Plaknel komentáře u knih
Kniha se mi moc líbila. Jen mě mrzelo, že chyběl Wolf. Něco jsem tak trochu tušila. Ale určitě doporučuji, přečteno za dva večery.
A když se děj přesouvá do Londýna, připomnělo mi to podzimní návštěvu právě těch míst, co kniha popisovala.
Zajímavě zvláštní knížka s dobrým a snad i otevřeným koncem.
Četla jsem ji asi jako dítě. A teď ji čte můj syn, tak jsem si ji přečetla znovu.
Když nad knihou přemýšlím, chtěla bych znát odpovědi na otázky, které příběh provází. Jen mám pochyby, jestli dnešní děti knihu vůbec pochopí.
Kniha, která mi zabrala hodně moc času. Ze začátku mě vůbec nebavila. Dokonce jsem přemýšlela, že ji ani nedočtu a vrátím ji zpět majitelce. (Ještě, že kamarádka má se mnou trpělivost). Pořád jsem ji odkladala. Četla i jiné knížky. Ale včera už mě nebavily pohádky v TV. Měla jsem špatné svědomí, že jsem ji ještě nepřečetla. Tak jsem ji otevřela na straně 285 a dočetla až na konec stránky 438. A musím se přiznat - líbila se mi.
Velmi zajímavá kniha. Musím nad ni pořád přemýšlet. Petr Ginz když ji psal, bylo mu teprve 13let. Nedokážu si představit, že by dnešní 13letí chlapci něco takového napsali. Předpověděl si v ní svůj nešťastný osud? Psal opravdu o době , ve které žil? Nebo je to jen veliká shoda náhod? Nad tou knihou se vznáší spousty otazníků, bohužel Petr nám už nemůže odpovědět.
Jsem moc ráda, že knihu mám doma.
Počátek - bylo to moc hezký, pěkně se to četlo. Sice jsem si pořád něco vyhledávala na netu, ale aspoň jsem se podívala do Španělska.
Jen na straně 199 mi došlo, jak to bylo s tou vraždou. Už jsem asi přečetla moc detektivek.
Knihu doporučuji
Velmi zajímá knížka. Sice se mi četla, tak trochu zvláštně a i dlouho.
Konečně jsou popsání i jiní lékaři, co dělali pokusy na lidech.
Jsem ráda i za fotky z bloku 10, který je veřejnosti nepřístupný.
Utrpení těch žen i mužů je šílené a můžeme jen doufat, že už se snad nebude nikdy opakovat.
Kniha, která ve vás zanechá stopu. I když je to dýl, co jsem ji četla, musím na ni pořád myslet.
... stříbrná hvězda odpovídá... větší reklama než kniha
Četla jsem určitě lepší, očekávala jsem víc. Ale zase musím uznat, že i na poslední stránce to bylo zajímavé.
Kniha se mi nakonec líbila.
Nejdříve mi vadilo, jak je psaná a nemohla jsem se pořádně začíst. Po čtvrtině už to bylo lepší a nakonec se to rozjelo. Některé situace se dají předpokládat (s rodinou, babiLizzi, apod). Držet s hlavní hrdinkou krok v pití, snad ani nejde. Zvláštní, že snad ani nezvracela.
Pan Miloš Bondy má můj obdiv - tedy všichni přeživší holokaustu.
Takové knihy bych zařadila do povinné četby.
Knihu jsem právě dočetla a moc se mi líbila.
Jen mě mrzí, že je v knize psáno (český překlad ) Buchenwald 6.4.1945 vojáci dorazili před dvěma dny tzn. 4.4.
1) ale osvobozen byl až 11.4.1945
2) nebyly zde plynové komory
3) nápis zde byl : Jedem das Seine
Četla jsem spousty knih o holokaustu, tak mě to zarazilo. Hlavně před Jepicí jsem dočetla od Miloše Bondyho - Co odvál dým, aneb jak jsem přežil holokaust. Zde pan Bondy popisuje právě jeho poslední dny války a pobyt v Buchenwaldu.