rozvera
komentáře u knih
Jana Eyrová
Charlotte Brontë
Kniha mého mládí, dnes už klasika, žádné filmové zpracování se knižní podobě nevyrovná. Už dlouho si slibuji, že se k ní ještě vrátím.
Marie Kristýna, nejmilejší dcera Marie Terezie
Jiří Hanibal
Kniha se mi líbila, vždy oceňuji, když autor v závěru uvádí historické prameny, ze kterých čerpal. To bývá u pana Hanibala pravidlem. Také se čtenář doví něco o životě dalších dětí císařovny Marie Terezie.
Jednou na útěku, vždycky na útěku
Helena Kratochvílová
Příběh na jeden odpočinkový den, napsaný prostě, vtipně, skoro novinářsky. Hezky na mne působila solidarita obyvatel jedné vesnice v jihočeském kraji, vždy ochotná pomoci potřebnému, která je v současné době skoro záviděníhodná. Pokud má autorka podobnou zkušenost se soudržností lidské venkovské komunity, lze jí závidět A jeden nažehlený ničema působil jako dobrý kontrast k vlastnostem popisovaných lidí.
Štěstí na dně silné kávy
Agnès Martin-Lugand
V krátké době jsem se náhodně dostala ke dvěma knížkám, ve kterých je součástí děje kouzelné a fascinující Saint- Malo, kde se každý průvodce chlubí jeho středověkou korzárskou historií, přinášející královské pokladnici solidní zisky.
Ráda jsem se začetla do pěkného příběhu o osamělé matce, vzorném synkovi a nakonec i "třech otcích". Dobře a svěže spletený děj , jen v poslední čtvrtině trochu mnoho slz, nějak se mi k té samostatné ženě, protagonistce příběhu, nehodily.
Příliš osobní známost
Eva Urbaníková
Jednoduchý příběh , který se v různých obměnách vyskytuje nejen v literatuře, ale často i ve skutečnosti a nekončívá happy endem.
Milenka prince z Walesu
Bryn Turnbull
Románová fikce, jejímž základem jsou skutečné události, které se odehrály v britské královské rodině ve třicátých letech dvacátého století a vedly k rychlé výměně protagonisty příběhu za jeho mladšího bratra v závěru roku 1936. Zajímavý byl hlavně popis životního stylu příslušníků z vysokých společenských kruhů a neosobní výchova dětí. Vyfabulovaná fikce příběhu mi připadla místy poněkud rozvleklá.
Rok v dopisech 1. díl
Bronislava Janečková
Před časem jsem náhodně dostala do ruky 1. díl knihy dopisů, sesbíraných autorkou po archivech, knihovnách i z rodinných památek. Jsou to autentické ryze osobní dopisy lidí, od středověku až po polovinu dvacátého století, autorkou doplněné u každého dopisu o stručnou charakteristiku pisatele, někdy i s ukázkami rukopisů. Dopisy literátů, politiků, šlechticů i prostých lidí, určené jejich blízkým i přátelům, psané s rozdílnou jazykovou i gramatickou úrovní, ale velmi zajímavé. Publikace je obsáhlá, řazená po měsících a tento díl obsahuje téměř dvě stovky dopisů. Škoda ,že po naší generaci už taková památka nezůstane, psaní dopisů perem na dopisní papír už téměř vymizelo.
Moji pacienti mají čtyři nohy - Zápisky zvěrolékaře
Duncan MacVean
Tato útlá knížka mne upoutala obalem se snímkem psí hlavy se šálou kolem krku, který mi připomněl psího společníka mého dětství. Věrně se mnou sdílel mé stonání, tu s obvazem přes ucho, na nožce, nebo na krku a vše oddaně snášel. Autor publikace, veterinář, vyznačující se velkou empatií ke čtyřnohým tvorům i k lidem, cestuje za svými klienty, kteří potřebují jeho pomoc. O některé vzpomínky na lékařské zákroky s dobrým koncem, i na ty smutné, které však k životu také patří, se podělil se čtenáři . Bylo to milé vyprávění a hezky se četlo.
