rottovat rottovat komentáře u knih

Trhlina Trhlina Jozef Karika

Jozefa Kariku jsem objevila asi před rokem a půl. Jeho knihy o mafii se mi líbily moc, pak jsem dostala Strach, který byl lehce absurdní, ale svůj účel splnil, četl se mi svižně a příběh byl vystavěn dobře. Takže když jsem v knihkupectví uviděla Trhlinu, nemohla jsem se dočkat. Ale...ze začátku příběh vypadal velmi slibně, i když musím říct, že hlavní postava mě něčím od začátku lehce iritovala. Po slibném rozjezdu mi ale přišlo, že se děj lehce zabrzdil a nebyla jsem schopna se do něj naplno začíst, nepohltilo mne to. Až poslední část odehrávající se v horských lesích byla skvělá, od té jsem se už odtrhnout nemohla. Chvílemi připomíná sice Záhadu Blair Witch, ale není to přiblblé, má to v sobě jistou dávku napětí, tajemna, děsu. Jen ten konec, tam bych možná čekala nějakou větší, promyšlenější pointu, z které bych zůstala perplex. Takhle ze mne kniha brzy vyšumí, ale jako víkendový relax to bylo fajn čtení.

30.10.2017 4 z 5


Pod sněhem Pod sněhem Petra Soukupová

Je to dobré, místy skvělé, ale Zmizet to nepředčí. Příběh sám o sobě je ve své podstatě velmi smutný, ukazuje na komplikovanost dnešních vztahů a rodinných vazeb, jednotlivé postavy jsou vykresleny výtečně a jediné, za co bych strhla pár bodů, je v podstatě neměnný děj a styl vyprávění. Dlouhá souvětí leckdy připomínají spíše sled myšlenek a děj se během celé knihy nikam výrazně neposouvá, autorka se v podstatě stále "motá" kolem toho samého a ani závěr nepřekvapí výjimečnou pointou. Zrovna u Petry Soukupové to ovšem nevnímám jako nedostatek, ale právě naopak.

12.10.2017 4 z 5


Co by bylo Co by bylo Gregor Sander

Velmi milé překvapení, knížka koupena náhodně, zejména díky zajímavému přebalu a ač jsem o autorovi dříve neslyšela, dostala jsem skvělý text plný melancholie, vzpomínek na období, kdy nic nebylo jednoduché a svoboda nebyla samozřejmostí. Knížka má ideální rozsah, nic v ní není natahované a celou dobu příběh hladce plyne. Ideální čtení o podzimních večerů zkombinované se sklenkou červeného vína.

16.09.2017 4 z 5


Stallo Stallo Stefan Spjut

Tak nevím, není to vůbec špatné, i když nejsem příznivcem fantasy námětů, tak toto mě i vzhledem k severským reáliím hodně lákalo. Ale zřejmě jsem knihu četla ve špatné době, protože jsem se na ni nedokázala zcela koncentrovat, četla jsem ji dlouho a děj jako takový mne celkově nijak zvlášť nepohltil. Coby rodič malých dětí jsem poměrně těžko snášela pasáže s malým Matiassem, ty jsou napsané dost dobře. Knize by, myslím, prospělo lehké zkrácení.

05.09.2017 3 z 5


Pojď sem, ať ti můžu dát pusu Pojď sem, ať ti můžu dát pusu Griet Op de Beeck

Místy velmi smutné čtení, které vás nutí se zamýšlet nad sebou samým a životem, který žijete, nad svým chováním vůči ostatním, pokud už máte děti, tak i nad tím, jaký jste rodič, jak vás děti vidí a zda jim dáváte vše, po čem jejich srdce touží. První část odehrávající se v 70.letech mne bavila hodně, u druhé, kdy je Moně cca pětadvacet let, jsem měla místy problém s divadelním prostředím, ve kterém se pohybuje, tam jsem se nějak nedokázala vcítit do prostředí. Poslední část je smutná, na druhou stranu má v sobě na konci i příslib určitého optimismu.

04.06.2017 4 z 5


Okamžiky štěstí Okamžiky štěstí Patrik Hartl

Okamžiky štěstí mne bavily, pobavily, leckdy i rozesmutnily. Stylem hodně připomínají autorův předchozí Malý pražský erotikon, jsou ale svižnější, méně rozvleklé, i když v závěru také zrychlují a na můj vkus autor skáče až o moc let dopředu. Jáchymův příběh, který jsem začala číst jako první, mne bavil hodně, s Veronikou jsem měla místy problém, zejména postupem času mi už její příběh přišel trošku nudný, ale možná je to tím, že už prostě z Jáchymovy strany víte, co se bude dít. Každopádně autor má nadání pro skvělé vykreslení situačního humoru (scéna v alpském apartmánu je za mne číslo 1) a jednotlivé dialogy vás rozhodně nudit nebudou.

