Plague komentáře u knih
Moc hezká knížečka. Krásné zpracování. Obrázky jsou roztomilé a perfektně podtrhují celou "atmosféru vyprávění" (za mě - nejsou přehnaně infantilní a debilně moderní, jak bývá poslední dobou časté). Ta hravost s kontrasty je na jedničku. Provětráte vlastní představivost a hlavně bezprostřednost (kdyby vám chyběla, řekněte prtěti, to má stopro na rozdávání). První vyprávění je NEJ! Ani ne tak pro prcka, ale pro nás (sobecké, já vím). Jde o to, že nevíte kam příběh směřuje a najednou před sebou máte sadu obrázků kteté se dají vyložit tak či onak .. no jo, jenže jak to udělat aby to bylo správně. Zajímavé pozorovat, jak se nám najednou rozjedou myšlenky na plný obrátky. VŠECHNO JE SPRÁVĚ! to poznáte na dítěti, to tohle vůbec neřeší. Jen my "rozumní" dospělí! My bychom přece měli znát na všechno odpověď, ne?
Příběh je takový, jaký si ho uděláte. My máme 1,5 roku, takže je to zatím na nás na rodičích..... ALE těším se, až budeme ten příběh tvořit společně.
Doporučuji.
(SPOILER) HSssss. Sss. SSSSSSSSS!
Let the BUG HUNT begin! Hon začíná, a držte si helmy, bude to pořádná jízda!!
Povídky jsou za mě parádně vyvážené a namíchané. Jednou jsou naši xenomorfští mazlíci v hlavní roli, jednou jen dotváří atmosféru a někdy zůstanou úplně stranou. Co mají ale všechny povídky společné?? noo?? NOOOO?? COASI! NAPĚTÍ které by se dalo krájet (ano, přesně jako tam mlha kolem Rákosníčkova rybníčku). Hltal jsem každou stránku, která mi prošla rukama. Někdy to bylo napjatým očekáváním co vykoukne za dalším rohem, podruhé zas sledováním nelítostné řežby, ze které na mě stříkala krev a kyselina!
Oceňuji originalitu povídek. V jedné budete sentimentálně vzpomínat na mistrovská filmová díla pokaždé, když na stránce uvidíte jméno známé postavy. Jindy naopak pustíte představivost na špacír hluboko HLUBOKO do vesmíru, kde ...počkej si .... TĚ NIKDO NEUSLYŠÍ KŘIČET! Ani jedno není tlačené na sílu a vy si říkáte, jestli to takhle nebylo, tak to tak MĚLO být!
Šťastných konců je po skrovnu a vlastně konců jako takových je velmi málo, ale to už je úděl povídek. Proč ne ... fantazie se roztočí na plné obrátky ... ne ... NA KURVA PLNÉ KURVA OBRÁTKY (promiňte ty silné výrazy, ale to je ten mariňácký žargon), když se na perfektně sešikovanou rotu mariňáků hrne hejno alíků temnou chodbou a vy úplně slyšíte, jak detektor pohybu vřeští jako spuštěný alarm v nákupním centru. Ze tmy vykoukne první ozubená potvora, zazní první salva z pulzní pušky AAAAAA KONEC! Dostal se z toho někdo?? Asi těžko ...
Jo, a abych nezapomněl ... Budujeme lepší světy!
DOPORUČUJI!
(SPOILER) Bacha na spoilery.
A pak že se vetřelci nedají dál ždímat. Tohle je ale velkej úlet.
Vasquezová je jednou z nejikoničtějších vedlejších postav celé série, o tom nebudeme diskutovat. A někomu přišel jako dobrý nápad zprznit její příběh a zkusit na tom trhnout nějaký love. No paní autorko, za tohle by vás měli poslat na LV426 kopat kanály!
Můj dojem z knihy: Autorka zplácala dohromady Muzikál ze střední a Milionáře z chatrče po Mexiku. No jo, jenže to stalo za ho..uby. Pak někde viděla statistiky, že cokoli obalí do skořápky z vetřelce, to vydělá nějaký prachy. Fanoušků je prostě pořád hodně. No a tak se koukla na pár filmů, přečetla pár vydaných knížek nebo komiksů a ABRAKADABRA!!
Kniha je plýtváním papíru, inkoustu a místa v knihovně!! Opravdu! Celý příběh je tak nudný, zbytečný a profláknutý, že je to k pláči. Zlázlá společnost W-U chce vydělat peníze na biologické zbrani .... xenomorfech WOW! vymknou se kontrole ... další WOW ... jedna kolonie zničená ale společnost chce stejně dál pokračovat ve výzkumu WOWOWOW už prosím dost nebo tohle všechno nepoberu .... tolik nového najednou.
