Rainbowdreamer
komentáře u knih
Nalezení
Jiří Březina
Svěže napsaná detektivka, další ze série (v pořadí už pátá), se sympaťákem poručíkem Tomášem Volfem, přiznivcem tvrdé muziky. Opět se zde objevuje i jeho parťačka Eva Černá, známá z Polednice a Mizení. Přes tragičnost vyšetřovaných událostí jde o příběh s letní atmosférou, z prostředí Tomášova rodného městečka v jižních Čechách. Objevují se zde i postavy Tomášových rodičů, kteří dobře odlehčují tragický děj. Dávám plný počet bodů, mám pocit, že se autor knihu od knihy stále zlepšuje. Doporučuji.
Rozložíš paměť
Marek Torčík
O knize jsem toho v médiích nejdříve dost četl, takže mě na jednu stranu lákala, ale přece jen jsem otálel v obavách z ne úplně příjemného čtení. Po přečtení musím ale knihu vysoce ocenit, přečetl jsem ji jedním dechem, a i když to opravdu příjemné čtení nebylo, kniha mi ale hodně přinesla - vhled do chudých komunit v naší zemi a jejich problémů, a seznámení s pocity kluka, který je jiný a musí v tomto prostředí vyrůstat. Je to smutné čtení z prostředí sociáně slabých obyvatel na střední Moravě, kteří jsou v zajetí chudoby, nevzdělanosti a alkoholismu, a není v jejich silách se z toho dostat. A když v takovém prostředí vyrůstá citlivý a inteligentní kluk, který se navíc musí vyrovnávat i se svou odlišnou sexualitou, je to hodně náročné. Postavy nejsou černobílé, i ti kdo žijí ve velkých problémech, jsou vykreslováni v zásadě jako dobří lidé, kteří se snaží žít správně, a které semlely okolnosti. Marek Torčík má můj hluboký respekt za dílo, které vytvořil.
Promlčení
Jiří Březina
Moje první seznámení s knihami Jiřího Březiny. Originální detektivka vyprávěná očima hlavního aktéra událostí na začátku 90. let, kterého hlavní hrdina Tomáš Volf zpovídá. Kniha mě vtáhla do děje, je velmi dobře napsaná, obklopila mě trochu tajemná atmosféra šumavské samoty, jejíž obyvatelé se jen postupně vyrovnávají s dávnými traumaty spojenými s koncem války. Rád sáhnu po dalších knihách tohoto autora.
Zlodějka příběhů
Michaela Klevisová
Kniha mě zaujala trochu víc než první díl. Rozjezd byl sice dost pomalý, ale jak se člověk dostal někam za padesátou stranu, už ho příběh chytil a nepustil. I druhá kniha M. Klevisové, kterou jsem četl, mi potvrdila, že kromě linky vyšetřování vraždy (kde je hlavní postavou inspektor Bergman, na něhož bych osobně rád viděl mnohem větší zaměření) tvoří významnou část příběhu dílčí děje týkající se jednotlivých postav. Bavila mě opět neobyčejná schopnost autorky barvitě popisovat prostředí a atmosféru. A ve druhé části bylo i dost napětí, které mě udržovalo v pozornosti. A nakonec nečekaný pachatel. V knize převažují ženské postavy, muži jim tvoří jen jakýsi nezbytný doplněk. Kniha se mi četla dobře, doporučuji.
Muffin a čaj
Theo Addair (p)
Kolem obou knih Theo Addaira jsem našlapoval dost dlouho a stále jsem se nemohl odhodlat, zda si je mám přečíst. Jsem moc rád, že jsem se nakonec do nich ponořil. Moc milý příběh s neuvěřitelně pozitivní atmosférou a celkovým vyzněním, který mě zcela vtáhl. Do obou hlavních hrdinů Kita a Daniela s krásně čistými dušemi se nelze nezamilovat a držet jim palce, aby všechny své trable zvládli. Perfektně napsáno, a jak jsem překonal pár prvních stránek, už jsem nemohl přestat, a kontinuálně jsem přešel i do četby druhého dílu Koláčky a spiklenci, který mě také nezklamal. Snad jen upozornění pro čtenáře, který tyto knihy bude číst poprvé - Epilog v závěru prvního dílu nečtěte, patří až za druhý díl, jinak budete vědět, jak kluci nakonec dopadnou (dobře :-).
