reno rejns komentáře u knih
Přestože nejsem "detektivkový" typ, pár jsem jich už přečíst stihla, obvykle právě ty "bestsellerové". Nijak mě to neuchvátilo, styl psaní ničím nevybočoval (třeba taková Tana French, to je něco jiného). Hlavní hrdinka mi moc nesedla a vlastně mi celý příběh přišel trochu moc "expres" a povrchní, takže po prázdninách už si na ní ani nevzpomenu - neslaná, nemastná.
Jako kniha na pláž dobrý, ale už se mnou na lehátku byly i lepší : D
Po několika letech čteno podruhé. Nejsem fanoušek severské krimi, ale leccos jsem přečetla a toto nepovažuji za povedené. Povrchní, nic neříkající dialogy, místy snad až pitomé. Nic jako by nebylo vysvětleno do hloubky, o psychologii postav se snad ani nedá mluvit? Postup vyšetřování při zmizení nezletilého syna hlavní postavy je úplně na hlavu (pro mě jako laika). Joona řekne v celé knize snad pár vět :D Nijak blíž ho nepoznáme. Nedoporučila bych.
Kniha se mi líbila a byla příjemným zpestřením; mezi tím, co obvykle čtu. Docela mě překvapilo, jakým směrem se příběh ubíral, asi i proto mě tak bavil. Dlouhé popisy mi nevadily (nebo mi možná nepřišly nijak zvlášť dlouhé), myslím si, že u podobného žánru se dají očekávat. Naopak mi pomáhaly si různé scény lépe představit.
Není to můj šálek kávy. Plytká, povrchní, expres sonda do života otce dvojčat. Ke konci mě to už začalo vyloženě štvát. Čekala jsem oddychovku (nic víc) a ani to nesplnila.
Kniha mně osobně přinesla mnoho užitečného, zatím spíš ve smyslu nasměrování a inspirace - určitě ji nečtu naposledy. Obsahuje i praktická cvičení, která je možno vyzkoušet.
Pro všechny, kdo se zajímají o seberozvoj a duchovní rozvoj. Již mám v této oblasti něco načteno a tento titul za to určitě stojí. Mimochodem je čtivě napsaná.
Knihu jsem si četla na doporučení kamarádky a byla jsem více než mile překvapená, jak mi autorův styl psaní sedl. Pro mne velmi zajímavý příběh, přestože jsem již pár románů s obdobnou tématikou přečetla.
Co se týče dlouhých popisů či "nudných" a "zdlouhavých" pasáží - mně takové nepřijdou, naopak (!) díky tomu si dokážu např. život v kolonii mnohem lépe představit, více mne to vtáhne do děje. Nevadí mi ani to, že mne autor blíže seznámí s postavami, které pak zemřou - proč by taky mělo?
Těším se na další díly, určitě se kniha zařadila mezi ty, které mohu lidem s podobnými čtenářskými "chutěmi" doporučit.
Přečetla jsem Malé zázraky a Člověk Gabriel, obě knihy úžasné, krásný jazyk, styl vyprávění. V této knize autorku nepoznávám, neoslovil mě styl psaní, ani "historky" o strastech a radostech žití na venkově. Působí to na mě místy až neohrabaně a začátečnicky.
Autorku beru jako uznávaného a praxí prověřeného odborníka, který se velkou část svého života skutečně setkával a pracoval s lidmi na konci života (není to tedy teorie, ale opravdová praxe, z níž některé teoretické závěry vycházejí). Kniha byla neskutečně milým překvapením, protože navzdory titulu není nijak tragická, smutná (místy asi ano), těžká či bolavá. Vykoukla na mě v knihovně a sáhla jsem po ní, protože jsem se v krátké době vyrovnávala (a vyrovnávám) se smrtí dvou nesmírně milovaných lidí. Přednášky autorky mi přinesly útěchu, v jakou jsem ani nedoufala.
Pár povídek se dalo číst, ale za mě není dost dobrá na to, abych za ní utratila peníze... a už rozhodně není dost skvělá na to, abych pro ni dělala místo v knihovně. Nicméně je vidět, že pokud je na obalu jméno G.R.R. Martin, prodá se asi i prázdný obal ... (dostala jsem ji jako dárek a úplně mi vstávají vlasy hrůzou na hlavě, když si představím ty peníze vyhozený z okna...).