Aby to mělo závan originality, sledujeme jakože životní příběh Vasquezové. Popravdě, ta první kapitola která je věnovaná přímo jí je nejzajímavější ikdyž víme jako to dopadne.
Ten prostřední kýbl nudy, kdy sledujeme životní strasti jejích potomků je nekonečný. Postavy jsou nudný a hloupý. Dialogy jsou nudný, hloupý a jednoduchý. Takový mix doktory Quinové a Melrose place. Pár prostřihů z výzkumné laboratoře byl jediný důvod, proč jsem četl dál. Říkal jsem si, že třeba pak přijde nějaký masakr, že to prostě vygraduje .... óóóó jak já se mýlil.
Poslední část, kde se už schyluje ke střetu. NUDANUDANUDA. Ani náznak nějakého napětí, stísněná atmosféra, NIC. Z mariňáků je parta hipsterů, nebo jak se to píše a PROBOHA zase ty dialogy! Autorka se snaží aby měly hloubku, aby chytili za srdce aby byly duchaplný a cituplný a bůh ví čeho všeho ještě plný .... no prostě aby nám z nich asi vlhly oči.
áááááááááááááá KONEC - díkybohu za něj!
Nedoporučuji. Krom toho že to je špatný je to FAKT špatný. V ději najde pozorný čtenář i dost nesrovnalostí.
(SPOILER) Napodruhé byl Terror snad ještě lepši než napoprvé. Možná to bylo tím, že jsem poslouchal audioknihu a výkon Martina Stránského a kolektivu byl emejzin. Ikdyž jsem věděl, co mě v knize čeká, tak stejně jsem byl ohromen příběhem, který autor tak mistrně vypráví. To, co zažívali účastníci podobných výprav (a je jedno jestli do ledových pustin, pouštních pustin nebo neprobádaných pralesů) už dneska nemáme šanci zakusit. Ne s tím jak devastujeme přírodu, ne s tím moderním vybavením, ne s tím jaká zpovykaná selátka se z nás stala. RESPEKT vám průkopníkům, objevitelům a dobrodruhům!
No já jsem shodou okolností poslouchal příběhy Terroru v době, kdy startoval "Kdo přežije" nebo jak se to jmenuje. Viděl jsem první dva díly a stačilo mi to na hodně dlouho, než si něco podobnýho kdy zase pustím. To je jedno, to jsem říct nechtěl .... zpátky k věci. Představte si, že posloucháte o tom jak parta námořníků trčí dva roky v zamrzlý pustině, polární noc trvá bůhví jak dlouho, teploty jsou tak pod bodem mrazu že už jen z toho poslouchání vám kulky lezou zpátky do břicha, nemaj pořádně co jíst a kvůli kurdějím krvácejí z míst, odkud by nikdo krvácet nechtěl .......... No a do toho po chvilce vidíte hlupáka s blonďatým přelivem na hlavě (prej je slavnej, já ho viděl prvně a doufám že naposledy), který se zhroutí z jedné noci pod širákem protože pršelo?! ne, ono PRŠELO! chápete! jako že voda padá na vás a vy ste mokrý. Ježíš jak já se smál .... ale spíš by z toho člověk měl plakat.
Doporučuji snad ještě víc než minule! (Terror, ne tu kokotinu v televizi)
(SPOILER) Zklamání. Docela velké. Žádná velká inspirace se nekonala. Encyklopedie obsahuje z 85% klasický a profláknutý filmy. 10 stránek věnováno LOTRovi, 10 stránek věnováno Hobitovi, 10 stránek věnováno tomu trumpetovi s jizvou na hlavě a 20 stránek starwarsů. Kde jsou čarodějové zakletého království, kde jsou Sindibádi (v knize je jen jeden ale natočeno jich bylo mnohem víc, například ikonický Sindibád a tygří oko).
Těšil jsem se na to, že zavzpomínám na zapomenutý pecky a objevím něco co jsem ještě neviděl. Ne že by tam od toho nebylo vůbec nic, ale bylo toho žalostně málo na úkor velkých komerčních děl. Co tam dělali džedájové a mistr Jouda nechápu už vůbec.
.... možná bylo potřeba dodržet daný počet stran. To by také vysvětlovalo ty nesmyslný rejstříky každýho možnýho fantasyprdu na konci.
Když si otevřete CSFD a vyfiltrujete pár žebříčků, výsledek bude podobný.
Nedoporučuji. Zbytečnost která zabírá už tak vzácné místo v knihovně.
