robin9739
komentáře u knih
Propast
Donny Cates
Toto dílo nabízí spoustu překvapení a nečekaných událostí. Pro mnoho z nás se buď Eddie stane ještě větším nezmarem nebo ho díky tomuto komiksu lépe poznáme a více si ho oblíbíme. Já jsem se opět přesvědčil, že dnešní autoři mají radši komornější depresivnější díla, ve kterých se snaží přiblížit hlavní protagonisty a ukázat čtenářům, že jsou to také jen lidé a lidé dělají chyby a Brock jich udělal spoustu.
Přečíst si tento komiks určitě nebyla chyba. Právě naopak není to sice dokonalý komiks, ale je jiný, a to mě na něm bavilo. Je jiný tak jak je jiný Venom bez Brocka a Brock bez Venoma. Osobně vidím v tomto díle velkou chuť autora ukázat, že komiks jako medium je velmi vše komplexní a Venom – Propast tuto vše komplexnost dokazuje.
Nářek čarodějnice
Bartosz Sztybor
Řekl bych, že se jedná se o dobrý příběh, který není ani černý ani bílý, je šedý, je pochmurný a hodně deprimující. Kresba je velmi osobitá a dle mě ne moc líbivá. Tudíž to hodnotím jako průměrný díl z této komiksové série o řezníkovi z Blavikenu .
Batman, který se směje
Scott Snyder
Komiks krásně ukazuje, jak život a životní rozhodnutí dokáží změnit samotnou podstatu každého z nás i samotného Batmana. Nový nepřátelé jsou výjimeční, a přitom v jádru stejní, akorát se každý kvůli svým problémům a zážitkům, i malým rozhodnutím vydal po jiné cestě. Někdo po cestě šílenství, někdo po cestě konečného zúčtování.
Batman je číslo jedna mezi komiksovými hrdiny. Batman dokáže i přes své stáří stále zaujmout a překvapit, a to díky takovým lidem jako je Scott Snyder. Jeho sláva trvá už desítky let a další desítky bude určitě trvat.
Já ho určitě neopustím .
Pán hor
Kristýna Sněgoňová
Pán hor nepatří mezi nejlepší díly série, ale určitě mě nezklamal! Příběhově jsme se opět posunuli o kousek dál a blíže poznali i jiné členy posádky než Kapitána Bouchače, Lorda Mrdáka a Agu. Vesmír a celková filozofie tohoto universa na mě působí velmi živě. Rasy, planety, galaxie, technologie vše tu hraje a působí přirozeně.
PS: Švestky jsou snad horší jak Galaktické impérium.
Aga
František Kotleta (p)
Aga pokračuje v akčním trendu. Hlášky a mrtví emzáci tu létají vzduchem v jednom kuse (noo.. u emzáků se nejspíš jedná o více než jeden kus ) a hlavní dvojice Moravec a Aga jsou drsnější než šmirgl papír a zábavnější než kdykoliv předtím. Agu hodnotím jako jeden z nejlepších dílů z této šílené vesmírné série
Zákon genu
* antologie
Genetika je zajímavé téma a věda, která už po staletí zaměstnává nejeden mozek. Jde vidět, že si autoři dali záležet a toto výborné téma je zaujalo stejně jako mně. Už samotná předmluva mě pohltila a hned na prvních stránkách jsem se do knihy doslova ponořil. Musím pochválit rozmanitost a nápaditost všech povídek. Každá je svá a přináší jiný pohled na stejnou věc. Každý z nás si představí pod pojmem genetika něco trochu jiného. Přesně toto vystihuje tato antologie. Dočkáme se tu cestování do minulosti, klonování lidí, budou i Trifidi. Navštívíme blízkou budoucnost, také alternativní realitu, dojde i na postapo. Některé povídky vystihují lidskou povahu v nejkrutější podobě, jinde vystihují tu nádhernou lidskou chuť po vědění. Myslím, že genetika je základním kamenem sci-fi a tyto povídky stojí na pevných základech všeobecně.
Závěrem bych řekl, že je to výborná antologie, ve které si snad každý fanoušek sci-fi najde povídku, která mu sedne. Jediné, co bych vytknul je, že některé povídky by si zasloužily vlastní plnohodnotnou knihu.