Dar z nebe
Lenka Křížová
Moc pěkná lehká gay romance z maloměsta, báječně se četla, nemohl jsem se od knihy odtrhnout. Oceňuji české reálie z východočeského města, hlášky a odkazy na různé filmy.
Když jsme to tajili
Sarina Bowen
Sarina Bowen nezklame, mám rád všechny její gay příběhy z hokejového prostředí. Tato kniha je ale trochu víc než jen běžná MM romance, ukazuje že coming out není vždy zalitý sluncem, že je potřeba se přitom vyrovnat s mnoha překážkami, ať už uvnitř sebe sama, anebo v ne úplně přátelském okolí. Knihu vnímám jako ostrou kritiku prudérní náboženské výchovy, ať už ve škole, nebo v rodině. Graham si s sebou nese z dětství pocity viny a strachu, komplexy méněcennosti, potlačenou sebedůvěru, sám sebe vnímá jako toho špatného, úchylného, kterého nečeká nic jiného, než že přijde do pekla. Kluci se opět setkávají po 5 letech v hokejovém týmu a složitě hledají k sobě cestu, hlavně Graham ale nejdříve musí najít sám sebe, a vyrovnat se se svými strachy. Je fajn, že příběh dopadl dobře, v tom smyslu to tedy opravdu lze označit jako romanci, je tam ale řada smutnějších a vážnějších pasáží, což oceňuji, ale zároveň upozorňuji, že to není vždy úplně lehké oddechové čtení. Moc pěkně, čtivě a uvěřitelně napsaný příběh, oba kluci si mě jednoznačně získali, vřele doporučuji. Moje největší kritika směřuje na obálku, která vůbec nevyjadřuje obsah příběhu, nedejte se jí tedy zmást.
Jsem tvůj kluk
Sarina Bowen
Další z báječných gay romancí z hokejového prostředí, které Sarina Bowen tak umí. Příběh Cartera a Tommasa chytí za srdce a nepustí, dokud nejste na poslední stránce. Pokud hledáte nenáročnou četbu, při které si odpočinete, pobavíte se, užijete si velkých citů, sympatických hlavních i vedlejších postav, zajímavého prostředí NHL, horkých erotických scén, a to vše okořeněno problematikou coming outu a tolerance společnosti, je to ta pravá kniha pro vás. Příběh volně navazuje na knihu Nový kluk, protože se tady objevují postavy (Hudson a Gavin) a odkazy na děj z této knihy, tak je lepší ji nejdříve přečíst, ale není to nezbytná podmínka.
Nocturno pro Erika
Eva Pospíšilová
To byla tedy jízda! Úžasný příběh silné lásky Kaspera a Erika, kteří jsou tak odlišní, že by se vůbec neměli potkat. A přesto se to stalo, a kluci zjistili, že k sobě patří jako nikdo jiný. Kniha je napsaná tak poutavě a čtivě, že ani nevím, jak rychle uběhlo těch neuvěřitelných 600 stran. Děj mě zcela vtáhl, a společně s hlavními hrdiny jsem silně prožíval všechny jejich emoce - radosti, smích, očekávání, ale i pochybnosti, tápání, smutek, pláč, beznaděj, zlobu i vztek. Ale všechno prostupovala jejich láska. Příběh jsem si moc užil, je to určitě zatím nejlepší kniha Evy a Kláry Pospíšilových, i když každá jejich kniha je výborná, a současně tak odlišná.
neexistence
Eva Pospíšilová
Hodně drsný příběh psaný drsným jazykem, takže ne každému bude vyhovovat. Ale přesto pěkná gay romance dvou dospívajících kluků, o hledání lásky a svého místa v životě, a najde se tam i kus romantiky a naděje. Autorky mám velmi rád, myslím, že umí moc dobře psát, škoda, že většina jejich tvorby je zatím jen na internetu (szabi.cz), snad časem vyjdou i jejich další knížky.
