pydla komentáře u knih
Jsem spokojený. Dostal jsem dobrou knižní krmi od mistra Folletta. Zajímavá doba, ještě zajímavější obsazení a počátek revoluce ke konci třicetileté války. Souhlasím s tím, že dějové linky jsou občas nesouvislé, ale autor chtěl popsat mnoho zajímavostí té doby, včetně třicetileté války a Bonaparta. Na duhou stranu, děj je velmi zajímavý, mnohé jsem se dozvěděl a autor ve mě vzbudil touhu poznat blíže i dění války v té době, takže vlastně splnil svou úlohu.
Mohu knihu doporučit.
Kniha určená mužům. Zpracování dobré, čtivé, spoustu dobrých rad a zásahů do černého. Určitě to osloví. Dá se tím i řídit, jen ty úkoly neosloví každého, respektive ne ty, kteří si neradi vypisují své problémy na papír a zde jinou terapii nenajdete. Ač je v knize docela dost podnětů, přesto mi v ní něco chybí.
Knihu jsem měl delší dobu v knihovně a těšil jsem se, už i dle komentářů, až se do ni začtu. Nicméně, jsem zklamán. Prvních 200 stran, které měly připravit na děj mě div neunudily. Pak se příběh rozběhl, ale zhruba v půli se opět začal táhnout a závěr to už moc nezachránil. Ačkoli oceňuji popis z historického hlediska, ačkoli oceňuji výběr postav a i výběr tématu, tak si kniha nezaslouží více než průměrné tři hvězdy. 660 stran bylo zby
tečně mnoho.
Není to špatná kniha. Čte se dobře, snadno se v ní orientuje, je útlá, je inspirativní, ale styl vyprávění ztratí některé čtenáře nebo ty, kteří by rady přijali. Nejsem úplně proti duchovnu, ale pokud chtěl autor směrovat na mladší čtenáře, pak to měl vynechat, jen to ubralo na atraktivnosti a přijatelnosti. Jinak, ať si každý udělá názor svůj.
Vlastně neřeknu nic víc, než už napsali recenzenti níže. Kniha je souhrná a otevírá oči, ale je zbytečně dlouhá, bez nějaké invence, nápadu, rady či pod. Kniha zajímavá k přečtení, ale to je tak vše. Všude kolem jsme bombardováni mamonem, sobectvím a chlubením se a je jen na nás, kolik dovolíme na sobě dřeva štípat.
Ptačí tribunál se tváří jako psychologický román o mezilidských vztazích, leč, dle mého, velmi okrajově. Náznaky, napětí spíš náznakové, děj osekaný a nasekaný. Mi chybělo hlubší psychologické propracování postav i děje. Kniha by měla mnohem hlubší a temnější potenciál. Škoda, znovu už nemám touhu po knize sáhnout.
No, dalo se. Knihu bych směřoval spíš mladým. Vše zalité sluncem, vše jde hladce, pozitivita kape ze stránek.
Kniha určená spíš k vodě, kde nemusíte sledovat děj a klidně knihu otevřít kdekoli. Hezké, ale nic oduševnělého nečekejte.
Moc krásně napsaná kniha. Ano takto by se měli předávat dětem životní zkušenosti, obzvláště ta těžká témata. Sám mám děti náctileté, ale v těchto věcech, bohužel, selhávám.
Určitě doporučuji nejen dětem, ale i rodičům, třeba ji i dětem předčítat a být si tak spolu blíž.
Na knihu jsem se těšil, už kvůli dobrým recenzím, ale nakonec to hodnotím jen jako příjemné popovídání si s paní v čekárně, kterou už nikdy neuvidím. Některé části jsou zajímavé, ale nijak mě to nevtáhlo do děje. Autorka nám představila svět psychologů, pár jejich metod a příběhů, které lidé řeší s humorným nadhledem, ale přesto mě to nepřesvědčilo. Johnovo "vyléčení" bylo ke konci až moc urychlené, neuvěřil jsem tomu, ač se za něj autorka plácala po rameni.
Krásná kniha, smutná, dramatická o podobách lásky a života v těžkých časech japonsko-korejské války. Různé životní osudy, pohledy na život, život a umění kurtizán, protloukání se životem, ale i o hrdosti a smrti. Příběh o lidskosti i lidském zvěrstvu, psaný krásným jazykem. Stojí za přečtení.