Sestry z Versailles
Sally Christie
Solidní oddechová literatura zasazená do historického rámce.
Mussoliniho holič a další příběhy malých postav velkých dějin
Graeme Donald
Nad touto knížkou jsem v rozpacích, snad proto, že jsem se nedopátrala nic o autorovi. Řada příběhů a figurujících osob je datovaných, musí být tedy skutečné, mezi nimi i domněnky a fabulace. Celek se tváří jako literatura faktu,leč někdy nedůvěryhodně, přesto je velmi čtivý a dobře doplněný dobovými fotografiemi. Příhodný je podnázev některých kapitol "Skrytí hráči světodějných událostí", např. dvojník maršála Montgomeryho, vystupující v zájmu obelstění nepřítele. Zkrátka klam a lest patřila a patří ve válce i v politice k cenným nástrojům.
Oni zblízka, my pod drobnohledem
Zdeněk Velíšek
Vynikající reportáže špičkového novináře převážně z let 2015 a 2016, kdy vrcholil příval migrantů z asijských i afrických zemí do Evropy. Autor předkládá čtenáři náměty k přemýšlení
o možnostech soužití lidí různých etnik i náboženství, jejich smysl i nemalá úskalí. Škoda, že tato publikace nemohla zahrnout poslední migrační vývoj, názor autora by jistě byl velmi zajímavý, už proto, že čtenáři předkládá své poznatky z rozhovorů s fundovanými lidmi, kteří se problematikou integrace migrantů skutečně zabývají a problémů je mnoho. Ráda bych se dočkala čerstvějších reportáží , o jejichž objektivitě u tohoto autor netřeba pochybovat.
Tajnosti královských trůnů aneb děsivé záhady, dvojníci a podvody
Jan Bauer
Čtivé, místy humorné, někdy trochu hororové příběhy z oblasti legend, či nevyjasněné záhady, v rámci historických dat, letem světem v průběhu staletí. Některé příběhy jsou známé, ať popsané nebo zfilmované, ale přesto nevadí si je znovu přečíst a pobavit se jimi.
Jak nemít na pikniku o jeden sendvič míň
Hana Parkánová-Whitton
V tomto příběhu autorka píše o svém druhém domovu, vesnici nedaleko Oxfordu, který získala po sňatku s anglickým manželem a zamilovala si jej. Krásnou češtinou s bohatými výrazovými prostředky provází čtenáře krajem s nedalekou řekou Temží , přírodou i památkami. S laskavým humorem vypráví o rázovitých sousedech, glosuje veselé i vážné příhody vesnických obyvatel. Také jsem se dověděla, proč má knížka tak neobvyklý název, který má i v češtině podobný ekvivalent a sice ve rčení o člověku, který má tzv."o kolečko méně". Celé vyprávění ve mně navodilo pocit dobré pohody.
V zákulisí hotelu
Jacob Tomsky
Práce v hotelnictví byl můj sen od útlého dětství až do puberty, asi zapůsobily zděděné geny. Studium na hotelové škole mi nebylo dopřáno, sen jsem opustila, ale ráda čtu knihy z tohoto prostředí. Tak dobře popsanou práci hotelového personálu v ubytovacích službách jsem ještě nečetla. Autor zúročil své letité zkušenosti z tohoto oboru a o vzpomínky se čtivou formou podělil se čtenáři. Sice popisuje práci nižšího hotelového personálu v americkém prostředí, ale dá se aplikovat na všechny světové hotely, profese jsou všude stejné.
Couchsurfing v Íránu: Moje cesta do země za zavřenými dveřmi
Stephan Orth
Novinář, nomád s batohem na zádech putoval po zemi spoutané příkazy a zákazy, s policisty na každém rohu. Prostřednictvím společenství couchsurferů poznával život běžných lidí, nikoliv vládnoucích, ale ovládaných, žijících svůj rodinný a společenský život za staženými roletami.Přespával u hostitelů, většinou na perském koberci na zemi, účastnil se s nimi společenského života, který zvládají s mistrovskými úniky před všudypřítomnou policií. Autor čtenáři předkládá vtipnou, humornou i vážnou formou reportáž o obrazu země a jejích pohostinných a srdečných obyvatel daleko výmluvněji než poskytují běžné novinářské zprávy a komentáře. Škoda, že nelze dát vyšší počet hvězdiček.
