PospecBrno komentáře u knih
pro mě totální srdcovka, zaprvé se točilo u nás ve vinohradě a za druhé jsem definitivně propadla Sváťovi Skopalovi!
osud tomu chtěl a tato vláda - psáno 30.11.2023 dokázala jediné, přestal mně vadit Andrej - a to je co říct. Ono teď patří k takzvanému dobrému tónu dobré společnosti vykřikovat Antibabiš a Antizeman.. Šla jsem na poštu a v knihobudce byla tato knížka, popravdě evidentně nečtená. Tak jsem ji přečetla. Četla jsem v životě mnohem víc sraček, které se v té takzvané dobré společnosti považují za umění. Například u Sestry Jáchyma Topola jsem trpěla podstatně víc. Prostě Andrej, nic jsem od toho nečekala, nijak mě to neurazilo, pěkné ilustrace.
stejně jako díl o ČSSR, pecka! Velmi nadčasové, to co ve Skandinávii stavěli před 50 lety, se u nás taví teď! Za mě velmi zdařilé, zvlášť, když uvážím, že jsem to vytáhla z knihobudky!
Nevím, kdo téhle superpecce dal pouhých 40 %, je to vynikající nadčasová kniha, od které by se chodilo stále opisovat. Vytáhla jsem z knihobudky a jsem nadšená.
vydání s čoklíkem na přebalu úplná pecka, metodu vyhrabaných důlků jsem párkrát použila
že jsou Skandinávci, co se týká pohádek tak trochu uchyláci, to je známá věc. Když mně matka dočetla o holčičce se sirkami, tak jsem přemýšlela, co tak strašného jsem udělala, že mi toto čte před spaním a po ledové královně jsem se začala opět počůrávat. Kniha je pro všechny kromě dětí. Za mě teda ne, jako předloha pro nějakou black metalovou kapelu OK.
Chyba je asi ve mě, ale od jisté doby se nedokážu smát u knih od autorů, kteří zemřeli v koncentračním táboře. Indickou pasáž už nečtu, dnes mi přijde, že nesouvisí se spálou, ale jistým autorovým koncem. Každopádně kniha dala vzniknout dvěma téměř životním rolím Pecy a Oldy Navrátila. "Skoncuj to" a "Křesťané oslavují příchod Krista zpěvem, cukráři řevem!" patří každý rok k našim vánocům
na chuť jsem jí přišla, tak v pětadvaceti, teď za mnou byl třináctiletý synovec, kroutil hlavou, prý povinná četba, jestli by si nemohl raději přečíst něco o Kobe Bryantovi...takže tak, slona, co sežral had, necháme na jindy
Narodila jsem se v Königu, chodila do školy, před domem se nám pásli koně z veteriny, zůstala jsem až do třiceti. Město ve městě. Úplně jsem vytěsnila tu předrevoluční špínu, bordel. Všech 7 dílů patří do Brňákova must have. Akorát, když dočtete a doprohlížíte, zůstává zvláštní pachuť, nostalgie okořeněná totální bídou. Doufám, že Moravské muzeum vydá i posmrtně další svazky, třeba Žabiny, Husovice..
a kdo z vás nebrečel u Železníka?
Tohle je fajn, film byl snad ještě lepší, Apostolek forever!
Su halt křupan z dědiny a těmto knihám nerozumím, stejně jako 100 roků samoty nebo Topolova Sestra, přečteno z musu, úspěšně na Databázi prodáno a zpátky k "Úhořům, Bylo nás pět" a jiným snesitelným bytím.....ale třeba Já truchlivý Bůh (Směšné lásky) to byla jiná prda!
Tohle je taková vypalovačka! Ten chlap musel být naprostý génius (Svolinský), začínám ho sbírat! Tolik citu, umu a lásky.
když mně bylo na gymplu nejhůř, přečetla jsem si historku "o psovi s pevnou prdelí" a hned to bylo lepší
dvacetipětikoruna s Žižkou, známky s ptáčky a kytičkami... jeden z největších talentů, jsem na něj vážně hrdá
Bohužel, ani po 22 letech není další na trhu. Hned na první stránce za deskami je Kobe...už 98 roce, bylo jasno, škoda ho..