reader.007 komentáře u knih

V dávných dobách, kdy plavuně teprve začínaly uhelnatět a u nás doma se pravidelně kupoval Dikobraz, jsem učinila nesmělý pokus Nepraktovy kresbičky vystřihovat a sbírat. No nezadařilo se, protože vtípky byly často po obou stranách a o nějaké kopírce nebo nedej bože skenování jsem si mohla nechat leda zdát, nicméně dnes jsem ráda, že jsem od toho nakonec upustila, neboť jsem se mimo jiných drbů v této knize dočetla, že to Jiří Winter dotáhl na 27.000 kousků a na to bych neměla fakt místo. Jeho fórky a ilustrace ale mám ráda dodnes.

4 01.07.2022

Nebýt těch ubohých Urbanových kresbiček, mohla mít kniha mnohem vyšší úroveň. Kouzlo nechtěného se projevilo ústy mnoha řečníků. U některých šlo jen o plácnutí pod vlivem stresu a vynucené nevyžádané pozornosti, u jiných je znát, že se řečník vysloveně vyžíval v nadutém žvanění.

4 11.10.2021

Neupírám kvalitu předchozím dílům a dvojici Augusta + Honzák budu vždycky ctít jako autorské duo, které dokázalo starověkou historii podat velice čtivým, většinou věcným a v případě Trojské války ve spolupráci s G. Filcíkem i velmi vtipným způsobem, jenže na konci téhle knihy to vypadá, jako by si najednou potřebovali vybít frustraci z dlouhodobého komunistického utlačování, případně se propůjčili k protiruské propagandě a tak v kapitole o konci války nechali Američany osvobozovat, zatímco Sověti do Prahy "jen dojeli" a podle jedné fotky a jejího popisu především na trakaři, nemluvě o všech těch jedovatých narážkách na budoucí "okupaci" a zištnost Sovětského svazu. Protože Američané by nás osvobodili nepochybně jen proto, aby si s českejma holkama mohli zaswingovat ale HLAVNĚ šířili MÍR v Evropě.
2* je tak moje maximum za slušnou část válečnou, ale za ty poválečné cancy nehodné autorů bych byla v pokušení dát i odpad.

4 09.04.2021

Ilustrace možná nestojí za moc, ale ta básnička je tak roztomile srandovní, že jsem ji uměla nazpaměť skoro okamžitě.

4 20.08.2020

Není to můj šálek čaje, takže nedám všech pět, ale četlo se to velmi pěkně (opravdu velice by mne zajímalo jak se liší nové vydání, protože já měla to štěstí přinatrefit na originál z roku 1921).
Příběh začíná krátce před Světovou válkou, provází hrdiny i čtenáře lety válečnými a šťastně se končí zhroucením monarchie a vznikem samostatného Československa. Kromě nenažranosti vojenského eráru také stírá u nás celkem hojně pěstovanou aureolu čestného, vlasteneckého a bezúplatného četnictva.

4 27.06.2020

Podle mne to není jedna z nejlepších verneovek, ale zdaleka nepatří ani k těm nejhorším. A za všechna ta mizerná filmová zpracování, ať už kreslená nebo hraná, si rozhodně zaslouží minimálně hvězdičku navíc.

4 26.07.2019

Na téhle přehledné a jednoduché učebnici vznikl můj (a řekla bych že celkem slušný) základ pro mou lingvistickou výbavu. Když vidím (a platím) učebnice svým dětem dnes, je mi blivno, jaký se ze školní výuky jazyků stal nechutný byznys na úkor znalostí. Navíc se mi všichni (vyučující) snaží vsugerovat, že učebnice, do které se nemusí psát, je cosi podřadného a tudíž k výuce nevhodného.

4 20.10.2018

Tohle je vlastně moje úplně první Christiovka. Nejdřív náhodně vyslechnutá jako rozhlasová hra, pak jsem zjistila, že ji máme v knihovně a skončilo to tím, že jsem "Agathy" sháněla jak divá a hltala jednu za druhou. Tahle není nejlepší, ale určitě je jedna z mých nejoblíbenějších.

4 14.12.2017

Je v ní i recept jak vařit vajíčka naměkko/natvrdo/nahniličko. Co lepšího můžete chtít :-)

První kapitoly se Astrid opravdu neskutečně vyvedly a dokázala prostě, ale přímo neuvěřitelně věrně vystihnout ten srdcervoucí pocit, když někoho, koho hluboce milujete, nenávratně ztratíte.
Pokračování se přesouvá do roviny dobrodružné knížky a je velmi dobře vypointováno a oceňuji i skvělou gradaci děje do závěrečného boje, kdy sice dojde k vítězství, ovšem není to takový ten pohádkový happyend, kdy všechno zlé je pryč, jako by nikdy neexistovalo, ale naopak zůstává hořkost ze ztráty přátel, kteří se konce nedočkali.
Nicméně úplný konec mne nadchnul ze všeho nejméně - skoro mi to připadá, jako kdyby zárukou dalšího spokojeného života mělo být jedině vědomí perfektního zdraví a kondice a blízkosti všech drahých a toho se některé děti, při nejlepší vůli, nadít nemůžou. Proto ubírám body.

4 06.07.2016

Kniha mého dětství. Nejen že patřila mezi mé oblíbené a mnohokrát ohmatané, ale také velmi věrně ilustrovala život vesnických dětí a za svou osobu navíc mohu říct, že přesně i tu míru vzájemné lásky a nenávisti jakou jsme k sobě pociťovali se starším bratrem.

4 17.04.2016

Nejsou to sice kompletní sebrané spisy, ale jako průřez Poeovou tvorbou je to skvělé, navíc velmi pěkně přeložené.

