RemiBlack
komentáře u knih
Znamení Athény
Rick Riordan
2023/31
K Percymu Jacksonovi jsem se dostala trapně pozdě, ale teď si to rozhodně užívám. :) Znamení Athény byl další cool díl, i přestože jednotlivé knihy začínají být dost tlusté. Vážně je to čtivé. Doufám, že se letos pustím do pokračování!
Mýtus pokračuje aneb Skeeve vrací úder
Robert Asprin
2023/34
Co si budem, Další prima mýtus je ukázka brakové fanasy. Nicméně to je přesně ten důvod, proč tuhle sérii miluju. :D
Objevují se nám nové i staré známé postavy, Skeeve se zase dostane do maléru..., no prostě klasika. Celkově dobrá oddechovka.
Netěhotná
Jenni Hendriks
2023/24
Stejně jako u Zachraňte Steva, i tentokrát jsem do knihy šla s nízkými očekáváním, a pak se mi příběh fakt líbil. Je to odpočinkové, trochu nereálné, ale zároveň realistické na těch správných místech. Chatrné (ne)přátelství Veronicy s Bailey bylo vážně hezky zpracované, četlo se to krásně rychle, a celkově to naplnilo moje očekávání.
Příběh Arthura Truluva
Elizabeth Berg
2023/12
Na Příběh Arthura Truluva jsem se chystala opravdu dlouho, ale rozhodně mě nezklamal. Je to hezké vyprávění, místy smutné, jindy plné naděje. To "citlivý román" dost sedí, a hezky se to čte. Některé postavy mi občas neseděly, ale o to lidštěji působily.
Sedm manželů Evelyn Hugo
Taylor Jenkins Reid
2022/34
Knihu jsem dočetla už před pár dny, ale pořád si nejsem jistá, jestli mám dostatečný odstup, abych k ní s čistou hlavou napsala komentář. 'Seven Husbans of Evelyn Hugo' bylo totiž úplně mimo mou obvyklou čtecí bublinu.
Nedokážu vlastně ani říct, jestli se mi to líbilo nebo ne. Můžu zhodnotit leda tak linku Monique, a u té s klidným srdcem připouštím, že mě nezajímala skoro vůbec.
Ale příběh Evelyn? To bylo něco úplně jiného. Je to vesměs tragický příběh o ztrátě všech blízkých a o tom, kolik je člověk pro svoje sny schopný obětovat. Ale taky je to love story. A Evelyn je oběť, Evelyn je hvězda Hollywoodu, Evelyn je vypočítavá mrcha.
Evelyn je taky fiktivní herečka - ale pro mě kvůli tomu příběh nebyl o nic méně zajímavý - byl to prostě bulvár, a já jsem hltala každou novou informaci. Kdyby Evelyn Hugo existovala, tak mě její životopis taky bude zajímat, musím říct.
Ukončení linky Evelyn mě dostalo, jak ten její příběh pořád eskaloval. Ale ta 'reálná' část s Evelyn a Monique mě nějak neoslnila. Zvrat to byl nečekaný, ale možná jsem v té části byla už bezcitná mrcha taky. Chci tím říct, jednání Evelyn mi při *té záležitosti* nepřipadalo tak hrozné, jak ho vzala Monique.
Každopádně je to působivý příběh, a můžu říct, že docela stojí i za ten hype, co má.
Černý mustang
Karl May
2022/32
Ilustrace to má pěkné, příběh už je o trochu slabší. Jakože, pořád mě to bavilo, minimálně ta krádež zbraní hlavních hrdinů je zajímavý nápad.
Jenže, jak už to tak u Mayovek bývá, a jak to i níže spousta lidí zmiňuje, jde to moc snadno. OS a Vinnetou každého tajně vyslechnou, odhadnou jeho záměry až do třetího kolene, a chraň Bůh, aby jim něco nevyšlo. Teda je pravda, že to nevyjde na 100% (Úplně se mi v tomhle příběhu nelíbil závěr.), ale i tak jsou pánové dokonalejší než dokonalost sama. Ještě že je takhle máme rádi. ;)
Jo a taky musím ještě zmínit ten překlad nebo co to je. Jiří Bernard to nepřekládá, on 'volně vypráví'. Jak a proč se to stalo, to radši nehodlám ani zjišťovat. Každopádně je vidět, že ty knihy pořád překladatele střídaly - třeba Tetku Drollovou v každé knize od Maye berou trochu jinak. Jednou je to "Droll přišel", příště "Drollová přišel" a potřetí "Drollová přišla". Tak třeba to čtenáře aspoň udrží ve střehu. :D
Petrolejový princ
Karl May
2022/30
Zase jsme se potkali se spoustou slavných lovců (Sam Hawkens, Dick Stone a Will Parker; Hobble Frank a Tetička Drollová; a samozřejmě Old Shatterhand a Vinnetou), mimoto ale i se skupinou německých přistěhovalců. A tedy chvílemi před nimi ani Old Shatterhand neudržel svůj pověstný klid, kolik problémů zvládli nadělat (o dalších greenhornech nemluvě).
