Riccia komentáře u knih
Poutavý a napínavý příběh, který velice poctivě a mnohovrstevnatě ukazuje náročnou práci kriminalistů. Jen pořád těžko chápu, že slovenští kriminalisté tolik holdují alkoholu a to i během služby a pomalu "s jednou rukou na volantu" :-)
Zajímavý a napínavý příběh. Jen si tak říkám, s jakým promile alkoholu v krvi se ta jejich mordparta průběžně prohání po silnicích. A nezdá se, že by měli abstinujícího šoféra...
Docela příjemná kniha o tom, že život není jen věčný karneval, ale přesto stojí za to jít dál, protože nikdy člověk netuší, "co přinese příští příliv"...
Tak nevím, asi to tak úplně nechápu. Je to na mě nejspíš příliš složité (pozor spojler): chlapa hned chce, hned zase nechce, pak zase chce, ale ne tohohle, pak naopak chce právě toho. Mezi tím pár symbolů a mrtvá matka, hřbitov a spousta hotelů a manžel, se kterým to není tak úplně, jak to nejdřív vypadá. Možná je madam jen citově a hormonálně ne zcela vyvážená, nebo jsem možná ke správnému pochopení tohoto díla ještě správně nedozrála :-)
Knihu si pamatuji ze svých školních let a nyní, když jsem ji objevila při přebírání knihovny, jsem si jí přečetla znovu. Já bych v knížce propagandu nehledala. Vidím v knížce až nečekaně poeticky vyprávěný válečný příběh, který se klidně mohl stát. Válka byla strašlivá a způsobila spoustu bolesti. Myslím, že Valentin Katajev, sám kdysi voják, byl právem hrdý na sovětské vojáky, kteří dokázali agresora vyhnat ze své vlasti a s obrovskými ztrátami přispěli k ukončení 2. svět. války. Mám dojem, že v dnešní době už je takovéhle "vlastenectví" považováno za přežitek, ale v jejich době to bylo určitě jinak. Za mě velice lidsky napsaný válečný příběh.
Moje v pořadí třetí "dánovka". Pěkné svižné čtení, jen jsem si chvíli nebyla jistá, na které straně zákona se vlastně některá policejní postava pohybuje. Ale závěr byl zcela jasný :-)
Tenhle příběh jsem si opět užila. I když ve finále jsem opět chvilku malinko tápala v jednotlivých postavách a jejich vkladu do děje, ale nakonec jsem to ustála se ctí :-) Příběh byl uvěřitelný, pěkně promyšlený a propracovaný, těžko se mi od něj odcházelo. Nerozumím předchozím dvěma komentářům. Série Hříšní lidé Království českého snad ještě nekončí - 1. 8. 2024 vyjde další díl Nevěsta Kristova. Takže se můžeme těšit, nový příběh Oldřicha z Chlumu, jeho panoše Oty, Diviše a dalších už je na cestě...
Nedávno jsem četla knihu Okouzlená šamanka a dozvěděla se, že patří do série Rodinný klan Donovanových, z níž už jsem před delším časem ozkoušela Mága z Monterey. I když jsem zjistila, že beru sérii vlastně od konce, rozhodla jsem se znovu si Mága osvěžit a stálo to za to :-) Velice příjemné čtení, zajímavá zápletka, prostě sympatický společník na několik předjarních večerů, kterého mohu jen doporučit. (A pro mě bonus navíc: již jednou přečtená kniha ze série - tj. splněný bod č. 11 z letošní výzvy. )
I já si během této pohádky pro dospělé pěkně odpočinula. Občas to bylo sice na mou toleranci malinko příliš "nadpozemské", ale většina se "mezi mantinely" vešla. Asi se v knihovně poohlédnu po předchozích dílech.
No, start byl docela zajímavý, vydrželo to do poloviny, pak se autor pokusil o "celosvětový dopad" a chvíli těkal po kontinentech, pro zvýšení dramatičnosti k suchu ještě přidal zemětřesení a následně mi přišlo, že už nevěděl, "co s tím". Závěru a vysvětlení jsem moc nerozuměla, ale co je důležité, podařilo se napárovat potenciálně perspektivní jedince, takže život bude zachráněn :-) Ne vážně, přes ty všechny "zápory", má kniha i své klady. Je velice inspirativní pro fantazii - ta knížka ve mě zanechala velice plasticky a barevně vyvedenou krajinu, která mě přitahuje i děsí...