(SPOILER) Knížku bych přirovnal k trhlině časoprostorového kontinua, které vás přenese o sto let zpátky do minulosti. Povídky nebo co to je (nejsem schopen správně pojmenovat literární styl) vám přiblíží pohled na život očima Jaroslava Haška. Z Literatury si toho pamatuju málo, ale zrovna životní styl pana Haška mi v hlavě zůstal. Historky a zážitky z života pisálka který se snaží uživit občasným psaním do časopisů a jak si tím vydělat na posedávání po nálevnách. Jazyková stránka je opravdu dobová a občas jsem musel přemýšlet, co ten který slovní obrat znamená. Častokrát jsem se hodně zasmál, párkrát jen zasmál a párkrát jsem se bavil myšlenkou, že tohle mohlo před stoletím někomu přijít legrační.
Doporučuji už pro ten oddech a pohodu, která vás chtě nechtě bude čtením provázet.
(SPOILER) No, nejlépe chutná za studena dostává svému názvu. Opravdu je tahle kniha proti předchozím dílům o dost vlažnější. Je to takový pelmel předchozích tří dílů dohromady a do toho pár kýblů nudy a balastu. S hrdiny, se kterými se na začátku potkáme vydržíme až do konce, jak to u autora je zvykem. Pekelné ... KURVA pekelné štěstí které jim přeje a zásadně nepřeje jejich nepřátelům. Jedna zhrzená bojovnice prahnoucí po pomstě ... ne, není to Ferro. Jeden seveřan který se chce napravit a žít lepší život .... ne není to Logen.
Co se příběhu týče, určitě by mu prospělo, kdyby kniha měla o 150 stránek míň. Pasáže, kdy skupinka putuje mezi jednotlivými lokacemi jsou plné duchaplných a hlubokomyslných keců. Jednou/dvakrát dobrý. po čtvrtý a po pátý už mě to fakt nebavilo a stránky jsem prostě přeskakoval. Sice tam je znát nějaký vývoj charakteru postav, ale tak průhledný a nezajímavý, že jsem ho oželel. To že všecko dopadne jak si hrdinka na začátku usmyslela je jasné asi od poloviny, takže nějaké napětí se tady nekoná. S výjimkou toho, že když někoho chce propíchnout, tak ho podřízne, protože chudinka zakopne. Naštěstí zakopne v poslední chvíli i protivník. WOW!! A tak je to pořád. Travič který když pracuje pro naše hrdiny, neudělá nejmenší chybičku a myslí na všecky eventuality. Když ale změní strany a jde naopak po naší hrdince, nevyjde mu vůbec nic (ještě že to šlo hodit na pomocnici). No a z mrtvých vstání jednoho ze společenstva pomsty bylo už na hraně. Na konci aby to vypadalo jako drama umře pár zbytečných a vedlejších postav.
Asi jsem byl ovlivněný kvalitou předešlých dílů, protože tohle bylo zklamání. Lituju že jsem si koupil hned všechny díly.
Jediný důvod, proč se k sérii vrátím, bude Šankt. Zajímá mě kdo se z něj vyklube. Ale ne zas tak, abych v sérii pokračoval hned.
(SPOILER) auuííííí. aauuuuuííííí. AAAUUUUÍÍÍÍÍÍÍ. To bylo slastné zakníkání, kdyby to nebylo poznat. Dlouho na AvP sedal prach. Pořád jsem si říkal, že až ten pravý čas přijde, tak prostě přijde.
Příběhy jsou parádní. Vetřelci kosí a kokonují jednoho nebožáka za druhým a nedělají rozdíl mezi tím, jestli se cítí jako chlap, ženská, to, ono, okurka, křeslo nebo nosoroh. Zlatý časy ...... v týhle na hlavu postavený době by vetřelci nakoukli do lidský kolonie a po sérii protestů vygumovaných menšin, které by požadovaly stejné zacházení jako ostatní, by zalezli zpátky do vajec, ze kterých vylezly. Samozřejmě po týdenní karanténě, třech dávkách nebo negativním PCR.
Zpátky k AvP. Příběhy jsou plné akce, krve, umírajících hrdinů, umírajících poserů ..... umírá tam kdekdo a vypisovat to by bylo na dlouho. Koho nestihnou dostat vetřelci, toho si podají lovci – predátoři. Charakter zde není důležitý, zato velikost kanónu ano! Seš fajn kluk a nemáš se čím pořádným ohánět, sorry bejby, do mlejnku s tebou!!
