roso.mak
komentáře u knih
Král Krysa
China Miéville
Jakože legendární debut, kritika nešetřila chválou? To jako fakt? O hrdinovi, který nikdy neslyšel o špuntech do uší?
Naprosto zbytečné poeticke popisy částí Londýna, které můžete automatický přeskakovat, protože pro děj nemají vůbec smysl, jsou střídány s dialogy, které jsou možná jenom nevhodně přeloženy, možná jsou ale úplně blbě.
Nebo to snad měl být kontrast mezi poetikou Londýna a mluvou hrdinů, která evokuje spíš někoho, kdo má v hlavě hodně vymetýno, než hrdiny jimž by se mělo fandit?
Tahle kniha stojí na hraně porušování pravidla, že hlavní hrdina má být čtenáři sympatický.
Takže tu máme poetické popisy, které k ničemu nejsou a hrdinu o kterém nechceme číst. No a víc v knize není. Protože příběh o Krysaři každý zná, tak proč knihu vůbec otevírat?
Kontinent neomezených možností
Jaroslav Velinský
Zmatené a nepřehledné.
Jmenuje tam každého na potkání, 80% se v příběhu dál neobjevuje a výsledkem je pekelný zmatek. A rádoby humorný a drsňácký styl tomu fakt nepomáhá.
Jedna uživatelka to nazvala hustým a špatně členěným textem, což je podle mě dokonalá definice.
Jediné, co mě bavilo, bylo prostředí.
Kolaborant
Ladislav Klimeš
Tak jo. Je to tenký. Je to jednodílný. A tím tak trochu končí všechny výhody této knihy. A přitom by měla docela našlápnuto. Jednu dvě revize...
Vše, co se kolem děje, je napsané tak, aby se autorovi dobře psal příběh, ne proto, že by to bylo pravděpodobné a logické.
Zlepší se to, když se dostanu na základnu. Ale ne o moc. Záporák má dar vševědoucnosti a pohybu rychlosti světla a konec je hrozně uspěchaný a takový neuspokojivý. Jako by autor plánoval druhý díl a chtěl si nechat otevřená vrátka.
Dělej méně
Kate Northrup
Základem je Cyklická žena. Z ní je vyhozeno vše, co by jen trochu mohlo zavánět vědou a nahrazeno ezo kecama o Měsíci. Protože všechny ženy světa viditelne menstruující za úplňku. Do toho je nepřehledně a zmateně zamícháno pár všeobecně známých time managementových modelů a tradá stroj na peníze a duševní sebeukájení autorky je na světě.
Likvidátor
Honza Slívka
Pulp fiction toho nejčistšího kalibru. Řežba a potoky krve se střídají s klácením holek na deset různých způsobů.
Obálka říká vše. Neříkejte, že jste nebyli varováni.
1984
George Orwell (p)
Extrémně zásadní dílo od jehož přečtení by vás rozhodně nemělo nic odradit.
První hrob napravo
Darynda Jones
Jako detektivka je to super.
Jako humoristický román to zvlášť
na začátku trochu tlačí na pilu.
Jako série je to naprd, protože to nevypadá, že by se chtěl přeložit i zbytek.
Naštěstí detektivní zápletka je pro každý díl samostatná, takže jediné, o co přijdeme je zřejmě jen boj proti hordám pekelným.
Falešný plnovous vánočního dědečka
Terry Pratchett
Milé pohádečky pro hodně malé děti. Uvažuju, že tak za rok to koupím dceři.
Organizační porno
Aneta Martinek
Výstražné světýlko se ve mně rozblikalo už při úvodu, kdy se přiznala, že sahala po práci už čtvrtý den po porodu.
Nechat si radit od workoholika se mi vážně nechtělo. Workoholici, jakožto lidé překvapivě pracovně nevýkoní a nepřekvapivě nemocní, nejsou tvorové hodni následování.
Můj dojem nevylepšila ani následnou kapitolou, kde předložila převratnou myšlenku, že člověk musí dobře spát dobře jíst a hýbat se.
Další převratné myšlence věnuje 80 stran. Tj. : člověk si má při plánování všechno psát.
Jediné, co je trochu k čemu, je závěrečná kapitola "Co když se nedaří ".
Žoldnéři
Tomáš Bartoš
Ze začátku se mi fakt těžko orientovalo. Ani ne tak, o co jde, to bych knihu odložila, jako spíš, co tam sakra zase dělaj a proč.
Kdo bude vlastně nepřítel se člověk dohaduje hned třikrát, což paradoxně zvyšuje její úroveň a tempo se pořádně rozjede až ke konci. Ale právě díky tomu konci stojí za to vydržet.
A jo, bylo to zdlouhavý? Bylo. Ale málokdo umí vytvořit fiktivní postavy jako doopravdové profíky, co mají promyšlený každý krok. Je o tolik jednodušší napsat postavu, co tam superhrdinsky vlítne a s obří dávkou nepochopitelného štěstí zvítězí. A to je pak ale taky nuda.
Takže za mě dobrý.
Vánoce Hercula Poirota
Agatha Christie
Hned na úvod se v otištěném dopisu Agatha dušuje, že nepůjde o její typické dílo, bo je to krvavé, aby se ukázalo, že je to samozřejmě naprosto typicky Agatho-Christiovsky překombinované. A vlastně jedna z jejích naprosto typických detektivek. Ale chtěla jsem se naladit na Vánoce.
Božští rivalové
Rebecca Ross
Nedotčeno. Vůbec se mi do toho nešlo začíst. To mám z toho, že se pouštím do něčeho, co zpropagoval tik tok.
Hardware
Walter Jon Williams
Kyberpunkové prostředí je dobré. Jen škoda toho nudného příběhu. Na straně 132 to vypadalo už nadějně, ale pak jsem to natvrdo vzdala.
Příliš mnoho popisů, příliš mnoho nudy.
Trénink hodného psychopata: Jak zvládat život, místo aby nás život ovládal
Andy McNab (p)
Au, proč se autoři tohoto typu knížek neustále snaží vydávat vtipy a moderní bajky, které každý slyšel třikrát, za něco co buď vymysleli, nebo přímo zažili oni? Kde si myslí, že žiju? Zalezlá v díře?
Jinak docela fajn platné poučky podané schůdnou formou.
Chci sníst tvoji slinivku (komiks)
Joru Sumino
Čtěte o samotě. Půlku jsem toho probulela.
Necrobox
Petr Heteša
Ech. Já vůbec nevím, co k tomu napsat. Na jednu stranu mě bavilo, jak se těm bohatejm prasákům ty jejich sprosťárny sypou pod rukama, na druhou stranu to neodsejpalo, bylo tam příliš mnoho zbytečných scén, hlavní detektivní linie se tam nějak ztrácela a ten konec? Nemám nic proti tomu, že hlavní hrdina se rozhodnul dál žít ve virtu, ale chtělo to sakra nějaký pořádný závěr, ne tohle vyšumění do ztracena.
Jo a také mám pocit, že poslední dobou se pan Hetěša snaží skrýt psaní erotické literatury za scifi žánr, místo aby scifi kořenil kapkou sexu, jak se to snaží prezentovat v anotacích. A ano, byl vždy takový, ale teď tak nějak zapomíná na samotný příběh, nezdá se vám?
Ekhö: Zrcadlový svět 3 a 4
Christophe Arleston
V Hollywoodu se dost vyřádili. Aneb kolik kulturních a filmových odkazů tam najdete?
