PolarBee komentáře u knih
Přišlo mi to tak jednoduché a snové, až jsem v tom začal hledat něco hlubšího. Těžko řici, zda jsem to našel. :) Kniha je celkem nápaditá, vtipná, trochu mi připomíná Malého prince, ten mezikulturní rozdíl a šok byl skvělý nápad.
Fascinující dílo plné emocí a očekávání, co se asi bude dál dít. Veliký přesah do otázky selhání systému. Člověka celou dobu pronásleduje myšlenka jak je tohle možné, přitom ví, že to možné bylo a navíc se to děje ač v jiné podobě i dnes.
Držel jsem palce kladným postavám, bohužel to není žádná pohádka. Není co vytknout.
Rohr opět ukazuje, že s puncem tvrdé vědy si lze poradit i hravou, pohádkovou metaforou, které rozumí naprostá většina. I na skromném počtu stránek dokázal perfektně vystihnout problematiku.
Konec je trochu více teoreticky zaměřený, podlě mě by knize prospělo pokračovat v původním duchu.
Četl jsem teda kvůli Rosemary. Plynulé dílo, autor výborně nastiňuje atmosféru. Až do posledních chvil jsem se nemohl rozhodnout co je pravda a co je lež (a zda třeba nejde o psychozu), vlastně jsem to ani nechtěl vedět než k tomu dojdu, a to mě baví. :)
Styl, kdy je popisován příběh z filmového pohledu mi opravdu nesedí, je tu rušivé a chaotické, takže v celku jednoduchý příběh je naprosto matoucí. Filmařským termínům neozumím, pár jich tam je, takže bylo opravdu veselé, když jsem našel po dočtení kníhy vysvětlivky, hm :-D Přiznám se, že jsem to četl z 50% z nostalgie. Kniha má ale krásné ilustrace, vazbu i obálku :)
Dokonalá kniha, věrně zachycuje a vysvětluje jedno ze skvělých sezení při práci s odporem a mnohé další jevy. Nabité zkušenostmi, příklady, metaforou, zkrátka Erickson :)
Celkem zajimavy namet. Hodne filozofickeho obsahu, ale logika knihy nedava velky smysl. Metoda, kterou doktor zvolil je spis takove scifi nez neco uchopitelneho. A neni to jen tohle, celkovy chod psychiatrie vypada jako takovy tabor, kde si schizofrenici behaji po nocich kde se jim zachce, zadny rad, nebo program, nejvic me asi pobavil utek, ktery se nikdy nestal ani ho necekali. Nektere casti, jako treba astralni cestovani a podobne, me vylozene nudily az k hluboke uvaze k ukonceni snazeni o docteni :)
Veronika je druha kniha, kterou jsem od Coelho cetl, celkove mi prijde jako hodne nadhodnoceny autor a verim, ze pro spoustu lidi je zklamanim po tak velkem ohlasu ze vsech stran.
Skvělá kniha o problematice vysvětlená na pohádce. Sice velmi stručné a krátké, ale na 150s. Rohr dokázal nastínit spoustu konceptů a situací s tématem zneužití.
Z počátku celkem zajímavé, hlavně skvělou jazykotvorbou a lehkým humorem, po čase ale silný úpadek až k pouhému omezení se na výčet stížností. Z prostředí psychiatrie pouze pár kapitol, jinak stále dokola vzpomínání na různé, nijak zvláštní zážitky, skoro jsem to nedokončil. Doporučuji snad jen výhradní fanoušky autorky.
Velice zajímavá a čtivá kniha. Ke konci je spíše lepená různou filozofií a odvrací se od původní předlohy, což je trochu škoda, protože zrovna to mě na ní bavilo. Jinak je spíše stručná, do problematiky uvádějící, ale to asi každý předpokládá vzhledem k počtu stran :)
Oproti ostatnim jejim kniham docela pokles, neco tomu chybi. Mozna to ani neni tim otevrenym koncem, jako prilisnym zakousnutim se do pripadu. Celou dobu jsem se nemohl zbavit dojmu, ze autorka neco nerika.