roso.mak komentáře u knih
Kniha fejetonů, které nejsou špatné, ale... Fejetony skáčou časově - dcerám je 15, pak se narodí, pak jsou jim tři, pak zase v pubertě.... Je to neucelené a kazí to dojem. Pokud máte přístup do knihovny, přečtěte si jí, pokud chcete kupovat sobě, nebo jako dárek, tak to nedoporučuji.
Na to jak je to tlustá kniha, tak jsem s ní byla rychle hotová. A ne proto, že bych jí tak zhltla, ale proto, že občas mi stačilo jen přečíst první tři slova každého odstavce. To u mě znamená dvě věci: kniha je jednoduchá na čtení, kniha je zdlouhavá a místy natahovaná/nudná. Zkrátka a dobře, na to jaký je to strašlivý bestseler... jako fajn, četla jsem, dočetla, ale žádný hluboký dojem to na mě opravdu nezanechalo. Nejvíc mě bavily kapitoly z "Nové země".
Jsme zklamaná. Přesto, že musím vzdát hold překladateli, který si knihu musel minimálně z poloviny vymyslet znovu, kniha mě nepobavila. Pan Kaplan je mizerný žák, který klade odpor učení. Podle mého dojmu naschvál. Asi je to kritika něčeho, ale zaboha nedokážu přijít na to čeho. Slovním "hříčkám" jsem se nenasmála a podstatu příběhu neodhalila. Nicméně hodnocení ostatních hovoří o tom, že kniha mi nejspíš prostě jen nesedla. Navíc je to za hodinku přečtené, takže klidně do toho.
Anotace na houby. Tahle kniha je (na popularizační knihu na stokrát obehrané téma "jak zaručit úspěch") opravdu užitečná, jsou tam opravdu konkrétní příklady a konkrétní návody jak na věc. Kapitoly jsou provázané, postupně rozvíjejí problematiku, místo toho, aby se začaly cyklit. Je to návod jak na úspěšný projev od A do Z.
Doporučuji k četbě, i když nemáte ambice stát se světovým vůdcem, přesvědčit o něčem se snažíte lidi (šéfa, matku, úředníka) xkrát denně.
Ach jo. V mnohém souhlasím s mira.l. Nic se tam neděje, ti lidé se museli unudit k smrti. Stěžovat si na roční příjem 200 liber v době, kdy plat služky byl 5 šilinků týdně (a panna na sex se prý dala koupit za 5 liber), vést prázdné zdvořilé rozhovory, kterými se ale čtenář musí prokousat spolu s hrdiny... To by se všechno dalo odpustit v rámci romantiky, ale ten neskutečný deus ex machina na konci, aby se ti dva mohli vzít, ten mě na tom vadil asi nejvíc.
JO! Přesně kniha na kterou jsem měla náladu. Drsná akčňárna s cynickými hrdiny (respektive s hrdinkami), které jdou za svou pomstou zatraceně tvrdě. Jen to chtělo trochu se víc vypořádat s "démony jejich dětství" (to abych moc nespamovala).
Když nakopat do zadku, tak začít rovnou od předu.;-)
A propos, taky se vám tak líbí ta obálka?
HU... Ta kniha má skvělý potenciál. Bohužel se ztrácí v přístupu autora k vytváření textu.
Chyba první: Na konci každé kapitoly přidává věty typu: "A netušili, že jejich čas se krátí." "A netušili, že je čeká něco strašlivého." A musím upozornit, že autor má velmi krátké kapitoly.
Chyba druhá: Autor si vymyslí dva drsné hrdiny, spoustu akčních scén, a pak to sepíše, jako když moje babička píše recept na bábovku. Všechny informace tam jsou, ale šťávu to postrádá. Přitom by šlo jen poskládat ty slova jinak.
Od 250 do cca 450 stránky je super. Špatná zpráva je, že má 700 stran. Ale i tak nemohu autorovi upřít neotřelou příběhovou linii a promyšlenost detailů. Nato, že tuto knihu psal 10 let, pamatuje si, co tam psal a nikde si neodporuje a nikde nemá mezery v logice příběhu.
Zajímavé, že tato kniha má tak vysoké hodnocení. Čte se jedním dechem, to ano, ale to spousta knih. Možná je to tím, že Kvothe se chová tak, jak si to ve skutečnosti dovolit nemůžeme. Dokážete si představit, že při zkouškách na univerzitě řeknete komisi, co všechno si může udělat se svým pohlavním orgánem? Kvote to dělá. Říká všem, co si o nich myslí. A až na občasnou ránu bičem mu to prochází. Navíc je všeobecně nadaný, mladý, chytrý až běda atd.