Je to pěkná Mayovka, i když na můj vkus se v ní už docela opakovaly zápletky - pořád někdo někoho osvobozoval. I tak se mi to líbilo, je to krásné, pohodové čtení mého dětství. :)
PS, doslova a do písmene souhlasím s komentářem TERRORDROME!
Edison
Vítězslav Nezval
2021/14
Přečteno vloni v rámci povinné četby, a i když jsem některé pasáže četla desetkrát, aby mi vážně došlo, co vlastně říkají, tak celkově se to dalo. Určitě jedna z těch lepších klasik, které jsem takhle do školy četla. Nezvalův styl mi sedl tady i u Manon Lescaut.
Tábor smůly
Jaroslav Foglar
2022/21
Je to soubor takových útržků, zážitků a historek z různých období. Spousta z nich je vtipná/nostalgická (hlavně příběhy z táborů), jiné mě zase tolik nezaujaly (třeba to Švýcarsko). Je fakt, že jsem to měla čekat, ale chyběl mi tam nějaký příběh a pár stabilních hlavních hrdinů. Foglarovek mám doma spoustu, tak jsem si říkala, že jako kratičkou knížku do čtenářské výzvy nějakou vyberu, a tahle vyhrála.
Lovci monster s.r.o.
Larry Correia
2022/10
Sice mi trvalo strašně dlouho ji přečíst (tyhle knížky bývají malinký A6 na dvě odpoledne, tato je jinej kalibr), ale byla to pecka. Postavy příjemné (nebo pěkný mrchy na těch správných místech), zápletka cool, hodně zbraní a dobrých historek. Člověk se navíc dobře odreaguje. Jen tak dál. :D
Poušť v plamenech
Alwyn Hamilton
2022/7
K téhle knize jsem se konečně dostala asi po čtyřech letech, co ji mám. Má zajímavý neobvyklý námět (YA western, pecka), postavy nejsou otravné (což z pohledu čtenáře staršího než hlavní hrdinové beru jako velké plus), celkově docela příjemné čtení, i když trochu průměrné čtivostí. Solidní 3,5*, zvlášť čtenářům tak kolem 15 doporučuju.
Smrt krásných srnců
Ota Pavel
2022/1
Přečteno v rámci maturitní četby. O válečnou literaturu se nezajímám, další osudy rodiny mi přišli poněkud nepravděpodobné (nákupy rybníka, králíků), většina povídek mi přišla smutná (ano, vím, že jsou realistické, ale obyčejně vyhledávám veselé příběhy). Za mě ne.
A těch ryb bylo nakonec už taky moc.
Supernova
Marissa Meyer
2020/25
Tahle knížka - vlastně celá série - je úžasná. Mám přečtených celkem dost knih a všichni tři Renegáti jsou jedni z mých all time favorite. Dobře se čtou, i když všechny díly mají kolem 500 stran; člověk tím příběhem vážně žije. Skvělé zakončení příběhu Novy a Adriana, ale i všech ostatních.
To je jedna z velkých předností knih Marissy Meyer, že její postavy (i ty vedlejší) jsou různé, ale všechny výborné. Baví mě její hrdinové (Oscar, Simon&Hugh, Max, Ruby...) i padouši (Leroy, Phobia, QB...).
A ten smysl pro detaily! Z prvního dílu, který jsem četla téměř hned potom, co vyšel, jsem si mimo jiné zapamatovala chlapce, kterého odmítli u zkoušek - měl schopnost ovládat origami. Tehdy jsem si říkala, že je to pěkný detail, a že je škoda, že tam o něm není víc. ;)
Jinými slovy, tenhle příběh o odvaze, přátelství, hrdinství a všem tom zmatku okolo je prostě bezkonkurenční. S klidným srdcem dávám 5*.
Máj
Karel Hynek Mácha
2020/3
Povinná četba, k maturitě dobrá, ke čtení moc ne.
Máj mě příliš nezaujal. Příběh je negativní od začátku do konce a reakce Jarmily byla přehnaná. Bylo by zajímavé rozvinout spíše Vilémovu minulost, popřípadě věnovat větší část souboru duchů. Dávám plus za to, že se to vážně rýmuje.
Solitaire
Alice Oseman
2019/44
Well, není to žádná lovestory, jak se píše na obálce. Ale k čemu mi ta informace je?
