Radak komentáře u knih
Mám ráda detektivky, které přinášejí něco víc. To u Pramenů Vltavy byly informace o tajných dějinách příhraniční oblasti, pokus o vylíčení bezútěšné atmosféry krajiny zbavené kontinuity a obyvatel bez perspektivy, kteří se chytají čehokoliv...Ok. Ale nesnáším logické renoncy, u detektivky zvlášť. Ty tady byly v hlavní pointě, takže nemůžu rozepisovat, abych nespoilerovala. Taky neustálé opakování už jednou řečeného stejnými slovy, aby se natáhl obsah knihy - únavné (měl zasáhnout editor). A překombinovaně nepravděpodobé. Výborná detektivka by se měla složit jako skládačka, kdy si řeknete: no ano, přesně tak! Asi jsem měla vzhledem k předchozím komentářům vysoká očekávání.
Jak si Madleine vybere mezi dvěma nápadníky? Mitchell miluje Madleine a Madleine miluje Leonarda.... Ale kniha nemluví jen o vztahovém trojúhelníku a hledání toho, co je pro nás důležité, ale i o maniodepresivní psychóze, náboženství, pobytu v Kalkatě v nemocnici matky Terezy a limitech lidského altruismu... Autor nám dokáže svět svých hrdinů skvěle přiblížit a - na rozdíl např. od Franzena - jsem měla pocit, že je má rád, nesleduje je jako obtížný hmyz a chápe jejich propady i tápání. Není to lehk čtení, ale stojí za to!
Škola pro dospělé - výborný výbor ruských (a sovětských) novel a povídek o komplikovaných milostných vztazích z roku 1985. Úlovek z antikvariátu za 5 Kč jsem si moc užila. Turgeněv, Čechov, A. Tolstoj, Bunin, Kuprin..a další. Jména z hodin ruského jazyka která jen šustila papírem (kromě Čechova) předkládají kromě vztahoveho příběhu i náhled do minulosti - prostředí upadající ruské aristokracie i realita "nové" spolecnosti. Humor, zamyšlení, skvělé detaily. Pro mě super objev. Budu s ruskými klasiky pokračovat.
Je mrazivá zima 1918 v Kyjevě, plném uprchlíků z centrálního Ruska. Ukrajina byla vyhlášena hejtmanstvím a ve městě jsou němečtí vojáci. Blíží velká přesila vojska Symona Petljury, situace je nejasná a napjatá. V centru Bulgakovova skvělého vyprávění jsou tři dospělí sourozenci Turbinovi a jejich přátelé. Přes vážnost situace sledujeme osudy města a jeho obyvatel s nadhledem a jakousi úsměvnou lehkostí. Což je absurdní vzhledem k tomu, co se děje a co se (jak víme my i Bulgakov) bude dít, ale Michail Asanafjevič byl prostě velký spisovatel.
Na webu Městské knihovny v Praze e-kniha ke stáhnutí.
Kniha A. Horáčková je formou netypická, ale četla se mi moc dobře. Vyprávění hlavní postavy (jakoby dokumnetárně zachycené autorkou) je autentické, ale zároveň tak zajímavé! Nesouhlasím s pavlindou (níže), že dobu socialismu vidí Alena jen negativně. Pro mě mnohovrstevnaté a moc dobrý čtenářský zážitek! 100 %.
Na knihu z italských Dolomit jsem se moc těšila, také recenze skvělé, ale... Postavy povrchní a jejich jednání a myšlení nelogické a nekonzistentní (pronásledovat podezřelou postavu se vydá šedesátiletá vyšetřovatelka s cukrovkou, zatímco mladý kolega nic? Jako by tam najednou nebyl? Také svou nadřízenou nesnáší, ale to se najednou bez důvodu mění...atd). Snaha o tajemno, prolínání dvou rovin, ale u mne se efekt nedostavil - zápletka a pachatel strašně nepravděpodobní. Za mně zklamání, bylo utrpení snažit se dočíst.
Dávám 3 hvězdy. Musím říct, že sága o klášteře (později městečku) v Kašubsku mě vtáhla barvitým popisem neznámého kraje, středověkého života světského i duchovního i nelehkých osudů mnoha hrdinů, ale dočítala jsem jen s vypětím vůle. Je to škoda, protože vyprávění Bundové je podmanivé a dotýká se zajímavých filozofických témat, ale nepřesvědčila mne, rozmach děje přes několik století a roztříštění do mnohla postav byly asi velkým soustem. Nejsem nijak netrpělivý čtenář, přesto v polovině už pro mne bylo depresivní, jak autorka v souladu s tvrdými okolnostmi středověku "zabíjí" další nevinnou postavu. S větší redakční kontrolou mohl být román konzistentnější a základní idea porovnávající některé prvky křesťanské mystiky s moderní fyzikou jasnější a smysluplnější. Takže pro mě to bylo nakonec zklamání z promarněné příležitosti.
Kniha se četla dobře a autorka si pečlivě nastudovala fakta a historické reálie. Přesto jsem byla zklamaná z psychologie hlavní hrdinky, byla příliš současná a pro mne neuvěřitelná. Na to, že je hlavní hrdinka jednou z nejvýznamnějších křesťanských mystiček, je v 90 % knihy jen velmi málo mystického (redukovaného na jakýsi esoterický new age prožitek) a nevidíme vývoj jejích poznatků a duchovní cestu. Jistěže život reclusy (jeptišky - poustevnice izolované v minimálním prostoru) byl neuvěřitelně těžký zvláště pro malé dítě, ale přesto se mi nechce věřit, že by Hildegarda jen cítila odpor, touhu uniknout a modlitby by pro ni znamenaly jen prázdná slova. Když srovnám třeba s knihou N. Kazanzakise o sv. Františkovi, tak vidím, že bohužel Iluminace jen klouže po povrchu. Je to škoda, protože autorka má schopnost napsat poutavé vyprávění.