Romcajs
komentáře u knih
Letní bouřka
Pelham Grenville Wodehouse
Hezké humorné čtení pro chvíle volna a pohody. Osobně mám raději příběhy se sluhou Jeevesem. Ale i tuto knížku zařadím do své knihovny.
Cesta do středu Země
Jules Verne
Krásný dobrodružný příběh tří cestovatelů do středu země. I když úplně do středu se nedostanou, tak se mi knížka četla krásně a byl jsem vždy zvědavý, co se stane v dalším dílu. Prostě nesmrtelný Jules Verne.
Hvězda jihu
Jules Verne
Super příběh, napětí, láska, zvraty a překvapení, dobrodružství, prostě super Verne jako vždycky tentokrát z jižní Afriky.
Zločin a trest
Fjodor Michajlovič Dostojevskij
Po přečtení některých komentářů jsem se této knihy obával. Ale mile mě překvapila a má všechno co má mít dobrá kniha. Je pravda, že některé pasáže jsou až moc rozvláčné, ale tak se prostě dříve psalo a mě to naopak do děje vtáhne víc.
Neznámému bohu
John Steinbeck
Kniha je napsaná skutečně brilantně a je i dnes aktuální. Vždyť tam řeší velké sucho! Nicméně tuto knihu už nikdy nechci číst. Možná jsem se až moc vžil do hlavního představitele. Mám rád knihy co mě pobaví a s lehkým humorem se třeba i něco dozvím nového. Tato kniha se až moc dotýká skutečného života. A to na mě působí strašně těžce až depresivně.
Arsène Lupin kontra Herlock Sholmes (Blondýnka)
Maurice Leblanc
Poznámka na konci knihy ,,Pro čtenáře od 10 let´´ přesně vystihuje. Styl knihy je dokonce psaný jako kdyby autor byl také ještě náctiletý a nadaný student. Rozhodně jsem u toho neusnul. Spíše takové úsměvné dílko.
Podivuhodné příběhy a dobrodružství Jana Kornela
Miloš Václav Kratochvíl
Podivuhodné příběhy a dobrodružství Jana Kornela je soupis všech útrap tehdejšího života, kterými mohl vůbec někdo projít. Podivuhodné je to, že nakonec zůstal na živu a vrátil se domů. Nenašel jsem na příběhu nic co by bylo pozitivní. Jediné co si po přečtení z knihy odnáším, je to, že jsem rád, že žiju v dnešní době, že žiju tam kde žiju a hlavně že žiju.
Žena v bílém
Wilkie Collins
Stará dobrá Anglie, kdy ještě nebyli občanky a testy DNA. Takže jak dokázat kdo je kdo? Kdo je čí dítě a kdo to vlastně umřel? Wilkie Collins svým literárním stylem dokáže vždycky zaujmout. Příběh se krásně rozjíždí, z úplné nudné idylky, do událostí, které se o překot derou na stránky a řádky posledních kapitol. Určitě jsem rád, že jsem knihu přečetl. Určitě bych si jí v budoucnu někdy přečetl znovu, ale všech pět hvězdiček? To dát zase nemůžu.
Zálesák
Zane Grey
Klasický příběh o krásné dívce, samotářském kovbojovi s čistým srdcem a zlém rančerovi. Chvílemi jsem měl pocit, že se příběh vleče a je uměle natahován, ale jako celek se mi kniha velice líbila, asi jako ostatní knihy tohoto autora.
Spi,děťátko, spi
Mary Higgins Clark
Milá krátká detektivka. Kapitoly jsou krátké, takže se dobře čte. Není tu žádná záhada, vše je od začátku jasné a jde o to jak a kdy se vše rozmotá. Při setkání malé holčičky se svojí maminkou mi i slzička ukápla. Nicméně bych řekl, že příběhu chybí, takový element, kvůli kterému bych se ke knížce chtěl někdy ještě vrátit.
Signály z Měsíce
Horst Müller
Naivní dílko poplatné době. Ale dalo se to číst. Škoda, že jsem nenašel to slibované pokračování ,,Návštěva na Ganymédu´´.