Jak se stát jiným
Édouard Louis (p)
Pro mě hodně silná kniha, která mě velmi oslovila, a určitě se k ní budu často vracet. Čtení často těžké, náročné, ale každý odstavec, každá věta v sobě obsahuje vážné myšlenky, které člověka nutí se ve čtení zastavit, promyslet je a hledat odpovědi (a ty mohou být někdy i jiné než nabízí autor, většinou jsem ale motivům jeho jednání dobře rozuměl, ale ne vždy souhlasil). Pokračování příběhu autora (není to sice úplně nezbytné, ale k lepšímu pochopení doporučuji si nejdříve přečíst čtyři jeho předchozí knihy, na které tato volně navazuje), a jeho roky v Amiens a první roky v Paříži popisující jeho až úpornou snahu uniknout ze svého prostředí chudoby, nevzdělanosti, homofobie a rasismu, uniknout svému osudu (v závěru knihy naznačuje, že se mu to přes všechny hvězdné úspěchy ne úplně podařilo). Často mě při četbě napadaly až nehezké myšlenky (něco jako účel světí prostředky), jak ten mladík bezostyšně využívá (možná až zneužívá) mnohé, se kterými se setkal, na jeho cestě Stát se někým jiným (sám je si tohoto faktu vědom a v mnoha pasážích se s tím pokouší sám vyrovnat). Na druhou stranu jsem si uvědomil, že kluk, který dostal v životě tak špatné karty (narodil se jako homosexuál v chudém, nevzdělaném prostředí průmyslového venkova severní Francie), tak jednat musel, jinak by z prostředí, do kterého se narodil, nikdy neunikl. Při četbě jeho knih jsem si také uvědomil opodstatněnost levicového vidění světa (který u nás není z pochopitelných důvodů příliš populární), zvláště u lidí, kteří ne vlastní vinou zažívají různé nespravedlnosti. Musím ocenit a vyjádřit obdiv nad tím, jak často a intenzívně jsem na základě popisu prožitků autorova individuálního života nacházel podobnost a propojení s mnoha dílčími myšlenkami, pocity a zážitky z mého vlastního života (tento aspekt bude asi důležitým kritériem, proč některé čtenáře kniha zaujme a jiné nikoliv) - v tomto smyslu vnímám, že kniha výrazně přesahuje rámec pouhé autobiografie.
Probuzení Simona Spiera
Becky Albertalli
Moc pěkný příběh o první lásce dospívajících kluků, známý z neméně pěkného filmového zpracování (Já, Simon). Příběh, který mě oslovuje nevinností končícího dětství a vírou v tu pravou lásku. Knížka mě oslovila ještě více než film, což se mi stává celkem pravidelně, protože kniha mi jednak umožňuje uplatnit svoji fantazii a jednak poskytuje bohatší a pestřejší děj. Moc dobře napsaný a vystavěný příběh, Becky Albertalli prostě umí psát.
První muž
Lenka Křížová
Pěkný lehký příběh k nedělní siestě. Gay romance, letní prázdninová atmosféra koupaliště a kempu, báječně mi to vyčistilo hlavu a pohladilo po duši.
Závojnatky
Jiří Benjamín Mayer
Pro mě velké překvapení na prvotinu. Je to neobyčejně zajímavá kniha, skvěle a poutavě, místy až poeticky napsaná, přestože pojednává o nelehkém tématu hledání sexuální a genderové identity. Asi jsem nikdy nečetl příběh, který je tak plný lásky. Pětiletý Ferda má obrovské štěstí, že se mu jí dostávalo v jeho pěstounské rodině. Kniha je příběhem Ferdova dětství a dospívání a jeho fakt komplikovného hledání sebe sama, ale především ji vnímám jako oslavu Dany, jeho pěstounské milující mámy. Oceňuji, že se v průběhu knihy mění i jazykové prostředky, jak hrdina postupně dospíval, od vyprávění zmateného a nedůvěřivého dítěte, až po vyprávění třicetiletého muže na konci příběhu, který našel sám sebe. Příběh je celkově pozitivní a optimistický, jen mě napadá, kolik takových dětí s komplikovanou sexualitou a genderem nenalezlo pochopení ve své rodině ani okolí, trvale se uzavřelo před světem, a žijí svůj nenaplněný život...
