RanMori komentáře u knih

Přečteno asi 10x a nejméně ještě 10x přečteno bude :)

18 22.03.2023

Jako dítě jsem to četla opakovaně. Měla jsem potom chuť zajídat maso šťovíkem :)

15 13.03.2023

(SPOILER) Tato kniha mě opravdu zarazila do křesla. Konsternací. Vážně mě mrzí, co musím do zpětné vazby napsat, ale vzhledem k tomu, že autorku docela znám a chodím na její kurzy psaní, vážně jsem nemohla uvěřit tomu, co vidím.

Námět a nápad sám o sobě je fajn. Horší je to se samotným zpracováním.
Předně se tam objevuje dost neuvěřitelných scén - postavy se zničehonic vrhají k oknům, aby se mohly stát svědky potřebných událostí; HLAVNÍ technik, jenž je pověřen opravami a údržbou armádního zařízení, začne vedle Runy vypadat jako někdo, kdo je rád, že rozezná šroub od hřebíku; a případ samaritánské krysy, která pro nic za nic začne krmit člověka v tísni, tomu už teprve nevěřím.
Taky jsem se trochu pozastavila nad názvy vymyšlené fauny – ač je evidentní, že např gridly je grizzly a sopouch je pavouk, ok, jsme na jiné planetě a jmenuje se to jinak. O to víc mě pak zaráží, proč kočka zůstala kočkou. (A vlastně i káně a pes.)
A pokud jde o psodavy, tak nám tu nesehrají žádnou roli. Oni se tam totiž jaksi - krom jednoho historického okénka - vůbec nevyskytnou.
Zpětné vyprávění je ok, ale ne, když se už dostaneme do přítomnosti! Skočit zas na moment do budoucna, vyzradit kdo umře a zas to celé sledovat zpětně už opravdu není napínavé – zvláště ve třetím dějství! A k tomu vyprávění – pokud něco postava vypráví, pak může vyprávět jen to co zažila, ne co zažily nějaké děti někde jinde (rodinné poměry Honaha a Oriho) anebo vsuvky tajných hovorů s arhání.

Co mě však bolelo ze všeho nejvíc, je samotná stylistika textu. Korektor se tu opravdu, opravdu nevyznamenal. Nechal tam chyby v textu (zvláště v poslední části, kde se v tom začala už ztrácet i sama autorka a pletla jména (Maši/Majsi) nebo zapomněla, že uložila nějakou postavu ke spánku, a ta se tedy i nadále účastnila hovoru), mezery mezi slovy navíc i věty jako „Runa se hodně nadechla se.“ Text na mnoha místech působí dojmem zapomenutého – nepředělaného prvního draftu. Všechny postavy se mezi sebou v 90% případů baví tak, že věty pronášejí. Pronášejí dokonce i výkřiky (?!!). A největší třešničkou byla uvozovací věta na začátku i konci přímé řeči (A dodala: „Psal knihy a maloval, já už jen bojuju,“ pronesla zamyšleně).
Jsem vážně moc zklamaná. Čekala jsem ukázkový text, z něhož se budu moci učit, jak na to.

15 29.12.2022

Uf uf, to to bylo nudné. Kniha je tak napěchovaná tajemstvím, že je až přecpaná, ale odpovědí je poskrovnu a to ještě dost vachrlatě. Čtenáři už to pak leze krkem a vlastně ho to už ani nezajímá - zvláště ve spojení s do nekonečna omílanými "hádankami" a tajemnými vzkazy (CTRL C - CTRL V, takhle pak nabíhá počet stránek). O "prasečí řiti" už tu bylo řečeno dost, a i když je to opravdu přihlouplé, stejně mi to nepilo krev tolik jako ty sklenařské počty. Pořád dokola 5, 9, 25... a děj přitom stále stojí. Až ke konci se jakž takž někam pohne, ale to už jsem byla tak znuděná, že mi bylo jedno, co se s kým děje. Některé scény jsem si ani nedokázala představit, jak si je autorka vlastně představovala a jak to mělo technicky fungovat (mapa ze šípů). V průběhu celé knihy pak člověk naráží i na tak kratičké kapitoly, že jsem se opakovaně musela ptát, proč je to rozděleno zrovna takto - vždyť se tam opravdu nestihlo vůbec nic stát. Na další 2 díly už asi přestanu čekat.

