Radkab. komentáře u knih
Už od základní školy, kdy jsem se s Májem setkala poprvé jsem k němu měla poněkud odtažitý vztah. V ději jsem se ztrácela a navíc, ten smutný konec ...
Po obdržení seznamu povinné četby k maturitě jsem se pokusila knihu přečíst, ale sotva jsem se dostala dál než k všeobecně známému "Byl pozdní večer, první máj," znuděně jsem Máchovo nejslavnější dílo odložila s tím, že s touhle "blbostí", ještě ke všemu veršovanou, nebudu ztrácet čas. Nedávno jsem se však odhodlala otevřít Máj podruhé. Tentokrát jsem ho zavřela až po přečtění poslední stránky. Ne, nestala se z něj má oblíbená kniha, stejně jako poezie asi nikdy nebude má oblíbená literární forma. Ale jsem ráda, že jsem ho konečně přečetla.
Tohle byla první knížka ze série Tajemství, kterou jsem přečetla. Postupně jsem si v knihovně vypůjčila všechny další, které tam měli. Enid Blyton je rozhodně oblíbená autorka mého dětství.
Tahle kniha má bezpochyby velkou literární hodnotu, ale mě se nikdy nelíbila. Je pro mě moc chmurná a ponurá. Neříkám, že je to špatná kniha, ale já si radši přečtu něco veselejšího.
Jedna z nejlepších knížek, které jsem četla. Opravdu stojí za to si ji přečíst!
Pro mně zatím nejslabší kniha, kterou jsem od autorky četla. Nezáživná, špatně čtivá. Mít více stránek, zřejmě bych ji ani nedočítala.
Jako téměř všechny knihy od Alison Weir je i román o Anně Klévské poutavě a čtivě napsaný. V porovnání s příběhy předchozích manželek děj docela příjemně ubíhá. Bohužel mi příliš nesedl fiktivní vztah Anny a Otta. Možná jen čtu moc historických románů, ale přijde mi, že téma nenaplněných lásek, nechtěných těhotenství a utajovaných dětí se opakuje poměrně často. Na druhou stranu chápu, že takové věci se děly, a autorka musela příběh ženy, o níž se ví tak málo, něčím okořenit.
Nečekala jsem, že bude kniha tak napínavá a strhující. Jediné, co bych vytkla, je až příliš ideální závěr.
Pocházím z kraje pátera Toufara, a tak jsem o událostech kolem číhošťského zázraku měla jistou povědomost už od dětství. Snad z toho důvodu mi nepřišla událost nikdy kdo ví jak fascinující, zřejmě jsem na ni byla zkrátka "zvyklá." Teprve po přečtení knih Miloše Doležala jako bych si uvědomila, že v tom malé kostelíku, který znám odjakživa se skutečně z nevysvětlitelných důvodů pohnul křížek, a hlavně, že tento jev měl tragický dopad na život Josefa Toufara, na vesnici Číhošť, na celou církev a společnost. A přesto, že mi kniha přinesla spoustu odpovědí, dala mi také jednu otázku, kterou si nemohu odpustit - Proč Bůh vystavil tak nelidskému zacházení toho, který mu zasvětili svůj život?
Knize nemám vůbec co vytknout, snad jen ten lehce otevřený konec. Ale možná je to tak lepší, protože mé romantické já může věřit tomu, že vztah mezi Michaelem a Anastázií měl happy end :)
Kniha je opravdu zajímavá, a až na některé pasáže popisující bitvy, se mi četla pěkně. Bavilo mě sledovat, jak se z královského, nicméně chudého syna Přemysla, vyhnaného z vlastní země, stává bohatý a mocný panovník.
Další vynikající kniha od Alison Weir, ale musím souhlasit s tím, že množství postav (pro mě hlavně v pasážích o Kate Plantagenetové) bylo dost matoucí. Jinak se jedná o dva zajímavé a strhující příběhy, jejichž přečtení mohu jen doporučit.
Mě se tenhle román moc líbil, a naopak mi přijde, že je v něm vylíčeno docela dost událostí, které se zakládají na skutečnosti. Jestli jsou v příběhu nějaké chyby, to nevím, zase tak velký znalec historie nejsem. Ale možná to jsou jen úpravy v zájmu plynulosti děje.
Další krásná knížka od paní Whitton, kterou jsem měla možnost přečíst. Mám její knížky ráda hlavně proto, že se pěkně čtou, a navíc většinou příběh končí dobře. Jistě, ve sktečném životě to tak většinou nebývá, ale právě proto si o dobrých koncích ráda přečtu alespoň v knížkách,
Nejednat se o povinnou četbu, asi bych nikdy tuto knihu nevzala do ruky. Drama a ještě k tomu utopistické, to není nic pro mě, říkala jsem si. Přesto nakonec toho, že jsem R. U. R. přečetla, nelituju. Stejně, jako dalo tohle dílo světu slovo "robot", dalo i něco mě.
Každou knížku o holkách z internátu jsem přečetla několikrát. Nejradši jsem měla ty jejich večírky :D
Tahle knížka byla první, kterou jsem od Philippy Gregory přečetla. Ale rozhodně nebyla poslední :)
Samozřejmě vím, o čem Máj je, ale dozvěděla jsem se to spíš z filmu než z básně. Tu jsem se sice v rámci povinné četby snažila přečíst, ale bezúspěšně. Možná, že časem těm veršům porozumím, ale upřímně řečeno nevím, jestli se k nim vůbec někdy vrátím.
Tato kniha mi přišla strašně zdlouhavá, měla jsem pocit, že děj vůbec neubíhá a některé pasáže jsem vyloženě přeskakovala. Tím samozřejmě nechci hodnotu díla nijak snižovat, ani někomu vnucovat svůj názor.