Riccia komentáře u knih

Tahle knížka se snad vůbec nedá hodnotit. Téma je šílené - to snad skutečně ani nemůže být pravda, že se tohle děje. Na druhou stranu zpracování je skvělé. Jak něco takového zvládnout předložit čtenáři, aby to vůbec dočetl, to je opravdu pekelně těžká výzva a autorka to zvládla skvěle - smekám před ní. Podruhé tuto knihu rozhodně číst nebudu a nic podobného už také potkat nechci, ale uznávám, že "rozšířila moje obzory". Otázka ale je, jestli o takovéhle rozšíření člověk vůbec stojí.

4 18.07.2021

Opět čtivá pohodovka, jen jsem se v jejích kličkách už ztrácela víc, než obvykle. Co mne překvapilo nejvíc bylo, že mi nakonec bylo úplně jedno, kdo byl vlastně kdo a proč se vraždí, naprosto mi stačila společnost starého dobrého vyšetřovacího "týmu" :-)

4 17.06.2021

Tak nějak nevím. Každopádně tolik dní jako tuhle, jsem už dlouho žádnou jinou knihu nečetla. Některé kapitoly byly docela fajn, ale u některých už jsem se skutečně těšila, až skončí. Každopádně k něčemu to dobré bylo, vážím si víc toho, že žiji v Čechách :-)

2 15.04.2021

Příjemné čtení na tři večery.

1 20.03.2021

Myslím, že vše už tu bylo řečeno - nejlépe to za mne shrnul/a čtenář/-ka SSTknihy. A protože i já už mám nejspíš na "vondruškoviny" vypěstovanou závislost, tak jsem si opět užívala klidu (i přes spoustu mrtvol), pohody (i přes stálé hádky rytířů), laskavé moudrosti (nejen Oldřicha z Chlumu, ale i častého hříšníka Oty a dalších postav) a krás severočeské přírody. A přestože jsem se ke konci už v těch zrzkách malinko ztrácela, vůbec mi to nevadilo. Na poslední stránce jsem se přeci jen zorientovala a pokud bych ještě měla nějaké nejasnosti, můžu si to přečíst ještě jednou :-)

5 11.03.2021

Ještě klika, že jsem v oboru biologie člověka a medicíny celkem poučená osoba a rozuměla jsem (alespoň z větší části) odborným pojmům, které na mě každou chvíli mrkaly z textu. Neřekla bych však, že by mne v tom textu nějak zvlášť těšily. Občas mi přišlo, že tato knížka je jakousi snahou o zkopírování autorčiny sestry v psaní zážitkových memoárů (Vejce a já Betty MacDonaldové), ale nějak chybělo to množství zážitků, které by stálo za to sdělit, a proto vznikla jakási nastavovaná kaše. Kapitolky věnované těhotenství a závěrečnému lékařskému sletu jsem dočetla jen se sebezapřením. Některé kapitoly byly milé a laskavé a četly se pěkně, u některých dalších jsem si občas říkala, že jejich čtení je skoro ztráta času. No, dala jsem to, ale nadšení se nekonalo a zcela jistě knížku předám dál...

2 02.03.2021

Pohodová milá knížka :-) V současné době ideální společník .

1 04.02.2021

Příjemné procházky starou Anglií ve společnosti geniálního detektiva a jeho věrného obdivovatele Watsona.

3 30.01.2021

Poslední knížka letošní výzvy. Celý rok jsem se tohohle tématu bála. Nejsem přítel válečných knih - knihy o holocaustu nejenže vyhledávám, ale přímo programově se jim vyhýbám. Úplně mi stačila návštěva Terezína kdysi dávno a pár knih povinné četby na škole. Říkala jsem si, že tohle téma neporazím. Nakonec jsem se rozhodla, že se nevzdám. Dlouho jsem hledala něco "snesitelného" a našla. Knížka se četla sama. Těžko je možné napsat, že je moc pěkná, když popisuje takové hrůzy. Celou dobu jsem se sama sebe ptala, jak vůbec se mohlo dít, to, co se dělo. Jak je možné, že to Hitlerovi všichni tak žrali, že dokázali dělat ve jménu jeho pravd taková zvěrstva. Jsem ráda, že mám tu knihu za sebou, ale také jsem ráda, že jsem ji potkala. Byla to strašná doba.

5 19.12.2020

Mi-LADA už prakticky všechno podstatné napsala. Já přidám jen tolik, že ve druhé půlce, jako by už autorka ztratila počáteční trému, se objevují i mile vtipné pasáže. Kromě pohody si tak užijete i humorných chvilek :-)