13 11.10.2021

No, popravdě úplně nerozumím tomu, proč je z toho tolik lidí urvaných. Svět nedává smysl v různých rovinách (otrok, co se může volně scházet s přáteli, rodinou, má své vlastní bydlení a může pít mléko, takovou výživnou věc? Od kdy?), hlavní postava chvílemi mluví jako dítě, chvílemi jako dospělý, a členové pětadvacítky se k ní nechovají jako k otrokyni, ale čím dál víc spíš jako by to byla dcera (syn) někoho z nich. Navíc, na to jak je to dlouhé, se tam dohromady nic zas až tak nestane, a to si ještě celou první třetinu přijdete jako na hodině dějin - chápu že je to potřeba pro pochopení souvislostí, ale už toho bylo fakt moc, už jsem se nemohla dočkat, kdy to budu mít za sebou. Aspoň že ty dialogy byly celkem zábavné, občas docela povedené obraty. A ten konec - nediv se, že jsme na vás takoví, když si za to vlastně můžete sami, jsi náš nepřítel, ALE stejně o tobě přemýšlíme jako o jednom z nás... he?

10 23.08.2020

Jo, tohle bylo hodně dobrý. O vzrušující napětí není nouze a párkrát jsem opravdu horečně otáčela stránku za stránkou, abych se konečně dozvěděla, jak to bylo. A přesto že to na zvraty nebylo nijak skoupé, nepůsobilo to překombinovaně. Jen mě trochu překvapilo, že to v jednom ohledu neskončilo dobře, ale i tak to k vykresleným charakterům vlastně sedlo. Rovněž oceňuji velmi věrně - bohužel - zachycený obraz současné společnosti a jejího chování na sociálních sítích.

6 28.02.2023

Kniha mi byla velmi doporučena, ale i když koncept samotný špatný není, to provedení na mě nefungovalo. První část na ostrově dosti nudná, druhá s Damienem konečně pořádně napínavá. Ale pak přišel plottwist, kterej to úplně zabil. Všeho moc škodí. Jednou ano, ale dvakrát za jednu knihu vážně ne.

6 17.02.2023

No, ze začátku - a že to byla velká část knihy - jsem měla opravdu problém s oběma protagonistkami, byly mi strašně nesympatické, a co hůř, poznávali jsme je jen po jejich erotické stránce, čímž mi přišly o to plošší. Kateřina mi byla každou další větou protivnější. Už už jsem to vážně chtěla dropnout. Pak se děj konečně rozhoupal taky jiným směrem a linky postav se začaly zajímavě propojovat. Poselství knihy se mi líbí, jen snad nebylo nutné na tom konci opravdu až tolik tlačit na pilu, ale budiž. I přes těch pár malých poplatných agitek byl příběh nakonec zajímavý a přínosný. Škoda drobné proniknuvší chyby na konci, kdy jsme se z roku 2016 omylem vrátili zpět do roku 2015.

6 15.03.2022

Knížka mě dosti zklamala, hlavně z důvodu, že autorka sama píše i blogy a pořádá workshopy, kde se věnuje radám začínajícím autorům, co jak dělat a jak nedělat, aby výsledná kniha nebyla paskvil.
Z této knížky jsem bohužel měla pocit, že se autorka sama těmi radami ne vždycky řídí. Bylo to takové prostinké, jednoduché, místy zbytečné. Některé scény byly podařené, to zase jo, ale přibývajícími stránkami rostla nuda, a ani konec, ještě k tomu otevřený (?) to moc nezachránil.