Základem pro všechny příběhy je jednoduchá rovnice. Lovci loví vetřelce a my jsme jako komparz z filmu statečné srdce, který zabloudil doprostřed klonových válek. No a nebyli bychom to my lidi, kdybychom z toho nechtěli vyrazit nějaký prachy. Některé příběhy mají hlubší myšlenku, jiné zase hlubší jámu na mrtvoly. Bavit se ale budete od začátku do konce.
doporučuji
(SPOILER) Hezké české fantasy. Knihu mi přinesl Ježíšek, sám bych si ji asi nekoupil. Tak tedy díky Ježuro!
Naslouchače jsem přečetl skoro na posezení. Příběh je fajn. Autorka nevymýšlela nic extra složitého a za každou cenu dechberoucího. Vzala léty prověřenou klasiku toho, jak jsme svou nadutostí, chamtivostí a nějakou tou válčičkou zničili kus světa. Do toho zamíchala trochu magického uhlí a nějaký ten svár mezi těmi, co přežili. Přece byste nečekali, že se někdo poučil? Depak, hamižnost a nenasytnost vždycky zvítězí na láskou a pokorou.
Postavy jsou věrohodné a poměrně jednoduché. Hlavní hrdinka je prostě naivní dítě jak se patří. Vede svůj vnitřní boj, když je nucena postupem času konfrontovat všechny "pravdy" ve kterých vyrůstala a které jí šroubovali do hlavy s realitou, která není tak černobílá, jak se zdálo. Ostatní charaktery jsou poměrně jednoduché a tak nějak obyčejné v lepším slova smyslu.
Na opravdovosti celého zážitku přidá slovník, který autorka zvolila, respektive si vymyslela. Víc vás to vtáhne do příběhu ikdyž mě ze začátku sralo listovat ve slovníčku na konci.
První díl splnil svou úlohu první dávky, po které chcete další a nejlépe včera. Rozjel se zajímavý příběh a objevilo se několik záhad na které byste rádi odpovědi.
doporučuji
(SPOILER) Parádní počtení. Je pravda, že na cca 150 stránce, jsem si říkal "vážně? takhle průhledný a předvídatelný to bude?" No, zase jsem se pořádně splet! Druhé dvě třetiny knihy jsou parádní jízda.
Každá z postav dokáže pěkně překvapit ikdyž jste si několikrát řekli, že už je znáte. První z mágů není první proto, že by rozdával úsměvy, léčil nemocné krávy a nebo se bál vrazit nůž bratrovi do zad v zájmu vyššího(jeho) dobra. Logen po cestě k nápravě stejně semtam zabije nějaké to bezbranné dítě.
Prostě a jednoduše, všechno co ste se doteď dozvídali nebyla tak úplně pravda .... nebo možná trochu jo.
Děj si to pěkně sviští a je na vás, abyste se pořádně drželi stránek. Žádná velké melodramata s návraty padouchů které jste měli za mrtvé, žádné rozplejtání velkých záhad jak v Columbovi. Hrcprc sekec mazec děkan a nazdar.
Postavy nám taky prořídli, což je fajn .... ale stejně se ten cynik ve mě zavrtěl, že z těch hlavních prostě nikdo nezheb..... neumřel.
Z konce jsem byl nadšený, měl jsem za to že jsou jen 3 díly a tohle je konec. To zásadní se rozlousklo a autor se nenamáhal tím, aby uzavřel všechny dějové linky. Za mě paráda. Jako v životě, co je komu do toho že bysme chtěli vědět jak to bylo dál. Nemůžeme vědět všechno.
No a tohle nadšení lehce opadlo, když jsem zjistil že sága pokračuje. Z toho jsem trochu zmatený, tak uvidím (samozřejmě jsem si další díly objednal).
Doporučuji
(SPOILER) Hm. Z druhého dílu už tak vedle nejsem, nic moc nového nepřinesl. Chyběl mi šmrnc a odvaha prvního dílu. Dějové linky tak nějak vyhnívaly a spíš se propadly do fantasy klišé. Podíváme se do pár ostřejších konfliktů. Na severu dostane nafoukané království pěkně na zadek, ale ne zas tak moc. Vojáci padají po desetitisících KROMĚ našich hrdinů. Achjo! Sem prostě patří nějaký ten přirozený úbytek, sorryjako! Na jihu je to podobné, ale inkvizitor Glokta by mi chyběl. No a výprava společenstva „semene“ byla jak z hobita. Všechno se daří jak má, účastníci se nám mění k lepšímu a s každou útrapou si poradí bez ztráty kytičky (ikdyž se ztrátou pár zubů). Na posledních pár stránkách se přeci jen s jednou postavou rozloučíme, škoda že je to jako přes kopírák prvního dílu.
