Pumpkin komentáře u knih
Tož tak to jsem přečetla jedním dechem. Tenhle typ příběhů mně fakt baví. A nebudu kecat, že jsem se nebála. Druhou výpravu jsem si nechala na čtení před spaním, no u té pasáže po které došlo k rozbití mobilu (tím jsme snad nic důležitého neprozradila) jsem to odložila, s tím, že to dočtu raději za denního světla. A furt si teď zpívám hýkala.
Po Listopádu druhá kniha autorky, kterou jsem přečetla. Určitě ne poslední, a to nejsem úplně fanoušek tuzemské literatury. Sice mně nezasáhla tolik, jako první zmíněná, ale to neznamená že by byla horší. Ale ten konec mně naštval. Já chtěla vědět co bude dál
V životě se mi stalo zatím jenom dvakrát, že by mi během nebo po dočtení knihy bylo fyzicky zle - Cujo (King) a Kladivo na čarodějnice (Kaplický).
V tomto strčí Listopád tyto knihy do obou kapes. Zasáhla mně mnohem více než 1984, kterou jsem zatím považovala za absolutní top. Přece jen, tenhle příběh je nám bližší.
Kniha si rozhodně zaslouží plné hodnocení a čestné místo v domácí knihovně. Ale už ji nikdy neotevřu. Byla to totiž nejlepší a zároveň nejhorší kniha, jakou jsem kdy četla.
Klobouk dolů před autorkou. Chystám se na další její knihy, jen doufám, že u těch už nebudu tolik brečet.
A nakonec si dovolím poznamenat: můžeme nadávat na minulou vládu, můžeme nadávat na současnou vládu...ale děkujme bohu, vesmíru nebo v co věříte vy, že nežijeme Listopád.
Téměř se mi nestává, že bych četla nějakou knihu ještě v roce jejího vydání.
V tomhle případě, jsem se na ni chystala, už když se oznámilo, že výjde.
Po Šikmém kostele jsem věděla, že boom kolem autorky je opravdu oprávněný.
Přiznám se, že o událostech, které jsou v knize popisované, jsem dosud nevěděla. A vlastně mne mrzí, že když je to skoro za humny, v hodinách dějepisu se nám o tom nikdo nezmínil ani na ZŠ a ani na gymnáziu.
Kniha je velmi silná, ostatně to se u tohoto tématu dá čekat, nicméně je to ještě umocněno, tím, že nám autorka představí jednotlivé rodiny a atmosféru tamního života roky, měsíce, dny i hodiny před tragédii. O to víc si člověk uvědomí, jak zrůdného činu bylo vykonáno.
A o to víc si člověk uvědomí, jak je vděčný, že žije v relativním bezpečí a pohodě.
Chtěla jsem si ji přečíst od té doby co jsem poprvé dočetla 1984. Obě knihy jsou naprosto úžasné. U Farmy zvířat je fascinující kolik hrůzy se vejde na pár stránek. Kniha je velmi mrazivá, a hlavně naši občané by si ji měli přečíst před každými volbami.
Harry Hole, asi jediný sympatický alkoholik na světě a jeho další případ. Nemůžu se ubránit pocitu, že s každým dílem, se čitelnost knih zvyšuje, jako by se vyvíjely nejen postavy, ale i sám autor. Děj zajímavý, napínavý, zamotaný a opět se něco dozvídáme o duších zločinců. No a vždycky potěší, když se někde zmíní i naše malá zemička.
Druhá audiokniha, kterou jsem si kdy poslechla. A to ještě jen proto, že ji namluvil Ivan Trojan. No co vám budu vyprávět, pobrečela jsem si ☺️
Bylo to moc hezké a zároveň i moc smutné vyprávění. A celou dobu co jsem poslouchala, jsem si říkala, že musím doma našeho psa pořádně obejmout.
Bylo to i dost povzbudivé ,,čtení". Každý by jsme potřebovali věřit, že naděje je za každým rohem a když se stane něco špatného, přijde zase něco dobrého. A že láska je nekonečná ❤️
Knihu jsem si vybrala do čtenářské výzvy...
Téma arktické zimy, boje o přežití a příšery jsem nemohla nechat bez povšimnutí.
Jediné co mi vadilo, bylo že je ta kniha fakt těžká, takže čtení před spaním nebylo moc pohodlné
Kniha byla co do tématu zajímavá, líbil se mi i originální způsob zpracování. Kniha mně tedy bavila, jen jsem si musela její čtení dávkovat neboť my z ní bylo dosti ouzko.
Tak to byla absolutně kouzelná pohádka a vlastně mi vůbec nepřišlo divné, že ji čtu ve svém věku.
Svět ztracených věcí a příběh celkově byl moc hezky propracovaný, krátké kapitolky dovolovaly číst kdykoliv byla aspoň chvilka času a ilustrace, byť nebyly barvené, působily velice mile.
Už teď se těším až budeme jednou číst Vánoční prasátko se synem. Jo a mám strašnou chuť mu koupit nějaké plyšové prasátko ale je fakt, že kromě toho z medvídka Pú a Pepy jsem snad nikdy v hračkářství žádné neviděla ️
Jo a ještě bych chtěla říct, že by se mi tahle kniha strašně líbila zfilmovaná ️
Knížku jsem si koupila ze dvou důvodů: kvůli názvu a králičí hlavě na obálce. Ze začátku jsem byla trochu zklamaná, hlavně asi proto že jsem měla větší očekávání a už jsem to brala tak, že minimálně jednu hvězdičku budu muset ubrat. Pak se to ale začalo rozjíždět a zamotávat a byla jsem spokojená. No a jako bonus, člověka po přečtení zahřeje vědomí, že není jediný, kdo trpí úzkostmi. Že je mají všichni, jen o nich někteří ještě nevědí.