6 29.02.2020

Výborný, už je to teda doba, co jsem to četla, ale tehdy jsem to úplně zhltla :)

6 29.02.2020

Když jsem knihu uviděla, první co mě napadlo, bylo: 3 reklamy jen na obálce? Tak to smrdí průserem!
A taky že jo. Prvních asi 100 stran jsem se násilně nutila do pokračování, ale byla jsem zvědavá na tu proklamovanou bombu, tak jsem to nechtěla vzdát. Pak jsem se jakž takž už začetla. Lottie je opravdu protivná megera, ale ono se to mezi těmi ostatními ztratí - tam není sympatický nikdo. Štěkají po sobě úplně všichni. Proto mi bylo úplně fuk, co se s kým stane. Nemluvě o tom, že je tam postav jako máku, takže ani nevíte, kdo bude důležitý.
Děj je plytký, motivace chabé. 2 linky - kdo je vrah a kdo je utajené dítě. Vlastně si nejsem jistá úplně, co bylo tím mega zvratem myšleno. Možná ta identita utajovaného dítěte? A co se tím jako změnilo?? Celkově jsem nepochopila, proč s tím vůbec byly takové tajné čachry. Nebo odhalení vraha? No vzhledem k tomu, že podezřelí postupně z různých důvodů odpadali, moc těch variant už nezbývalo...
Podivuhodná je i anotace, která se vymyká zažitým zvykům - jinde většinou shrne max první čtvrtinu knihu, tady se na zmizení mladíků dostane až na samotném konci.
Celkově se mi to hodně špatně četlo, kniha má mizerný rytmus vět (samé krátké věty za sebou).

5 30.08.2023

Sci-fi obecně moc nemusím, ale toto mě bavilo. Asi díky tomu, že i přes to množství mechanických i jiných popisů tam byl i malý přesah do psychologie a biologie, takže to bylo zároveň i takové poučné. A rozhodně k zamyšlení. K tomu velmi napínavé a chytlavé. Jediné, co mi trochu rušilo zážitek, byl styl pojetí vnitřních monologů - nebylo to moc dobře rozlišeno a někdy jsem poněkud tápala, co si myslí a co už říká a kdo.
I po přečtení zůstává kniha pod kůží, pořád se vracím k myšlenkám na to, jak by se člověk zachoval sám v takové situaci... třeba na tom konci... Z toho jsem poněkud rozpačitá, přijde mi jako otevřený či nejasný (zda všichni 3 splnili slovo), což by bylo OK, že to nebylo řečeno na pevno, ale proto nechápu ty poslední věty samotné - a rozčiluje mě to, protože to chci vědět xD

5 24.04.2023

Přestože autor na začátku píše, že ač se může kniha zdát zmatená a nedávající smysl, vše je dokonale promyšlené a smysl to dává.
No tak mně bohužel ne. Fakt jsem ten konec nepochopila. Nápad s kloboukem a 4 chybějícími hodinami byl super, ale proplétání se světem démonů bylo podáno tak dobře zmatečně, až jsem nepochopila, jestli se to teda děje nebo ne nebo co.
A navíc by podle mě bohatě stačila zápletka hledání klobouku a vysmívání se démonům, bez toho rádoby plotwistu o tom, kdo hlavní hrdina a jeho přítel vlastně jsou. To mi přišlo vyloženě už přetuněné a zbytečné... a v souvislosti s koncem to vlastně ani nedávalo smysl...