Hezké čtení a nádherná čeština, dlouho jsem si tak dobře nepočetl, ale božínku, těch postav. A zbytečně široký časový rozptyl, v tom musím souhlasit s ostatními.
Příběh krásný, život drsný, lidé pestří. Jako plus je pro mne bonus v tom, že doteď jsem o osudech Sudetů a odsunu moc nevěděl, takže jsem koupil autorův další knižní počin Sudetský dům a zvědavě jdu do toho.
Dočteno a dávám slabší tři hvězdy. Jak už psali níže jiní, od Steva Berryho jsme zvyklí na lepší kousky. Téma dobré, ale tak nějak to je šité horkou jehlou, jako by spěchal, ať má další knihu za sebou. Některé pasáže jsou zajímavé, a jistě se k nim vrátím k hlubšímu pochopení, ale jako celek, to zařazuji jen jako odpočinkovou četbu bez zamyšlení nad meritem věci.
Román napsaný spíše pro ženy, což si myslím, že je škoda, protože je čtivý, realistický a historický a kazí jej právě mírná naivita a romantický pohled. Nicméně je to hezké čtení o Jamajce a otrokářství na plantážích cukrové třtiny v 18. století. Krásné téma, zajímavý kus historie, pohled do života a zvyků afrických černochů i boj za jejich svobodu. Mi se příběh líbil a jistě si rád přečtu další díl této ságy. Doporučuji
Hezký příběh o těžkých životech, tvrdé práci a splnění si svého snu. Josep je cílevědomý muž, těžce pracující, jdoucí si za splněním svého snu, přitom však myslící na své přátelé a blízké. Těžko říct, kde bere tolik síly a energie k tolika práce, ale kniha je fajn napsaná, poučná ( pěstování vína v 19 stol. ), hezky se čte a děj se rychle line. Nejde sice o knihu dramatickou, akční či napínavou, jako spíše o životní příběh, ale přesto doporučuji přečíst. Noah Gordon psát umí.
Stromy mají paměť a tenhle dub, by mohl vyprávět. A tak vypráví. U dubu se jednou sejdou dvě ženy. Jedna už životem znavená - Rut, druhá celý život před sebou, leč ztrápená rozvodem - Esther. Začnou si povídat, rozplétat své bolesti, zpřátelí se... jednoho dne však Rut nepřijde a Esther se ji rozhodne hledat. Hezký příběh, plný tajemství, bolesti, radosti a cesty k lepšímu zítřku. Bohužel, nebo bohu dík? i já se v příběhu našel ...
Krásný příběh, i když nebál bych se jej ještě trochu rozvinout z Jenniny linky. Nenechá vás klidnými ať už z jedné nebo druhé strany. Bou mě vytáčel do běla a s Candice bych chvílemi zatřásl. Rozuzlení bylo taky hezké, nečekané. Doporučuji přečíst.
Pro mne zklamání. Nejcenější na knize je asi jen první část a pak doslov se slovníčkem. Jinak budete jen svědky honitby a falše kvůli knize, o které se vlastně ani nic nedozvíte. Škoda, čekal jsem něco hlubšího. Je to promarněný potenciál knihy.
Já jsem mírně zklamán, asi jsem čekal něco jiného. Nebylo to špatné, čte se to dobře, i trochu humoru bylo, ale to co začalo nadějně skončilo jako Harlequinka. To bych ještě zkousl. Víc mi vadila nepropracovanost konce a množství náhod. Leč dnešní čtenáři už nejsou tak nároční ...
Zlatý, dobrý, průměrný střed.
Napětí, zločin, rvačky, prostě Jack Reacher. Vadilo mi určování času....Reacherovy vnitřní hodiny mu napověděly....jeho chronometr v hlavě ... to jako bývalý voják nemá své hodinky? No budiž. Konec byl hodně přitažený za vlasy a nedovysvětlený, ale jako celek se to číst dalo. Dávám 3 hvězdy.
Ani pohádka, ani romantika, takový prasopes. Moderní slečna bohatých rodičů, obyčejný muž bez vyhlídky, inteligentní, ale chovající se jako Forrest Gump. Chvílemi naivní, chvílemi nudné, chvílemi na podložení stolu. Chyběla mi jiskra, napětí, uvěřitelnost.... kniha si asi najde své čtenáře, ale já ji nedoporučuji, ani v nouzi.