Rita55
komentáře u knih
Naslouchač
Petra Stehlíková
Moc se mi to líbilo, něco tak propracovaného bych v české fantasy nečekala - napínavé, tajemné, některé pasáže k zamyšlení, další milé nebo úsměvné - celkově hodně čtivé.
Je super, že žádná ze stran není jen kladná nebo záporná a mají svá tajemství a to samé platí o jednotlivých postavách (což se ještě více ukáže v druhém díle).
Oceňuji začlenění hrůzostrašných událostí u Cholat Sjachyl do příběhu, protože o Djatlovově expedici jsem věděla už před tím a vždycky to u mne dokázalo vyvolat husí kůži... proto při čtení Naslouchače jela moje představivost na plný výkon :-)
Doufám, že třetí díl bude brzy, protože jsem vážně napjatá.
Dva proti Říši
Jiří Šulc
Posloucháno jako audiokniha. Líbilo se mi, jak byly vykresleny jednotlivé postavy - jejich jednání na základě osobních motivací. A člověk se neubrání znepokojivému přemýšlení o tom, jakým způsobem by jednal on v podobných situacích... Protože všichni víme, jaké následky atentát měl, konec knihy bylo tíživé doposlouchat, ale literárně to bylo zpracované skvěle.
Sůl moře
Ruta Sepetys
Posloucháno jako audiokniha - skvěle namluveno, hlasy perfektně odpovídaly charakterům a určitě to umocnilo silný zážitek - doporučuji.
Šikmý kostel
Karin Lednická
Sice tenhle typ knížek není úplně můj šálek čaje, ale četlo se to dobře, oceňuji především, že jsem se dozvěděla něco o kraji, o kterém jsem doteď nic nevěděla. Aspoň už je mi jasné, proč by Nohavica trhal květy zrovna u Larischů na zahradě a kterouže to hraniční závoru pro tramvaj by zvedalo slunce :-) Takže 3,5 hvězdičky :-)
Faja
Petra Stehlíková
Ano, taky jsem litovala, že čtu tak rychle, ale nemohla jsem se odtrhnout :-) Těch tajemství se v druhém díle objevilo požehnaně, takže jsem napnutá jak kšandy :-D
Jen doufám, že už se k čirému, šedému, černému a modrému neobjeví žádný nový druh sklenitu s dalšími úžasnými vlastnostmi...
Hradba západu
Juraj Červenák
Kdyby se mi to nelíbilo, nedočetla bych všech pět dílů :-) Také tentokrát jsem se na každé otevření knihy těšila. Jen zjišťuji, že asi moc nemusím knihy o obléhání, kdy je děj přišpendlený na jedno místo a postavy mají na výběr pouze špatné nebo ještě horší řešení situace. (Nedávno jsem dočetla knihu Řád - zase Turci, jen o sto let dříve - musím ale konstatovat, že pan Červenák si s tím aspoň poradil mnohem mnohem lépe než Willocks - možná to bylo i tím, že Malta byla obléhána víc jak tři dloooouhéééé měsíce :)
1984
George Orwell (p)
Po mnoha a mnoha letech jsem konečně dohnala resty "povinné školní četby". Nebudu předstírat, že mne kniha bavila... nebavila. Nudila jsem se už od chvíle, kdy jsem v první třetině pochopila, že se žádné akce nedočkám a kolikrát měla problém udržet oči otevřené a mysl soustředěnou, protože se pořád vše opakovalo. Dvě hvězdičky dávám jen za to poselství lidstvu...
Tetovaný
Peter V. Brett
Četlo se to velmi dobře, zajímavě vymyšlený svět ohrožovaný krvelačnými Jadrnci (o kterých se zřejmě budeme dozvídat postupně, co jsou vlastně zač), sympatické hlavní postavy, které mají ale i své temnější stránky, tajemství či slabosti, děj má spád a ani v klidnějších pasážích se čtenář nenudí, na rozjezd série super... Doufám jen, že dál příběhu nedojde dech, a naopak bude s každou knihou lepší.
Růže bílá, černý les
Eoin Dempsey
Jak byl začátek knihy podrobný, tak byl konec uspěchaný a celé takové "ploché" bez nějakých dějových zvratů. Zajímavý námět, slabší zpracování, ale aspoň jsem se dozvěděla o existenci skupiny Bílá růže. Posloucháno jako audio - OK, ale upřednostnila bych, aby mužské postavy namluvili muži...
Labyrint
Kate Mosse
Někdy méně je více a myslím si, že to platí i v případě Labyrintu... Dva příběhy v jedné knize děj rozmělní, takže když už se konečně člověk začte do jednoho, tak najednou je vyhozen zase někam úplně jinam. Cizí výrazy mi nenavodily dobu ani atmosféru, jen mne rozčilovaly. Stejně tak mi bohužel vadila spousta nejasností a v podstatě nudných postav.
Nohy z jílu
Terry Pratchett
„Co vám vždycky říkám?“, řekl Elánius.
„Myslíte‚ to, že je někdo členem nějaké etnické menšiny ještě neznamená, že to nemůže být mazaný odporný lump‘?“, zeptal se Karotka.
