Politre
komentáře u knih
Jeho Excellence Eugen Rougon
Émile Zola
Asi bych nikdy neřekl, že mě bude bavit román z prostředí politických kruhů Francie 19. stol., to by ho ovšem nesměl napsat Zola, díky jeho mistrovskému vypravěčství mě vtáhl do děje a zase mě jednou přesvědčil o nadčasovosti jeho práce a že doba se mění, ale lidé zůstávají stejní. Eugen Rougon je obklopen ziskuchtivými "přátely" a stává se tak trochu jejich loutkou, což ho stojí místo na výsluní a za vším můžete hledat ženu. Zola pěkně vykresluje povrchnost a ovladatelnost politiků a mocnářů. Rčení "jednou si nahoře, jednou si dole" je pro tento román jak ušité.
Konec stezky
George Washington Ogden
Po delší době jsem dostal chuť si přečíst nějaký klasický western, právě proto jsem sáhl po Ogdenovi a jeho Konci stezky a věru dostal jsem přesně to, na co jsem dostal chuť. Napětí, romantika, odvážný šerif, prach a vyprahlé městečko, banda desperátů a konečná přestřelka, západ slunce. Román je čtivý a sem tam se autorovi podařili i slušné slovní obraty a přirovnání, např. "napjatý jako kůže banja na slunci" nebo "Kolem nich vládl hluboký noční klid, naprosto se nesrovnávající se zmatkem v lidských srdcí."
Kyselina sírová
Amélie Nothomb
Styl psaní Nothombové mě jednoduše baví, žádný zbytečný kecy okolo a rovnou se jde nekompromisně na věc. Předestírá zde vizi kruté reality-show "Koncentrace", která se inspiruje koncentračními tábory a nastavuje černé zrcadlo společnosti. Ano je to zahnané až ad absurdum, kdy takováhle show by asi nikdy nemohla vzniknout, ale jako metafora o nás lidech, chování většiny je v některých dílčích věcech více než přesná a často hrůzně komická. Docela dobře by příběh zapadl do tv antologie Black mirror, takže pro fanoušky tohohle seriálu určitě doporučuji.
Francii a světu
Victor Hugo
Hugo byl velkým humanistou, vždy stojící za prostým lidem a ve svých básních jasně dokazuje svoji velikost a odkaz. Poezie jež byla jasným odbojem proti druhému císařství Ludvíka Bonaparteho, Napoleona III.
Sebrané spisy I. Romanetta
Jakub Arbes
Sivooký démon je klasickým romanettem s pera Jakuba Arbesa, tajuplný příběh, pomalu se odhalující, závěr, kde vše do sebe zapadá. První noc u mrtvoly je kratší nocturno s až poeovsky hororovou atmosférou, i když toho se dočkáme až na posledních stranách. Aspoň se pousměj mi zase ze všeho nejvíce připomíná romány mého oblíbeného Zoly, o úpadku manželů následném vzepětí a končící tragicky. Arbes je velice čtivým autorem, jehož text je jakousi lahůdkou pro můj jazyk a vzpomínkou jak se kdysi psalo. Úplnou slastí by pro mě bylo, kdybych si od něj přečetl někdy čistě žánrový horor, protože tyhle části umí na jedničku, ale to by pak už zase nebylo romanetto.
Poklesek abbého Moureta
Émile Zola
Zola trošku jiný než jsme u něj zvyklí. Kniha je plná poetických a lyrických pasáží oslavujících lásku k přírodě, přičemž ty samotné zaberou možná cca 100 stran a samotná dějová kostra by se jistě vtěsnala na daleko menší prostor, ale to by nebyl náš Émile, aby se tu trochu více nerozepsal. Naštěstí je skvělým spisovatelem, jehož styl se ani zde nepřejí. Stejně jako v Břichu Paříže jste mohli pociťovat rybinu tržnice, tak i zde vás zahrne vůně květeny a lesní samoty, zurčení potoků a hřejivé teplo slunečních paprsků, vně zahrady Paradou, jenž je jakýmsi alegorickým rájem. Jinak dobře je zde zobrazena rozervanost Mouretova mezi láskou k ženě a křesťanství, Bohu. Z vyznění díla a jeho konce je patrné, že Zola se spíše přiklání na stranu přírody.
Batman: Zatracení
Brian Azzarello
Dle rozporuplného hodnocení zdejších čtenářů vyplývá, že ne všem toto dílo sedlo, já budu na straně nadšených. Příběh mi rozhodně nudný nepřišel, začíná se bezprostředně po konci Jokera, při souboji na mostě a jde o kombinaci u Batmana zcela nevídanou, tj. příběh je směsicí hororových, mystických ba magických prvků a Gotham nikdy nebyl temnější a vizuálně podmanivější. Tím se dostáváme ke Bermejově kresbě. Jedním slovem je úchvatná a jedná se asi o nejlépe nakresleného Batmana, co jsem měl tu možnost vidět. Obálka je také kus umění. Možná chápu proč má zdejší "modré" hodnocení, příběh je totiž ne zcela polopatě podán a po pátrání po konečném vysvětlení konce na různých diskuzích, docházím k tomu, že je chápán různě a nejednoznačně. Což ale neberu jako zápor, spíše vybízí k dalšímu přečtení.
Dobytí Plassansu
Émile Zola
Podle počtu hodnocení lze usuzovat, že jde o vcelku neznámý Zolův román, ale byla by škoda jej minout. Příběh plyne velice pomalým tempem, ale mistrův styl psaní vynahradí všechnu tu zdlouhavost, a na posledních stranách vygraduje do téměř thrillerového finále, jenž utkví díky své tragičnosti v paměti.