Dohledáno kvůli výzvě, ale rozhodně toho nelituji :-) Úžasný film a skvělá kniha, ze které film přímo dýchal. Každou chvíli jsem se přistihla, že čtu, ale přitom v hlavě slyším, jak to znělo ve filmu. Díky knížce jsem některé scény ještě lépe pochopila :-)
Udělala jsem tu chybu, že jsem si tuhle knihu střihla po Lesu v domě. Po tamtom zoufalství tahle detektivka, jejíž čtvrtá pětina byla pro mě slzavým údolím. Takže žádná oddychovka. Jinak ale z mého pohledu skvělé, promyšlené a napínavé čtení. Jen kromě té "komplikace se Škodovkou", o které se zmiňoval/-a v předchozím komentáři hanzmb, mi nejde na rozum ještě jedna věc. Jak taková bravurní kriminalistka s tak excelentní intuicí může vyrazit na akci naprosto nevybavená a při takovém vývoji situace, jaký nastal, se chovat tak nedovtipně až laicky. Co se dá dělat. Nic. ještě štěstí, že si Laura vychovala zdatnou nástupkyni :-)
Za mě skvělé čtení. Tenhle příběh patří k těm, které se mi z této "Oldřichovské" série líbily nejvíc. Oldřich byl jako vždy skvělý, Ota se tentokrát obešel bez sklepnic a že tam bylo malinko víc nadpřirozena, než je v realitě běžné, to mi zase nijak zvlášť nepřekáželo. Kdo ví, jak to vlastně "mezi nebem a zemí" přesně funguje :-)
V životě jsem nečetla tak depresivní knihu. Mockrát jsem jí chtěla vzdát a odložit, ale vždycky jsem se k ní musela vrátit a pokračovat, i když četba byla pořád těžší. Kniha je psána v "ich formě", jako výpověď děvčátka, které se dějí hodně zlé věci. Má to určitě svůj cíl a své výhody, jen mi úplně neseděly ty hodně "dospělé" a promyšlené důvody jednání u malého šestiletého dítěte. Proto dávám bodík dolů. Na rozdíl od dalších čtenářů, které v komentářích pode mnou mrzelo, že ani na konci nebyla jiskřička optimismu a naděje, tak já bych naopak řekla, že ta jiskřička naděje tam přeci jen byla. Jít s pravdou ven a začít situaci nějak řešit sice Cácoru nepřiměl Jakub, ale dokázala to situace malé sestry. Řešení bylo sice hodně dramatické, ale "vřed se otevřel" a třeba alespoň ta akce, kterou kniha končí, mohla nastartovat pozitivní změny.
Nalezeno mezi vyřazenými knihami v naší městské knihovně a po přečtení zařazeno do mého domácího "zlatého knižního fondu" :-) Vřele doporučuji pro klidné a pohodové večery a podvečery.
Myslím, že líp, než předchozí Lamanai bych to nenapsala - až na ten závěr. Já nechám body všechny :-)
Malá knížka - velké puzzle. Každá kapitolka je jako jeden dílek a ještě navíc osvícený z jiného úhlu a jinou intenzitou, tak jak měsíc postupuje svým cyklem. Chvíli se ztrácíte v množství postav, ale pak se najednou začne objevovat obraz, který vás chvíli vede k jednomu dojmu, ale s další kostičkou je všechno zase trochu jinak. Až s tím posledním kouskem je obraz úplný. Za mě úžasně propracovaný a promyšlený příběh.
Bylo to super jako vždycky - královský prokurátor se svými pomocníky opět každou nepravost a záhadu, které mu přišly pod ruku, bravurně vyřešil, každému pomohl a to všechno s elegancí sobě vlastní :-) Jak já se ráda do téhle pohody vracím. Od knížky se příliš nedalo odcházet, všechno pěkně navazovalo a bylo to i docela uvěřitelné (až na osud pana Zdeňka - tam na mě bylo těch náhod až příliš, ale to panu Vondruškovi mile ráda prominu).