Ale by to nevyznělo moc kriticky. Čtení je to pořád parádní a pořád baví. Jen bych prostě uvítal větší realističnost. Takové ty „DOPRDELE“ momenty kdy setnuli Neda Starka, zabili Whiskeyjacka nebo Gandalfa.
Mám nějaké ty teorie jak by to mohlo celé dopadnout a doufám, že jsem úplně mimo. Tak či tak se těším na poslední díl.
Čepel jsem četl před pár lety a vůbec nevím proč (asi protože nebyl čas) jsem v sérii nepokračoval. Před týdnem jsem reorganizoval knihovnu a dostala se mi zase do ruky. Váhal jsem, jestli ji číst znovu nebo rovnou pokračovat dvojkou. A je správně.
Bavil jsem se ještě víc než minule! Příběh je fajn. Takový ten klasický fantasy svět který se trochu podobá tomu našemu, trochu tomu z Tolkiena a trochu těm ostatním. Jedno namyšlené království vládne všem, jedno jim všem káže ..... a je už to začíná pěkně srát. Co si budeme povídat. Na severu i na jihu už se formují nepřátelé, kteří byli kdysi poraženi a hodlají jim to vrátit i s úroky. Žádná velká originalita, ale to vůbec nevadí. To co za mě dělá tuhle knihu super jsou postavy. Ty jsou prostě ... počkej si ..... BOŽÍ! Každá z postav má tak vykreslený svůj originální charakter a vy ste jako v divadle. Osobně jsem se nejvíc bavil s inkvizitorem Glotkou, jehož myšlenkové pochody mě nahlas rozesmávali pořád.
Děj přirozeně plyne a já hltal každou stránku. Na nudnou výplňovou pasáž jsem za celou dobu nenarazil. Tempo zdravě mění rytmus, chvilku se smějete, chvilku trnete napětím a pak se prostě jen touláte krajinou a kocháte panoramaty.
Za mě doporučuji
(SPOILER) Velmi inspirující kniha. Touto a jí podobnými bych nahradil brožurky v čekárnách v porodnicích a na předporodních kurzech. Kniha se věnuje duševních poruchám, ale velmi dobře ukazuje vliv, jaký rodiče na dítě v jeho nejútlejším dětství mají. Že poučky a nesmysly tak často prezentované odbornicemi a odborníky na slovo vzatými mohou mít velmi fatální důsledky, které si člověk ponese možná celý život.
Velmi výstižně jsou uváděny "modelové" případy s vysvětlujícími komentáři, které člověk snadno pochopí.
Doporučuji
(SPOILER) Oproti jiným knihám od Coelha je tato blablablabla. Blablabla. Blablablabla...... Né, to jsem se jen nechal unést komentáři které jsem si přečetl níže.
Mě se poutník líbil. Četl se tak nějak pohodově. Pokaždé mi stačilo pár vět, a byl jsem naladěný na příjemnou atmosféru, která z knihy sálala. Upřímně jsem autorovi záviděl, že našel odvahu a pustil se do takového dobrodružství. Já bych na to odvahu neměl a tak sem byl rád, že se o ně s námi Pája podělil.
V příběhu na nás čekají různá témata a poselství, která v nás zůstanou a není otázkou vůle či odhodlání, která to budou zrovna v našem případě. Některá nás osloví hned, jiná zasadí semínko které bude ještě chvíli klíčit, než dostane konkrétnější význam.
"Dej mi sílu přijmout věci, které nemohu změnit
odvahu změnit věci, které ovlivnit mohu
a moudrost abych mezi nimi vždy správně zvolil."
Přikládám citát, který mě okamžitě oslovil. Ano, ta slova jsou určena Bohu a jako nekřesťan bych to mohl odmítnout už jen z principu mé nevíry. Sám sebe bych ale připravil o velkou pravdu, která v nich podle mě je. A tak to je. Je na nás, jestli odhodíme předsudky a dovolíme si družit se s dobrem (protože co jiného je dobrodružství) nebo budeme vše podrobovat přísnému rozboru a hledat ten správný argument proč zůstat sedět ve svém vlastním stínu pochyb.
Doporučuji.
(SPOILER) Vypouštím prvních několik stránek (při kterých jsem chtěl knihu odhodit), ve kterých autor líbá nohy USA a velebí pro její .... její .... no já ani nevím. Asi pro všechno, protože jenom díky ní je svět ještě v pořádku. No a taky za to, že doktora Pandu z chatrče vzala pod svá křídla a nevykopla ho zpět do té žumpy jménem Indie. Dostal chatrč z cihel místo z bláta, obličej si každé ráno může umýt v umyvadle místo Gangy a do práce místo do callcentra chodí do výzkumného ústavu.