Paměti osobního lékaře Františka Ferdinanda
Victor Eisenmenger
O osobu tohoto arcivévody jsem se začala zajímat již před léty, kdy nám kastelán Konopiště velice zajímavě vyprávěl o tomto monarchovi, jeho mimořádné zálibě v lovu, sporech s kamarilou císařského dvora, i s císařem, jehož byl následníkem.Postupem času jsem přečetla snad vše, co bylo v češtině o této osobě vydáno. Sáhla jsem tedy i po této knížce, která byla napsána již v roce 1930, dva roky před autorovou smrtí a je jeho jediným dílem. Prvně jsem měla, podle názvu knihy, obavu, že to bude psáno stylem:"Viděno okem nočníku", ale mýlila jsem se. Autor působil jako po dva roky jako osobní lékař arcivévody a vzhledem k jeho plicní nemoci vyhledával oblasti s příznivým klimatem, kam jej provázel.Proto se knížka spíše její jako řada zajímavých cestopisných črt, různých vtipných postřehů a popisů prožívaných událostí, např. honů, různých slavností apod. V poslední části knihy, už spíše jako pozorovatel, popisuje různé osobnosti z arcivévodova okolí a nakonec obhajuje svoji publikaci, která zřejmě vyvolala ve Vídni v určitých kruzích bouři nevole. Ráda jsem tuto knížku četla, dokresluje v lecčem portrét monarchy, této rozporuplné osobnosti dějin.
Psi ve válce
Lisa Rogak
Nejen přítel člověka, ale pomocník při práci policisty, pomocník při canis terapii, utěšitel svého pána při nemoci, ale i zachránce životů lidí ve válečných konfliktech. To všechno dokáže a ochotně dělá dobře vycvičený pes a to jen za pár pamlsků, vlídné slovo a pohlazení.Tuto knížku jsem pojala jako poděkování nejen všem čtyřnohým přátelům člověka, ale i jako dík všem lidem, kteří mají zásluhu o jejich výcvik a také těm, kteří pak jejich schopnosti využívají a své chlupaté kamarády milují a opatrují.
Dívka, která zvítězila nad IS
Farida Khalaf
Není to tak dávno, co se sdělovací prostředky zmiňovaly o útrapách až genocidě jezídských obyvatel v severním Iráku v souvislosti s válkou proti Islámskému státu. V děsivém příběhu je popsáno utrpení jedné mladé příslušnice této komunity, její rodiny a obyvatelů vesnice v době, kdy jejich území ovládli islámští bojovníci , vraždili a plenili jako středověcí nájezdníci všechny, kdo odmítali přijmout jejich náboženství. Neveselé čtení o tom, co se děje ve 21. století, v době neuvěřitelného pokroku ve všech oborech lidské činností , jen lidé se v průběhu věků jaksi zapomněli změnit k lepšímu.
Osobní poplach
Josef Holcman
Pěkně vykreslené osoby z příběhu, jehož prostředí je pro mne naprosto neznámé a tak mi vlastní pointa příběhu z této neznalosti unikala.
Dobrodružství milovníka knih
Charlie Lovett
Autor zavádí čtenáře do světa sběratelů starých tisků, jejich padělatelů, restaurátorů a antikvářů. Velmi umně splétá osudy lidí v průběhu čtyř staletí, kteří jsou nějak spojeni s osou příběhu, starým prvotiskem, vzniklým na sklonku šestnáctého století. Je to sice fiktivní příběh, i když některá jména z minulých dob jsou autentická. Vyprávění je dějově bohaté, s detektivními prvky i s ryze osobními prožitky protagonisty příběhu. Kniha se mi velice líbila.