Tanec papírových draků
Petr Brožovský
Kniha má úžasný název. Osobně zbožňují názvy, které mají filozofický nádech a velmi těžko se podle nich dá určit celkový příběh knihy. Navíc, když se k tomu přidá hodně povedená obálka s tajemným drsňákem a kostelní věži měl jsem velká očekávání. Myslím, že je autor Petr Brožovský z většiny naplnil.
Petr Brožovský stvořil knihu, která je taková směska žánru a stylů, najdeme zde trochou od všeho. Tanec papírových draků je velmi čtivá a zábavná kniha, jenž obsahuje humor, který je úderný a drží se na hraně absurdity. Sice autorův styl nemusí sedět každému, ale kdo má rád Žambocha, Kotletu, Kulhánka tak si určitě tuto parádní akční knihu užije.
Prebudená mágia
Natali Fox
Jedná o klasické kouzelné fantasy, kterých bohužel je spousta. Příběh je dobrý, má spád a odehrává se v něm spousta menších osobních příběhů, které tvoří povedený celek. Nechybí samozřejmě ani romantika, ta je zde povedená a trochu jinak pojata, dost tajemně a přirozeně. Bojové a akční scény jsou dobře popsány. Celkově knihu hodnotím pozitivně, mám sice radši rozvětvenější a temnější fantasy ale to je můj osobní pohled. Tato kniha si určitě najde své čtenáře, a to převážně u těch co mají rádi YA literaturu.
Aldebaran
Leo (p)
Musím konstatovat, že vizuál na první pohled ničím nepřipomíná sci-fi komiks, přitom Aldebaran je planetární space opera, která na mě působí jako cestopisná encyklopedie, která se na druhé stránce promění ve vědecko-fantastický román následovaný dobrodružným příběhem, kde je na prvním místě vlastní přežití. Příběh má přes to všechno mnohem větší přesah, ať už politický nebo lidský či morální. Ukazuje dvě tváře člověka, ať už tu kladnou tak také tu odvrácenou, temnou. Jedná se prostě o komplexní a dobře fungující dílo. Určitě bych také vyzdvihnul práci s postavami a jejich charakterem, ta je skvělá. Aldebaran je právem označován za výjimečné, dnes už klasické sci-fi, které je svým příběhem i pojetím jedinečné a originální, jeho četbu doporučuji úplně všem .
Napříč vesmírem
Mark Waid
Jedná se o komiks, kterému bych vyčetl jeho neschopnost využít všechen svůj potenciál, a to je obrovská škoda. První díl teto sérii proto hodnotím průměrné a počkám si na druhý díl, který snad napraví reputací nejvyššímu čaroději. Myslím, že Strange je velmi komplikovaná a kvalitní postava, která má určitě co nabídnout.
Temná rána
Zbyněk Vičar
Závěrem se jedná o dosti originální literární dílo. Každá z povídek má svou určitou kvalitu a je jedinečná svým zpracováním. Jsem rád, že nakladatelství Jota vydala tuto knihu, která obohatí českou literaturu. Navíc má velmi pěknou obálku, která je podpořena povedenými vnitřními ilustracemi. Každá povídka má svou ilustraci a ta krásně dotváří její atmosféru. Originální ilustrace má na svědomí Aleš Čuma.
Prokleté lůno
Gege Akutami
Prokleté lůno je název druhého dílu pro mě velmi zábavné a zajímavé mangy Jujutsu Kaisen. Po prvním díle jsem čekal více kleteb a více boje proti nim. Dostal jsem něco trochu jiného, ne že by to bylo špatně, ale stala se pro mě tato manga kvůli tomu hůře uchopitelná. V příběhu se více či méně skoro vůbec neposuneme. Navíc místo toho abych více poznal charakter postav z prvního dílu tu dostávám několik dějových linek při, kterých se sice objevují postavy, které jsou nám známe ale jejich prostor je rozdělen mezi další nově příchozí postavy (například Panda je hodně šílená postava).