Taaak, upustil jsem to znechucení které ve mě začátek zanechal.
Sám se o "zdravý" životní styl zajímám. Ono většině z nás po pětatřicítce nic jiného nezbývá, když se chceme udržet jakštakš v pohodě. Metabolismus si funguje jak chce a kdy chce. Pohyb je nějak namáhavější (joo tenkrát, to se hýbalo .... a i ta tráva dřív byla zelenější) a nenese takové ovoce jako dřív. Dřív nebo později prostě dojdeme k tomu, že už si prostě nemůžeme zprasit jak chceme a co chceme. Chro? CHROO!
Myslím že nejsem sám, kdo už se usmívá nad články na internetu, že se zjistilo, že "jíst se má každou lichou hodinu sudý den nového lunárního cyklu" a podobně. Doteď jsem "řešil" co jíst a možná jak. Z podobných článků a rad jsem si bral to co mi dávalo smysl a hlavně co mělo hlavu a patu. Nikdy jsem nehledal smysl v tom KDY. Neuměl jsem si představit jakou by tohle mohlo mít váhu. No a v Cirkadiánním kódu jsem si obrázek udělal. Líbila se mi forma jakou byla kniha napsána. Všecko jasné a stručné. Tohle jsme zkoumali, tohle jsme zkoušeli, takový to mělo dopad. Doporučujeme tohle protože tamto. A je na vás, jestli vám to dává smysl nebo ne a jestli si z toho něco vezmete nebo ne.
Knihu doporučuji. Minimálně pro to, aby se člověk mohl dozvědět trochu víc o tom, jak jeho tělo funguje. Obvoďák vám to neřekne (přece nebude riskovat že už si nebudete chodit pro prášky) a ve škole vás to nenaučí (proč by jo, vyjmenovaná slova po Q jsou důležitější). A víte jak, když hledáte jen výmluvy, najdete je i tady. Co je ale důležitější, hledáte-li způsoby, pár rad najít můžete. Víc bude kniha zajímavá pro lidi, kteří řeší nějaké zdravotní obtíže a jsou ve stavu, kdy současné zdravotnictví nestačí ani na zmírnění projevů nebo následků (nebo už vás rovnou odepsali se slovy „nedá se nic dělat, musíte si zvyknout“). Kdo zná, ten mi rozumí. Ale víte co? NEMUSÍTE!
Čistě subjektivní hodnocení :)
Trilogie měla zůstat u čísla 3. Přílepky málokdy přinesou něco nového a zajímavého a to je i tento případ. Už rázová vlna ztrácela trochu z původního elánu, ale pořád se na ní dalo pěkně svézt. Řetězová reakce dostála svému názvu .... a to není kompliment. Prostě předchozí díly měly tolik energie, že jejich řetězová reakce nechala vzniknout dalšímu dílu.
Příběh nepřináší v podstatě nic nového. Děj je lineární. Postavy jednoduché a nezajímavé. Buďto kladní poserové občas hrdinové nebo záporní prohnaní padouši. Jedna Alice vládne všem, jedna jim všem ..... Ale ne! Žádný LOTR, spíš nezkrotná Angelika, Angelika a Heinrich, Angelika markýza nové Evropy. Sice jí říkají Alice, ale to je detail.
Alice jde po dobrém vyjednávat s padouchy. Všichni ji od toho zrazují. Ona si jde za svým a vítr do plachet jí fouká z předchozích dílů plukovník Michálek se svou doktrínou. Co čert nechtěl, padouši jsou padouši a Ang...Alici zradí a pošlou do otroctví do Hamburku. Napínák, že?
V otroctví hned první den potká zapáleného odbojáře, který se kterým začnou pašovat zbraně. Hrc prc po pár stránkách odbojáře zabijou a Ang.. totiž Alice se totálně nasraná a vytočená rozhodne že prostě okamžitě uteče. A tak .... UTEČE. Lehký jak facka. Ještě že nechtěla utéct před 15 stránkama.
A tak je to vlastně celou knihu. Po své cestě zpátky do Brna se vyskytne na první pohled nepřekonatelná překážka která je vlastně písofkejk. A když to vypadá, že je přesila velká i na naší hrdinku ..... tak stačí odparkovat zaparkovanou ponorku a pár raketama který se naváděly asi ukázáním prstu odpálit kasárna plná vojáků.
Pro mě byla kniha zklamání. To co bavilo na předchozích dílech už trochu vyčpělo a novinek bylo poskrovnu. Dojem nezachránilo ani občas sprosté slovo nebo ironické poznámka.
