Rousse komentáře u knih
Názorný příklad toho, že i malé útlé knížečky mohou člověku přinést více než 600 stránkové romány. Jedním slovem: magnifique.
Nějak na mě působí příliš překombinovaně a Lincoln už je jako kriminalistický vševědoucí pánbůh... Bohužel, už je příliš nereálná.
Tohle prostě sedí jak prdel na hrnec. V průběhu 2. světové války už 2 totalitní režimy vystrčily a zaťaly drápky a tak, když to člověk čte, neubrání se myšlence, že Orwell to vystihl naprosto dokonale už v této krátké bajce. A co potom 1984.
U téhle knížky už jsem si byla naprosto jistá několika fakty: 1) že jsem si naprosto zamilovala Harryho Holea, 2) že Nesbo je prostě kabrňák (prosimvás, nesrovnávejte ho s manželi Kepllerovými - to je naprosto jiná liga, řekla bych, že i jiný sport) a 3) že Nesbo se zařadil mezi mých pár nejoblíbenějších spisovatelů. Někdo může mít problém se skandinávskými jmény, někoho může odradit opět začátek. Stejně jako u jeho ostatních knih, je i tu rozjezd pozvolný. Ale pak vás to prostě nepustí. Jak už se tu v komentářích někdo zmínil: moc se mi u něj líbí, že nic není jen černé a bílé, střídání dějových linek (to už píšu tak všeobecně na většinu jeho knih) - není to prostě jen lineární děj, který začne na začátku vyprávění a skončí na konci, člověk u toho musí přemýšlet. A i když se bráníte, stejně vás Nesbo zavede přesně tam, kde chce on a na konci pak jen hledíte s otevřenou pusou. Kor tady ještě ten konec, to byla pecka. Pozor - spoiler: JO! KONEČNĚ!
Moje literární dětské alter ego:-) Její story jsem četla snad tolikrát, že to ani nemůžu spočítat a znám ty příběhy zpaměti. Tolik jsem chtěla v dětství poznat ostrov Kurekuredutů, mít Vilu Vilekulu a být tak samostatná a zažívat taková dobrodružství! Ostatní knížky od Astrid mě tolik nenadchly, ale Pipi je moje dětská srdcová královna:-)
Obrovská nostalgie na dětská léta, kdy jsem příběhy mé jmenovkyně Gabry hltala a bavila se u nich. Už tehdy jsem se rozhodla, že jestli někdy budu mít dceru, tak je jméno jasné - Málinka:-)
V podstatě bych mohla označit komentář uživatele Pajina6, zmáčknout ctrlC a ctrlV. Jen si neodpustím jedno slovo: Nádhera. Jak v češtině, tak i v originále:-)
Naprosto famózní, strhující, napínavé a dechberoucí čtivo, od kterého jsem se nemohla odtrhnout, až jsem ho přelouskala. Dle mého názoru nejzdařilejší ze série knih vydaných v češtině a už se nemůžu dočkat na Levharta.
Pro mě osobně velké zklamání. Ve 3. díle už mi těžce nesedlo vyprávění v přítomném potažmo budoucím čase ("podá si, uvidí..." apod.), ale to by mi furt tu chuť nijak nekazilo. Co mi ale chuť zkazilo hodně, to byl příběh - naprosto předvídatelný. Kdo je ten zlý mi bylo jasné už asi 100 stran před "velkým odhalením", napadají mě k tomu konkrétní chyby v knížce, nad kterými jsem se pozastavovala, ale nechci tady spoilovat... a závěrečná "fireshow"??? WTF??? Takže suma sumárum: za mě předvídatelné, někdo přede mnou se tu zmínil o lehké naivitě - souhlas, a po velkém očekávání (protože knihu všichni vychvalovali do nebes) velké zklamání.