5 29.02.2020

(SPOILER) !Obsahuje spoilery!
Tohle bylo značné zklamání :(. Tak perfektně rozjetý první díl, dvojka slušná, ale toto... nechápu, jak mohla autorka rozřešení hlavní milostné linie, které věnovala celou první knihu, teď prostě shrnout na jedné stránce a půl, strašně odbité, hloupé nevyznělo to. Linka Hany se už už zdála, že se defakto dořeší, ale pak? - Hana "prostě odešla." Kam, co s ní nakonec teda bude, nevíme... Linka s Julianem? No je řečeno, že Lena skončí s Alexem, ale jak to vezme Julian a co bude s ním, to si, milý čtenáři, už taky představ sám, s tím se autorka odmítla obtěžovat. Linka s matkou? No, jakž takž, budiž. Linka Nežádoucích proti Vyléčeným? Fakt by tenhle fight na konci něco trvale změnil? Respektive, změnil by nastavení toho celého světa, tak silně zakořeněného do myslí všech těch lidí?
Kniha se mi nejméně do poloviny četla obtížně, nebavila, střídají se dva pohledy, Leny a Hany, ovšem v jednom čteme neustále jen to, jak se putuje a všichni jsou unavení, hladoví a zpocení, a v druhém mi zase bylo nepříjemné číst z pohledu vyléčené Hany, která je s tím hrozně spokojená. Teprve někde za polovinou zase kniha popadla dech a začlo se konečně něco opravdu dít, bylo to napínavé. Ale bohužel před velkým finálem šťáva zase došla a uspokojení z celé ságy se nekonalo :(.

4 07.06.2020

Oceňuji důvtipné skrývání čísel na některých obrázcích, člověk opravdu musí poctivě brejlit :). 3x jsem zemřela (ačkoli nikdy "předepsanou" smrtí, spíš mi vždy došly HP), pak jsem si nakreslila plánek zámku (docela prča :D) a díky tomu se mi povedlo získat lepší představu, kde jsem vlastně už byla a kde ne. A poté jsem příběh tedy již zdárně dohrála. Není to špatné, jednoduchá pravidla, která člověk lehko uhlídá. Snad jen v místě s psincem mám dojem, že došlo k chybnému číselnému přesměrování.

3 21.09.2023

Paráda :)

3 25.12.2021

Začátek byl poněkud náročný z důvodu, že autorce jaksi unikaly fyzikální zákony (to si nikdy nestavěla jako malá věže z kostek?) a opět jsem narážela na nedomyšlenosti, jako např. kde se v kopuli pod mořskou hladinou bere vítr? A z čeho tam prší šmankote?
Celkově mě ale tenhle díl asi i tak bavil o něco víc než první, hlavně na konci to začalo být opravdu napínavé. Jak jsem si na začátku říkala, že třetí díl už ne-e, tak nakonec se o něm asi dá přece jen uvažovat :)

3 22.09.2020

Nápad dobrý a zpracování taky ne úplně špatné. Konec se možná až trochu křečovitě snažil šokovat, což v některých ohledech bylo už zbytečně nastavované.
Nějak se mi ale nechce pozdávat ta věc s bateriemi v obraze... i kdyby poznala, co je tam nakreslené, to jí z toho jako fakt měla dojít šifra zrovna téhle story? A ještě k tomu snad dovést k pachateli?? To teda opravdu těžko.

2 10.04.2024

Kniha mě překvapila, čekala jsem opět to humorné pojetí jako v předchozích dvou. Ale je to o depresích a úzkostech a o těžkých bojích s nimi. Je to autorčina zpověď a na dost místech mi bylo, jako by někdo vzal i můj deník a překreslil ho do komiksu. Je to hezké a i když neveselé čtení, přesto nakonec vyvolává příjemné pocity. A mnohá zamyšlení.

2 10.06.2023

Ze začátku to začne na člověka chrstat náhledové postavy jednu za druhou, až jsem začínala mít obavu, jestli to všechno uhlídám. Ale nakonec jich bylo "jen" 5, z nichž nejzajímavější pro mě byl Christopher. Čtení rozhodně napínavé, o překvápka a zvraty nebylo nouze, přestože 2 jsem odhadla už s docela velkým předstihem. Motivace hlavního záškodníka mi přišla poněkud slabší na to, aby se pustil do takové akce, ale nakonec jsem přistoupila na to, že každý holt prožívá věci ve své subjektivní intenzitě :). Všech 5 linek pěkně završených, každá má svůj vlastní spád. A cliffhangery jsou tu naprosto neodložitelné :)

2 09.03.2023