(SPOILER) Potěšilo mne, že druhý díl nerecykloval jedničku. Přibylo brutality a ne že by jí předtím bylo málo ... možná jí bylo stejně ale přibylo barvitějšího líčení. Musím přiznat, že jsem se kolikrát zašklebil, když jsem si představil to co jsem zrovna četl. Bohužel jsem si kolikrát musel přiznat, že to není úplně mimo mísu, naopak. Jak z historie, tak i z toho co se děje nyní (a to si říkáme civilizovaná společnost) se dá docela dobře vysledovat, že bychom byli schopni ještě mnohem horších věcí. Hodnota lidského života je v záporných hodnotách a ten pocit moci páchat cokoli bez následků ..... No, i neandrtálci by nad tím kroutili hlavami.
Hrdinská grupa se lehce obměnila a dějová linka se více stočila směrem k jedné ujeté skupině fanatiků. To, že jsou MNOHEM ujetější než se ze začátku zdá, zjistíme relativně rychle. Díky bohu za to, že na světe ještě zůstal někdo (Češi), kdo na lidství ještě úplně nerezignoval. Útrapy, kterými naši hrdinové museli projít v prvnímu dílu jsou proti dvojce procházkou radioaktivním růžovým sadem.
Poločas rozpadu je taková přihrávka do velkého vápna na pořádné zakončení. Takže doufám, že ta finálovka bude stát za to.
Doporučuji
(SPOILER) Jak začít. Zklamání. Že já vů…trouba koukal na hodnocení. Čekal jsem víc něž jsem dostal. Achjo! A to to nezačalo úplně marně.
Na prvních stránkách, které se věnují popisu velrybářského řemesla té doby, jsem si vzpomněl na starce a moře. Ten kontrast muže a jeho boje s rybou ze kterého je cítit respekt vůči přírodě proti obyčejné hamižné mašinérii “bílého muže” mě přinutil párkrát se nad tou naší smutnou společností zamyslet. Možná to četla i Greta a ztuhl jí z toho ten škleb na tváři. Chuděra.
Doufal jsem v originální a napínavý příběh, který mě pohltí jak mořská hladina potápějící se otrokářkou loď a nepustí jak chapadla obří chobotnice. Podobných knih jsem mnoho nečetl - no popravdě asi žádnou - takže jsem se nepovažoval za nijak náročného konzumenta.
Nerad se opakuji, ale ACHJO!
Na začátku se střídají dvě příběhové linky, které se, světě div se, mají v průběhu protnout. Nic nového.
Hrdina jedné je k(l)aďák se vším všudy. První důstojník na velrybářské lodi, který by položil život snad i za jednorukého otroka který mu zabil matku a znásilnil otce a zrovna se topí uprostřed hejna žraloků. Proč? Protože tohle přece správný chlap z pohádek dělá?! Sice je to bývalý pirát který za sebou nechal slušnou hromadu mrtvol, ale prošel obrozením a už je někdo jiný. Jde za ním celá posádka, protože kapitán je tyran. On ale kapitána nezradí ikdyž ví, že kapitán jeho ano jakmile bude mít příležitost. To přece kaďáci nedělají! A jednou se mu bůh odmění a on se stane vysněný kapitánem nějakých necek. Booože!!
V té druhé hraje hlavní roli profesor který má tajné poslání od prezidenta jůesej odhalit podmořskou obludu. Asistuje mu jeho dcera, která se vymyká všem svým viktoriánským vrstevnicím ….. ohrané jak moje CD offspringů. Ve chvíli, kdy se rozhodla riskovat život a zachraňovat piráty, kteří se jí pokusili znásilnit a jejího otce zabít (Proč? Protože tohle přece hodný holky z pohádek dělají) jsem myslel že knížku zahodím. Tohle bych nečekal ani v příbězích o malé mořské víle.
Do toho všeho strká nos mořská obluda a chapadla jeden zhrzený pirát …. nebo obráceně, už nevím. Stránka míjí stránku a kule z mušket míjí hlavního hrdinu - a že jich bylo! Hlavně těch, které jeho hlavu minuly jen těsně.
Ale abych jen nehanil, mám dvě pozitiva která zachránila hodnocení a můj konečný dojem. Konec měl rychlý spád a originální původ příšery. To druhé mělo mnohem větší potenciál, který se dal pěkně rozvést a mohlo se mu věnovat mnohem víc prostoru na úkor tuctových rádobyzápletek které náš superman vždycky vyřešil. Nebo spíš wolverine, protože jednou odvrátil pirátův výpad rapírem vřetenní kostí - a to bez adamantiem vyztužené kostry prostě nejde. To ví i Sheldon z BBT. Z tohohle i ostatních zranění se do druhého dne vyléčí. Dározumpřece!