Veliké theatrum
Václav Kaplický
Super kniha o našich důležitých dějinách. Krásně se čte. Měla by být povinnou četbou na středních školách.
Růženka je z příbuzenstva
Gerald Durrell
Ze začátku jsem si říkal, že to bude trošku trapná zápletka. Při prvních stránkách to tak skutečně vypadalo. Děj se však rozjížděl a když se na konci knihy hlavní hrdina ocitne u soudu, kde má hájit sebe i Růženku (slona), tak v tu chvíli jsem knížce zcela propadl. A samozřejmě i láska se tam objeví. Knížka na mě působila až neuvěřitelně vesele a pozitivně. Všem doporučuji a doufám, že se s autorem ještě někdy setkám u jiných příběhů.
Nemova říše
J. M. Troska (p)
Na tuto knížku jsem se velice těšil a pak jsem byl velice zklamaný. Kniha je velice nudná svými technickými popisy bez děje. Je to jen velké popisování věcí. Akce, záhady a dobrodružství nikde. A soužití tučňáků a ledního medvěda na jednom místě, to je fakt sci-fi.
Maigret má strach / Maigretova dýmka
Georges Simenon
Maigret má strach: Dle mého úsudku, jeden z lepších případů. Asi proto, že to není případ jeho. Na návštěvě u přítele soudce Chabota, kde se zastavuje ze své cesty z konference, je jen tak mimochodem přítomen vyšetřování vražd na malém městě Fontenay-le-Comte, kde jeho přítel bydlí. Proč se povídka jmenuje Maigret má strach nevím, protože strach rozhodně v průběhu celého příběhu nepociťuje.
Maigretova dýmka: Kratší povídka. Záhadě, kdo navštěvuje potají domácnost paní Leroyové i to, kdo mu odcizil jeho oblíbenou dýmku, samozřejmě přijde na kloub.
Příběhy jsou to dobré, ale nevidím žádný důvod, se k této knize opět někdy vracet.
Kříž u potoka
Karolina Světlá (p)
Příběh je pěkně vystavený. Na začátku se seznámíme se všemi aktéry a okolnostmi, dále pak děj nabírá obrátky a stává se na tento žánr strhujícím. Pro českou literaturu 19. století je to nadprůměr. Čtenáře jiných národnosti ovšem tento román zřejmě neosloví. Je to prostě takové krásné malé české dílko.
V podezření
Mary Higgins Clark
Dobrá detektivka na volný víkend. Krátké kapitoly, takže se dobře čte i při cestě do práce. V příběhu se objevuje náboženská sekta, což úplně nemusím. Toto je druhá detektivka od této autorky a musím říct, že jí chybí určitá autentičnost, či nějaká jedinečnost, pro co bych si její příběhy či hlavní postavy oblíbil a rád se k nim vracel.
V bludišti vášně
Émile Gaboriau
Detektivka není špatná. Člověk prvně musí počítat s tím, že je to napsané v 19. století, kdy byl sloh trošku jinačí. A možná že i lidé byli trošku jinačí. Jinak hezky vystavěný příběh, všechno hezky popsané, takže se v ději dá dobře orientovat. Jediné co mi připadalo malinko uměle vsazené bylo čtení smírčího soudce o historii a dějích, které se v postižené rodině hraběte Hektora de Trémorela stali. Ale jak jinak by se dali čtenáři uvést do celé problematiky příběhu?
Stateční kapitáni
Rudyard Kipling
Číst se to dalo, ale k dobrodružství to má docela daleko. Čekal jsem od toho více napětí a zvratů. Děj předvídatelný a vesměs se v něm ani nic nedělo. Celé je to psané, tak nějak jako pro děti. A, aha ono je to pro děti. Tak to pardon.
Lakomec / Misantrop / Tartuffe
Molière (p)
Nejlepší samozřejmě Lakomec. Tartuffe je také pěkná hra, ale Misantrop mi moc nesedl. Veršování u Misantropa a Tartuffa je super a mám to rád. I když člověk musí text číst ostražitěji a vnímavěji, jinak mu děj uteče. Celkově velice pěkná kniha. Doporučuji film z roku 1980 Lakomec s vynikajícím Louis de Funèsem.