Doufám, že nebudu nenáviděna za svůj komentář, ale první myšlenka po dočtení byla: konečně konec! Na asi 160 straně jsem knihu neodložila jen ze dvou důvodu: je mi proti srsti nedočíst knihu a některé pasáže už začaly být trochu zajímavé. Nejvíc mně bavily kapitoly ze jejího života v Polsku, za mně by to na knihu stačilo. Jinak význam slovního spojení ,,Sophiina volba" je už vcelku známý, takže víceméně to bylo jen čekání na ten moment. Určitě jsem ráda, že jsem si tuto klasiku přečetla, ale byla to dlouhá a náročná četba.
Petra Stehlíková - Naslouchač.
Za prvé, teda ani fantasy a ani naše autory prakticky nečtu. Tuhle knihu ale tak dlouho doporučovali na čtenářské skupině, až jsem neodolala. Během prvních stránek jsem měla obavy, že se v tom budu ztrácet, jak nejsem na tento žánr zvyklá. Ale brzy už jsem téměř bez dechu hltala kapitolu za kapitolou. Skvělá knížka.
Opět spokojenost, jako zatím doposavad s autorčinými knihami ☺️
Kniha je velmi čtivá a zajímavá. Přesto jsem ji nedokázala přečíst rychle. Je to moc silná káva. Vždycky když jsem četla něco například o životě či útěku z koncentračního tábora, obdivovala jsem kolik duševních sil člověk potřeboval. Tady to bylo stejné, o to silnější, že hlavní hrdinka nebojovala jen za sebe ale také za svou dceru a díky tomu byla celá situace pro ni těžší. Popis života v Íránu je pro člověka z našeho kulturního, společenského i hygienického prostředí opravdu děsivý.
Soudit hlavní hrdinku ve stylu ,,co čekala" mne, a myslím nikomu nepřísluší. Samozřejmě že z našeho pohledu to vypadá, že to byl nerozum tam odjet, podle mnohých vůbec mít takový mezikulturni vztah, ale každý člověk jde životem vlastní cestou různým způsobem, s různou motivaci a s různými zkušenostmi a soudit můžeme zpětné pouze cestu vlastní neboť pouze k té známé všechny souvislosti.
Jedna z mála knih, která mně opravdu rozplakala. Je to úžasná kniha a doporučila bych ji každému.
Ke knize jsem se vlastně dostala náhodou. Věděla jsem o ní, i tom, že vyvolala celkem rozruch, přesto (nebo proto?) mně nechávala chladnou. Do knihkupectví jsem šla pro jinou knihu, kterou jsem si chtěla přečíst ale neměli ji a tak mi padl zrak na dívku ve vlaku. Nu což, já přece neodejdu z knihkupectví s prázdnou :) hned sem koukla na hodnocení a komentáře tady, a překvapilo mně, že to neutočí na vrcholná čísla a tak jsem byla trochu zklamaná a začála jsem číst s nedůvěrou. Ale kniha mně hned od začátku strhla. Způsob jakým byla psaná, postavy, zápletka - no paráda. Jsem ráda že jsem si ji nakonec přečetla. A doporučuji všem, kdo máte rádi napětí a ne zrovna dokonalé hlavní hrdiny ;)
9/3
zhlédla jsem i film. A vlastně nebyl špatný, dokonce se celkem dost držel předlohy, což nebývá zrovna pravidlem. Celkové se mi líbil, ale, ani nevím proč, strašně mi vadilo, že se děj odehrává v jiném městě, ba v jiné zemi. Anglické pošmourno, i popis domů a vůbec prostředí se k příběhu nádherně hodili. Zasadit děj do New Yorku mi přišlo jako velké mínus.
Zatím musím říct, že knihy s Harrym mají vzestupnou tendenci. Tahle se mi zase líbila víc, než ta předchozí. Hlavně dějová linka z minulosti byla zajímavá. !!MINISPOILER!! Opět to sice odnesla jedna ženská postava, nicméně jiná, než jsem čekala, na základě předchozích knih. Ale vzhledem k tomu, že už mám rozposlouchanou i Nemesis, tak to byla výjimka a zas budou asi umírat Harryho holky :D. Jo a ještě se mi líbilo povídání o rozštěpu osobnosti, to bylo hodně zajímavé.
Posloucháno jako audio čtené Hynkem Čermákem.
Na knihu jsem se hodně těšila, potom co jsem viděla film. V knihovně na ní byli rezervace a když jsem konečně přišla na řadu, hned jsem začala číst. Od začátku se mi líbila a přesto jsem se zasekla v první pětině a nemohla jsem se dostat k tomu, abych četla dál. Donutila mně až druhá upomínka a pokuta v knihovně abych ji dočetla. Buď jsem měla zrovna takovéto to období, kdy se nemůžu ke čtení dokopat, nebo mi něco nesedělo na knize. Hodnotím ji ale velmi kladně. Moc krásný příběh, samozřejmě smutný, konec jsem obrečela.
Fuj to byla hnusná knížka! Jako opravdu, tohle se četlo hodně ,, špatně" a přesto jedním dechem. Popravdě nejvíc jsem se bála jak to skončí - jestli dobře nebo špatně - neboť u takovýchto knih můžeme najít tu i onu možnost.