Vynucených 7 dní
Lenka Hnátová
Typický letní příběh, který příliš nezatíží hlavu a pokud nad ním nebudete příliš přemýšlet, i dost pobaví. Vlastní děj je hodně crazy, až na hranici uvěřitelnosti (popis postupného vznikání trochu bizarního vztahu muže - třicátníka, s pozitivním vztahem k alkoholu, do té doby typického heterosexuála, a ufňukaného dospívajícího kluka, otevřeného gaye), ale když se mu člověk poddá, tak nad knížkou stráví příjemné letní odpoledne. Z textu lze také vypozorovat generační odlišnosti v přístupu k životu. Knížka se čte dobře, lehce, a pokud člověk neočekává výjimečné literární zážitky (což jistě nebylo ani cílem autorky), lze ji i pozitivně hodnotit.
Můj brácha se jmenuje Jessica
John Boyne
Čtivý lehký příběh o nelehkém tématu translidí a jejich blízkých. Jednoduchým příběhem a pojetím je kniha určena pro starší děti, už proto, že ji vypráví 13letý chlapec, jak se vyrovnává se začínající tranzicí svého o 4 roky staršího bratra (velmi dobře jsou popsány jeho dětské názory a úporná snaha to nějak pochopit a přijmout, což se mu daří jen postupně). V příběhu je schovaný i významný edukativní rozměr, kdy je řada okolností v průběhu děje srozumitelně vysvětlována. Humornou náplň příběhu zajišťují rodiče, kteří jsou tak pohlceni svými politickými starostmi, že problémy svých dětí vůbec nevnímají a odmítají je řešit - významní britští politici, prostřednictvím nichž se autor strefuje do politiků obecně, jejich bizarního chování a názorů. Závěrečnou krátkou kapitolu si autor mohl odpustit, je příšerně popisná, různé dějové linky se snaží dost neuměle uzavřít a zakončit; bylo by lepší, kdyby nechal příběh s otevřeným koncem (anebo tu kapitolu opravdu do hloubky rozpracoval a naznačil další možný vývoj děje, ale takhle je to dost patvar). Kniha pojednává o vážném tématu přístupnou formou, bez erotického obsahu, je tedy vhodná i pro dospívající čtenáře k získání potřebných informací.
To jediné, co na světě zbývá
Erik J. Brown
Neuvěřitelně silný a krásný příběh, který mě chytil za srdce a nemohu na něj přestat myslet. Postapokalyptický svět znamenající konec současné civilizace. Mnozí z těch pár přeživších rezignovali na své lidství, začíná převládat násilí a právo silnějšího. A na tomto pozadí příběh lásky a naděje. Dva dospívající kluci, kteří zůstali sami, a kteří se přes všechnu mizérii kolem snaží žít správně. A když se občas setkají i s dalšími dobrými lidmi, objevuje se nesmělá naděje, že snad všechno neskončí úplně špatně. Opravdu originální gay romance, v níž není ani stopy erotična, ale o to víc lásky a naléhavých otázek, co dělá člověka člověkem.