Nicméně, co bych autorovi vytkla, jsou podle mě občasné zbytečné náhlé dějové zvraty a dějové vsuvky. Kniha by mohla být tenčí a já bych se nečertila, že autor zase odbíhá od hlavní dějové linie.
Když mám číst něco v cizím jazyce, vybírám si zásadně bestselery. Za prvé aby mě to bavilo a za druhé, protože v angličtině si tu knihu musím zakoupit, tak proč riskovat škvár. (Kniha v angličtině a její druhý díl je k zakoupení v bazaru).
Když už jsem si jí koupila za drahý peníz (nedejte se mýlit, jinak si knihy poctivě půjčuji v knihovně, ebooky nekradu), tak jsem ji dočetla, ale že bych byla nějak nadšená... Chápu jak jí mohl někdo vydat (také bych chtěla tatínka nakladatele), ale nechápu, proč zrovna tato kniha a ne jiná se stala takovým fenoménem. Rozhodně by jí udělalo lépe, kdyby byla tak o polovinu tenčí.
Jinak to nebylo zas tak zlé čtení, i když dílko je to lehce naivní. Ale to spousta bestselerů.
Komentářů je tu mnoho, takže jenom stručně: Jsem zklamaná.
Než se na mě tento veleslavný román v knihovně dostal přečetla jsem od autora několikatero knih a zatím vede Kavka na pobřeží. Nicméně nemám přečteno Norské dřevo a to je také velmi doporučované.
Výstražné světýlko se ve mně rozblikalo už při úvodu, kdy se přiznala, že sahala po práci už čtvrtý den po porodu.
Nechat si radit od workoholika se mi vážně nechtělo. Workoholici, jakožto lidé překvapivě pracovně nevýkoní a nepřekvapivě nemocní, nejsou tvorové hodni následování.
Můj dojem nevylepšila ani následnou kapitolou, kde předložila převratnou myšlenku, že člověk musí dobře spát dobře jíst a hýbat se.
Další převratné myšlence věnuje 80 stran. Tj. : člověk si má při plánování všechno psát.
Jediné, co je trochu k čemu, je závěrečná kapitola "Co když se nedaří ".
Ze začátku se mi fakt těžko orientovalo. Ani ne tak, o co jde, to bych knihu odložila, jako spíš, co tam sakra zase dělaj a proč.
Kdo bude vlastně nepřítel se člověk dohaduje hned třikrát, což paradoxně zvyšuje její úroveň a tempo se pořádně rozjede až ke konci. Ale právě díky tomu konci stojí za to vydržet.
A jo, bylo to zdlouhavý? Bylo. Ale málokdo umí vytvořit fiktivní postavy jako doopravdové profíky, co mají promyšlený každý krok. Je o tolik jednodušší napsat postavu, co tam superhrdinsky vlítne a s obří dávkou nepochopitelného štěstí zvítězí. A to je pak ale taky nuda.
Takže za mě dobrý.
Nedotčeno. Vůbec se mi do toho nešlo začíst. To mám z toho, že se pouštím do něčeho, co zpropagoval tik tok.
Kyberpunkové prostředí je dobré. Jen škoda toho nudného příběhu. Na straně 132 to vypadalo už nadějně, ale pak jsem to natvrdo vzdala.
Příliš mnoho popisů, příliš mnoho nudy.
Au, proč se autoři tohoto typu knížek neustále snaží vydávat vtipy a moderní bajky, které každý slyšel třikrát, za něco co buď vymysleli, nebo přímo zažili oni? Kde si myslí, že žiju? Zalezlá v díře?
Jinak docela fajn platné poučky podané schůdnou formou.
Čtěte o samotě. Půlku jsem toho probulela.
V Hollywoodu se dost vyřádili. Aneb kolik kulturních a filmových odkazů tam najdete?
Chtěla jsem se trochu naladit na Vánoce, ale této knize by asi slušel jiný formát, než encyklopedie.
Uf. Já vlastně nevím, jak tuhle tu knihu hodnotit. Nakonec jsem přidala hvězdičku navíc.
Uvědomila jsem si, že když čtu nějaký příběh, z žánru, který nikdy neasperival na odraz reality, tak mi pohádkovost a cílená jímavost vlastně vůbec nevadí. To jen tady skřípu zuby nad bezchybnými heroickými vojáky sovětského svazu a nad utrpením čistého nezkaženého hrdiny .
Jo a má to 72 stran i s poměrně tlustým doslovem. Takže to zvládnete během 20 minut a pak můžete valit machra, že máte přečteného dalšího rusáka.