Premek77
komentáře u knih
Tragédie I.
Lucius Annaeus Seneca
Skvělý vydavatelský počin, výtečné překlady - a k tomu hřivna zakopaná neskutečně nabitých černých dramat!
Jedno jméno, dva osudy -- Dvojportrét exilových vydavatelů Antonína Vlacha a Roberta Vlacha
Michal Přibáň
Pozoruhodná studie čerpající z množství primárních pramenů. Hluboký vhled do osudů lidí, jejichž osudy zdaleka nebyly ani jednoduché, ani černobílé. Muselo to dát spoustu práce a pátrání - a čte se to jedním dechem.
Hafík
Tonča Josefina Janovská
Knížka mého dětství. Tragický závěr mne dostal natolik, že jsem tu kapitolu o Rekově smrti přednášel i na vánočním vystoupení dramatického kroužku.
Krakonoš
Jaromír Jech
Špičkové rubensalium. Doporučuji každému, kdo se o Krakonoše zajímá víc než koukáním na Večerníček.
Pověsti z Čech
Josef Virgil Grohmann
Vynikající práce, která sice dost násilně roubuje české pověsti na německé wallhallské kopyto, ale zato je zachycuje v původní, syrové podobě.
Nová knížka pro děti o chvástavém štěněti
Emanuel Frynta
Překrásné fotografické ilustrace.
Za živa pohřben : vlastní životopis
František Zavřel
Tahle kniha mi zničila prázdniny. Jediné pozitivum je, že jsme z ní s Laďou Stýblem dokázali udělat solidní divadelní hru.
Rozhlasová kritika a současné reflexe auditivní tvorby
Andrea Hanáčková
Jsa spoluautorem, nemůžu být objektivní, ale je to v rámci žánru objevný sborník.
O rozhlasové hře
Jan Czech
V rámci dobových možností vynikající kniha. Autor v ní obratně a se znalostí věci popisuje dějiny i teorii rozhlasové hry od jejích počátků až po československou současnost. Přínos práce spočívá i v seznamování se stavem vývoje v zahraničí. Z dnešního hlediska je práce arci problematická: Czech v knize sice popisuje a hodnotí české rozhlasové hry a inscenace šedesátých let včetně Kafkovy Proměny či Beckettova Všichni, kdož padají, ale v souladu s dobovým územ je zahrnuje do "slepé uličky absurdity" a jako vrchol vývoje inscenační tvorby vyzdvihuje Horčičkova "velká rozhlasová plátna" sedmdesátých a osmdesátých let (Vojna a mír - 1978, Tichý Don - 1984). Rozhlasové teorii se Czech věnuje především v kapitole úvodní, dále pak v kapitolách Kritika rozhlasového lartpourlartismu, Hra faktu a Hledání specifiky rozhlasové inscenace, v nichž shrnuje dosavadní české i zahraniční uvažování o rozhlasové hře a věnuje se také problematické existenci tzv. hry faktu. Konstatuje postupný rozvoj soudobé rozhlasové inscenace směrem k epice a dramatice: "Zatímco v oblasti původní současné hry a zejména v oblasti rozhlasového seriálu tenduje rozhlasová inscenace k dramatice (i když zvláště v oblasti tzv. her faktu existují výjimky), v oblasti dramatizací vykazuje rozhlasové inscenace tendence epické". Z dnešního hlediska jsou pro čtenáře zajímavé nejen teoretické vývody, ale především analýzy jednotlivých rozhlasových her; jsou pečlivé, důkladné a Czech v nich vyvozuje často nečekaně obecné závěry.
Kříďák
C. J. Tudor
Na malém městě je parta dětí, kterou jejich vrstevníci pohrdají (zkrátka loseři), je v ní tlouštík, napodobující rád cizí hlasy, zrzavá starší holka, kterou otec mlátí, dvě časové roviny, přičemž v té současné jedno z "dětí" umře hned na začátku - a je tu samozřejmě i vraždící monstrum..
Peníze za tuhle knížku by měla paní debutantka kompletně posílat Stephenu Kingovi, protože to není inspirace, to je krádež.
Poučeni z krizového vývoje
Alena Fialová
Tohle chtělo značnou mentální vytrvalost autorky, přečíst tolik normalizačních titulů...
Nepromlčené případy Jaromíra Ptáčka
Jaromír Ptáček
Skvělá studie Viléma Faltýnka, pozoruhodné hry, špatná redakční práce.
Korespondence III
Jan Werich
Tenhle díl mám asi nejraději, pro tu melancholii blížícího se odcházení - a přesto o tu šťavnatou chuť obou bardů nevzdat to bez boje a beze srandy..!