06.01.2017 4 z 5


Dobře mi tak Dobře mi tak Radka Třeštíková

Ač tuto autorku čtu s nadšením a zejména na To prší moře nedám dopustit, Dobře mi tak mě nechytlo. A to natolik, že po dlouhé době odkládám rozečtenou knihu a nechci ji dočíst. Těžko říct, zda je to hlavním hrdinou, nebo tím, že autorce jde prostě mnohem lépe psát o ženách než o padesátiletém malíři. Od začátku mne to nevtáhlo, celé to je takové nijaké. Možná, kdybych dočetla, bylo by hodnocení jiné, ale bohužel, tohle prostě není ono. Povzbudivé je, že jde o prvotinu a s dalšími knihami paní Třeštíkové je to úplně jiné kafe.

25.09.2016 2 z 5


Čtvrtá oběť Čtvrtá oběť Peter May

Moc nechápu zdejší vysoké hodnocení. Příběh je to sice pěkný, červená knihovna mi v něm nijak zvlášť nevadila, ale co ta detektivní zápletka?! Díky silně návodným, řekla bych až primitivním indiciím víte už v půlce knížky, kdo je vrah. Takže napětí nulové, děj dost předvídatelný, hvězdičky dávám hlavně za čínské reálie a malý náhled do historie Číny.

04.08.2016 3 z 5


Na konci mlčení Na konci mlčení Charlotte Link

Čtvrtá kniha, kterou jsem od této autorky přečetla. Je to čtivé, psát umí, k odreagování ideální. Ale zrovna u tohoto díla bych ocenila lehké zkrácení, pasáže jsou místy rozvleklé, a také mnohem lepší korekturu. Příběh je napínavý, ale mám pocit, že autorka stále dokola "omílá" podobný scénář s takřka identickým vyústěním a taktéž vykresluje stále stejné charaktery postav - např. muž kolem čtyřicítky nedbalého vzhledu, pro okolí ztroskotanec bez pořádné práce, často i bez peněz, ale pro ženy přitažlivý a navíc silně empatický a schopný odhadnout charakter druhých (viz David Tanner ze Zapomenutého dítěte, trenér basketu ze Šmíráka a zde Filip Bowen) apod. Pokud jste četli právě ono Zapomenuté dítě a Šmíráka, tak při čtení tohoto dílu už tak nějak vytušíte, jak to celé dopadne a co se v závěru bude dít.

06.06.2016 3 z 5


Této tiché noci Této tiché noci Mari Jungstedt

Knihu hodnotím jako slabší průměr, není to špatně napsané, ale přišlo mi to celé takové plytké a nijaké, hlavně způsob vyšetřování obou vražd, přičemž ke druhé dojde v podstatě až ke konci knihy, a samotný závěr. Tam zase došlo k stále omílanému klišé většiny detektivek - hlavní hrdina ztratí telefon, je sám atd. Negativně hodnotím větší množství překlepů v překladu.

13.04.2015 2 z 5


Šachové figurky Šachové figurky Peter May

Tak nevím. První díl "Skála" byl pecka a zařadil se pro mne mezi nejlepší knihy onoho roku. Druhý díl už mne bavil o něco méně a poslední z trilogie mne bohužel nechytl skoro vůbec, a to jak atmosférou, tak samotným dějem.

04.02.2015 3 z 5


Přízrak Přízrak Jo Nesbø

Pro mne asi jeden z nejlepších dílů série. Na rozdíl od předchozího Levharta, který mi už místy připomínal tak trochu Bondovku, se Přízrak drží více při zemi. Ano, i zde je dost scén, ze kterých Harry vychází jako nezdolný Superman, ale i tak se ještě stále drží v mezích uvěřitelnosti. Oceňuji, že hlavní padouch není nepřemožitelný a nekosí jednu oběť za druhou, stejně tak, že to není nějaký psychopatický úchylný magor, ale že se po celou dobu pohybujeme "jen" v prostředí drogových dealerů a závislých na drogách. Mimochodem, prostředí feťáků je zde vykresleno velmi věrohodně. K závěru snad netřeba nic dodávat, nezbývá, než počkat na poslední díl. Dávám jednoznačně pět hvězdiček za skvělé odreagování, napínavé čtení a Harryho, pro kterého mám i přes jeho přibývající jizvy, vrásky a defekty na těle, slabost.

07.01.2015 5 z 5


Klub osamělých srdcí Klub osamělých srdcí Liselotte Hammer

Dočetla jsem ti, není to úplně špatné, ale ke konci jsem už přeskakovala, protože mne to nebavilo. Celé je to takové nijaké, přeplácané, nevím....čekala bych alespoň zajímavou pointu, ale ani ta se nekonala, konec je obyčejný. A nevím proč, ale nějak mne iritovaly hlavní postavy a jejich jména - Komtesa, Paulina i sám Konrad.

02.10.2014 2 z 5


Pravda o případu Harryho Queberta Pravda o případu Harryho Queberta Joël Dicker

K obsahu a celkovému pojetí knihy zde bylo napsáno už dost, tak jen dodávám, že ač mne příběh bavil a celkově ho hodnotím vcelku kladně, body strhávám za mizernou korekturu textu. Na prvních cca padesáti stranách se to hemží zbytečnými překlepy (jsem/jsme apod.), které dost kazí dojem ze čtení. S ubíhajícími stránkami je již překlepů méně, ale i tak si myslím, že román takového jména a ocenění by měl dostát pořádné korektuře, na to by si snad nakladatelství mohlo dát pozor.