Osobně se mi líbí vnitřní souboj Itadoriho se Sukunou, je to zábavné a pro mě se toto stává ústředním bodem mangy. Velmi mě zaujala postava Satoru Godžo, který tu dostává hodně prostoru a ukazuje hodně pozitivní stránku zaklínačů. Díky němu víme, že tu nejsou jen do počtu a vážně dokážou kletbám zatopit až je zesměšnit. Myslím, že po Sukunovi nejzajímavější postava. Je tajemný, mocný, osobitý a kladně smýšlející, super kombinace.
Útěk z Lucienu
Kazu Kibuishi
Šestý díl s podtitulem Útěk z Lucienu přímočaře pokračuje přesně tak, jak jsme z této série zvyklí, takže zde nedochází k žádným nejasnostem. Děj knihy je rozdělen do několika dějových linek, v první sledujeme mladého a neohroženého Navina, který dostane jeden ze zatím nejtěžších úkolů, a to spustit nouzový maják v prastarém městě Lucien. Návin ale neví, že v tomto městě dokáže být i pouhý stín smrtelně nebezpečný. Druhá dějová linka sleduje jeho sestru Emily, elfího prince Trellise a starého průvodce Viga, kteří se vracejí do nebezpečné pustiny, aby pomohli prokletému Maxovi, se kterým v minulém díle uzavřeli velmi křehké spojenectví. …
Amulet je prostě fantastický. Šestý díl drží laťku této série proklatě vysoko a musím konstatovat, že to je jedna z mála sérii, kde je každý díl výborný a horko těžko bych řekl, který byl nejslabší a který byl naopak nejlepší. Při četbě tohoto komiksu jsem unášen jeho prostou krásou s jednoduchostí, za kterou se skrývá vše, co pořádné fantasy musí mít.
Křídový panáček 1/7
Vojtěch Matocha
Na první pohled mě zaujala kresba a celkové velmi kvalitní grafické zpracování. Sešit je na můj vkus velmi krátký, ale jako mladší jsem různé sešitovky četl, takže mě to vrátilo do mých mladších let. Další věc, která mě vrátila do mého dětství je samotná Prašina. Jako jedinec, co chodil do skautů, turisťáku a četl Foglara a Štorcha, navíc sbíral ABC a Čtyřlístek, prostě měl rád dobrodružné příběhy všeho druhu, jsem byl Prašinou mile překvapen. Komiks má atmosféru, kresba je zajímavá a líbivá. Celkově dobře vykresluje dobrodružný život v Prašině.
Závěrem se jedná o dobrodružnou komiksovou jednohubku, která se odehrává v dobře vykreslené atmosférické Prašině a já jsem zvědavý jaká dobrodružství si pro nás toto místo do budoucna připravilo. Určitě si myslím, že nám má Prašina co nabídnout!
Terapie masem 2
Albrecht Smuten
Autor při svých vtipech využívá krásu a rozmanitost českého jazyka na 150%. Navíc nemá strach použít humor, který je černější než noc sama. Vymýšlí bravurní slovní spojení a velmi zábavné dvojsmysly. Jedná se o bezprecedentní masovou nálož, že i babiččina sekaná by zezelenala závistí…
Závěrem – jedná se o krátkou zábavnou četbu s originálním humorem, u které jsem se bavil. Dvojice agent Fisting a bezruký zloděj mě úplně odrovnala…
Rudá
Dalibor Vácha
První díl byl šedý, ponurý a mě osobně se hodně líbil, nejen díky své atmosféře ale díky svému osobitému usazení. Tento díl je hoden svého jména šedá a depresivní atmosféra nám tu zůstala to ano, ale teď je tu děj protkán mnohem větším množstvím rudé krve a nekompromisní akcí, která je velmi povedená a dobře napsaná. Dostáváme spoustu nových postav, které se tu vraždí, jak na běžícím pásu. Nezůstanou ušetřený ani postavy z prvního dílu, autor byl prostě nekompromisní a rozjel pořádně rudé jatka. Takže jsem si pomálu nestihl ani vybudovat nějaký pořádný vztah k novým postavám a skončil nakonec u starého známého z prvního dílu.
