuzená. Ale zároveň tu jsou i momenty, které se do knihy nevešly, a to mě na tom všem neskutečně baví.
Miluji její styl psaní ... střídání opravdu dlouhých souvětí a krátkých úsečných vět. Opět nám předkládá reálné vyprávění ze života, které by se mohlo týkat každého z nás. Dětský hlavní hrdina, který prožívá svůj příběh a podává ho skrze vlastní naivní pohled. Souběžně vnímáme ten samý děj očima matky i babičky. Prolínají se tu tři generace, což mě na tom bavilo nejvíc. Na druhou stranu se mi příčila postava Hanky, která mi byla celou dobu nesympatická, přišla mi sobecká a často necitlivá. Neustále mi bylo líto Evy i Viktora. Ani jeden z nich to neměl lehké a zároveň si za spoustu věcí mohli sami. Je vidět, jak nekomunikace v rodině dokáže vytvořit spoustu křivd a neporozumění. Spoustu zbytečného trápení a smutku. Každopádně za mě další inteligentní a povedená kniha. Děkuju.
Bajky byly čtivé, ale víc než samotný obsah, mě spíše nadchlo zpracování. Líbilo se mi, jak jsou do knihy vloženy komentáře Brumbála, ale i vysvětlivky samotné spisovatelky. Dále je zajímavé i písmo, a ilustrace, které provází obsahovou stránku knížky. Je vidět, že nakladatelství si s knihou pohrálo a dalo si záležet.