15.07.2014


Sestry Sestry Bernard Minier

Oproti předchozímu dílu oceňuji střízlivost, větší uvěřitelnost a absenci přehnaných scifi scén a lá James Bond. Na druhou stranu Sestrám něco chybělo, větší spád, větší napětí, Servaz je stále stejný, čekala jsem možná nějaký posun v jeho osobním životě, zmínku o Marianne, více o Gustavovi, jediné, čeho jsme se dočkali byl krátký odstavec o jeho jakémsi citu k Charléne...Zápletka začínající v minulosti je sice poutavá, ale pak tak nějak vyprchá, závěrečná pointa sice velmi zajímavá, ale tak nějak uspěchaná, prostě nebylo to takové to jak čtete a nedokážete se odtrhnout, naopak více než často jsem se přistihla, že při čtení unikám myšlenkami jinam....

08.09.2019 3 z 5


Druhá strana ticha Druhá strana ticha Magdaléna Platzová

Dávám necelé tři hvězdičky. Pokus o román (navíc román v románu) je to dobrý, ale celé mi to přišlo takové nesourodé, nevtahující, autorka vždy nakousla nějaké téma, které se mohlo rozvíjet dál, ale nestalo se tak tomu. Oceňuji trefné pasáže týkající se rodinného života, tam je vidět, že autorka ví, o čem píše, jinak ale jednotlivé postavy byly mdlé, jakoby bez života. Pasáže s historickou tématikou mi pak přišly zcela z cesty, román ničím neobohatily, naopak byly až rušivé a nezajímavé.

16.11.2018 2 z 5


... s duší beadníka ... s duší beadníka Jaroslav Irovský

Moc nerozumím zdejšímu vysokému hodnocení. Kdyby nebylo druhé půlky knihy, dala bych asi pouhé dvě hvězdičky. Více jak první polovinu mne totiž hlavní hrdina přišel nesmírně nesnesitelný, trapný a jeho (resp. autorův) všudypřítomný pokus o humor mne rozčiloval. Od zhruba tří čtvrtin mi už kniha přišla čitelná, jako kdyby autor konečně chytl ten správný dech a měl čtenářům co předat. Takže dávám tři hvězdičky za nekomplikovaný, snadno čitelný příběh, jehož poslední stranou ale vše končí a nic víc si z něj neodnesete.

15.09.2018 3 z 5


Nebe je naše Nebe je naše Luke Allnutt

Hodnotím mezi třemi až čtyřmi hvězdičkami. Celý příběh je napsán jednoduše, prostým, nekomplikovaným jazykem. Čte se to velmi rychle, zejména pak první polovina. Bohužel, když jsem knihu začala číst, tak nějak jsem si z anotace vydedukovala, že rakovinou onemocní hlavní hrdina - dospělý. Kdybych věděla, že se bude jednat o pětileté dítě, knihu bych si vůbec nepůjčovala, neb ač jsem příběh jako takový "zhltla", bylo pro mne čtení, coby matku stejně starého dítěte, poměrně nepříjemné. Chvílemi mi text přišel možná až moc srdceryvný, resp. vykalkulovaný tak, aby hrál čtenářům co nejvíce na city. Naproti tomu ale oceňuji vykreslení postavy Anny, která mi byla svojí věcností, zdánlivou odtažitostí, ve výsledku však vřelou a milující, více než sympatická, snad i proto, že jsem se v ní tak trochu sama poznávala.

31.07.2018 4 z 5


Tygří žena Tygří žena Kateřina Janouchová

Moc nevím, proč je v podtitulu uvedeno, že jde o thriller. V celém ději totiž nic moc "thrillerového" není, když pominu pár lehce napjatých pasáží. V podstatě je to celé jen o jedné velké rodině, o jejích stresech, úzkostech, porodech apod. Zápletka jako taková je chabá, vyústění v samém závěru primitivní. Ty dvě hvězdičky dávám za pár odstavců s rodinou tematikou, vzhledem k tomu, že mám též děti, mi tyto části přišly trefně napsané.

08.07.2018 2 z 5


Klub radostí dnešního dne Klub radostí dnešního dne Petra Braunová

Na to, že jsem knihu objevila v Levných knihách za 29 korun a čekala jsem tudíž, že půjde spíše o brak, se mi dostalo velmi dobrého čtení. Zhltla jsem ji od začátku do konce, v podstatě nemám žádných výtek, snad jen, že místy byly jednotlivé osudy postav trošku překombinované, v podstatě každá hlavní postava by vystačila na samostatný příběh. Jinak ale autorka psát umí, děj ani chvilku nenudil, naopak, udržoval v napětí a morbidní pointa celý příběh hezky zakončila.

23.06.2018 4 z 5