Re@ding_9-wine
komentáře u knih

Tak tohle byla síla! :D Pořád zvažuji, jestli to někdo myslel vážně... Doporučuji číst a poslouchat (ano, kniha se prodává s CD!) pod vlivem omamných látek, jinak nemáte šanci to zvládnout... :D

Jedna (černá) hvězda za téma šoa (velmi "soft" verzi), druhá za zapracování motivu zakázané lesbické lásky na pozadí IIWW (vlastně mě asi kromě Hořkého moře nenapadá žádná jiná beletrie, která by tohle tematizovala).
Jinak za mě bohužel ne. Schematické postavy, schematický děj, těžko uvěřitelné emoce, popisy i prostředí. Zvláště pokud máte něco o šoa načteno, tahle kniha Vás ničím nepřekvapí, naopak...


Dala bych 5 hvězd, ale to bych musela kuchařku číst v originále. Překlad je totiž naprosto katastrofální (ale nechci se rozohňovat). Oceňuji výkladovou + praktickou část, dokonce jsem se i po 10 letech veg stravování dozvěděla nějaké novinky. :) Recepty naprosto super! Cokoli jsem dle kuchařky uvařila, mělo kladný ohlas. Mám hodně ráda asijskou, indickou a mexickou kuchyni, takže pro mě ideální. Nutno ale dodat, že si vždy vystačíte s pár základními ingrediencemi a nemusíte shánět věci záhadných názvů (a chutí) po všech možných čertech. Nikdy předtím jsem veg kuchařku nevlastnila, protože mi žádná nevyhovovala... Tuhle jsem dostala jako dárek a jsem za ni fakt vděčná! (A to jsem si nemyslela, že to kdy o jaké kuchařce řeknu... :D)


"Jediné opravdové znamení... znamení opravdové moci nad světem"...
Obrovská síla básnického výrazu. Ačkoliv objektivně vím, že by měl jít autorův život při hodnocení textu stranou, zde se neubráním... Když si představím okolnosti vzniku díla, naskakuje mi husí kůže. Ačkoli nejsem věřící (v křesťanském slova smyslu), i rovina duchovní zde pro mě má neuvěřitelnou hloubku. Jedna z nejsilnějších básní, jaké jsem kdy četla.


Nikdy předtím ani potom jsem u knihy nebrečela - toť nečekané naplnění aspektu emočního. Bohemistické srdce navíc zaplesalo nad formálním i obsahovým zpracováním. Srdcovka! A myslím, že momentálně (respektive od doby, kdy jsem knihu poprvé přečetla (2014)) moje nejoblíbenější kniha. Literární život se dělí na období "před" a "po" Zvuku.


Jeden z případů, kdy jsem mírná a odpouštím autorce (respektive vypravěči) věci typu "[přirovnání] jako Brno" (když jsme v Anglii), názvy kapitol ve španělštině (proč?), odkazy na nevydané (neřku-li nepřeložené) Fuksovy knih atd., a raději se soustředím na to, co ve mně kniha vyvolává, jaký z ní mám dojem. Celkem uvěřitelný. Cením si toho, že nezvolila téma pro začínající autory mnohdy lákavé – "popíšu, jak se cítím, určitě to všechny zajímá", ale místo toho navodila atmosféru 50. let 20. st. v severní Anglii, kdy skrze Irvinga sledujeme tehdejší konzervativní společnost, vztahy s rodinou, přáteli, sebou samým. Přečetla jsem knihu na jeden zátah, bavila mě – a to se často nestává.