4 13.10.2015

Zřídka komentuji knihy které jsem nepřečetla od prvního do prvního písmenka, ale tato kniha je (dle absence komentářů soudě) tak neprávem opomíjena že mi to nedá: důvod proč číst Huga jsem už popsala u autora samotného a ať už se rozhodnete knihu číst celou nebo ji alespoň pečlivě prolistovat, myslím že nebudete zklamáni, protože síla některých pasáží dokáže uchvátit a nepustit stejně pevně jako chapadlo chobotnice hrdinu právě tohoto románu (mimochodem kapitola kde autor popisuje chobotnici je možná nedokonalá, měřeno z dnešního úhlu poznání, ale i tak je úžasná a jeden si zrovna říká, jak mohl považovat za nejděsivějšího tvora moře chudáka žraloka).
A abyste neřekli že jen tak prázdně tlachám, na závěr úryvek:

"Všichni tvorové vnikají do sebe navzájem. Hniloba, toť výživa. Děsné vyklízení zeměkoule. Člověk je masožravec a zároveň hrobař. Život náš zakládá se na smrti. Tak zní hrozný zákon. Jsme všichni hroby.
V soumračném našem světě tvoří osudná nutnost tohoto řádu netvory. Ptáte se: k čemu? Je tomu již jednou tak.
Je to vysvětlení? Je to odpověď na otázku? Ale proč pak nevládne jiný řád? A otázka stojí před námi znovu.
Žijme, budiž tomu jakkoliv.
Leč hleďme, aby smrt byla pro nás pokrokem. Směřujme k světům méně temným.
Následujme svědomí, jež nás tam vede.
Neboť nezapomínejme toho nikdy, lepší dá se nalézt pouze nejlepším."

Další vynikající kniha z pera paní Cooksonové a i když pro Skleněnou panenku budu mít vždycky slabost, protože právě díky ní (i když ne v knižní podobě) jsem se k této autorce dostala, Rok neviňátek i přes svůj nevelký rozsah ji zdatně předstihl. Děj je poutavý, postavy sympatické a ty, které sympatické nejsou, vám nebudou lhostejné, ať už ve vás budou budit odpor, nebo možná i soucit. Spousta pasáží je velmi moudrá a inspirující a mimo to si říkám, že je velké štěstí, že jsem nikdy nepotkala člověka jako je otec Ramshaw, protože jinak bych se snad k té katolické sektě přidala taky :-)

4 12.07.2015

Myslím že by neškodilo zařadit tuto knihu do povinné četby. Sice tím u některých jedinců získá punc otravného čtiva, ale je v ní obsaženo mnoho faktů z venkovského života, tak jak se odehrával v minulosti a pokud tomu děti nebudou rozumět, nevím o tom, že by se v první třídě řezaly jazyky, aby se nemohly na nepochopené zeptat. O tom snad četba a vzdělání (doufám) je.

4 12.01.2015

Na Štíplovou (netradičně) poetické až snové verše doplněné kouzelnými a technicky naprosto přesnými ilustracemi Mirko Hanáka. Celá knížka je jako přelud.

4 06.01.2015

Další pijavice se přisála na slávu jednoho z nejslavnějších cyklistů. Pro mne jakožto diváka Tour a sportu vůbec je větší ksindl ten, kdo sbírá ceny za pisálkování podobných svinstev, než ten, kdo si v cestě za vítězstvím raději mrší zdraví podpůrnými prostředky. A že to nedělají všichni? Ale prosím Vás...

Varování: tato kniha (a zvláště první příběh s Kolejáčkem) způsobila mé dceři ve věku zhruba 3 let těžkou závislost na čteném textu :-)) Zbytek příběhů, ve kterých hrají role hlavně zvířátka, už je slabší, ale i tak se capartům (i rodičům) líbí.

4 28.04.2014

Upravené vydání z roku 1992 je moje srdeční záležitost, několikrát zabavená za četbu pod lavicí a jistým způsobem i záminka k jedné čtyřce na vysvědčení (a z matematiky, kdo by to byl řekl, že? :-), nicméně kompletní vydání (a já mám to z roku 2009 z Knižního klubu) je pro mne největší literární zklamání mého života. Sorry, ale já se prostě nemůžu smířit s představou, že Jo pošle Tadeáše (Teddyho) do háje. Ne, že bych nebyla seznámena s tímto vývojem událostí již z filmové předlohy, nicméně kniha tomu nasazuje korunu tím příšerným svatouškováním.
"První pusu mamince" vzkřikne čerstvá novomanželka Meg... a takových míst je tam hromada. Možná, že to bylo poplatné době, ale to ještě neznamená, že se nad tím budu dojímat i já.

4 16.04.2014

Nadpoloviční hodnocení si tento komix rozhodně zaslouží, protože i přes svou dětskou naivitu, shrnuje dějiny poměrně věcně a poukazuje na fakt, že v každé zemi, režimu, víře a rase nejsou lidé jen hodní nebo vysloveně zlí.
Tolik k nestrannému a možná trochu optimistickému pohledu.

Na druhou stranu, nešlo mi při čtení nevzpomenout na jeden, asi tak 20 let starý, článek, který jsem kdysi našla ve Financial Times a kde autor velice důkladně srovnával postoje Dánska a Holandska za dob nacistické okupace. A z článku dost výrazně vyplývalo, že Holanďané se pod německým velením oproti Dánům mohli přímo přetrhnout, aby se svých židovských sousedů zbavili co nejrychleji. Těžko říct... Vždyť dnes už se nevěří ani dokumentům, které byly sepsány v roce 1946, tak jak můžeme po těch letech soudit mentalitu celého národa.

3 14.12.2024