Vrahova hygiena
Amélie Nothomb
Prvotina Amélie Northombové, která se po zásluze v době svého vydání stala bestsellerem. Příběh vypráví o slavném třiaosmdesátiletém nositely Nobelovy ceny za literaturu Prétextatu Tachovi, jenž má poslední dva měsíce než zemře, rozhodne se tedy pozvat novináře vůbec k prvnímu interview za svou kariéru. Jenže je kromě výborného spisovatele také především cynikem, misantropem a především misogynem a tak jednoho novináře za druhým vyprovodí s křikem pryč uprostřed rozhovoru, než narazí na Ninu, která přišla na šokující pravdu. Celá útlá kniha je hlavně sledem dialogů mezi obézním starcem a novináři a děj se tak řítí kupředu s nezměrnou rychlostí pageturneru. Jedná se o inteligentní thriller s povedeným koncem, kdy si vlastně říkáte, kdo tady nakonec vyhrál.
Bezimena
Nina Bunjevac
Temný sugestivní mrazivý příběh s precizní kresbou, pro plné pochopení díla je potřeba přečíst doslov, v němž se autorka rozpovídá o své minulosti a příběhu tak dodává plný význam. Podobně jako u Vrány Jamese O‘Barra vychází Bunjevac z traumatizující události a prostřednictvím komiksu se s ní vypořádává.
Ohněm a mečem 2
Henryk Sienkiewicz
Historický dobrodružný epos o udatných polských rytířích rubajících ukrajinské kozácké rebely a Tatary snese porovnání snad jen s Dumosovými Třemi mušketýři, ba co více pro svou syrovost a že nejde pro uťatou hlavu daleko Sienkiewicz vítězí v souboji králů dobrodružných románů. Oběť jednoho z hlavních hrdinů na konci románu mi utkví dlouho v paměti. Nejoblíbenější postavou byl mi vychytralý a statečný pan Zagloba. Neváhejte tedy a pusťte se do čtení plné udatných rytířů a urozených panen, protože nic lepšího v žánru napsáno nebylo.
Ohněm a mečem 1
Henryk Sienkiewicz
Historický dobrodružný epos o udatných polských rytířích rubajících ukrajinské kozácké rebely a Tatary snese porovnání snad jen s Dumosovými Třemi mušketýři, ba co více pro svou syrovost a že nejde pro uťatou hlavu daleko Sienkiewicz vítězí v souboji králů dobrodružných románů. Oběť jednoho z hlavních hrdinů na konci románu mi utkví dlouho v paměti. Nejoblíbenější postavou byl mi vychytralý a statečný pan Zagloba. Neváhejte tedy a pusťte se do čtení plné udatných rytířů a urozených panen, protože nic lepšího v žánru napsáno nebylo.
Podivný osud Rip van Winkla
Karel Hloucha
Kvalitní sbírka fantasticko-hororových povídek od pro mě dosud neznámého spisovatele Karla Hlouchy která, jak zaznělo již v komentáři od Arkuse, může směle konkurovat zahraničním velikánům. Za povídku Hlas hlubiny by se nestyděla ani taková ikona žánru jako je H.P.Lovecraft a povídka Onen Strom zase zabrousí do vod postmoderní literatury. Shrnuto a podtrženo je to dílo velice zdařilé a doporučuji všem zájemcům o fantastično.
Poslední noc s tebou II.
Mayra Montero
Velice dobře napsaný erotický román z exotického Karibiku. Všechny tři hlavní postavy Celia, Fernando a Julieta jsou dostatečně psychologicky prokresleny. Příběh vrcholí a dočkáme se nakonec i zvratu v ději. Určitě doporučuji zájemcům o tento druh literatury.
Poslední noc s tebou I.
Mayra Montero
Velice dobře napsaný erotický román z exotického Karibiku. Všechny tři hlavní postavy Celia, Fernando a Julieta jsou dostatečně psychologicky prokresleny. Příběh vrcholí a dočkáme se nakonec i zvratu v ději. Určitě doporučuji zájemcům o tento druh literatury.
Fermata
Nicholson Baker
Bravurně napsaný erotický román, jejž řadím na piedestal ve svém žánru. Příběh muže píšícího svou autobiografii, točící se kolem jeho superschopnosti zastavit čas. Té využívá k pozorování a svlékání nicnetušících žen, sem tam některé podstrčí vlastnoručně napsanou "prasárničku" a následně ji sleduje a pozoruje její chování. Děj často skáče v čase a jedná se tak spíš o různé kapitoly ze života Arnieho. Četlo se to velmi dobře, svižně a v knize je spousta dlouhých pornografických částí, co dokážou vtáhnout a vzrušit.
Anatom
Federico Andahazi
Dle hodnocení by se mohlo zdát, že kniha za moc nestojí a zapadá do průměru, avšak není tomu tak. Myslím si, že kniha je zde silně podhodnocená, což je také tím, že mnoho čtenářů ji zde nečetlo a to je škoda, přitom má kniha opravdu vizuálně povedenou obálku, která vábí k přečtení, aspoň tak se stalo v mém případě. Mám rád, když se toho autor nebojí, uchopí zajímavé téma a zpracuje ho bez skrupulí a se syrovostí. Jedná se o provokativní historický román z doby inkvizice v Itálii, v němž se vyskytuje plno odvážných erotických scén i pár perverzních okamžiků, ale co byste taky čekali, když Andahazi vypráví o objevení ženského klitorisu. Pro mě se jedná o výtečné napsaný román, který se mi strašně dobře četl. Stylem, kterým je napsaná, mi v lecčems připomněla knihy mistra José Saramaga, což je myslím to nejlepší doporučení nakonec, pro ty z vás kdo váháte, zda knihu číst.
