Polík komentáře u knih
Vcelku čtivá kniha, taková oddechovka na dovolenou. Ale je to opravdu velmi jednoduchý příběh. Postavy se vůbec nevyvíjí. Jakmile se daná postava odstěhuje z domu, úplně její příběh zmizí.
Mne by třeba zajímalo, jak to bylo dál s Liborem, anebo s Martinou či Benem.
Kde se například v domě vzaly staré anglické hodiny, anebo anglický náhrdelník? To jsou takové detaily, kde by nebylo špatné dál rozvinout.
A rychloláska Lenky a Honzy..no.. i v červené knihovně to snad trvá trochu déle :-)
Četla jsem od autorky všechno a tohle byla jedna z těch slabších. Zápletky jsou víceméně totožné, už není čím překvapit. Vnímavá hrdinka neustále se hodiny ztrácející v minulosti, zatímco nepřítel číhá opodál. A spolehliví přátelé ochotni kdykoliv přispěchat na pomoc. Nemůžu si pomoci, ale už je to "na jedno brdo".
Nápad rozhodně zajímavý, ale nevěrohodně zpracováno. Zápisy do deníku slohově rozhodně neodpovídaly době, překvapilo mě, že tam nebyla ani zmínka o válce.
Američanka Lisa byla krajně nesympatická, místo, aby si vyřešila život doma, tak se spakuje, odjede do země, o které nic neví, vědět nijak zvlášť nechce, a o které neřekne pozitivního slůvka.
Úžasné! Hlavně vyprávění těch starých lidí, jejich bolesti, smutky, starosti a radosti. Neměla jsem žádná očekávání a byla jsem velmi mile překvapená.
Jsem velice mile překvapená, skvělá knížka! Sice to na první pohled vypadá, že je to oddechovka, ale cítíte tam ohromnou vnitřní bolest při umírání otce, potom Vás zase rozveselí drobné úsměvné příhody kolem hovnocucáře, pak zase smutek na první láskou, která se sice mohla vrátit, ale nevrátí.
Vynikající!
Nebylo to špatné, ale pořád jsem čekala nějaké napínavé rozuzlení a to nepřišlo. Konec byl velmi rychlý, ale bez zvláštního spádu..
Podle mne vynikající kniha! Solidní zápletka, skvěle promyšlené postavy, děj mne vysloveně vtáhnul. Nadchlo mne, jak se potom všechno na konci propletlo a ukázal se "sponzor". Vřele doporučuji! :-)
Přelouskala jsem to během včerejšího odpoledne a tedy čekala jsem skvostný blahobytný závěr, kdy Ada bude bohatá majitelka svého Salonu Vaughan, ale takovýto konec mě ani nenapadnul..
Za sebe musím říci, že jsem knihu četla jen kvůli ději z 2.světové války. Prakticky neustále jsem měla pocit, že s tou Emilií musím zatřepat, aby se probrala a začala být konečně trochu rozhodná a samostatná. Vždyť ji vůbec nic pořádně nezajímalo, ani (ze začátku) zámek, vinice, knihovna, jídlo, peníze, historie rodu, ani snad ta zvířata (i když jméno Frou-Frou je skvěle vymyšleno). A to mají veterináři můj neskonalý obdiv! Kniha sice nebyla špatná, ale nenadchla, nezanechala ve mně vůbec žádný pocit, možná mírné znechucení. Nemohla jsem to přestat srovnávat s knihou Krycí jméno Verity - ta byla oproti tomuto dílu naprosto brilantní.
Krátké, mrazivé, velmi často i vtipné (navzdory hrůze, co autor musel zažít) příběhy všedního života v gulagu...
Brilantní! A navíc doprovázeno výstižnými ilustracemi...
Příběh mi připadal naprosto úchvatný, dopisová forma se mi opravdu velmi líbila (podobným typem jekniha Dopisy z ostrova Skye), nejraději bych se tam ihned rozjela podívat a zapsala se do místního spolku čtenářů :-)