09.12.2020

Další velice zajímavá kniha, na kterou jsem narazila díky čtenářské výzvě. Když jsem si začátkem roku pročítala, kdo jsou držitelé ceny E. A. Poa, zůstalo mi jméno Daphne Du Maurier v hlavě mezi několika jmény, které jsem znala. A když jsem pak v práci na poličce, kam dáváme knihy, které se vydávají na cestu potkat nového čtenáře, zahlédla hřbet s tímto jménem, vzala jsem si ji sebou. Nyní na ní došlo. Přiznávám, že ze začátku to šlo hodně ztuha. Pár stran po začátku na mne vybaflo množství cizích jmen. Podrobný a rozsáhlý rodokmen snad třetiny Cornwallu - manžel/-ka, milenec/nka, sestřenice, sestra/bratr a další - to vše v cizokrajném provedení, mi bral chuť. Ale nehodlala jsem se vzdát bez boje. Konec roku za dveřmi a knihovny zavřené. A tak přišel k ruce papír a všichni ti Champernounové a Cardinghamové se nastěhovali do jednoho provázaného pavouka. Dalších x stránek jsem potom fungovala s tímto tahákem coby záložkou a najednou se to zlomilo a šlo to ráz na ráz. Na tahák už nebyl čas. Příběh nabral na tempu a já jsem si připadala jako divák, který s otevřenou pusou sleduje, jak dění fiští do finále. Od poloviny knihy jsem si lámala hlavu, jak tohle může skončit, ale nevymyslela jsem to. Autorka ano a bylo to hodně zajímavé. Jsem moc ráda, že jsem ze začátku vydržela a ostatním můžu tuhle jízdu jen a jen doporučit.

7 02.12.2020

Další milé setkání s kapitánem Exnerem :-) Docela by mne zajímalo, jak vypadá filmové zpracování této "Erbenovky". U Pastviny zmizelých jsem zjistila, že ji ještě nikdo nezfilmoval, ale tady to bude asi jinak.

Příjemně nekrvavá a příjemně čtivá detektivka s naprosto pohodovou atmosférou, kde sice jde o vyřešení zločinu, ale tak nějak mimochodem. Spíš je člověk na milé letní dovolené :-)

9 07.11.2020

Co si přečíst do výzvy, jsem si u tématu dánského autora nechala poradit od žebříčku a dobře jsem udělala. Násilné činy byly na mne sice až trochu moc násilné, ale příběh to vyvážil velice promyšlenými kličkami děje a velkou napínavostí. Dlouho se mi nestalo, abych litovala, že neumím rychleji číst, abych se už dozvěděla, jak to dopadne. Ještě klika, že jsou rodinní příslušníci již schopní nahradit mne u vaření večeře :-)

10 04.11.2020

Pro dnešního čtenáře možná až moc přeslazené, ale když si odmyslím pár těch přeněžnělých říkánek, které patří o sto let zpátky do doby, kdy se matinkám vykalo, tak najdu i mnoho pěkných, vtipných, veselých a nadčasových básniček, které jsou i pro dnešní děti naprosto úžasné. Stejně tak mne zaujala fantazie autora obzvlášť v první pohádce O javorovém špalíčku. Prostě velká část obsahu udělá radost i dnes a možná že nejen malým dětem, ale i jejich rodičům, či prarodičům :-) Co ale skutečně stojí za velkou pochvalu jsou nádherné ilustrace Jolany Lyskové-Petržílkové :-)

30.10.2020

I já jsem kdysi nasákla kouzlem vody, když mě řeka nosila na svém hřbetu. Sázavu mám prakticky stále na dohled a často si s ní alespoň ze břehu chodím popovídat. Čtení téhle útlé a rozměry nevelké knížky mne zatáhlo zpátky do dob, kdy mi bylo ještě -náct a krátce -cet, kdy jsem také naslouchala "... brebentění řeky mezi kameny a jejímu mlaskání v křovinách...". Pan Šmíd má dar nechat řeku ožít a radosti i strasti vodáka představit ve velice pohodovém, vtipném a poutavém balení. Každý kdo někdy na vodě byl, si musí tuhle knížečku užít - a kdo na ní nebyl, tak možná zalituje, že ho to minulo :-) Ahóóój :-)

9 28.10.2020

Přebírání krabic na půdě vykouzlilo tuhle knížku, kterou jsme s dětmi rádi četli.
Hádaví skřítci Vítek a Bonifác, stejně jako lišky Eliška a Pampeliška nebo mnohé další postavičky, jsou prostě nezapomenutelní :-)
Dnes v pokročilejším věku mne ale okouzlily i jiné básničky. Třeba Srpnová, nebo Večer...

2 27.10.2020

Další povedená knížka od paní Körnerové a opět to byla radost číst. Už se těším na druhý díl série.

5 03.08.2020

Tuto knížku dostala moje teta pod vánoční stromeček v roce 1941. Kdysi dávno jí věnovala mně a já s ní mám spojené příjemné chvíle z dětství. Teď mi při úklidu půdy opět padla do ruky, a tak jsem neodolala si na své dětství trošku zavzpomínat. Už příběhy samozřejmě vidím jinýma očima - už je nevnímám z pohledu dítěte, ale naopak rodiče, a tak mi ty vyprávěnky o čistých dětských duších a jejich trampotách i radostech přišly ještě dojemnější než tehdy. Krásný melancholický výlet do dob, kdy se mamince říkalo "drahá matinko" :-)

15.05.2020

Báječné - a ne za trest :-) Tuto knížku jsem hltala ve svých -nácti, pak znovu s mými dětmi a teď jsem ji objevila mezi starými poklady a s chutí jsem si ji zopakovala :-)

5 05.04.2020