Kniha se čte sama, příběh plyne stejně rychle, jako umírají vojáci na obou stranách. Kniha je svým dějem velmi aktuální a při její četbě jsem si říkal, jak to ten autor dokázal, tak trefit. Autor dokáže zaujmout a já jsem knihu přečetl během pár dnů. Již od poloviny knihy jsem tušil kam děj bude směrovat, na konci knihy jsem však byl překvapen, finále bylo jiné, než jsem předpokládal.
Somorra: Město lží
Christian Sußner
Příběh je propracovaný, poznáváme kompletní somorrské podsvětí a všechny jeho temné zakouti a největší zlosyny. Jsme pronásledovaní snad úplně všemi a každý se snaží na naší situací něco vydělat. My se snažíme na všechno přijít a vyšetřovaní nás zavede do spousty zajímavých situaci, kde jsou důležité nejen logické ale také paměťové schopnosti. Do toho tu máme aspekt plynutí času a jeden velmi důležitý nebo možná nejdůležitější bod, a to somorin. Jedná se o nejděsivějšího nepřítele tohoto příběhu, a to o drogu, která způsobuje absolutní závislost a v určitých chvílích přebírá nad námi kompletně moc. A boj se přenese z reálného světa do naší drogou pomatené mysli. Díky této droze se dostáváte do výjimečných situací, které vám můžou někdy pomoci, ale v 90 % nám spíše přivedou rychlou smrt.
Závěrem – musím říct, že Somorra patří k nejtěžším, ale také k nejpropracovanějším gamebookům s výjimečnou atmosférou, co jsem kdy četl. Po chvilce hraní se z toho stala závislost, ale také osobní boj o mou psychickou pohodu. Somorra je prostě taková. Chytne, pohltí a mě přesvědčila o tom, že v nejbližší době to zkusím znovu, jelikož vím, že tam na mě čeká spousta zákoutí a možností, které jsem zatím neprobádal. Jediné mínus vidím ve velmi velké obtížnosti a komplikovanosti, v tomto gamebooku není místo pro chyby.
Stopa blesku
Rebecca Roanhorse
Musím konstatovat, že svět je to propracovaný a uvěřitelný. Má dobře vystavěnou atmosféru a stále mě něčím překvapoval. Chtělo by určitě více vysvětlil onu velkou válku následovanou velkou potopou, při které se na svět vrátila magie a bájné bytosti, ale je to první díl série tak se to snad dozvíme později. Zařazení mytologických postav tu funguje výborně a magie rozdělaná do klanových sil, kdy každý klan je pověstný jinou magickou moci působí velmi přirozeně.
Závěrem se jedná o povedenou první knihu ze série, která díky své nápaditosti a žánrové různorodosti nabízí velké množství možností, jak tento příběh, tyto postavy a svět budovat dále. Určitě bych uvítal nějaké bližší seznámení nejen s mytologií, ale také se samotným vznikem tohoto světa. Myslím si, že k tomuto dílu by se hodila mapa, která by nám ještě o trochu tento svět přiblížila. Navíc v každé fantasy by tento grafický prvek neměl chybět.
Studie v růžové
Steven Moffat
Povedená a zajímavá manga. Sharlocka mám velmi rád a tento příběh mě bavil a kresba byla taky v pohodě. Prostě pohodová záležitost .
World of Warcraft: Pokrevní přísaha
kolektiv autorů
Komiks mě bavil, má úžasnou moderní kresbu, která se velmi pevně drží kanónu Warcraftu. Grafický je na vysoké úrovni. Komiks má po vizuální stránce vše, co má dobrý komiks mít. Dobře umístěné bubliny, velké jedno a dvou stránkové kresby, které jsou plné ohně magie a krve.
Závěrem, jedná se o dobrou Warcraft týmovku, kde najdeme spoustu osobitých a známých postav. Dohromady tvoří zajímavou skupinu. Bohužel, nám příběh nepřináší nic nového či nečekaného, jedná se prostě o výplň a rozšíření WoW universa. Grafická stránka je super, ale také zde nenajdeme nějaký originální vizuální nápady nebo něco co jsem jinde neviděl. Prostě dobrý komiks ze zajímavého světa.