„No kdy jsem řekl tohle?“
„Minulý týden, pane. Potom, co jsme tady měli návštěvu ze společnosti pro rovná práva.“
Bledý jezdec
Bernard Cornwell
Uhtred se ocitá v situacích, kdy pro něj není lehké se rozhodnout a osud se s ním rozhodně nemazlí. V tomto díle má největší příležitost poznat Alfréda ve všech jeho podobách – jako krále, jako křesťana, otce a manžela, jako člověka – v době vítězství i proher. A i když se ti dva vlastně vzájemně nemají rádi, jejich spojenectví je pro oba výhodné, a tak se spolu octnou v bitvě u Ethandunu proti Dánům, kde jde o samotnou existenci Anglie. Bavila mne hodně část z bažin, kdy Uhtred prokázal vynalézavost, lstivost, drzou odvahu i čirou statečnost. Pořád je to sice namyšlený fracek bez pokory – tedy na ránu , ale začíná se formovat jeho osobnost. V případě série Last Kingdom jsem ráda, že jsem nejdřív viděla seriál. Teď poslouchám jako audioknihy a rozhodně si i k poslechu opatřete mapku!
Geniální přítelkyně
Elena Ferrante
Přečetla jsem, ale v dalších dílech pokračovat nebudu - příběh veskrze žádný a u postav je mi tak nějak jedno, co s nimi bude dál. Navíc se dá tušit, že se nic převratného stejně nestane, že se i v dalších knihách budeme pořád točit dokolečka a "pitvat" menší či větší křivdy, pomluvy, hádky a řešit, kdo se dřív vdal a kdo si mohl dovolit koupit dražší auto, byt, hadříky a proč, jestli na to vzal šmelinou nebo lichvářstvím...
Ze života fotografa
Petr Jan Juračka
Mám ráda Petrovy fotografie a videa, na kurzu jsem se s ním osobně setkala, takže jsem věděla, do čeho koupí knihy jdu :-) A knížka nezklamala (baví i mojí mamku, která ji čte právě teď). Navíc si můžu, při každém stoupání na horu s batohem obsahujícím těžkou fototechniku a nebo ve čtyři ráno, když se nutím vylézt z teplého spacáku do zimy, říkat: "Dělej, tenhle kopeček zdaleka není K2 ani Kilimandžáro a není ani pod nulou!" :-) A hlavně musím dát přečíst kapitolu od Petrovy manželky mému cestovatelskému parťákovi (nefotografovi), aby věděl, že ani on v tom není sám :-D
Vyděděnci
John Flanagan
Dílo pana Flanagana jsem zatím neznala. Bratrstvo jsem začala číst spíš ze "studijních důvodů" (jestli by se v knize nenašel námět na etapovou hru na dětský tábor) a už jsem shltla tři díly a rozhodně se chystám dočíst celou sérii :-) Nejenže jako námět na etapovku by to vydalo ne na jeden, ale na několik táborů, navíc mě to hodně bavilo. Ano, děj je předvídatelný, a svět je tu rozdělen na černou a bílou, ale je to přeci jen literatura pro mládež, tak proč ne... je vtipná, dobrodružná a plná "správňáckého chování" party šestnáctiletých kluků, kteří umí být zodpovědní, umí se o sebe postarat - takže velice dobrý příklad pro čtenáře. Až si budu chtít duševně odpočinout a trochu vystoupit z reality dospěláckého světa, nejspíš se pustím i do Hraničářova učně :-)
Saturnin
Zdeněk Jirotka
Knihu mám ráda, ale televizní zpracování se opravdu povedlo... Výběr herců naprosto dokonalý a suchý humor doktora Vlacha v podání pana Lasici nemá chybu :-)
Noční klub. Díl první
Jiří Kulhánek
Noční klub jsou podle mne nejpovedenější knížky pana Kulhánka. Je tam všechno, je to čtivé, zábavné, dojímavé, napínavé...
Trosečníci z Vlaštovky
Arthur Ransome
Byla to kdysi moje úplně první Ransomovka a úplně mne nadchla, plavení na plachetnicích, dobrodružné putování na vrcholek, táboření bez dospělých, vlastní ostrov, papoušci, tajné zprávy... no prostě dětské dobrodružství, které by chtěl zažít asi skoro každý. Pak jsem samozřejmě shltala i ostatní knížky a moje úplně nejoblíbenější postava byla Nancy :-)
Terror
Dan Simmons
Krom knihy jsem viděla i seriál, který ovšem zdaleka není tak "mrazivý". Navíc jsem se nemohla přenést přes herecké obsazení a pojetí Johna Franklina, které bylo v rozporu s jeho skutečnou fyzickou podobou a dle všeho i povahou...
Ale kniha stojí ze přečtení. Délka mi nevadila. Postupné strádání a odumírání posádky sužované nemocemi, vyčerpáním, tmou a mrazem, to je ovšem depresivní. A ani za nic bych se dobrovolně k podobné výpravě nepřihlásila :-) Takže na otázku, co člověka žene do takovýchle akcí, jsem ani tady nenašla odpověď. U řadového námořníka si to lze vysvětlit neinformovaností, ale co ti, kteří moc dobře ví, jak chutnají vlastní boty?
Vládci strachu
Jiří Kulhánek
Je to první "Kulhánek", kterého jsem přečetla a dostal mě :-) Nevím, čím to je...