Tapetář
Ema Labudová
Originální příběh mladého gaye Irvinga z Manchesteru v 50. letech. Velmi dobře vykreslená špatná situace homosexuálů v tradiční a prudérní společnosti z doby před uvolněním v 60. letech, která je odsuzovala, kriminalizovala, odsouvala je na okraj společnosti. A s tím vším se musí mladý Irving poprat v hledání sebe sama, a ještě navíc se musí vyrovnat se smrtí rodičů, kteří ho na prahu dospělosti vyhnali z domova (a on je přesto miloval a hrozně ho bolelo, že se ho zřekli), a také se svými psychickými problémy. Při četbě jsem si uvědomil, jak moc se společnost za těch pár desítek let proměnila, a že jsem moc rád, že žiji v dnešní době. Dobře a originálně napsaný příběh, musel jsem ale pozorně číst, abych se neztratil v častých změnách času a prostoru při vyprávění. Ale příběh mě vtáhl a pak jsem si už užíval, jak si autorka hraje se slovy, obraty a výrazy, v knize je také poměrně hodně drsné poetiky i jazyka. Kniha tak není jednoduchá na čtení, a určitě ne každého zaujme. Všechny postavy kolem hlavního hrdiny jsou dobře vykresleny a jsou jedinečné a zajímavé, z nich vyčnívá Španěl Federico. Škoda, že se autorka se podrobněji nevěnovala vztahu Irvinga a Zeva i když byli evidentně partneři, kniha neobsahuje žádné intimnosti mezi nimi, a kromě každodenní rutiny ani bližší popis jejich vztahu. Jednu hvězdičku dolů dávám kvůli pár věcem nepatřícím do děje a do reálií ponurého Manchesteru 50. let, jehož atmosféra byla ale jinak vykreslena velmi dobře.
Supertajný seznam věcí
Theo Addair (p)
Tak tohle byla fakt jízda. Nejbláznivější knížka, jakou jsem kdy četl. X-krát jsem se neudržel a musel se nahlas smát v tramvaji, v restauraci, v parku. Jednoduchý, ale originální příběh, patřící do stejné řady mnoha knížek o dětských a klukovských prázdninových dobrodružstvích (viz např. A. Lindren, A. Ransome, M. Twain aj.), ale mnohem humornější. Je to lehký úsměvný letní prázdninový příběh o úplně normálních klukovských dobrodružstvích, které zažívá jeden úplně normální kluk obklopený lidmi, kteří ho milují. Schválně používám slovo "normální", protože kniha odlehčeným způsobem ukazuje, že i trans kluk je úplně stejný jako každý jiný kluk, i když se musí navíc vyrovnávat s některými problémy, které jsou jen jeho. Oceňuji, že autor tyto problémy podává srozumitelně, přístupně a s velkým pochopením, a popisuje je z pohledu kluka, který se připravuje na tranzici. Pro mě bylo důležité, že tyto vážné věci jsou v knize zmiňovány jen jakoby mimochodem, mimo hlavní děj, a mně to tak nenásilnou formou umožnilo dozvědět se víc o této problematice, o které jsem doposud moc nevěděl, ale která je pro některé lidi, kteří se narodili v jiném těle, naprosto zásadní.
Dělám si to sám
Martin Váša
Super kniha s mnoha originálními hláškami, při které jsem se na mnoha místech zasmál. Je osvěžující číst životní příběh od někoho, kdo se dokáže podívat na sebe s nadhledem a humorem, i když zažívá nejrůznější trable. Život současného gaye z pražské Letné (zde já osobně oceňuji reálie z této části Prahy, kterou dobře znám) je podán s lehkostí a s jistým lehkým cynismem, který Martinovi umožňuje překonávat i některé nelehké okamžiky svého milostného i pracovního života. Děj rychle odsýpá, autor se nezabývá dlouhými nudnými popisy a soustřeďuje se na prožívané události a jejich důsledky. Oceňuji i dějovou linku se silným vztahem Martina k mamince a prarodičům, kde vyprávění trochu zvolňuje, ale člověk si aspoň odpočine od rychlého sledu událostí v jiných částech knihy. Po dočtení mi došlo, že některým příběhům zůstal otevřený konec bez vysvětlení (potyčka Aleše a Ctirada, dočasné zmizení Aleše). Také jsem se ne úplně orientoval v některých lidech, kteří se kolem hlavního hrdiny pohybovali (např. Richard, Honza, Jana) protože autor je velmi úsporný v explicitním vysvětlování kdo je kdo, a ponechává na čtenáři, aby si leccos z postupných náznaků domyslel sám - to neberu jako výtku, protože to tak autor evidentně úmyslně zamýšlel, a při četbě to v zásadě nevadilo. S radostným očekáváním se jdu začíst do druhé autorovy knihy.