Nesmrtelná klasika, která vás zaručeně pobaví kdykoliv a kdekoliv. Já ji např. četla poprvé v čekárně u zubaře, kde vždycky sedím jako uzlíček nervů (nějak mám ze zubaře velký respekt). Tenkrát jsem si to neuvědomila a smála jsem se normálně nahlas, až se po mě lidi otáčeli. To určitě o něčem svědčí, nemyslíte?:-) Pokud váháte, neváhejte a jděte do ní. Jen si pamatujte jedno: "Pozor na lstivé Afghánce!" :-)
Zklamání a rozčarování z konce, který jsem (alespoň to hlavní gros) tušila už asi tak 100 stran před koncem, takže za mě žádné překvapení. Nicméně - Olsen má velmi čtivý a příjemný styl, napíná a hlavně mu nechybí humor. Některé poznámky a hlášky v knize mě opravdu rozesmály - Carl a Asad jsou stále větší sympaťáci. Těším se na další díl.
Až do okamžiku, kdy mi Kindle začal ukazovat 95% obsahu, jsem byla přesvědčená, že Zabijáci si zaslouží plnou palbu. Od toho okamžiku, kdy se rozjelo závěrečné "soirée" se ale začaly kupit věci, které mě zarazily a já si říkala "No tak to bych chtěla vidět, jak by se tohle mohlo stát." A díky těmto okamžikům v závěru prostě dávám o hvězdu míň. Jinak celá knížka je brutálně syrová, chladná a fakt budete hledět s otevřenou pusou. Jinak příchod Rose byl velmi dobrý tah - příjemné oživení na oddělení Q:-)
V půlce knížky jsem silně uvažovala o tom, jestli ji odložím nebo dočtu. Jediné, co mi celá první polovice asociovala, byla scéna s Anthony Hopkinsem "Cítím tu tvoji ....." - až tak se to podopalo Mlčení jehňátek. Přesto. Nechuť překonána, kniha dočtena a zůstal mi pouze rozpačitý pocit. Po půlce se tempo rozjede, a jako by autoři najednou chtěli dohnat všechno z první půlky a občas je to dost "nasilu" (jak se u nás říká) a za cenu několika chyb....navíc konec - strašně moc událostí na velmi malém prostoru, jasná vějička na pokračování a takové klišé nakonec??? Pokud další díl vznikne, tak investovat do něj určitě nebudu...
Hodně populárně napsáno - tak, aby opravdu kniha zaujala i čtenáře mladšího data narození. Což mi sice trochu vadilo, ale zase na druhou stranu, třeba se konečně i náctiletí prostřednictvím těchto knih dobrovolně poohlídnou do historie. A dozvíte se spoustu zajímavých věcí.:-)
Mé druhé setkání s Joem a řekla bych, že velmi úspěšné. Netopýr se mi hodně líbil.... Stejně jako u všech ostatních jeho knížek platí: "Dejte tomu čas, zpočátku to sice vypadá, že se nehne ani stéblo trávy, ale ono se to rozjede.":-) Je však pravdou, že to není úplně "the best of Harry Hole" - v sérii se najdou daleko úžasnější kousky.
Kniha hodně čtivá a podle mě taky hodně dobrá. Toho, kdo se zajímá např. o dějiny komunismu určitě nenechá chladným. Já navíc ještě pocházím z tohoto kraje a učila a bydlela jsem určitý čas ve vedlejší vesnici, takže mě děj naprosto smetl. Trochu mě ale mrzí, že se k tomu někteří místní lidé staví dost negativně a vzali si z knihy názor, že podle autorky byly Kopanice plné léčitelek udavaček... to přece vůbec není pravda a v knize je to přece úplně jinak.
Kultovní kniha, kterou by měli číst povinně všichni žáci 8. a 9. třídy ZŠ.
Ráda jsem si kdysi dávno zatančila s Tanečníkem a moc ráda se k němu občas vracím.
Jo dost dobrý - napínavé, čtivé, odsýpá to, sympaťák Linna - 4 zasloužené hvězdy.