Přidávám se k ostatním, kteří jsou po přečtení prostě... zmatení. Co to poslední dobou je za trend, že hlavní hrdina si jede na úplně jiné vlně, někde hluboce v depresi? Mně to nepřijde cool. Kdyby to byl aspoň takový ten 'edukativní styl', kdy se problémy nějak řeší? Ale on si toho u Tori prostě nikdo ani nevšiml. Všichni byly docela mimo a celá Solitaire myšlenka... vlastně taky.
Jeden z mála, kdo to ještě bral reálně byl kupodivu Charlie - jeho linka by si zasloužila mnohem víc prostoru (já vím, Srdcerváči, ale tohle chce ještě něco jiného).
Mám z toho podobný pocit jako z knížky Nesvá (E. Lockhart). Kdy to čtení je fajn, kniha se čte rychle, občas vás něco pobaví nebo zaujme. Ale čím víc jste v tom, tím divnější ten příběh je. Jakože, špatně divný. "Na zdi byl pavouk, otočíte se, už tam není. Kde teda je?" typ divnosti. Ew.
Takže místy se to dalo. Ale celkově prostě ne. 2,5*
Saeculum
Ursula Poznanski
2019/32
Tak já nevím. Na jednu stranu, je to zajímavá knížka, mimo tu mou komfortní bublinu. Ale já mám tu bublinu docela ráda... ;)
Sice vím, co je to larp a tak podobně, ale nějak extra mě tahle knížka nezaujala. Některé postavy mi vůbec nesedly, ale jak říkám, změna žánru občas nezaškodí. :) Asi jen nejsem na tyhle duchařsko-"hororové" typy.
Nesvá
E. Lockhart (p)
2019/24
Moc mě bavil začátek. Jule byla tajemná, nová a nad věcí. Různé identity, převleky, prostě jako z filmu. Příběh je retrospektivní, takže postupně odhalujeme, jak se Jule dostala až sem.
Nejdřív se mi to fakt líbilo. Ale když začlo docházet k přehnané krádeži identit a vraždám, začlo to působit divně. Nepříjemně.
Jule prostě v příběhu nemá motiv a upřímně, nesouhlasím s tím, jak věci dělala. Je to až na motiv dobře napsaná postava. Já jsem si k ní ale nenašla cestu - bylo to cíleně, jakože je antihrdinka?
A jak mám hodnotit knihu, která je originálně pojatá (a teď nemyslím pana Ripleyho či co), zajímavě a čtivě psaná, s dobrými postavami atd., ale stejně se mi nelíbí? Byla to jízda, to jo. :)
Ale stejně jsem z toho nějak nesvá.
Koláčky a spiklenci
Theo Addair (p)
2023/4
Musím říct, že na druhé čtení se mi kniha líbila mnohem víc, než poprvé. Tehdy jsem čekala roztomily slaďák jako první díl (který se mi fakt líbil), ale teď jsem byla připravená, že bude o něco víc kruté reality. Asi jsem teď starší a dospělejší nebo co, ale fakt se mi ten příběh napodruhé líbil víc. Postavy opět skvělé, hlavně Magda je výborná. Doporučuji.
(2023/1, 2023/2, 2023/3
Vicious Lost Boys - Nikki St. Crowe, 4*)
2019/22
Já... nevím co napsat. Muffin a čaj je moje srdcovka. Hrozně jsem se těšila. Dva týdny jsem chodila otravovat do knihkupectví, "jestli už mají Koláčky". Četla jsem celý odpoledne, bolely mě oči a bolelo mě něco hluboko uvnitř. Omlouvám se, Theo, jestli zním nevděčně.
Protože jsem čekala něco tak jiného! Slaďoučkou (možná trochu naivně sladkou) oddechovku, která zahřeje u srdce. Řešení problémů, ale tak nějak s nadějí, jemně. Přesně to, o čem je začátek - pravidla, rozhovory, Teresa a moje přiblblý úsměvy.
Nechci říct, že mě tahle knížka nebaví, protože to není pravda. Ale prostě to bolelo. Víc, než na co jsem byla připravená a víc, než jsem chtěla. Stálo to za to, jistě. Kluci jsou perfektní. A vlastně jsem se našla ten pocit, že se všechno vyřeší a má to cenu. ;) Při čtení se ve mně něco rozbilo a já nevím, jestli to zapadlo zpátky na místo.
Revizor
Nikolaj Vasiljevič Gogol
2019/18
Nenadchne, neurazí. Děj snadno předvídatelný, ale na povinnou četbu se to hodí.
Boj o první místo
Jaroslav Foglar
2019/12
Přečteno v zájmu předsevzetí, že přečtu všechny knihy, co doma mám.
Hezká vzpomínka na Foglarovky. ;)