Závěrem. Není to vyloženě špatná kniha (ikdyz se to po mém komentáři může zdát), to ne. Je to prostě jen tuctový příběh s tuctovými hrdiny a lehce originálním nápadem. Ale jako by se autor bál víc riskovat a vsadil na jistotu. A za to moje hvězdičky nedostane. A u poslední věty, kdy hrdinka skončí v náručí hrdiny a posádka si ho zvolí kapitánem jsem se málem rozplakal ….. zafoukal vítr a měl jsem plný obličej písku z pláže.
(SPOILER) Už po pár větách jsem si položil jednu zásadní otázku …. proč jsem tak dlouho čekal, než jsem si vzal do ruky dalšího Kotletu?!
Děj nás bez kdovíjakého ántré a vysvětlování vyplivne v americkém baru v v srdci radioaktivního škvarku jménem Evropa (pro pomalejší a méně zběhlé v zeměpisné, ano myslím Prahu).
Po pár stránkách, asi pěti mrtvolách a kýbly a půl z nich vystříkané krve (možná tam figurovala i nějaká ta ustřelená končetina) si čtenář udělá představu o povaze hlavních hrdinů - veteránech hrdinné české armády která už 20 let neexistuje a o tom, v jakem duchu se kniha povede.
Zpět k hrdinům. Přežívají si takhle v klidu a pohodě mezi sutí a troskami do doby než se to zase všecko posere. A může za to ….. no kdo jiný než ženská.
Po dalších hromadách mrtvol, galonech krve a teď už s jistotou i mnoha ustřelených končetinách lehne bar popelem a nezbývá než se vydat do Brna a po cestě nebrat ještě pár kumpánů. Tady mi to trochu připomínalo Pána prstenů první díl, jen místo devíti jich bylo jen sedm. Nekosí skřety ale pustináře a místo Balroka je jeden ruský kníže. Na to, že měla být lidská populace zdecimovaná, jí zbylo dost aby další hromady mrtvol pokrývali snad každou stránku. A dokonce narazili i na něco, co s trochou fantazie připomínalo Gluma, fakt!
Po pár dobrodružstvích na cestách (mrtvoly, krev, ruce/nohy) mě Nuda v Brně rozhodně nečekala. Ale to už si přečtěte sami.
Mezi kapitolami se díky flešbekům formou novinových článků dozvídáme, co se vlastně před těmi dvaceti lety stalo. Jak sme to všecko posrali a že to nebyly plasty a globální oteplování co nás zničilo, ale atomovky.
Styl vyprávění mě bavil. Takový dobře přisprostlý a surový. Autor se s ničím nijak extra nepáral, všecko mělo ten správný spád. Chvilku akce, chvililinku ne a pak zase akce. Do toho všeho občas nějaký ten sarkasmus a afroamerický humor. Konec bez zbytečných průtahů a zvratů, což vždy oceňuji.
Charaktery mě bavily a dodaly ději šmrnc Ikdyž byly poměrně jednoduché. Žádná překombinovaná soukromá dramata jako v rodinných poutech.
Jediné mě trošku zamrzelo ….. zase jich přežilo na můj vkus zbytečně hodně. Snad i ze sedmi statečných jich zbylo míň.
Doporučuji!
Dávám 5 a je to málo. Podle názvu jsem měl z knihy malinkaté obavy - přeci jen to zavání zprofanovanými a zpopulizovanými frázemi. Už od první stránky jsem ale poznal, že tohle bude všechno jen ne všemi moderními klišé navoněná trága.
Jednoduchý a zábavný pohled na to, jak bylo indické učení (jak fyzické tak i duchovní) vykastrováno pro potřeby konzumní společnosti.
V knihách podobného ražení si vždycky ohýbám rohy na stránkách, kde mě něco zaujme abych to rychle našel, až si to budu chtít připomenout. No, tady jich je víc ohnutých, než rovných.
Oceňuji nenásilnou formu, jakou autor zvolil. Jazyk je srozumitelný, žádné výrazy které byste potřebovali hledat ve slovníku GUGUa Járy. Příběhy, které dokreslují témata o kterých autor píše jsou velmi trefné a vtipné ... pointa je vždy jasná.
Mám rád knihy a autory, co vás přimějí přemýšlet. Ne že bych toho někdy vymyslel, to zase ne.
Doporučuji. Velice!