Plaknel komentáře u knih
Co napsat....
Wolf je zpět a to je dobře...
Bohužel jsem Konec hry četla s odstupem času od Hadrového panáka a Loutkáře... tak jsem se trochu ztrácela v souvislostech.
Kdo je vrah, jsem tak nějak vytušila strašně brzy... od půlky knihy si to ujasníte a rychle číst dál, jak to dopadne...
Epilog jak z pohádky
Už pátá kniha od Andrew Mayne, ale nějak nevím, co napsat. Jeho styl psaní je jiný než u jiných "detektivek ". Ale první dvě Šelma a Hračkář byly bomba.
Příběh mi přišel tak trochu přitažený za vlasy, ale já se v potápění nevyznám, tak nemůžu soudit.
Nemohla jsem se ze začátku začít, přišlo mi to všechno moc zdlouhavé. Ale nakonec to celkem ušlo.
Četla jsem od autorky druhou knihu. Její styl psaní mi vyhovuje, i když občas jsem přeskakovala stránky, abych četla o jedné postavě a pak se vracela zpátky, abych si dočetla to o další postavě. Příběh má dvě linie odehrávající se v Československu a Anglii.
Příběh mě zaujal.
Vadily mi některé nepřesnosti (jak už tu bylo napsáno). Ale zase jsem se dozvěděla věci, které jsem nevěděla ( o "únosu letadel" piloty RAF).
Zajímavá kniha, skuteční vrazi, skutečné příběhy jen fiktivní jména. Trochu mi to připomínalo seriál " Malý pitaval z velkého města"
Co říct?
Byla to jízda. Pořád bych jen četla, abych se dozvěděla víc... Něco mi tam trochu vadilo a jedna kapitola- to už bylo, celkem až moc přitažené za vlasy. Jinak doporučuji.
Kniha se mi moc líbila. Rychle se četla. Zajímavý námět. Chcete vědět, jestli vyšetřovatelé budou rychlejší než vrah. Moc pěkné ilustrace.
Smutný příběh maminky a syna ...
Matka ví, že ztratila něco velmi cenného, ale co....
Syn celý život věří, že se pro něho jeho matka vrátí....
Kniha se mi líbila i přes slzy jsem ji dočetla
Přemýšlím, co napsat.
Chtěla jsem si přečíst hlavně knížku, než bych šla na film do kina. I když Hartl obsadil i do malých rolí ,,velké" herce ....
ALE
Ano, bavila jsem se u knihy, tekly mi slzy od smíchu, ale ....
První polovina super a najednou takový pozvolný pád dolů....
Takové to oddechové čtení...
Příběh raději nebudu hodnotit....
Přečteno za pár hodin...(tak má asi 200 stránek). Čte se to samo.... Vždycky si říkám, že by se na taková zvěrstva nemělo zapomínat.... ale právě autor - přeživší - by na "TO" chtěl zapomenout...
Theo mě pořád opravdu baví...i když v této době číst o zabijáckém viru...a dokonce zde byl i zmíněn remdesivir ...
Knížka, která je čtena skoro každý večer před spaním. Syn (4) už ji umí skoro celou zpaměti.
Jak to bylo pohádko....
Kniha se mi líbila o trochu víc než Kříďák. Přišlo mi to víc napínavé, mělo to spád. Nechtěla jsem knihu odložit, chtěla jsem vědět, co bude dál.
Souhlasím tady s komentáři, že mě mrzí, že nebylo vysvětleno, proč se tak děti změnily, když se vrátily.
Srovnání s Kingem nemohu, od něj jsem nic nečetla.
Co říct o knize, kterou zná snad každý.
Je to už dávno, kdy jsem ji četla poprvé a už si nevzpomínám, jestli jsem ji tenkrát vůbec dočetla.
Nikdy jsem mánii Harryho nepodlehla, ani jsem neviděla žádný film až do nedávna. Kdy po přemlouvání staršího syna tomu podlehl i ten 3,5 letý a vlastně i já. Po všech dílech v TV jsem i já přečetla konečně první díl.
A co k tomu dodat? Opět se mi potvrdilo, že kniha je X krát lepší než film.
Co říct o knize, která vycházela ze skutečných událostí?
Moc jsem si ji chtěla přečíst, vzhledem k tomu, že byla na databázi knih hodnocena vysokými čísly.
Neříkám, že by se mi nelíbila. Přečetla jsem ji celkem rychle, i slzy ukáply. Ale ... prostě to ALE tam je.
Možná je to tím, že jsem knih o holocaustu přečetla už víc. A daleko více se mi vryly do paměti.
Možná mi bylo líto, že Hana svůj příběh nevyprávěla Miře, ale jen čtenáři.
Aspoň jsem se dozvěděla, že v roce 1954 v Meziříčí vypukl břišní tyfus.
Určitě by se na osudy Židů nemělo zapomínat, ani na to, jak se k nim lidé chovali po válce i za války.
Příběh je hodně silný a smutný.
Prostě jsem je musela mít všechny pěkně v boxu plus Průvodce.
Co dodat- romantika na entou...
Milovala jsem jako Večerníček, miloval je starší syn a miluje je i mladší syn. Kniha nesmí chybět v knihovně- čtení na dobrou noc.
Pro malé kluky dobré- kor když nechtějí moc číst. Syn má všechny deníky. Přečetla jsem asi dva z celé série. Ale o všech vím, neboť jsem si to musela vyslechnout před zápisky do čtenářského deníku.
Knihu jsem dostala už dávno- asi až po filmovém zpracování.
Babičce se film líbil - jestli knihu četla- to už si nepamatuji a bohužel už se nikdy nedozvím a maminka četla i knihu.
A já knihu doporučuji.