Rosocha komentáře u knih
Jedna z nejlepších KODovek, které jsem četl. Doporučuji číst pomalu a těch něco málo přes sto stran si vychutnat. Geniálně přeloženo (Libuše Burianová-Hasenöhrlová), bohužel to v knize není uvedeno = 1972 vydáno, důvod asi jasný...
Vrátil jsem se k této knížce po čtvrtstoletí a pořád žasnu, jak je skvělá. Přesně tento typ knih dokáže nasměřovat na lásku k zeměpisu. Autoři (Kliment Ondrejka, skvělé mapy od Róberta Čémana, ilustrace pak od Miroslava Martanoviče), díky moc za to!
Krásná kniha, která mi připomněla pana Batličku a jeho Na vlnách odvahy a dobrodružství. Krátké, pomalé příběhy, tolik odlišné od současnosti, a právě proto tak osvěžující. Hledáte-li dobré kodovky, tak tahle by neměla chybět.
Nádherné počtení o titánovi a Knížeti vědy. Říkal jsem si při něm, že kdybych byl četl tuhle knihu v dětském věku, asi bych se byl vydal úplně jiným směrem. Jenže jsem ji objevil asi tak se čtyřicetiletým zpozděním :) Alespoň jsem si ji tedy dávkoval kapitolu po kapitole, a nechtělo se mi ji dočíst. Žádný průměr, kdepak! Jedna z nejlepších KODovek, vřele doporučuji.
Páni, já četl od Agathy tolik knih, tahle mi ale unikala tak dlouho... a přitom je naprosto úchvatně napsaná (a přeložená rovněž). Lehkost, s jakou paní Christie dokázala psát, je fenomenální. Moc doporučuji!
Souhlas s Valentýnou níže, opravdový skvost pro ty, kteří rádi cestopisy, encyklopedicky podaná mozaika, která má jen jedinou vadu, a to že není delší...
Perfektní knížka/cestopis (pobytopis, jak to trefně nazval sám Plešinger), se spoustou reálií o jedné fantastické a zapomenuté zemi (a dnes bohužel ještě ubožejší, než za času pana Plešingera).
Těžké čtení, vůbec nechápu, jak mohl v Gambii pan Plešinger tak dlouho zůstat a vydržet...
Osvěžující, stejně jako ostatní knihy pana Drábka. Je obdivuhodné, kolik se toho dá v životě do třicítky stihnout, kolikrát se dá padnout na čumák, a přesto znovu vstát a pokračovat. Doporučuji těm, kteří ne tak docela chápou, jak moc je odlišný náhled na úspěch/neúspěch mezi Evropou a USA.
Bravurní ohlédnutí za emigrantskými začátky v Americe (to se to čte, z pohodlí domova...), navíc doplněné přepisem otcových poznámek, které jsou neuvěřitelně trefné. Kdo chce pochopit Jana Drábka v jeho knize "Po uši v postkomunismu", měl by zde začít.
Četl jsem opět po dvaceti letech a znova žasl, jak přesné jsou poznámky pana Drábka k české společnosti. Zvláště jeho dopis na rozloučenou, který vyšel tehdy v tisku, by měl vycházet znova a znova. Fascinující a smutné, jak zatvrzele a úspěšně jsme se v těch dvaceti letech, kdy tato knížka ležela ve sklepě, bránili všemu, co na nás panu Drábkovi vadilo. Doporučuji všem, kteří marně hledají slova, která by vysvětlila stav, ve kterém se naše společnost nachází.
Škoda, že už takovéto knihy nevychází, ne snad proto, že by se nedalo o vzducholodích najít v současnosti milionkrát více, ale z čisté nostalgie... ty černobílé fotografie na zažloutlém papíře a příběh protkaný přechodníky jsou zkrátka super...
Opravdu bych pár slov a vět napsal, tahle kniha je ovšem natolik mimořádná, že se mi jich zkrátka nedostává. Smekám před autory a jejich nekonečnou fantazií!
Víťa Dostál je mimořádný člověk a stejně tak mimořádné jsou jeho cestopisy... všechny, tímhle počínaje...
Každý, kdo se chce dozvědět něco o šílenství, které panovalo v SSSR (a do kterého bylo uvrženo množství Rusínů po zabrání Podkarpatské Rusi), nechť si tuto unikátní knihu přečte.
Jedna z nejtěžších a nejhlubších knih, které jsem četl. Mistrovské dílo a nejlepší Pamuk.
Neuvěřitelně sugestivní jednohubka, při které opravdu hrozí, že na konci budete ve stavu ne nepodobném hlavním hrdinům. 100 %.
Tohle je tak nádherná a vnitřně bohatá kniha, že ji nelze dost dobře popsat, pouze si ji přečíst...
Uf, jedna z nejlepších knih, které jsem kdy četl... tahle kniha by měla být povinnou četbou pro všechny, kteří nechápou, jak snadné je stát se obětí systému hlouposti a svévole, a stejně tak pro ty, kteří jsou schopni hledat v popisovaném systému cokoli dobrého...