Nesrovnávat s Larsonem? Horko těžko, když autor navazuje na jeho dílo a dál rozvíjí jeho hlavní postavy v novém příběhu - takže to podle mě (nebo pro mě) není dost dobře možné.
Knihu jsem často odkládala a pro mě neměla tu potřebnou dynamiku, spád či jak to nazvat. Taky jsem se spoustu věcí na závěr nedozvěděla.
Kniha je opravdu jedna z mála, kterou může číst i člověk psychologií celkem nepolíbený, s chutí zkusit o sobě a ostatních přemýšlet jinak, poznat sám sebe a vědět jak na to.
Mám dojem, že z komentářů by se někomu mohlo zdát, že je to kniha spíš o výchově dětí, ale není tomu tak. Určitě stojí za přečtení i lidem, kteří sami děti nemají nebo s nimi pracují.
Jamie Olivera mám ráda, znám ho samozřejmě z jeho pořadů o vaření, kde všechno vypadalo úžasně. Bohužel se sháněním surovin už to tak úžasné není a po pravdě řečeno jsem kvůli tomu mohla vyzkoušet jen málo receptů - obvykle je třeba velké množství ingrediencí a mnoho z nich nemám šanci běžně koupit.
Za mě tedy názor: kvůli špatně dostupným, méně obvyklým surovinám není moc praktická.
Kniha mi pomohla s tvorbou preventivního programu. Obsahuje základní informace o kyberšikaně, ale zejména různé hry a techniky, které je možné použít při práci s dětmi. Jedna z mála odborných knih, které jsou prakticky zaměřené.
Knihu jsme četla již před několika měsíci, vím však jistě, že mě oslovila. Od autorky jsem zatím nic jiného nečetla, ale zmíněná kniha byla doslova nápor. Chvílemi jsem ji musela při čtení odložit. Vyprávění mne vtáhlo, cítila jsem skoro fyzicky naléhavost a neutěšenost situace, ve které se hrdinka nachází. Za mě 80%.
Knihu jsem si pořídila na dovolenou - detektivky nejsou můj žánr, ale autorčinu tvorbu jsem si po doporučení docela oblíbila, tudíž mi kniha stála za koupi.
No, po přečtení jsem z ní rozpačitá, vlastně pořádně nevím, co o ní napsat. I mně se líbilo, že se střídalo vyšetřování s vyprávěním toho, co se dělo před vraždou. V knize jsou ale také "paranormální" záležitosti (nemyslím tím teď ducha zavražděného) a to je zřejmě to, co mi tady moc neladilo. Jiné knihy mě oslovily rozhodně více a nebylo (u mě kupodivu) zapotřebí ničeho nadpřirozeného.
Takže na dovolenou fajn, ale víckrát už to asi neotevřu.
Oprava: Otevřela jsem ji znovu (2022) a moc se mi to líbilo. Dnes se mi to nezdá přehnané a dokážu dohlédnout hloubku a důležitost přátelství v určitém věku (přátelé jsou víc než rodina). Motiv vraha se mi také zdál slabý, ale leccos v životě se stane a člověk se málokdy dočká uspokojivého vysvětlení. Takže i toto dnes vnímám jinak.
Souhlasím s komentářem uživatelky Pišingr. Už dlouho mě lákalo něco si od autora přečíst, do knihy jsem se rychle začetla, ale dopadlo to u mě stejně - zůstala nedočtená. Doufám, že se k ní ještě vrátím a dočtu ji.
Hm, fakt ne. Jsem fanynkou Kinga už 15 let a tohle je to opravdu nejslabší, co jsem od něj četla... a nedočetla. Rozhodně nedoporučuji a jako zkušený "kingovec" vím, o čem mluvím. Jde o povídky a King má několik nesrovnatelně kvalitnějších, poutavějších a pestřejších sbírek.
Knihu jsme vyhrála v tombole. Souhlasím, že příběh má spád, čte se dobře, nejdřív jsem neměla v úmyslu číst další díl, ale to se nakonec změnilo. Škoda jen že zřejmě není.
Kniha mne příliš nezaujala, překlad jmen do češtiny mi dost vadil, stylisticky se mi tam něco takového opravdu nehodí.
Knihu jsem koupila ve výprodeji, jde o velmi jednoduché a poměrně rychlé recepty na lehká jídla. Rozhodně to není kniha pouze pro dietáře.